Nastavitelné TDP to je dobrá vlastnost. Mám v PC procesor včetně grafiky 35 W, tak že bych si mohl nastavit ještě míň :D

Nevím jak velký je diamant 10 karátů, ale že by dnes šlo vyrábět diamanty velké třeba 5x5x5 cm např pro optický hranol si myslím že nejde a to by se využilo. Pokud jde o diamanty v použití jako náhrada peněz, tam chápu že nepotřebujem aby se zlevnili, chceme lepší peníze bez inflace, proto se používá zlato, bitcoin, nemovitosti, ale já naopak řešil technické využití. Tam se neshodnem a podle mě mají diamanty velký význam v technice, konkrétně v optice jako např v některým laseru a nebo v obrábění kde se využívá velká tvrdost, tam se právě ty drahé přírodní nahrazují levnýma vyrobenýma, které ale jsou právě miniaturní a jsou nanesené na povrchu nějakého ocelového nástroje což je často i ideální, ale jinde by se naopak využil větší kus kdyby byl dostupný a to není. Stejně tak zlato se v technice používá málo, teda v malém množství ale ve velkém využití protože je drahé, kdyby bylo levné, v technice by se využilo víc, protože stejně jako diamant má vyjímečné fyzikální vlastnosti, ale opět i levnější zlato by nám zkazilo využití jako peníze a zlepšilo využití v technice. každý materiál s vyjímečnýma fyzikálníma vlastnostma má vyjímečný význam pro některá technická využití. Dovoz surovin z vesmíru vidím podobně, že se to bude rozjíždět pomalu, že si ještě počkáme. využití mimo Zemi bude dřív, takže se možná na Měsíci a Marsu vyrobí např hliník a tam se taky využije. Až nějaký dovoz bude, tak to ještě neznamená snížení ceny, může být jen větší využití a cena podobná.

Diamanty se pokud vím umí vyrábět jen v mikro velikostech.
Těžba mimo Zemi se teď nevyplatí, ale časem se asi něco bude těžit mimo Zemi, nejdřív na Měsíci. Právě ochrana pozemské vyjímečně živé přírody bude jedním z důvodů, s tím souvisí i omezené těžební prostory na Zemi a dále třeba ta vysoká koncentrace některých těžkých prvků na povrchu Měsíce. Dovoz na Zemi umožní až časem další zlevnění dopravy, pak to že se budou dovážet jen hodně drahé prvky a výroba paliva na Měsíci. Kromě toho něco se na Zem dovážet nebude, ale bude se to využívat na Měsíci nebo Marsu.

Znamená to, že NASA už nedokáže dobře vyrábět skafandry.

Stejně tak by se dalo říct, že nebyl moc důvod podnikat lodní objevitelské výpravy do ameriky. Nemuseli jsme jako lidstvo ameriku využít, ale ty výpravy mají svůj smysl a stejně tak v případě Měsíce a Marsu.
Tím nechci říct že časem si lidi budou na Marsu užívat hezkou přírodu mírného pásma jako v Americe, ale že vždy to má nějaký smysl.
I dnes chudáci někteří běloši žijí v Americe na poušti, ale asi jim to smysl taky dává.
Pro někoho bude důvod trvalé základny na Měsíci ve stavbě astronomických dalekohledů, pro někoho vývojové pracoviště pro kolonizaci Marsu, pro někoho těžba surovin, které jsou na povrchu Měsíce v mnohokrát větší koncentraci než na Zemi. Pro někoho studium Měsíce, pro někoho vojenská zakladna a milion dalších důvodů. Každý má jiný důvod a někteří nemaj žádný.

Že je recyklovaný mě neodpoví na otázku který plast to je. Různé plasty se nerecyklují dohromady, aspoň teda normálně se plasty pro recyklaci třídí na jednotlivé druhy a zpracovávají zvlášť a na různé výrobky zase z jednoho druhu plastu a recyklují se jen některé z těch které máme dávat do žlutých popelnic, ostatní co se tam mají dávat jen jdou recyklovat, ale nevyužívají se, takže se pálí, nebo jdou na skládku. Jestli u těch baráků se dělá směs víc druhů, nevím a nevím jakých.

Má Průša v USA výrobu a tiskovou farmu?

Chybí mě informace z jakého plastu to je a nerozumím proč se píše o polymeru. Kdyby to byl jen jeden druh plastu, tak to není polymer.
Plasty by se měli používat jen v malém množství nejen kvůli ekologii, ale i proto že je škoda ve velkém plýtvat základníma surovinama pro jejich výrobu jako jsou ropa a uhlí. Jinak bysme z něj mohli stavět přehrady, silnice, paneláky.
Jako rozumnější využití plastu vidím např v elektronice, kde jde o malý věci, který maj vydržet aspoň několik roků a pak recyklovat, ale opět jen pro ty malý věci.

To je zajímavá poznámka že se oddaluje recyklace. Jsem zvyklej číst že baterie se sníženou kapacitou z elektromobilů jsou ještě dost dobré pro stacionární využití v domovních bateriích nebo jinde a že je dobrý, že se recyklují až doslouží tam, že se tím prodlouží jejich životnost než je potřeba provést recyklaci. Takže asi je to energeticky a chemicky efektivnější v použití těch kyselin pro recyklaci, ale proti tomu je potřeba víc lithia v oběhu, takže těžko říct co je lepší, spíš bych věřil těm článkům o oddálené recyklaci že to snad řeší odborníci. V každém případě dnešní množství lithia se v pohodě využije v budoucím oběhu většího množství.

