Úchylnost. V USA už dlouho nebyla žádná válka, hladomor ani jiná metla.

Mocipánům ekologické dobrodiní moc nevěřím a jsem přesvědčen, že je dráždí ona surovinovo ­- energetická závislost na dovozu. Co nám, Evropanům, zbývá za možnosti? No, jedině vyrábět energii ze zdrojů, které lze u nás opakovaně vytvářet ­(obnovovat­). Odtud tlak na elektromobily. Všechny nás to nespasí, ale ti, co na to budou mít, získají nějaké výhody. Řečeno opačně, ti, co na to mít nebudou, ze svých kapes na to přispějí a budou potrestáni např. zákazem vjezdů, dodatečným dodaněním apod. Zdrojů ubývá a bohatí potřebují nalézt způsob, jak uspokojit své potřeby pomocí zákona. Příběh OZE v našich končinách není nic jiného než zlodějna posvěcená zákonem bez významného přínosu pro ochranu životního prostředí.

V libračním bodě L2 je už např. Gaia a k ní přibude JWST. Důvod je zřejmý ­- oba přístroje potřebují odstínit od Slunce. Pro telekomunikaci směrem od Země bod L2 moc význam nemá ­- je to ­"ubohých­" 1,5 mil. km daleko. Např. rozdíl poloměrů oběžných drah Země a Marsu je 70 mil. km, vůči Jupiteru 600 mil. km....

Cesta lidí na Mars je z třídy ­"chtěli bychom­" a nelze ji brát jako měřítko pro cestu za účelem opravy JWST. Cesty lidí na nízkou oběžnou dráhu Země jsou časté, protože trvají pár minut, není potřeba dosáhnout takové rychlosti a osádka následně pobývá na již připravené základně. Než­-li stavět modul posádky pro opravu JWST, raději vyslat nový dalekohled.

Dle srovnání druhých mocnin vzdálenosti od Slunce dopadá na Mars světlo o poloviční intenzitě.

Předpokládám, že tupější jedinci, které zmiňuješ, se nezabývají rovnicemi experimentů a už vůbec ne teorií relativity nebo fungováním GPS...

To je jistě pravda. Zkusím potřetí: Kam se ta hybnost ztrácí BEZ VNĚJŠÍCH VLIVŮ?

Jenže tebou citované větě předcházela jiná, která tomu dává smysl.

A kam se ta hybnost ztrácí bez vnějších vlivů?

A kam se ta hybnost ztrácí bez vnějších vlivů?

Kdyby vypadly telekomunikace na měsíc, možná by se zlepšila populační křivka v bohatších zemích.

Ano, je to podvod výrobce při schvalování typu, ale provozovatel zodpovídá za to, že s vozidlem nevyhovujícím předpisům silničního provozu nebude jezdit ani jeho morče... Náhradu za nezpůsobilé vozidlo ať si vymáhá třeba po Santa Clausovi, psáno Vašimi slovy. Mimochodem, za úroveň autopilota je zodpovědný výrobce a tedy by měl nést i za něj zodpovědnost. Po nehodě s autopilotem to uvidíte jinak.

Píšou, že Betelgeuze po výbuchu by měla být jasná jako půl Měsíce. Z toho se člověk moc neopálí. Dopočtem: Slunce je daleko 8 sv. minut. Betelgeuze 600r x 365d x 24h x 60min = 315 360 000 sv. min. To je 39 milionkrát dále. Protože hustota energie klesá s druhou mocninou vzdálenosti, pak hustota energ. toku z Betelgeuze se ­"ředí­" 1,5x10^15 krát více, než ze Slunce.

Čili za nevyhovující emise z případu dieselgate by měli platit pokuty především provozovatelé vozů.

Až ti pojišťovna zvedne platby za pojištění po nehodě s autopilotem, budeš si říkat, že za tu nehodu nemůžeš a že pojišťovna nejedná v právu. Budeš to vymáhat po automobilce?

