Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

Jak levně ochránit Zemi před asteroidy? Astronom navrhuje použít barvu

, , aktualita
Jak levně ochránit Zemi před asteroidy? Astronom navrhuje použít barvu
NASA už vypustila do vesmíru sondu DART, která otestuje naše možnosti týkající se ochrany planety před hrozbou asteroidů či komet. Astronom Jonathan Katz ale navrhuje jiný způsob, než do asteroidu třísknout projektilem.
Jak levně ochránit Zemi před asteroidy? Astronom navrhuje použít barvu
NASA DART (Double Asteroid Redirection Test) už tak míří ke svému cíli, asteroidu Didymos, respektive přesněji k jeho menšímu souputníku Dimorphos (známý i jako Didymoon). NASA chce totiž vyzkoušet, nakolik dokáže ovlivnit oběžnou dráhu menšího z asteroidů a konkrétně se jej pokusí trošku zpomalit, a tím i snížit jeho orbitu kolem asteroidu Didymos. 
 
 
Co kdybychom ale mohli na obranu proti asteroidům využít jiný způsob, který by měl být navíc levný, i když se nedá říci, že mise DART představuje zvlášť drahý způsob, když příslušná sonda funguje v podstatě jen jako projektil. 
 
Aktuálně už NASA sleduje velké množství objektů řadících se do seznamu Near Earth Asteroids a odhaduje se, že větší část jich ještě zbývá objevit a zmapovat jejich dráhu, čili mezi nimi by se mohl objevit takový, který v sobě skrývá nebezpečí. Nemusí přitom jít o 10kilometrového zabijáka většiny života na Zemi. Pravděpodobnější je spíše srážka s menším tělesem o velikosti cca kilometru, které by v průměru mělo na naši planetu spadnout jednou za půl milionu let. Otázka je, co udělat poté, když se skutečně objeví asteroid, který se chystá vletět Zemi do cesty. 
 
Astronom Jonathan Katz z Washingtonovy univerzity v St. Loius navrhuje, že by šlo využít prostě barvu, a sice nějakou metalickou zajišťující vysokou odrazivost slunečního světla. Myšlenka je tak prostá, a sice změnit tuto odrazivost asteroidu tak, aby asteroid více odrážel záření Slunce, a méně se ohříval. Čili tu jde o Jarkovského efekt počítající s ovlivněním dráhy vlivem zpožděného vyzařování tepla ze stinné strany tělesa. To ale pochopitelně bude vyžadovat především čas, a to hodně času. 
 
Dle Katze by šlo spíše o takové asteroidy, které by se mohly srazit se Zemí i za celá století v budoucnosti. To ale pochopitelně vyžaduje velice přesné určení jejich dráhy, čili pokud by se našel takový, který představuje potenciální hrozbu, byl by na něj umístěn maják s transpondérem, díky čemuž by byla dráha sledována mnohem přesněji, a hrozba by tak mohla být potvrzena či vyvrácena. A až pak by mohl přijít na řadu kyblík s barvou. Dle Katze by přitom stačil třeba jen kilogram barvy s příměsí sodíku či lithia, ovšem tato barva by samozřejmě musela být dokonale rozprostřena po jeho povrchu. To by prý šlo zajistit tak, že by sonda umístěná na polární orbitě postupně rozprašovala barvu do prostoru a ta si pak postupně sedala na povrch tělesa. 
 
Propočty ukazují, že například 50metrový asteroid by takovýmto způsobem byl už za 30 let odkloněn od původní dráhy o 1000 km. To by samozřejmě v případě Země nemuselo stačit, takže právě proto se uvažuje spíše o delší době, anebo alespoň o možnosti, že by pak těleso alespoň nezasáhlo zabydlené území, ale spíše pustinu (oceán nelze zrovna doporučit). To ale samozřejmě jen za předpokladu, že bude s jistotou na dlouhou dobu dopředu určeno i místo dopadu a pak bude i znám přesný efekt, který bude mít rozprostření barvy.


reklama