Já bych to necestování upravil o kompromis, že bysme používali aspoň elektrokola :­-­) Na tom se dá dojet docela daleko :­-)

Logika nemožnosti připojení do sítě má chyby.
Dnešní rodinné baráky by taky nešli připojit do sítě před sedmdesáti lety. Od začátku elektrifikace odběr v síti stoupá a původní síť na to nebyla stavěná, ani elektrárny, ani rozvodny a trafa. Připojování rychlonabíječek do sítě bude taky probíhat postupně. Budou se připojovat jen tam kam to momentálně půjde a jen v takovém množství, mezi tím se bude síť posilovat, protože to probíhá pořád a taky se budou používat vyrovnávací baterie v nabíječkách a další věci, jako třeba řízení výkonu podle aktuální možnosti sítě, nebo možná i odběr z nabitých aut, který to výhodně nabídnou když nespěchaj, nebo odběr z domácích baterií, vše jen podle možností. V číně u dálnice třeba postaví výkonnou síť, tak si tam rychlonabíječky nabouchají hned a u nás to půjde pomalu. Na střechách se aktuálně hodně rozrůstají solární elektrárny, někde v česku se staví elektrokotel pro regulaci sítě a vše se postupně mění.
Lidi v diskuzi můžou uzavírat sázky aby ukázali jak moc si jsou svým názorem jistý :­-)

Robot bude efektivní jako pomocník zaměstnanců, ti ho využijí na co to půjde. Nebude schopný jako samostatný zaměstnanec. Umožní tak snížit počet zaměstnanců, nebo zvýší jejich efektivitu ale nemůže konkrétního zaměstnance celkově nahradit, protože ten robot bude jen tupý pomocník, jako všechny stroje místo ručních nástrojů.

To nevidím důvod proč by musel stát míň než 2 miliony. Když zaměstnavatelé říkají kolik je stojí zaměstnanec za rok, jak je to o mnoho víc než plat, možná několikrát, to už nevím. Že to jsou náklady třeba za licence na sw, školení, zkoušky a tak různě. Na robota by teda taky platili nějaký servis, ale jen tak neodborně věřím že by byl robot o mnoho levnější než zaměstnanec a že jeden robot pro víc zaměstnanců, kteří by si ho půjčovali že by se vyplatil, protože vidím tu spoustu primitivní práce kterou musí dělat kvalifikovaný zaměstnanci v nějakém technologickém provozu jako třeba ty teplárny, elektrárny kde se dnes hodně drtí počet zaměstnanců a firmy tak jdou do rizika a maj víc poruch a výpadků, takže bych ho poslal na ty pochůzky, kde by mnoho zvládl samostatně a na vybraných místech bych mu řekl ať mě ukáže živě video až tam bude, stejně tak ať ukáže místa s neobvyklým zvukem a já mu řeknu jestli ten zvuk je ok. Navíc by to byla zábava :)

Jen jsem reagoval na připomínku že jsou pomalé, tím že nejsou.
Za důkaz celkové kvality se dá považovat to až se budou využívat, firmy je budou kupovat. Teprve nedávno začali firmy kupovat čtyřnohého robota Spota. Já když vidím schopnosti robotů, tak si umím představit jeho využití v práci už dnes, že by chodil na pochůzky kontroly provozních zařízení, hlásil některé závady, ukazoval kamerou a mikrofonem jak to tam vypadá, jako třeba nějaký únik vody, páry a dělal tam i nějaké práce jako obsluhu ventilů bez elektropohonu. Mezi těma pochůzkama by měl dost času sedět u zásuvky s nabíječkou a zároveň by zvládal výdrž baterie při jedné pochůzce a práci. I jako úplně tupej by byl užitečnej jako chodící kamera s mikrofonem a to on by úplně tupej nebyl a umím si představit jeho užitečnost na některý opakovaný práce v teplárnách, elektrárnách, výtopnách, jeho zaučování a cenově si tam představuju efektivně jednoho, ve větších elektrárnách možná několik, ale zatím spíš jen jednoho. Byl by to takový primitivní pomocník, kterého bych mohl za sebe poslat na nějaký jednoduchý a častý práce, kde nejde o žádnou výrobní linku, ale obsluhu a kontrolu po areálu technologie. Co by nezvládl, tak by za ním došel někdo z nás. Samozřejmě rozjezd využití robota v konkrétní firmě jsou spíš pokusy než plánování.

Jestli umí jen rozpoznávat emoce, tak to je dost málo na robota.

Pomalé? To už je roky historie. Humanoidní roboti od Boston Dynamics i když nemají hezkou hlavu, tak ale mají ji a jsou celkově postavou humanoidní a ty už slušně běhaj, chodí po schodech, chodí i skáčou po křivě narovnaných překážkách, chodí v lese po sněhu v křivém terénu, kde uklouznou, ale vyrovnají to, skáčou salta, pohybově jsou na tom hodně dobře. Spíš bude potřeba řešit tu univerzální inteligenci.
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=uhND7Mvp3f4
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=tF4DML7FIWk

Čtu to kvůli robotovi a ona tam je jedna věta :D
Těším se na něj, myslím že to bude zajímavější než ostatní roboti, když je humanoidní a jsem zvědavej kdy budem v práci pracovat spolu :D Doufám že dřív než v příštím životě :)

Porovnávání s lidma má smysl v testování mechanických robotů i umělých inteligencí. Člověk je určitý standart a ty technologie se podle člověka hodnotí protože se řeší jejich vývoj. Nehoda se stala pro vývojáře cenným zdrojem informací i když v něčem nechtěně protože s takovou nehodou nepočítali, ale teď vědí na čem musí zapracovat.
Soutěž v té páce smysl asi nemá, protože roboti maj o moc vetsi sílu. Kdysi se např dělali soutěže že několik desítek lidí se pomocí lana přetahovali s traktorem, protože ty lidi nevěřili že by traktor mohl být silnější, dnes už taková soutěž není potřeba, časem zmizí i tyhle šachové soutěže, nebo se budou používat pro nějaké typy tréninku, nebo se můžou porovnávat další vlastnosti jako např spotřeba.

Se divím že šachový robot má takovou sílu, asi to spíš je nějaký univerzální robot i na věci kde potřebuje větší sílu než na přemísťování figurek. Tak u šachů je řešení jednoduchý, stačí když bude mít malou sílu. To mohlo jít i nastavit bez změny hardwaru. Pak by nejen neublížil ale šlo by sílu robota i snadno překonat druhou rukou nebo jiným člověkem.