Někteří řidiči budou na samořízení buď spoléhat a za volanty usínat, jiní budou pozorní a nebudou mít z toho samořízení žáden užitek. Jak to bude s pojištěním, je ve hvězdách.

Kapsle nesmí vyplňovat celý průřez. Pak vniklý vzduch před kapslí způsobí postupný nárůst odporu. Ten se dá snížit např. řízeným napouštěním vzduchu za kapsli ­(snižování tlakového spádu­). Rychlovlaky občas trefí most ­(prasklá obruč ICE­) nebo ten most rovnou spadne na koleje ­(Studénka­). Ke zničení rychlovlaku stačí na koleje položit kovadlinu...

Pokud ten monopol AMD získá pouze na slovenském trhu, nebude mi vadit.

Nikoliv díku předraženému Turingu z vlastních řad, ale díky obavám z konkurence. Bez ní by nebylo důvodu dávat slevičku 50 %.

Ten cenový pokles je nářez. Myslím, že stojí za to si položit otázku: Je 3070 levná nebo 2080 Ti drahá? Řekl bych, že to druhé.

Olovo má nízký bod tání, ale teplota varu nízká není. Proto by bylo asi složité udržovat olovo ve vhodném skupenství pro dávkování v motoru. To už je vhodnější rtuť. Ale ono asi jde především o konfiguraci elektronového obalu. Počet elektronů jde ruku v ruce s protonovým číslem a s ním uspořádání elektronového obalu. Energie na ionizaci olova či rtuti by byla asi technicky nezvládnutelná. Ti, co to vyvíjí, se budou orientovat lépe v periodické tabulce prvků...

Tak jim napiš email, aby s tím nečuměli na supernovy.

... technika se neustále zlepšuje. Bylo by fajne, kdyby se nějaká supernova našla po dostavbě EVLT a J. Webb.

3100 se dá přetočit na úroveň 3300.

Až AMD ovládne desktop, své nadvlády nezneužije, bude se chovat velmi charitativně a nevydá se cestou intelu... Dovolím si urážku: kdy vy, pitomí zaslepení fanoušci jedné či druhé strany, pochopíte, že nejlepší přístup pro vaše peněženky není nadvláda, ale konkurenční střet?

Myslím, že 8700K je z velmi dlouhé řady Coffee Lake nejlepší procesor, srovnáváno celostně, tj. včetně spotřeby. Takový 9900k není o mnoho lepší. Tipuji, že 8700K by dokázal uživit i novou řadu RTX3000 ve vyšším rozlišení než FHD. Každopádně na poli procáků i GK se chystají novinky, počkat si pár týdnů na testy se asi velmi vyplatí.

Odhaduji, že temná energie, jež má tvořit hlavní složku vesmíru, bude pravděpodobně příčinou odporu kladeného tělesům při změně rychlostí jejich pohybu, tedy její popis vysvětlí jev setrvačnosti. Pakliže platí Einsteinovo E=mc^2 všeobecně, možná se prokáže souvislost mezi množstvím temné energie, temné hmoty a viditelné hmoty.

Karty RX470 ­/ 480 ­/ 570 ­/ 580 jsou výběhové zlevněné modely. Při svém uvedení na trh byly dražší a za ty samé peníze se dá koupit např. GTX1660­(S­), která tvoje požadavky splňuje. Nebo si počkej, až se stane výběhovou a zlevněnou.

Předpokládá se, že čím hmotnější hvězda, tím rychlejší a divočejší je její vývoj. Z modelů se soudí, že hvězdy podobné Betelgeuze přetrvávají spíše jednotky než­-li desítky miliónů let. Pozorovací technika se zlepšuje, třeba se v dohledné době najde a podaří pozorovat jiná supernova v dobrém rozlišení. Zajímavější by bylo nalézt technologii, kterou by šlo zkoumat nitro Slunce. Např. mapováním tíhového pole proměřit rozložení hustoty.

Daňové ráje uvnitř EU něco vypovídají o samotné EU.

