Škoda, že ještě nikoho nenapadlo propojit potrubím Slapy a Orlík a vytvořit tak obrovskou přečerpávací elektrárnu. Čerpací stanice z nádrže Slapy by mohla být i blíže k hrázi Orlíku (u Hřiměždic). Délka potrubí by nebyla žádná hrůza, kapacita obrovská, nádrže už stojí.
Odpovědět2 0
No nevim, jestli ten projekt neni mrtvy kvuli ztratam v privadeci?
polovicni previseni znamena, ze potrebujete 2nasobny prutok na stejny odevzdany vykon.
pro porovnani...
Prevyseni/delka privadece
Dlouhe strane 510m/1500m (1:3)
Slapy/Orlik 200m/35000m? (1:175)
Lipno/Dunaj 446m/30000m? (1:67)
Odpovědět1 0
Nevim jestli mám nějaké novější informace nebo to byl nějaký nesmysl, ale neni to plánované České úložiště na Ostravsku zcela zrušené
a mam takovy dojem že se plánuje něco u sousedů v zahraničí....
Odpovědět0 0
No to v Staříči, pokud vím, zrušené je. Teď se ale jedná o tom v Darkově, což je jen o kousek dál. Alespoň tedy ještě minulý týden se jednalo.
Odpovědět1 0
Hmm, kolik MWh energie vezme demolice takoveto veci?
Nebylo by proste lepsi udelat vedle sebe (nebo nad sebou) dva valce na vodu a udelat precerpavacku? Cim vetsi, tim by byla levnejsi - obvod kruhu roste linearne s prumerem, ale plocha s kvadratem. Pevnost sten pro stejnou vysku hladiny by byla stejna jak u uzkeho, tak sirokeho valce (bazenu).
A kdyby se mezi tim udelal cistici stupen a prodavalo by se to zaroven jako energeticke uloziste a zaroven jako cisticka, tak by mohly jit dvoji dotace :-) Precerpavacka na ho***.
Pri nejake modularni konstrukci by se i opravy a rozebrani delaly po segmentech. Pri zemetreseni bych u toho ale nechtel byt.
Sice je hustota vody vyrazne mensi nez hustota ochuzeneho uranu, olova, zlata nebo i vsudepritomneho zeleza, ale zase se da vypustit a neni co recyklovat, jen steny. V pripade napusteni rtuti by ovsem takova precerpavacka byla velmi kompaktni. Mno, mozna je to inspirace na zpravu prvniho dubna.
Odpovědět1 1
No to je právě ono. Voda je na to lehká, odpad+beton a další věci jsou na daný objem těžší, tedy ve stejném objemu udrží více energie. A to, že se do toho narve ten odpad, který pak nemusí strašit někde jinde, protože se neví, co s ním, je další výhodou.
Odpovědět2 0
V tom případě by byl asi nejvýhodnější odpad vyhorele jaderne palivo, to ma hustotu 15000 kg/m^3. What can go wrong?
Odpovědět3 0
Jj, ochuzeny Uran (ze zpracovani paliva - ale zrejme vetsina pri priprave,ne po vyhoreni). US of A ma nekde asi tak 100000 tun tohodle odpadu, je to tak popularni ze se z toho delaji stity na tanky a spicky do projektilu na rizenych strelach (i do kulometu a mensich razi). V ulozisti bych se bal jit mezi ty zavazi, na bojisti (kde krev z ciziho netece) je to kazdemu jedno, kdyz to nekdo nadycha. Viz film Beyond Treason
https://www.imdb.com/title/tt0496241/reviews
Kdyz se to pokryje nejakou vrtvou ktera zastavi alfa castice coz je docela jednoduche tak si dokazu predstavit ze to muze jeste dobre poslouzit jako tezitko. Pozor, U238 ma dlouhou rozpadovou radu, nektere rozpady emituji beta zareni.
https://www.nachi.org/gallery/radon/uranium-238-decay-chain
Jinak DU (U-238) ma presneji hustotu 19100 kg/m^3 dle wikipedie
Kdyz si predstavim, jak tlusta lana musi byt na zavazich, tak aby se nepretrhla, tak musi zavazi mit nejakou maximalni hmotnost. Pri vysce 120m toho zarizeni ale asi nebude takovy problem udelat zavazi delsi (vyssi) byt s mensi hustotou zavazi.
Nebo se da problem vyresit tak, ze zavazi budou mit male generatory/motory primo na sobe a budou jezdit po vertikalnich zubatkach nahoru a dolu, cimz by se vyresil i problem s pevnosti lan. Proste by se tam poslaly takove "vlacky" ze samohybnych zavazi ktere by mely sbernice pro napajeni a nejake to ovladani. Nemusely by se resit lana.
Odpovědět4 1
Já bych tam dal Ďiblíkovy bobky z temné hmoty. To je tak hustá a těžká látka, že každé kilo jeho bobků váží skoro 10 tun.
Odpovědět2 0