Ale věčnost v našem vesmíru neexistuje, takže se to zkracuje asi na 50 miliard roků do konce existence našeho vesmíru aspoň podle odhadů vědců :­-­) Navíc jde o to aby peníze fungovali v naší civilizaci dokud ona funguje a dokud je taková že peníze potřebuje nebo dokud nevymyslí lepší peníze, takže o věčnost nejde :­-)

Je dobrý že se to decentralizuje.

Nejzajímavější na tom je, jak může chyba vzniknout a jak to může samo auto řešit. Auto nebo obecně jiná věc. Třeba nám v práci stroje řídí jakýsi automat a kdyby se nějak zaseknul, tak tam je druhý na který by se to mělo samo přepnout nevím jak. O takových funkcích a poruchách hw sw by byl zajímavý článek.

Taky by se mohl prodávat kombík se zamknutou tyčovou přepážkou v kufru, ten by tak nešel využít pro velké věci a za předplatné by šla přepážka odemknout aby nepřekážela.
nebo notebook, který by bez předplatného zobrazoval o 2 palce menší obraz.

Z uhlí a ropy se vyrábí plasty.

Stromy v zachytávání fungují dobře, jen když množství dřeva neubývá, protože ve dřevě je CO2 uložený. Já kolem vidím jak průměrné stáří stromů klesá, že se stromy hodně těží a sází a tak místo tlustých stromů jsou slabé a v těch je zachyceno málo CO2. Když je dřevo uložené třeba ve stavbách, tak ok, ale většina se asi pálí.

Nechápal jsem u minulých DAC že berou CO2 ze vzduchu, kde je v nízké koncentraci a ne z komínů, kde je koncentrace o mnoho řádů vyšší, ale tady u toho jestli to chápu dobře tak se bere z komínu, teda to co jde do komínu z teplárny.

Dobrý článek, těším se na podrobnější informace o recyklaci.

Technický popis je dost slabý, tak budu hádat. Lasery jsou zaostřené na bod uvnitř skla, kde se ohřátím na velkou teplotu vytvoří mikro bublinka a ta je pak viditelná pro nějakou optiku. Zápis je hodně hustý, takže asi nestačí po poškrábání perfektně vyleštit, ale sklo a okolní vzduch musí být asi úplně bezprašný, protože při té hustotě zápisu by asi vadila i hodně miniaturní prachová částice.
Nebo jak to funguje?

a když se nebudem bavit o polárních oblastech, ale přímo o pólech, létá už nějaký satelit přímo přes póly, nebo tak blízko že při svém průletu svým signálem pokrývá póly?

Co pamatuju z posledního přehledu co jsem tady někde četl tak ne.

Pro jednu hospodu by to bylo moc drahý, tak jedině že by tam bylo fakt hodně lidí.

V tomhle životě takovou plavbu ani let neplánuju, ale vidím takové využití Starlinku jako skvělou věc.
Je tam info že služba Voom funguje do zeměpisné šířky 45°, ale chybí mě tam porovnání do jaké zeměpisné šířky už funguje Starlink.

Cihly se myslím lepí normální montážní pěnou když je to z té plechovky.

Souhlasím s ním s výjimkou Bitcoinu. Ten vznikl aby nahradil státní peníze a aby tak změnil některé vlastnosti peněz. K tomu bylo potřeba zkombinovat těch několik technologií a dalších věcí dohromady aby výsledek byli peníze a stačí jedny kryptopeníze.
Vznik dalších tisíců smysl nemá a jsou to jen kryptoměny. Např slavná dvojka Ethereum už nesplňuje vlastnosti peněz centrálním řízením, ale má snahy o jiné funkce stejně jako všechny kryptoměny.
Zatím dává smysl jen ta funkce peněz a tím jen první kryptověc Bitcoin.

"odchylka od ideálního úhlu v řádu jednotek stupňů způsobuje velice výrazný úbytek výkonu­"

To je právě naopak, že odchylka jednotky stupňů od kolmého směru nemá skoro žádný vliv, protože výsledná plocha slunečního záření se tím skoro nezmění. Dobře to ukazuje přímo graf funkce cosinus, kde od maxima se nejdříve pohybuje po zaobleném vrcholu grafu s minimální změnou hodnoty y.
Naopak u panelu rovnoběžného s paprskama jako že bez výkonu každý stupeň přiklonění ke slunci výrazně zvyšuje výkon.

Hodnota Bitcoinu bude v tom, že to budou dobrý peníze až klesne volatilita a hodnota peněz je v tom že je potřebujeme abysme nemuseli dělat složitě výměnný obchody a státní bankovní peníze maj jasnou nevýhodu ­- inflaci a centrální řízení.

Jak mě ho prodáš za plnou cenu, abych ti věřil že je to kvalita, kterou ode mě každý rád koupí?
Stačí vyražené údaje od výrobce přímo na cihličce, nebo musí mít neporušený originální obal, takže si na zlato nesáhneš?

Zlato má malou volatilitu, málo vydělává a málo předělává, proto patří mezi uchovatele hodnoty.

Já bych očekával že si ho budou kupovat lidi kteří parkují hodně na slunci, jako třeba doma i v práci.
Hmotnost by mě taky zajímala a když vidím ty ohebný fólie jako druh solárních článků, tak hádám že budou hodně lehký, tím nechci říct, že tady jsou ty fólie, tady jsou zas nějaký jiný, ale znamená to pro mě že existují hodně lehký varianty.
Orientace auta na slunci se tady probírala, že na ní moc nezáleží, že to je ze všech stran podobný.
Špína běžných aut co vidím na silnici bych odhadoval že ubere jen jednotky procent a když bude mít někdo tohle solární a bude se mu hromadit prach třeba na zadku auta, tak si myslím že si to pohlídá víc, než je běžný. Kdo má podmínky že má auto občas přímo zablácený, to tak někdo má, ale těch je málo.
Ten násobek je dobrá poznámka, to je zajímavý údaj mezi tím co jde a jak to má konkrétní uživatel. Kdo by měl čtvrtinu tak si ho asi kupovat nebude a kdo parkuje doma i v práci na slunci, tak věřím že nebude mít problém mít násobek třeba 90 %.
Když vidím změny těch všech technologií a materiálů, které se týkají solárních elektromobilů, tak vidím že se jím podmínky zlepšují a že na tom budou ještě líp a v některých slunných státech si to určitě užijí i u prvních typů aut.