Nemyslím., že jediná podoba výzkumu vesmíru leží v nekonečném proudu letů k planetám v Sluneční soustavě. Nechápu, proč ti leží v žaludku americká NASA provozovaná z peněz Američanů. Jsi Evropan, tak plivej na ESA, když z tvé zmínky o ní vyplývá, že do teď dělala málo pro ty lety sond. Poraď Němcům, ať prodají své automobilky, protože podobná auta vyrábí i další národy. Z tvé stížnosti je cítit evropský socialismus ­- hej Američané, zkoumejte vesmír za své a dejte nám, Evropanům, výsledky. Jejich málo? Tak to zabalte, protože vaše národní agentura neplní naše evropské představy.

Vožení turistů na čumendu a výroba hmot ve stavu beztíže mi dávají největší smysl mezi novými možnostmi využití vesmíru. Těžba je povídačka pro akcionáře. Rozsáhlé využití oběžných drah kolem Země vyvolá potřebu regulace ­- nebezpečí zaneřádění vraky. V tomto ohledu se demokraticko ­- kapitalisticko ­- liberální diskuze nepovede, protože se to dotkne jak národních výzkumů, tak i vojenských zájmů. To se před akcionáři naopak říkat nemá.
K jednoduchým počtům o zrychlení sondy: viděl bych to na diferenciální rovnici ­(měnící se hmotnost náplní­). Pokud je ovládáš na tolik, že jejich sestavení a řešení považuješ za jednoduchý počet, pak ti tiše závidím. V nějaké zjednodušené podobě příkladu by však nemusela být složitá. Zde se sluší připomenout Ciolkovského, který se vesmírného využití nedožil.

Soukromník podniká na své riziko za úplatu a je jedno, od koho ta úplata je.

NASA neměla žádnou předlohu u nějaké konkurence a spolu se Sověty prošlapávali cestu, kterou nikdo nikdy nešel a SpaceX jde v této prošlapané pěšině. Přijde mi, že z letů do vesmíru dělají především obchod než­-li prvotní výzkum. Nehaním je za to, ale nepřijde mi, že by se mělo jednat o náhradu za NASA. Za soukromé peníze to nikdo dělat nebude. Co se týká samotné NASA, je to jedna z organizačních složek výzkumu v USA. Je otázkou vlády, kam nahrne víc peněz. Výzkum vesmíru se dělá třeba i ze Země ­- hledají se gravitační vlny, neutrina, staví různé teleskopy s adaptivní optikou aj. Není vše jen o létání, které je však nejviditelnější pro veřejnost. PS: Vysílat lidi na Mars mi přijde jako plýtvání. Žít se tam nedá, automatizace jde vpřed, prostředky blízkého i dálkového průzkumu se neustále zlepšují. Vozit z tama suroviny je utopie.

Tlustí Amíci jsou předurčeni pro pobyty ve stavu beztíže => zřídil bych tam vesmírné lázně ­/ ozdravovnu.

Astrologové budou muset upravit své metodiky věštění.

Nejen kolo vyhrabou na skládce...

Kdo by to byl řekl?

Jestli se povede ZEN 3 a Intel nevytasí něco pořádného, bude mít AMD oba dva triumfy ­- výběhový ZEN 2 jako trhák v poměru výkon ­/ cena a dobře namaržované výkonnější ZEN 3. A jestli se povedou i ty B550... Dobročinnost neočekávám.

AMD po slevě bude prodávat 12 jader za cenu 8 jader Intelu, kterému zbudou jen vybraní zákazníci z řad pařanů her. Tahle nepřirozená nerovnováha v sobě skrývá předpoklad nějakého tržního zvratu. Vývoj v Intelu bude asi vybičován nad 100%. Pokud Intel v něm neuspěje, vrátíme se do starých kolejí, po nichž jezdí vlak monopolu.

Obrat nejsou prodané kusy.

V tom článku se píše něco jiného. Konečně i v názvu odkazu je psáno, že výhled na zbytek roku je horší.

