Intel Ponte Vecchio budou nasazeny v mnichovském superpočítačovém středisku
6.5.2021, Jan Vítek, aktualita
Raja Koduri na Twitteru zveřejnil animovanou rozborku GPU Ponte Vecchio, ovšem především se dozvídáme to, že tyto produkty si pro své rozšíření vybrali v Leibnizově superpočítačovém středisku v německém Mnichově.
V Leibnizově superpočítačovém středisku pochopitelně nevyužijí pouze GPU Ponte Vecchio založené na Xe-HPC, ale také příslušné procesory Sapphire Rapids. Jedná se tak o rozšíření plánované na příští rok.
Some Ponte Vecchio Eye Candy pic.twitter.com/fCG2rZrozI
— Raja Koduri (@Rajaontheedge) May 5, 2021
Intel Ponte Vecchio je skutečně pozoruhodné GPU. Přichází v podobě, v jaké tu dříve ještě nic nebylo a i když by se dalo říci, že vícečipové procesory či GPU, pokud vezmeme v potaz nasazení pamětí typu HBM, tu byly už dávno, pak v porovnání s Ponte Vecchio jde jen o nesmělé pokusy. Máme tu totiž celkem 47 kousků křemíku fungujících jako jeden celek s více než 100 miliardami tranzistorů.
Na takový počet křemíkových dlaždic ale v dnešní době 100 miliard tranzistorů není moc vysoké číslo, ostatně pouhé dva čipy NVIDIA A100 nabízí dohromady přes 108 miliard tranzistorů. Jde ale právě o nový přístup využívající čipy vyrobené v různých továrnách, a tedy i různými technologiemi. Díky EMIB a Foveros tak může z malých a levně vyrobených čipů vzniknout velice komplexní a výkonný celek a my budeme zvědaví především na to, jak se Intelu povede právě pouzdření GPU Ponte Vecchio z hlediska nasazení v hromadné výrobě. Právě proto ostatně Intel investuje 3,5 miliardy do svých zařízení v Novém Mexiku.
Dle Hardwareluxx by Ponte Vecchio společně se 4. generací Xeon Scalable (Sapphire Rapids) měly být připraveny v příštím roce, neboť právě tehdy se počítá s dokončením druhé fáze vývoje superpočítače SuperMUC-NG v Leibnizově superpočítačovém středisku v Mnichově. Krom toho má systém dostat také cca petabajtovou kapacitu v Distributed Asynchronous Object Storage (DAOS) založenou na SSD Optane DC i Optane DC Persistent Memory.
V rámci první fáze využívá superpočítač SuperMUC-NG celkem 12.960 procesorů Xeon Platinum 8174 po 24 jádrech, což mu dává výkon 19.476,6 TFLOPS v Linpack (Rmax) či 26.873,9 TFLOPS v Linpack Theoretical Peak (Rpeak). Nejsou tu běžně nasazeny žádné GPU akcelerátory, i když pro účely testování mají tamní inženýři k dispozici pár kusů NVIDIA Tesla.
Po superpočítači Aurora pro Argonne National Laboratory jde tak o druhý systém, o němž víme, že nasadí GPU Ponte Vecchio. Ten má dosáhnout výkonu kolem jednoho ExaFLOPS v FP64, ovšem co se očekává od rozšíření německého SuperMUC-NG, to se zatím nedozvíme.