Pan čtenář kritizuje dřív než si přečetl článek :­-D
Jinak auta co jezdí na přímý sluneční pohon bez baterie existují desítky let a jezdí závody v austrálii. Jsou to jednomístný superlehký extrémně aerodynamický auta, no prostě závodní. Nic užitkovýho, jen takový speciální závod.

Jo ok, takže je drahý spíš jen tím že zatím nemá sériovou výrobu a firma nevydělává ani na starších autech plus navíc ty uhlíkový vlákna, to jsem zapomněl. Tím líp pro budoucí typy takových aut, že cena půjde stáhnout. I když výroba takových zaoblených solárních článků se asi taky prodraží když ohebný tam nestačí. Estetika cenu asi hodně zvedá.
Musk takový auto vyrobí z hliníku, použije jen ohebný solární články a bude se prodávat :­-)

Já věřím že takový auta jezdit budou a že budou v sériový výrobě. Přijde mě to logický dát tam solární články. Jen to vypadá že tyto jsou hodně drahý. Chtělo by to auto s rovnýma plochama a nemusí mít tvar jako cybertruck, nebo valcový plochy a použít ohebný články.

Z těch cihel se mě to líbí, ale ještě jsem neviděl video, kde by cihly lepil, tak zatím jsou asi jen zkušební stavby na rozebrání.

"Stavba zdí se tak z týdnů a měsíců smrskne na dny­"

Stavbu vidím, tak odhaduju že za dva dny bych to z ytongu postavil ­(nejsem zedník­). Samozřejmě to co staví tiskárna, takže jen zdi a asi by i materiál byl levnější.

Je jasný že tisk zdí jim vůbec nepomůže, ani ve stavbě zdí, ani s chybějícíma školama. Teda jako že technicky, ekonomicky a časově tam není žádná výhoda, dokonce ani v počtu řemeslníků ani v jejich potřebné odbornosti.
Jediná šance že jim tisk pomůže je v tom, že se tam bude chtít nějaká firma předvést a díky tomu se několik škol postaví a pak je i větší šance že se zařídí další potřebné věci když pro funkční školu tam už bude aspoň něco.

Škoda že se aspoň nedozvíme z čeho je ta stavební směs. Jaký chemikálie se tam přidávají do betonu.

Ono to tak vypadá asi u všech co jsem viděl, tak třeba to tak je, ale důvod nevím.

Díky za potvrzení a je do tvaru kružnice celá šířka monitoru, nebo jsou krajní části rovné jak to vypadá na fotkách? ­(kousek levé a pravé části v šířce třeba 10 až 20 cm)

Zakřivení je kružnice, nebo se používá jiný tvar, třeba parabola nebo elipsa?

Architekturu klasických výpočetních procesorů řízených programem taky navrhnul analogový člověk. Podle mě to fungovat bude a řízení autobusů člověkem nebo umělou inteligencí nebude dostatečně dobré ani v jednom případě, ale v obou případech tak dobré že se bude obojí využívat. Pokud jde o přehánění, tak člověk neměl nikdy řídit autobus :­-­) i když jsou tam výsledky o moc lepší než u aut, nebo motorek.

Nesouhlasím :­-­)
Umělou inteligenci nestačí učit, hlavní je lidská práce těch největších odborníků, kteří vyvíjejí architekturu té sítě, to znamená navrhnou a pak vyrobí a pak jí teprve nechají se učit. Ta architektura je základ, který umožní horší nebo lepší učení a nebo dnes hlavně umožní víc tu univerzálnější inteligenci, která nejen rozpozná obraz, nebo má naučený jak rychle dupnout na brzdu, ale i trošku líp má naučený ty širší souvislosti. Ta architektura je to nejtěžší pro lidi vymyslet, třeba architektura sítě pro rozpoznávání obrazu je už dobře zmáknutá, má své struktury mimo jiné inspirované podle biologických mozků. Např i procesor v PC má jinou architekturu než procesor grafické karty a tady v té umělé neuronové síti jsou potřeba různé ­"struktury­" a není to jen hromada umělých neuronů propojených do krychle a že by vývoj byl jen ve velikosti a rychlosti.

Začátky bývají dražší. Je to investice na delší dobu. Jde hlavně o vymyšlení architektury té umělé neuronové sítě aby byla schopná se naučit vše co je potřeba a to je práce lidí.

Z elektráren na oběžné dráze budou mít ztráty velké výkony i když bude účinnost 99 % a může to mít nebezpečné vedlejší účinky na atmosféru a život. Nemyslím tím ohřev, ale nějaké jiné vedlejší účinky, třeba v ionosféře nebo jinde.

Já myslím, že by šla zapojit, že by existovali způsoby jak připojit a přečíst historický zařízení, že bych se prodávalo něco přes co to připojím k současnému počítači, ale samozřejmě by pomohlo kdyby dnes na trhu bylo něco pro dlouhodobé uložení ­"domácích­" dat dostupný a snadný pro běžný lidi a bylo by to rozšířený. Třeba znám jak lidi nedůvěřují digitálním fotkám i když je běžně využívaj, tak si je tisknou aby o ně nepřišli.