Kdyby jsi napsal, že druhý kvartál bude znamenat pokles obratu pro AMD i Intel, nedostal by jsi tolik minusů...

Po zlevnění bude mít bezkonkurenční poměr výkon ­/ cena.

Přehnanost nadsázky nemění nic na tom, že z pěti vyjmenovaných ­(slibovaných­) jezer se v dohledné době bude prodávat jen jedno.

Měli by všechno nové pojmenovat Virtual Lake ­- vydáno, zakoupit nemožno...

Takovéto nic moc výkonné karty se hodí tam, kde je potřeba více obrazovek z jednoho počítače. S vhodnými ovladači postačí i pro CAD ­- v práci dělám na základním Quadru odvozeném z 1050 Ti a stačí to.

Asi to myslel tak, že cena za platformu deska + kometa bude tak vysoká, že ani zlevnění komet ze strany Intelu prodej platformy, potažmo desek, nepodpoří. Nepíše o tom, že Intel má zlevnit desky.

AMD ctí to, že pro jednu patici a vcelku levný čipset ­(v současnosti B450­) lze koupit široký rozsah procesorů příslušné generace. Kdo má slabší model procesoru, koupí vyšší model v rámci stejné generace, kdo má silnější ­(a dražší­) procesor, koupí z nové řady spolu s deskou, která vůči procesoru bude vcelku levná ­(např. B550­). Tím se pokryjí masy a ten zbytek, co kupuje X470 ­/ X570 si připlatí, protože beztak mají víc peněz na utrácení....

Přechod ze 1700 na např. 3900x by byl slušný posun. Když se zváží, že by ti 3900x vydržel pár let, tak na konci těchto let by ta X370 byla už zastaralá a požadovat pro ni podporu Ryzenů 4000 by byl nesmysl. Velkou výhodou AM4 je především to, že se dá párovat výkonný procesor s levnou deskou. Kdo má na drahý procesor, vymění s ním i desku stojící zlomek procesoru. Kdo má na drahý procesor i drahou desku, má ještě více peněz a toho je potřeba podojit...

Bylo by zajímavé, kdyby jsi napsal, co si v té x370 postupně měl.

Řešením by bylo patici pro Ryzeny 4000 přejmenovat z AM4 na AM5 a pak si nikdo nebude stěžovat...

Pokud ti dnes stačí 1600, z čehož plyne, že máš průměrné nároky na výkon, pak bych podporu 4000 na X470 neřešil, protože přechod na 3000 ti přinese znatelný posun a později bude x470 už zastaralá. 4000 a X570 vynecháš a koupíš o jedno pokolení dál.

Ceny určují ti, co umějí posouvat technologie. Softwarové služby a hardware jdou ruku v ruce. Jen se možná část potřebného výkonu hardware přemění z koncového v maloobchodě ­(na němž běží licence­) na velký u poskytovatelů služeb ­(severy, sítě­).

A ty služby v třetím tisíciletí se budou vyvíjet a poskytovat na papíře s tužkou.

Zen2 se dotáhla na Skylake po výkonu, ale navíc nabídla lepší ceny. Když se k tomu připočítají přibalené chladiče, které u Intelu často chybí, a lepší ceny desek...

7700 je sice staršího data, ale na rozdíl od svých mladších následovníků má osm vláken. Architektura a výr. proces se nijak zásadně nezměnily. Tak proč to neporovnat?

Dělám již v třetí firmě a nikdy jsem neviděl někoho s třemi ani dvěma monitory. Myslím, že s požadavky na výkonnost pracovních stanic to přehání zejména ti, co v CADech nedělají.

Kéž by existovala nějaká strohá verze windows k profesionálnímu využití.

Zelený skřet je nabízí za 3,0 a 3,6 tis. Těch 4,3 GHz ve spojení s osmi vlákny je slušných. Tam, kde je špatné využití mnoha vláken ­(CAD­), se to čtyřjádro může dobře uplatnit za nižší cenu. I na takovéto domácí hraní her by to stačilo v pohodě, když to má osm vláken. Takový procesor na trhu chyběl.

