Kosmické záření je pro cestu na Mars větší problém, než uváděla studie
14.10.2016, Jan Vítek, aktualita
V posledním roce se začalo velice často mluvit o cestě lidí na Mars, a tak se živěji diskutuje také o možných problémech. Jeden z největších je ochrana cestujících proti kosmickému záření, což má být dle NASA ještě větší problém, než se doufalo.
Cesta na Mars je podnik, který z hlediska trvání představuje něco, s čím se lidé doposud nesetkali. Jde o zajištění potřebných zásob, schopnost vydržet ve stavu beztíže bez vážných zdravotních dopadů, což je ale ve srovnání s kosmickým zářením prkotina. Na Zemi nás před ním chrání magnetické pole, což platí i o obyvatele Mezinárodní vesmírné stanice, ovšem při cestě meziplanetárním prostorem i na Marsu samotném se o ochranu před zářením budeme muset postarat sami. NASA tak zadala a financovala studii, která měla zjistit, jak vážné může být poškození mozku vlivem dlouhodobého vystavení záření, jež lze očekávat při cestě na Mars. Jde o záření ze Slunce, a to konkrétně ultrafialové a rentgenové paprsky, ale také velice nebezpečné kosmické záření z vesmíru, které tak na lidi bude útočit ze všech stran, a tak bude zapotřebí i všesměrová ochrana.
Studie se tak zaměřila na to, co se stane s mozkem vystaveným několikaměsíčnímu putování vesmírem a NASA dle toho přišla s novým termínem: "space brain". Právě ten označuje postupně narůstající mozkové poškození, což bylo ve studii testováno na myších. Jejich mozek má sice k tomu našemu daleko, ale také se skládá z neuronů a záření na něj bude mít v podstatě stejný vliv. Myši byly vystaveny radiaci ve formě nabitých částic v NASA Space Radiation Laboratory, a to po dobu šesti měsíců, což simuluje pouze jednosměrný let na Mars a spíše spodní hranici toho, jak dlouho by měl trvat.
postupná degradace mozkových buněk
Výzkumníci pak porovnali nové výsledky s tím, co zjistila podobná studie v minulém roce, která však trvala výrazně kratší dobu. Právě dle ní by poškození nemělo být tak velké, ale nová studie odhalila, že v delším měřítku je poškození daleko větší, než se odhadovalo. Radiace přitom neměla být tak silná, aby lidé pociťovali nějaké akutní potíže, ovšem dle testů na myších by rozhodně měla vliv na rozpoznávací schopnosti a také by mohla odstartovat demenci. A to mluvíme jen o šesti měsících v kosmu, takže je naprosto zřejmé, že bude velice důležité zajistit ochranu.
Na samotném Marsu by mohl posloužit přibytek vybudovaný pod povrchem s využitím nějakého vrchního štítu. Materiál se na planetu může dostat postupně v několika várkách, ovšem problém je především se stíněním posádky na lodi. A právě v tomto případě jsou vědci jen na začátku testování potřebných technologií, které by mohly být použity. Nabízí se prosté štíty z materiálu, který bude paprsky pohlcovat, ale to by znamenalo značné navýšení hmotnosti lodi, a tedy i potřebu výkonu pro její urychlení, brždění a řízení. Alternativou může být simulace toho, co máme na Zemi, takže nějaká forma elektromagnetického pole.
Zdroj: Extremetech
Studie se tak zaměřila na to, co se stane s mozkem vystaveným několikaměsíčnímu putování vesmírem a NASA dle toho přišla s novým termínem: "space brain". Právě ten označuje postupně narůstající mozkové poškození, což bylo ve studii testováno na myších. Jejich mozek má sice k tomu našemu daleko, ale také se skládá z neuronů a záření na něj bude mít v podstatě stejný vliv. Myši byly vystaveny radiaci ve formě nabitých částic v NASA Space Radiation Laboratory, a to po dobu šesti měsíců, což simuluje pouze jednosměrný let na Mars a spíše spodní hranici toho, jak dlouho by měl trvat.
postupná degradace mozkových buněk
Výzkumníci pak porovnali nové výsledky s tím, co zjistila podobná studie v minulém roce, která však trvala výrazně kratší dobu. Právě dle ní by poškození nemělo být tak velké, ale nová studie odhalila, že v delším měřítku je poškození daleko větší, než se odhadovalo. Radiace přitom neměla být tak silná, aby lidé pociťovali nějaké akutní potíže, ovšem dle testů na myších by rozhodně měla vliv na rozpoznávací schopnosti a také by mohla odstartovat demenci. A to mluvíme jen o šesti měsících v kosmu, takže je naprosto zřejmé, že bude velice důležité zajistit ochranu.
Na samotném Marsu by mohl posloužit přibytek vybudovaný pod povrchem s využitím nějakého vrchního štítu. Materiál se na planetu může dostat postupně v několika várkách, ovšem problém je především se stíněním posádky na lodi. A právě v tomto případě jsou vědci jen na začátku testování potřebných technologií, které by mohly být použity. Nabízí se prosté štíty z materiálu, který bude paprsky pohlcovat, ale to by znamenalo značné navýšení hmotnosti lodi, a tedy i potřebu výkonu pro její urychlení, brždění a řízení. Alternativou může být simulace toho, co máme na Zemi, takže nějaká forma elektromagnetického pole.
Zdroj: Extremetech