Tak snad to s tím diskem nebylo jen štěstí.
Mě přijde že na trhu chybí nějaké paměťové médium pro obyčejný lidi na domácí použití kam by uložili menší množství dat pro děti a vnoučata. Třeba nějaká fotodokumentace stavby všech sítí v baráku a na zahradě, kde vede jaká trubka a kabel. Nechali by to ležet někde v baráku s tím že když to budou potřebovat za několik desítek let otevřít, že to půjde, že jim bude stačit popisek, že to je z roku 2022 a jaký to má konektor a jaký formát souborů a tak.
Asi by byli ideální kazety s magnetickým páskem, ale myslím že se dělají jen pro profi zálohování s hodně drahou mechanikou.
U CD, DVD se mě nelíbí že i když budou trvanlivý, že nesmí být zaprášený nebo poškrábaný, že ideálně abych nějaké optické médium vybalil ve vakuu :­-D

Přijde mě to logický že hustota delší dobu stagnuje, protože na další zvyšování hustoty zápisu jsou potřeba náročnější technologie a jejich vývoj musí trvat delší dobu, než jednodušší vylepšení v minulosti.
Tenhle vývoj mě připadá hodně dobrý proti médiím pro dlouhodobé skladování dat jako desítky let a víc.

Když už unikátnost na blockchainu, není lepší si koupit bitcoin než spekulace na nekonečném množství NFT? NFT o Startreku budou asi první v historii lidstva, ale budou pořád vznikat nová NFT.

Aha, já si nějak automaticky představoval speciální cisterny, který to potom dodají do sítě. Nabíjení běžných náklaďáků případně osobáků je docela vtipný. Od teď každý kdo má elektromobil a bydlí na kopci, tak už vždy vyjede z domu s autem plným vody a pod kopcem ji vypustí do příkopu :­-D nebo vylepšená verze ovládání a vypustí ji za jízdy přímo na silnici :­-D případně kvůli nosnosti pojede s vlekem. Tak se dá řešit další otázka ekologie, vypuštění u silnice do zavlažovacího kanálu pro pole :­-­)
Pokud jde o nakládání, hodilo by se kdyby u silnice bylo něco jako věc pro plnění parních lokomotiv vodou. Z řeky potrubí samospádem 4 m nad zemí u silnice, u toho zastavit, z náklaďáku vyklopit nálevku, od potrubí ručně otočit konec truby k náklaďáku něco jako vodovodní baterie a velkým průměrem potrubí rychle naplnit, nebo jinak vylepšená verze pro snadnou a rychlou obsluhu, v náklaďáku vaky na vodu, které by při vezení nákladu byli splácnuté. pod kopcem vypouštět za jízdy do boku na krajnici, kde by byl vyspádovaný odtok třeba do rybníku aby se to využilo víc než jen do řeky. Třeba v alpách to může někde dávat smysl.

Já cisterny neobhajuju, je to podle mě blbost, jen reaguju na to jak nechápu výkon atd a popisuju možnosti cisteren. Nějaký možnosti v tom samozřejmě maj a můžou to pro říčku optimalizovat na slušný výkony asi jako zastávka formule v boxu, ale samozřejmě potrubí dává větší smysl. 2,5 m byl konkrétní příklad ze Seče. Opět chápu že výkony jsou různý a jinde stačí 5 cm x 10 m délka a pro barák má těch třeba 100 W na potůčku smysl. Cisterna je použitelná, je to extrémní způsob a zatím mě nenapadá případ kde by dávala větší smysl něž potrubí, možná tak jednorázově při nějaké výstavbě, kde cisterny musí vozit třeba beton, tak že by cestou zpět vzali vodu aby prodloužili výdrž baterie. Jako nápad náhrady přehrad a potrubí to považuju za blbost.

Jo to je vždycky zdarma, jen se vyplní formulář na webu nasa a pak přijde hezký certifikát do emailu, jako třeba k vytištění.

Jsi to netrefil :­-­) o výkonu přehrad ponětí mám. Že cisterny zvládnou jen malý výkon ­- průtok je jasný, takže si nápad autora představuju na malých říčkách kde je málo vody a když se nechá nějaká nutná část v řece, že ji zbyde málo a že výkon cisteren se aspoň v jejich možnostech zvýší, že bude extrémní proti běžným zkušenostem že se cisterna dlouho plní a pomalu sjíždí serpentýny. Dá se představit si kolonu mnoha cisteren a dá se představit si systém jejich rychlého plnění, co je zdrží jen několik sekund, dále kde by to šlo tak silnici s větším poloměrem klopených zatáček, aby mohli udržovat větší rychlost a nemuselo tak být cisteren tolik a hustě za sebou, vzhledem k tomu že by chyběla hráz a díky tomu by cisterny nejspíš nesjížděli prudkou stráň se serpentýnama, ale mohla by vyjít přímější trasa tak by mohli jet docela rychle a výkon motoru by mohl stíhat, protože právě bez hráze bude chybět ten prudký spád, samozřejmě jak kde. Beru takový běžný příklad.
Pokud jde o potrubí, tak se využívá na středně velkých přehradách jako např Seč. Nejde o plastovou odpadní trubku, ale o tlakové potrubí s pomalu proudící vodou aby neztratila tlak. Potrubí má odhadem asi 2,5 m vnitřní průměr. Dříve se používalo dřevěné potrubí s ocelovými obručemi, něco jako sud, dnes ocelové se zatáčkami v betonovým špalku. Osobně jsem tyto potrubí neznal, jen mě napadlo že by to šlo místo hráze, až jsem časem zjistil že se používaj a dokonce i v Česku. Např na Seči v kombinaci s vysokou hrází a nebo kdesi na horách, kde je tunel ve skále podél řeky a na sání jen několik málo metrů vysoká hráz v korytu řeky.

Jako na co rezervoár, pro cisterny? Tak to stačí něco hodně malinkýho, jedna cisterna toho moc nepobere a než hned za ní přijede další, tak se voda doplní a mezi tím musí i nějaká přetékat dál do řeky. Jinak je to samozřejmě blbost proti potrubí. Jen někdo objevil že by to elektromobily umožňovali.

Táta zas říkal že se ISS sestřelí. Zprávy jsou plný nepravděpodobných extrémů aby zaujali. Teda jejich poměr je vysoký. Může napadnout až metr sněhu, ale neřeknou že s pravděpodobností 1 % a že nejpravděpodobnější je 10 cm. Tím nechci kritizovat tenhle článek, tady se asi zviditelnil sám vynálezce a je to fakt nepravděpodobná věc. My se postupně učíme takový bulvár filtrovat už podle nadpisu a neklikat na něj. Po období mnoha neuskutečněných bateriích přijdou zas jiný věci.