CADy jsou s využíváním více vláken na tom špatně. Vyjma simulací, ale ty tvoří naprostou menšinu času ­(jsem konstruktér­).

Výkonná čtyř jádra s osmi vlákny, ale levnější než sesterská 6 až 8 jádra, by našla svá uplatnění tam, kde paralelní běh vláken je omezený anebo využívaný jen nárazově. Třeba CAD. Takové procáky na trhu chybí. K slabším grafikám by stačily i pro hraní her.

A když se vlivem zubu času někde udělá zkrat, tak z toho bude oblouková pec.

To bude ampér při nabíjení...

Raketová jezera mají mít novou architekturu, ale prý budou zase na 14 nm. To už bude opravdu ostuda. Jestli přijdou někdy v dohledné době, tak ty komety udělají čest svému pojmenování.

Pak by v té černé díře byl buď malý vesmír anebo neplatí naše představa o gravitaci.

Copak je asi uvnitř těch černých děr?

Atmosféra je tam velice řídká. Ve vichřici bude stačit sednout někam do prohlubně.

Hledat tělesa v pásech kolem Slunce bude paradoxně složitější než hledat nějaké souputníky u ještě vzdálenějších hvězd. U hvězd nastávají zákryty.

Hm, tak nějak se to jádro rozžhavit muselo, když tam byly sopky. Možná je to myšleno tak, že po prvotním utvoření rozžhavený povrch vychladl a teprve poté došlo k postupnému bombardování, které nebylo dosti intenzivní, ale dostatečné k překrytí původního povrchu.

Následkem čehož je např. provedení MAX u desek od MSI. AMD asi hodně ladilo biosy.

Malá paměť biosu?

By mne zajímalo, zda raketové procáky budou zpětně pasovat do kometového čipsetu 400. Patice má být snad stejná.

Tak v celém objemu to neproběhne třeba proto, protože od určité hloubky nejsou pro slučování vhodné podmínky, tj. nízký tlak a teplota. Časová postupnost v jádře se vysvětluje tak, že pravděpodobnost srážky potřebných částic je překvapivě dosti nízká i přes vysokou hustotu. Buď jsou moc energetické pro vzájemné zachycení, nebo zase málo, , jádra obsahující protony musí překonávat vzájemnou elektrickou odpudivou sílu, navíc se jádro rozřeďuje ­"popelem­" v podobě např. hélia. V štěpných reaktorech je funkcí moderátorů neutrony zpomalovat, aby měly vhodnou energii pro zachycení v mírně obohaceném palivu. Bez této vlastnosti, např. u vody, by se reakce zastavila nebo by se muselo obohacovat více. Ve Slunci moderátor není.

Jsou jevy, které jsme schopni pozorovat opakovaně a mnohokrát, protože jejich trvání probíhá v lidských časových měřítcích včetně skvrn na Slunci. Dvěstě let systematického pozorování hvězd lepšími přístroji s nějakou teoretickou vědomostní výbavou je směšně málo. To není ani promile času, který dáváme hvězdám s nejkratší životností. Dost málo na to, abychom z toho udělali věrohodné statistické závěry a jimi pevně podpořili či vyvrátili nějakou teorii.

Je dost pravděpodobné, že pozorované hvězdy se nachází v různých fázích, ale nikdo zatím neviděl posloupnost těch fází tak, aby šlo udělat statistické vyhodnocení a z něj předvídat. Ta poznámka o tom, s jakou jistotou lze předpovědět něčí zmoknutí, dost vystihuje podstatu problému, na který narážím ­- máme potíž se vypořádat s předpovědí povětří na Zemi, které můžeme hluboce proměřovat, o to více bychom měli být zdrženliví v jistých předpovědích u gigantické koule plné hmoty v extrémním stavu. Konečně, jestli něco je ve vědě jisté, pak to, že to není nikdy jisté.

