Hubble našel vodní páry na měsíci Ganymede

Vůbec poprvé tak mohou astronomové potvrdit, že v atmosféře Ganymede existuje vodní pára, která se do ní přitom dostává jednoduchých způsobem, a to sublimací ledu na povrchu měsíce. Ukázala to data z Hubbleova vesmírného dalekohledu, který je mimochodem po nedávném velkém zaškobrtnutí už opět funkční díky svým rezervním systémům.

 

Ganymede objektivem Hubbleova dalekohledu 

 

Ganymede je od nás aktuálně vzdálen přes 600 milionů kilometrů a Hubble jej dokáže i z této vzdálenosti vyfotit s relativně slušnými detaily. Výše uvedený snímek je přitom již z roku 1996 a právě díky dlouhodobému pozorování v UV a blízkém IR spektru lze zjistit, co zde probíhá za procesy a jak se atmosféra měsíce vyvíjí. 

 

Existují přitom pádné důkazy o tom, že Ganymede obsahuje více vody než celá Země, ovšem ne v tekuté podobě, alespoň ne na povrchu. Tomu tak odpovídá i detekce vodní páry v atmosféře na základě dat Hubbleova dalekohledu z posledních více než 20 let. 

 

V roce 1998 totiž začal Hubble pomocí svého spektrografu pořizovat snímky měsíce v UV spektru, které odhalily i pásy nabitého plynu, což ukázalo, že Ganymede má slabé magnetické pole. Nalezen byl také molekulární kyslík (O₂) a předpokládalo se, že v atmosféře je obsažen také atomický kyslík (O) vzhledem k nesrovnalostem v podobě aurorálních pásů. Jenomže poté se tým švédských astronomů jal zkoumat zastoupení atomického kyslíku pomocí Cosmic Origins Spectrograph (Hubble) a archivních dat Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS) a zjistil, že v atmosféře Ganymede je sotva nějaký atomický kyslík, takže tu muselo být jiné vysvětlení. 

 

vysoce detailní snímek Ganymede ze sondy Juno (červen 2021)

 

Lorenz Roth z KTH Královského technologického institutu ve Stockholmu si pak porovnal aurorální pásy s teplotní mapou povrchu měsíce a zjistil, že je tu přímý vztah, který značí, že půjde o sublimaci vodní páry z ledu, který se osvícen Sluncem dokáže zahřát na potřebnou teplotu. 

 

Konečné potvrzení ale zřejmě poskytne až evropská mise JUICE, JUpiter ICy moons Explorer, která se zaměří přímo na jupiterovy měsíce. Startovat bude už příští rok, ovšem k cíli dorazí v roce 2029 a poté bude tři roky zkoumat krom Jupitera samotného tři jeho největší měsíce se zvláštním důrazem na Ganymede. Výzkum Lorenze Rotha ale může lidem týmu JUICE poskytnout velice důležité vodítko k tomu, aby věděli, na co se mají zaměřit.

 

Zdroj: NASA