No jo není to jen tak, hlavně v řece můsí zůstat nějaká výrazná část vody, ale žáby by to nasávat nemělo. Sání musí mít větší plochu aby to nesálo jak vysavač, musí tam být mříž a na ní pletivo a plocha sání musí být otočená dolu a ve výšce někde mezi dnem a hladinou, to významně ­"odfiltruje život na dně a na hladině, pletivo odfiltruje ryby a zbyde malá část živočichů, které to pomalu nasaje a ti projdou skrz turbínu, kde někteří přežijí, někteří ne, většina asi přežije. Využijí se vyšší části řek, kde přírodně ryby moc nejsou, jen uměle vysazené. Když by v období sucha řeka vysychala, musí se malý zbytek vody nechat téct řekou.

Bylo by to hodně neefektivni, protoze bez prehrady by auta musela jezdit proti proudu daleko a v mirnem kopci. Uz jen namani pneumatik pod takovou zátěží a takovou dalku z mirneho kopce by bylo moc ztrátové. Lepsi by byl vlak s pevnymi koly ale pořád to je neefektivni proti potrubi jako náhradě přehrady. Potrubí v rece nebo vedle řeky prehradu nahradi, ale musi se nechat v rece nejake vetsi mnozstvi vody pro její život a ryby a jde o delku prehrady. Tunel ve skale je energeticky moc náročný při stavbě, tlakové potrubí jako na Seči na tom bude líp.

No jo příště musím nechat nějaký kontakt, abych si s nima mohl pokecat jak to s náma plánují dál :­-­)
ale reálnější by to asi bylo s podzemšťanama.

Už mám jméno i na Marsu, ale pořád nevíme jestli to tam někdo čte :­) Zatím se nikdo neozval :)

Nikdy se mě nelíbilo mít americký nebo ruský jaderný elektrárny i kdyby byli nejlepší.
Že bys měl lepší znalosti o těch vyjmenovaných oborech jsi mě nepřesvědčil a stačí mě na to pořád ten jeden příklad se vsakováním.
V diskuzích bys neměl psát nepřátelsky, protože tím víc podporuješ hádky a celkově špatný diskuze, kde potom neuplatníš ani svý dobrý názory. Samozřejmě se musíš řídit sebou a ne mnou, takže to o diskuzích obecně je jen můj názor.
Jsem u nás pro výstavbu jaderných elekráren i OZE, ale ne jakkoliv, např solární panely radši na střechy než na pole. Posílit el. sítě pro ty výkyvy, ale ty se posilují od svého začátku průběžně, v tom není potřeba změna.

Jsi me neodhadnul, fyziku mam rad :­) Vykon potoku si umim spocitat. Ty pises na prvni pohled jako kdyz nejsi v pohode nebo co, hned nepratelsky, to te bavi?
Jak se zvysi vsakovani kdyz zem v okoli potoka a pod nim je dokonale napustena vodou?
JE nemusi byt rusky nebo americky, byli spatne nastaveny podminky. Zrusit to a svitit radsi petrolejkama, to bysme si moc nepomohli.

Na jádru se shodnem, oa OZE ne. Jsem pro obojí. Potoky maj výhodu že tam často žádný ryby nejsou, protože jsou strmý a je tam málo vody. Nějaký mikro život tam je a chodí tam pít zvířata nebo se koupat ptáci. Nepřemostil bych z potoku do potrubí všechnu vodu, ale třeba půlku a o něco dál vrátil do potoku, další voda teče potokem i když vypadá prázdný, protože teče ve štěrku a písku pod dnem, no ale nechal bych tam půlku viditelný vody. Jako malý generátory stovky wattů se používají motory z praček kvůli otáčkám. Je to jen taková nenákladná hračka, ale mít na pozemku takový zdroj třeba jen 200 W, tak ušetřím většinu proudu ze sítě. To by se mě moc líbilo. Potok má málo kdo, ale je jich řádově víc než řek a mají větší spád. Není to zanedbatelný zdroj v Česku. Možná v Egyptě jsou na tom hůř :­) ale to i v Polsku. Jinak souhlas ať se postaví několik bloků JE a fofrem.

Navrhů je spousta a vetsina vseobecne znamych, jde jen o realizaci, pravidla států, aktivity firem atd.
Napr je jasny ze je potreba budovat vetsi akumulaci. V cesku jsou reky vyuzity pro elektrarny, ale mista na kopcich v okoli prehrad pro precerpavaci vyuzity nejsou, casto staci ji umistit a rovinu kdyz prehrada v blizkosti je v udoli. Nektere prehrady na rece funguji zaroven jako precerpavaci, ale muze se to budovat u nekterych dalsich. Akumulace pak pomuze vyuziti obnovitelnych zdrojů. Dále je potreba budovat jaderné. Dále je potreba nezvysovat celkovou spotrebu. resit i maly veci jako větrání pres rekuperaci vzduchu a samozrejme vsechny vyznamnejsi veci. Stavet miniaturni elektrarny bez hraze na potokach, hraz se nahradi potrubim aby se dosahlo rozdilu vydky a tim tlaku, v potrubi musi tect voda pomalu aby neztratila tlak. Potoky maji vyhodu, ze maj casto vetsi spád na mensi delce narozdil od rek, vykony by byli jednotky kW, ale bylo by jich hodne. a je spousta dalsich znamych způsobů jak k ty ekologii přispět.

Souhlasím, je to potřeba řešit.

No jo nahradit fosilní paliva je problém, ale zároveň je problém je dál pálit. Změna bude drahá, bude potřeba víc akumulace než bylo potřeba dřív v podobě několika přečerpávacích vodních elektráren. Neekologický proud je nejlevnější aspoň v případě kdy se nezapočítají vlivy těch ekologických katastrof na naší civilizaci, kde se tím pak zas něco prodraží.