Pokud již není o čem pochybovat, lze prohlásit, že vše ­(o hvězdách­) víme. Nechť máme na věc každý jiný názor, to je zcela v pořádku, za mě tedy vyslovuji k našemu vědění o hvězdách pochybnosti. A to proto, že ta staletí pozorování hvězd se děla po většinu času primitivními nástroji a jeho celková doba je plivnutím vůči předpokládané životnosti hvězd. Nikdo nikdy neviděl alespoň jednu hvězdu od jejího zrodu do jejího skonu včetně počátečního složení, nikdo neprovedl měření v jejím nitru. Vodíková bomba je prskavka na poli astronomie, ve které se pár kilo vodíku přemění na, odhaduji, několik deka hélia, zbytek se rozletí, žádný vyšší cyklus nezačne ­(teoreticky až po železo­). Bombě chybí ta masa, v které se pere gravitace s tlakem záření a z toho plynoucí vnitřní proudění způsobující mísení hmoty, proměnnost magnetického pole, dlouhodobý pozvolný úbytek hmotnosti, naopak obohacování vesmírným ­"smetím­" aj. Vždyť se soudí, že fotonu vzniklému v jádru Slunce trvá milion let, než se ­"prosvítí­" na povrch... Srovnávat Slunce s vodíkovou bombou lze, ale to srovnání ukazuje, že to jsou zásadně jiné objekty.

Prý to tam po nich páchne do dneška.

Měli bychom být obezřetní, když hvězdy přetrvávající možná miliony a miliardy let pozorujeme chviličku a navíc dosti povrchně. Fyzikální zákony by měly platit všude za předpokladu, že jsou správné... My se potýkáme s kvantovou fyzikou, neumíme zatím spoustu věcí vysvětlit a ani pořádně zprovoznit fůzní tokamak a chceme předvídat budoucnost něčeho pro nás tak mezního, jako vývoj hvězdy se svou gigantickou hmotou a teplotou? Je to velice zajímavé, to nás žene v poznání, ale je potřeba to brát s rezervou. Přírodní zákony nám dávají poznat svou sílu přes jakýsi otravný malý bacil...

A bůhví, zda zakončení životnosti Slunce bude probíhat dle dnešních lidmi psaných scénářů. Pozemský červ, který tu straší pár let, chce věštit budoucnost věčným hvězdám.

Taková přerostlá a nesestřelitelná vojenská družice, případně střelnice. Jiný smysl to tam v dohledné době asi nemá.

Pokud se nepletu, tyhle ­"komety­" přijdou na nových paticích ­(LGA 1200?­)...

Mně se líbí ten vzhled bez pozlátek. Dneska snad ani nejde koupit moderní desku do pc podobného vzezvření.

Píšeš ­"...po malém okamžiku spolu anihilují zaniknou a přemění se na fotony­". Tohle zpochybňuji.

Klasická fyzika určuje sílu jako změnu hybnosti, což platí i pro mikročástice ­(mají vlastní hybnosti­), byť v jejich světě je těch sil více ­(silová pole­). Pokud teoretická fyzika nepotřebuje pojem síly, pak je zbytečné hovořit o čtyřech základních silách... Mezi deskami nabitého kondenzátoru je tok fotonů?

Píšeš: ­"Jinak s poza horizontu nevyrve ven hmotu ani kvantová mechanika.­" O dvě věty dál píšeš o vypařování černých děr založeném na kvantové mechanice... Vysvětluješ to tvorbou elektron ­- pozitronových párů a jejich zánikem za vzniku fotonů. Což o to, ale není to přirozená vlastnost vakua, jak uvádíš, protože kdyby to tak bylo, vakuum by vytvářelo fotony z ničeho a bylo by jimi zaplněné.

