Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Hayabusa-2 bombardovala asteroid

8.4.2019, Jan Vítek, aktualita
Hayabusa-2 bombardovala asteroid
Japonská sonda Hayabusa-2 se už řadu měsíců pohybuje u asteroidu Ryugu, který se dosud uvolila leda škrábnout při svých těsných průletech. Nyní ale do něj vysokou rychlostí poslala 2,5kg projektil, který byl urychlen silnou explozí. 
Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) vyslala sondu Hayabusa-2 v roce 2014 a ta dokázala nakonec dostihnout asi 300 milionů kilometrů vzdálený asteroid Ryugu. Sonda nejdříve začala s detailním mapováním jeho povrchu, aby se poté mohla spustit až na něj a svou speciální rukou pro sběr vzorků jej škrábnout a sebrat co nejvíce vzorků. K tomu byly využity také tantalové střely, které měly při sběru uvolnit materiál do prostoru. 
 
 
Vedle tantalových střel je ale zařízení SCI (Small Carry-on Impactor) přímo bomba. Jedná se už o 2,5kg projektil, který byl umístěn na vlastní platformě vybavené oktogenem, silnou trhavinou, která projektilu dala rychlost cca 2 km/s, takže ten na povrchu Ryugu vytvořil zbrusu nový kráter a především vyslal z do prostoru kolem vyvržený materiál, aby odhalil to, co se skrývá pod povrchem.
 
Samotná sonda tak nejdříve uvolnila celou platformu SCI a pak se uklidila do bezpečí za asteroid, než byla trhavina odpálena. 
 
před několika sekundami odhozený SCI - záběr ze širokoúhlého fotoaparátu ONC-W1 
 
Aparátem DCAM3 pak byl pořízen následující záběr, který dokazuje úspěšný dopad projektilu na horizontu a my na něm můžeme vidět právě vyvržený materiál. Jde tak o první úspěšný experiment řízené kolize člověkem vyrobeného zařízení s asteroidem. Další by mohla být mise DART americké NASA
 
 
Hayabusa-2 bude muset nyní počkat, až se okolí dopadu vyčistí a pak ve vydá na lov dalších vzorků. Sedne si tak přímo do nově vytvořeného kráteru, aby získala vzorky, které nebyly přímo ovlivněny miliardami let slunečního či kosmického záření. Můžeme tak získat materiál, který se bude ze všeho, co jsme dosud získali, zdaleka nejvíce přibližovat základním stavebním prvkům Sluneční soustavy. 
 
Vzorky pak budou odeslány na Zemi, kam by měly dorazit na konci roku 2020.