"zelených bezmozcích­" ­- Blbý lidi, teda s nízkou inteligencí kteří to fyzikálně nechápou jsou ve všech oborech, ne jen v ekologii. Zároveň jsou ve všech oborech i chytrý lidi s vysokou inteligencí, nebo nadáním na určitý obor jako např fyzika.
Když to budou chtít všude, tak se jim to samozřejmě nepovede, maximálně to pomůžou zařídit tam kde to jde, nebo dostat rekuperaci tam kde pomůže částečně.

Ano a ještě k dlouhodobému skladování peněz bez ztráty inflací.
Ke zbohatnutí slouží, teda jako investice, ale není to funkce proč byl bitcoin stvořen, je to efekt, který pomáhá bitcoinu s jeho rozšířením a díky tomu se o bitcoinu lidi dozví, že byli vynalezeny nové peníze, které řeší nějaké problémy.

Altcoiny ano, to jsou jen pokusy o další funkce a spekulace. Skutečný využití blockchainu je zatím jen na jedny celoplanetární peníze v podobě Bitcoinu.

Moc tomu nerozumím. Rusové už stanici nevyužívají, že by ji nechali spadnout? Vždyť je část jejich.

Ještě by bylo dobrý porovnání s transakcemi fiat peněz.
Taky je zajímavý že bitcoin celkově má spotřebu menší než sušičky prádla celkově, nebo bylo to tak asi před půl rokem. Takže zatím je lepší používat bitcoin než sušičku :­-)

Tak seriózní nákladní dopravu v podobě lodních kontejnerů si tam nepředstavuju. Predstavuju si velikost jaká se planuje pro lidi, kde byli 2 nebo 3 lidi vedle sebe a úzká ulička přibližně uprostřed a jen tam se člověk dobře postavil, takže takový malý letadlo. Prvotní nákladní využití si predstavuju jako zjednodusenou tuhle verzi pro lidi, jen ze tam ještě nebudou sedacky a navozi se tam palety s krabicema zboží. Stejne tak hodne dalsich veci nutnych pro lidi tam zatim nebude a cela bezpecnost zatim staci mnohokrat nizsi nez pro lidi. Spíš bych ten naklad zatim videl jako nahradu dodavek co vozi zásilky. Jakoze rychlejsi drazsi a jen tam kde jsou pobliz velky mesta jako mozna nekde v USA nebo hlavne Číně.

Hyperloop má problémy, ale nevidím tam žádný neřešitelný a nevidím důvod že by to nemohlo existovat. Představuju si desítky let vývoje a vození nákladu s budoucím plánem využití pro lidi. Vození nákladu ukáže statistiku bezpečnosti, která se pak může porovnat s vlakama, autama, letadlama. Zároveň se to rozjede ekonomicky když to bude mezi bližšími velkými městy v bohatším státě, pak pomalu nastoupí přeprava lidí a ti si připlatí za rychlou pohodlnou přepravu. Běžný člověk za to utrácet nebude, maximálně na dovolenou. Bezpečnost řešit jde, jak už tady máme popsaný od víc lidí. Běžnou závadu si představuju že kapsle zůstane stát, jsou možnosti, třeba že vysune kolečka s elektromotorem a dojede pomalu do stanice, nebo se do trubky pustí vzduch, lidi vystoupí třeba v předu do potrubí a půjdou k nejbližšímu unikovému východu, unikové dveře na potrubí nejsou problém, nebo pro ně přijede osobní auto aby nemuseli pěšky. Vše je řešitelný o moc líp než u letadel. To ale nezaručí že do toho každý vleze. Stejně jako do letadla do toho část lidí nevleze. Začínat to bude mezi blízkými velkými městy, kde se najde dost lidí, aby se to využilo. Nevidím problém, že by tím na některých místech nemohli lidi jezdit třeba za 50 let, jen si nemůžem představovat, že to bude za 20 let mezi Prahou a Brnem.

To mě přijde u nové nebezpečné technologie úplně samozřejmý, že vývoj bude nejdřív probíhat bez přepravy lidí stejně jako třeba u nových raket. Minimálně musí přeprava nejdřív nasbírat statistický data o dostatečný spolehlivosti a bylo by drahý a neefektivní provozovat to naprázdno a vozit umělou zátěž. Takhle se to dřív dostane do zisku a je čas na různý záložní systémy podpory života, když kapsle na trase při poruše zastaví. Jako záložní pohon do nejbližší stanice, nebo naplnění potrubí vzduchem a otevření nouzového východu na předku nebo zadku kapsle a pak můžou lidi dojít k nouzovému východu když nejbližší stanice bude daleko.

Že dokáže zařídit tolik peněz pro charitu a samozřejmě i jeho běžně viditelný úspěchy.

Je fakt dobrej :)

Ukázka v tom kreslícím programu je dobrá, ale v tom 3D pohledu co je k Webbu vidím Slunce a Zemi úplně jiným směrem, přitom jsem těsně u dalekohledu. No mě stačí že vím, že je Webb kousek za plným stínem, kde je zatmění 90 %.

Jo chápu, rychlost zvyšování výkonu první roky těžby byla velká a zpomaluje, takže dnešní asicy půjdou do šrotu dýl. To vlastně není pravda, protože jsou první jednoúčelový. Vše předtím až po FPGA šlo použít na jiný věci než těžbu. Tak správná věta, vydrží delší dobu těžit.

aha super, to je kvalitní odpověď, takže L2 je blízko za špičkou kuželu plného stínu.

A kdo ty logický hradla nazývá procesorem? Nikdo :­-­) Já to psal ve smyslu, že ASIC je asi neprogramovatelný procesor, ale ne že ty logický hradla jsou procesor, ale příklad s těmi logickými hradly je čip, procesor rozhodně ne.
Jinak souhlas a jo je teda dobrý že někdo starší ASICy ještě využije aspoň pár let. Dnes už ale nikdo netěží BTC na PC, asi se to nevyplatí už nikomu. Stejně tak ty ASICy budou časem na těžbu na nic i ve skleníku, proto mě zajímalo jestli by to šlo teoreticky použít potom jinde. Když by se vzal nějaký univerzální počítač a ten ASIC procesor k tomu navíc, kde ten univerzální počítač by ASICa využil jen pro nějaké výpočty. Něco jako když dnes procesor svěří některé výpočty grafické kartě a jiné třeba procesoru pro fyzikální simulace, tak že by asicu svěřil nějaký dílčí výpočty mimo svět kryptoměn.