Rozpad protonu na neutron je spíše slučovacím dějem než­-li rozpadem. Kvůli nutného vstupu záporně nabité částice a doplnění hmotnosti ­- neutron je elektricky neutrální a těžší od kladně nabitého protonu. Foton je částice ­- nečástice. Nemá klidovou hmotnost, díky čemuž se může pohybovat nejvyšší možnou rychlostí, jakou prázdný prostor dovoluje. A to, že se nazývá částicí, je důsledek kvantování energií elektromagnetického pole podle Planckovy E=h*f, kde h je Planckova konstanta a f je kmitočet elektromagnetického vlnění. Ty kvanta jsou označovány za fotony. Jak by jsi vysvětlil použití fotonů jakožto nosiče síly v magnetickém stacionárním poli ­(dva magnety v dlaních­)?

Což o to, intelácké procesory pořád drží krok ve výkonu, avšak dnes se jeví jeho procesory poněkud dražší ve srovnání s konkurencí při podobném výkonu. A pak zase ta nová patice ­- stávající platforma je mrtvá, nová ještě nepřišla... Intel se střílí do vlastních nohou. K tomu vyšší spotřeba, trochu těch bezpečnostních děr... Intel svůj technický um vybičovat 14 nm k maximu sám pošlapává.

By mne zajímalo, jaká teplota by byla na Marsu s hustším ovzduším?

Nebo to dopadne jako s newtonovskou fyzikou a teorií relativity, která nám rozšířila obzory a svou předchůdkyni potvrdila pro určité okrajové podmínky v rámci těchto nově rozšířených obzorů.

Z teorie relativity vyplývá představa, že gravitace je zakřivení časo­-prostoru ­(čtyřrozměrný­). Dráha světla je v něm přímá, v trojrozměrném prostoru, jaký umíme vnímat my, se nám jeví zakřivená. Zdroj gravitace na foton nepůsobí ­"silou­", jak jsme zvyklí si představovat, tedy ani foton nepůsobí gravitační silou na zdroj gravitačního pole.

Patrně dvojhvězda s eliptickou oběžnou drahou a přetokem materiálu v nejbližších bodech. Možná navíc zákryty vůči Zemi. Periody v řádů dnů mohou ve vesmírných měřítkách způsobovat jen blízká vzájemně obíhající tělesa.

Na youtube lze shlédnout několik zajímavých dílů o vědě na slovenském kanále Týždeň ­- pořad Pod lampou. Především díly s Vladimírem Černým, který umí věci podat srozumitelně široké veřejnosti.

A přitom i tito velikáni jsou jak malé kuličky v objemu vesmíru. Pro nás je beznadějně nekonečný.

Pro RX 570 bylo 4 GB přiměřených výkonu čipu.

Intenzita grav. pole se dle newtonovské fyziky počítá následovně: G*M­/R^2, kde G je gravitační konstanta, M je hmotnost a R je vzdálenost od těžiště ­(platí pro vzdálenosti větší než poloměr tělesa ­- nad povrchem­). Intenzitu gravitačního pole těsně nad povrchem lze zvýšit buď růstem hmotnosti nebo zmenšením vzdálenosti od těžiště, tedy zahuštěním hmoty do menšího objemu.

Část povrchových vrstev Slunce, které mají nejvyšší měrný moment setrvačnosti, se odvrhne pryč během přechodu do stavu neutronové hvězdy, takže se oněch 366 ot.­/s poníží o nějaký rozdíl a takovéto srovnání bude sedět o to více.

a 205 ot. ­/s vychází rovníková obvodová rychlost na 16 100 km­/s a rovníkové dostředivé zrychlení na 2,1 mld. g. Při hmotnosti 1,3 S. je intenzita gravitačního pole na povrchu 112,6 mld. g za použití Newtonovy fyziky. Případný pozorovatel by se tedy na povrchu rozplácl dřív, než by se mu stihlo udělat nevolno z toho rychlého kolotoče. Točí se to pomalu...

To by hvězdy poblíž té díry obíhaly poněkud svižněji, než hloupí vědci pozorovali.

je ve státním rozpočtu...