Je dalekohled ve stínu Země, nebo plný stín nedosahuje až do L2?

Díky za info. Takže jakýkoliv neprogramovatelný čip a může ho vyrábět kdokoliv když název nesouvisí s firmou. Teda čip asi ne, to by bylo i integrované hradlo, jak jich je několik v pouzdru na jednom čipu, třeba 4 x OR :­-­) Takže neprogramovatelný procesor, nebo mikroprocesor, to už nevím jaký je v tom rozdíl, samozřejmě je to podmnožina čipů. Takže až se bude řešit využití starších čipů, tak asi nebude žádný, škoda. Kdyby to tak šlo využít na nějaký druh výpočtů použitelný i jinde jako doplněk k jinému procesoru.

Mám v tom zmatek, ASIC je obecně stroj na těžbu kryptoměn od jakékoliv firmy, nebo název stroje od konkrétní firmy?

To jo a taky chování se mě nelíbí. Když mě v čsob poprvé vnucovali investiční fondy a o ekonomice jsem nic nevěděl, nevěděl jsem jestli do toho mám jít a zeptal jsem se obecně na různý jiný věci jako třeba zlato, tak mě od toho jen odradil. Měl říct že i když na něm můžu prodělat, že to je nějaká záloha proti inflaci a že by měla být nějaká diverzifikace, ale to ne, jen jejich investiční fondy.

A hlavně sušičky prádla, protože žerou celosvětově víc proudu než těžba BTC, pak maso, protože má mnohokrát větší spotřebu zemědělských ploch na pěstování žrádla pro dobytek, pak auta, výkonný herní počítače a pak vyhledávání na internetu, protože to má taky velkou spotřebu a pak banány v evropě, protože se vozí z moc velké dálky a pak zlato protože jeho těžba je moc neekologická a pak banky, protože mají v celkových nákladech větší spotřebu na transakci než BTC. Tak ne, že budete využívat služeb banky :­-)

Proč ­"ale­"? Vždyť jsem psal že používám offline mapu. Akorát teda občas navíc tu leteckou online mapu, když offline není. Jsou na ní např dobře vidět pláže na přehradách. Na horách ji taky nevyužívám, nebo jen výjimečně.

To ne, beru stejný věci, ale kromě toho mám sebou ještě mobil a někdy navíc foťák a stativ. Na mobilu na výletě využívám offline mapu, GPS a kompas a ten mobilní signál jen občas pro nějaký hovor nebo zprávy třeba když nás je na výletě víc a nejsme všichni pohromadě a občas využiju leteckou mapu pro zkouknutí břehu nějaké vodní plochy. Leteckou mapu offline nemám i když pro omezený území by se to na kartu vešlo, ale neznám lepší způsob jak ji sehnat kromě funkce printscreen a mnoho souborů. Leteckou mapu občas potřebuju i pro určení polohy kde fotím virtuální prohlídku když je špatný signál GPS a neznám lepší dostupný GPS přijímač

Pro jednu farmu vzdálenou od civilizace je to na prd, ale jinak záleží jestli by to mohla třeba obec legálně rozdělit z jedné přípojky pro celou obec.

I v Česku je spousta míst kde není mobilní signál. Až zas budu někde v Česku na výletě, budu o starlinku uvažovat :­-­) Dřívější reklamy mobilních operátorů o pokrytí Česka signálem byli jen o obydlených místech jestli to dobře chápu, proto na výletě je často problém, stejně tak při práci na poli v lese, na všech možných sítích, na chatě, v kempu a v dopravě.

i investiční fondy v bance co teď vnucují kde komu nejsou jistý a taky na to právě banky upozorňují a vyplňují kilometrový dotazníky, i když to tam mají hodně diverzifikovaný, tak stejně ti nic nezaručují a asi ani nikde jinde. Dokonce ani slavná investice do znalostí nezaručuje zisk :­-)

Aspoň podle obrázků to vypadá dobře :­-)

Která to bude? :)

V Česku i jinde je navíc další problém cena proudu v domácnostech.
Pak další problém je hluk, aby se to dalo použít pro vytápění nějaké místnosti, takže by to mělo být odhlučněný a jestli je dlouhá návratnost, tak by to muselo umět ohřívat vodu v bojleru aby to jelo i v létě a efektivně se teplo využilo a tím by to bylo ziskovější.

Nejde o důkaz Boha, ale o teorii vzniku vesmíru bez Boha.

"Vznikla v procese tvorby planetárnej sústavy.­" ­- To se nevylučuje se stvořením Bohem. Bible je psaná zjednodušeně a obrazně. Ten fyzikální proces je postup jak Země vznikala, ale Bůh mohl nastavit podmínky aby tím umožnil vznik vesmíru a života. Stvoření neznamená, že mávnul rukou a v jedné sekundě byla Země. Prakticky není daný jak stvoření vypadalo. Teda je v bibli popis vzniku všeho za týden, ale to se právě chápe jako ta zjednodušená zpráva. Bible se asi vyhnula popisu, že se nejdříve prach začal shlukovat elektrostaticky a až později převážil vliv gravitace atd. Je to zpráva že Bůh to nějak zařídil aby Země vznikla. Takový popis jakoby pro děti, nebo pro lidi pro který je astrofyzika a kosmologie nepochopitelná. My víme o vývoji od velkého třesku a máme teorii o multivesmíru, kde pořád vnikají a zanikají vesmíry, ale nemáme teorii pro nějaký prazáklad, který umožnil existenci multivesmíru, máme jen popis vývoje ­- děje, ale kde se vzali počáteční podmínky ­- nějaký základ? To věda netuší a věřící lidi věří že to vše umožnil Bůh. Vědci nemaj teorii jak je možný že multivesmír existuje a věřící netuší, jak je možný že existuje Bůh. Takže to neví a netuší nikdo.