V době dokočení článku jsem již základní desku bohužel neměl k dispozici. Rozdíly P35 oproti P965 jsou ale minimální, prakticky tak do 1% výkonu. Někde vede P965, někde P35 ­(ten má navíc ale nižší spotřebu­). Srovnání najdete například tady: https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-D96CD83302F644A8C12572EF007B163A.html nebo https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-D59947C94857DEA9C12572EC0034AAB6.html Rozdíly oproti testu nForce 65Oi Ultra od EVGA jsou jen v použitém časování...

Ideální je to podobně, jako je to například na pamětech Dominator s tímto druhem chlazení. Samozřejmě velikost větráčku nebo jeho uchycení se bude lišit podle konkrétní skříně, modulů a potřeb. Pokud skřín stojí na místě, stačí chvíle ­"bastlení­" a tiché a efektivní chlazení je na světě. Za pár korun... :­-)

Srovnáváte naprosto rozdílné platformy. AMD64 má integrovaný řadič paměti a proto jsou výsledky na AMD platformě vyšší. Toto již padlo v diskusi několikrát a já s tím nic neudělám. Až Intel integruje do jádra MC nebo se změní testovací platforma, výsledky se samozřejmě mohou změnit po přetaktování na úroveň testů paměti na Vaší sestavě. AMD má v efektivitě práce s pamětí, díky IMC, zatím podstatně navrch.

Máte koukám zapálení pro věc, tak alespoň v krátkosti. Jak si můžete všimnout, s integrovaným jádrem v mATX formátu je v testu jediná deska a to P5VD2­-VM. Test se na tyto desky nezaměřoval a i tato deska je tu ­"navíc­", protože se jinou s VIA čipsetem nepodařilo v rychlosti zajistit. Představa, že někomu nutím nVidii, s ohledem na závěr recenze a vyzdvihnutí nejúspornější základní desky s AMD­/ATI, je zcela absurdní. Faktem také je, že po straně ladění Vámi zmiňované desky nejsou zrovna výhrou. Každopádně to domácího počítače jistě zajímavá volba a i já bych o ní uvažoval a pravděpodobně si ji vybral. Dotestovávat se nebude, protože podobných požadavků bylo ­(mohlo by být­) mnohem více, viz výše, a to prostě není z časového hlediska možné. Je ale pravděpodobné, že se na některou z Vámi zmíněných desek podíváme třeba v recenzi nebo v některém z dalších článků...

Rozumím. Abych ale mohl vynášet nějaké větší závěry, bylo by třeba základní desky otestovat komplexněji a to nebylo, zejména z časových důvodů, možné. Nejedná se o recenze základních desek, ale pouze o náhled na výkon a spotřebu testovaných čipsetů, respektive základních desek. S flamem máte pravdu, nicméně nějakou informační hodnotu to snad má. Věřím, že závěr si každý udělá sám, podle svých preferencí, ale příště se tomu pokusím dát více.

Ano, je to hodně solidní deska se ­"nabušeným­" vabavením. V krátkosti: EAX ne, síťovky default podle BIOSu obě aktivní, aktivní chladič neměla žádná z desek, wifi ne, IR receiver také ne ­- v testu se nezohledňujeme vybavení jednotlivých desek, takže případné další větráčky, pomocné chlazení, wifi a podobně není použito. Vzhledem k vybavení některých desek, to by bylo občas na samostatný článek! :­-)

Rozdíly samozřejmě budou, ale nemyslím že příliš výrazné. Protože se jednná o test čipsetů, vybrána byla řada desek stejné značky, byl stejný takt pamětí, atd. Stejným způsobem by šlo ověřovat téměř vše a to z časových důvodů nelze. Máte totiž pravdu, i těch 18 desek byla skutečně slušná porce práce... :­-)

Jedná se spíše o test čipsetů, protože pokud bude každá základní deska od jiného výrobce, případné srovnání se ještě více komplikuje. Test dalších desek s P965 by byl jistě také zajímavý, z jiných segmentů trhu, ale již teď je to 18 kousků základních desek. Z časových důvodů se netestovalo zdaleka vše, co je dostupné na trhu, ale řada aktuálních a minulých ­"oblíbených­" čipsetů. Ačkoliv o prodejnosti nebo kvalitách těchto desek nepochybuji, a patří mezi velice oblíbené, už tohle bylo skutečně hodně a pro přehled je to myslím dostačující.

QX6700 co jsem testoval s 7600GT mělo v burnu ­(s 4x SP2004­) spotřebu okolo 227 wattů. Pokud máte 8800GTS, víc paměti a zatížíte i grafiku, okolo 350 wattů ta sestava může udělat...

Pak platí ta druhá čast věty... ;­-­)

Mrkněte na oficiální fóra Corsair: http:­/­/www.houseofhelp.com­/forums­/showthread.php?t=57334

Paměť je přetaktována až s napětím 2.4 V, nevím co chcete víc. Standardní napájecí napětí je 1.8 V.

Podíváte se na čipy na pamětech, případně podle výrobního čísla.

Pokud jde o faktické rozdíly mezi jednotlivými generacemi, mohu Vás odkázat na data ITRS, kde jsou informace z celého odvětví. Co se fungování týče, pokud tomu skutečně chcete blíže porozumnět, doporučuji skripta pro předmět ­"Fyzika polovodičových součástek­" z ČVUT. Bližší data, jako například ve zprávách IBM a technologie EDRAM, nejsou bohužel volně dostupná. Musím souhlasit v tom, že pokud jde třeba o srovnání s EDRAM, nelze jen tak říci, že je něco lepší nebo rychlejší. Pokrok jde v tomto směru obrovským tempem, viz nedávné uvedení EDRAM IBM http:­/­/www­-03.ibm.com­/press­/us­/en­/pressrelease­/21074.wss ale data Z­-RAM již také nejsou zcela aktuální. Co každopádně nelze této technologii upřít, je kapacita vzhledem k ploše. Děkuji za komentář

V testu i diskusi je několikrát zmíněno, že 4000+ je podtaktovaná na 2000 MHz ­(na úroveň 3800+­), aby bylo možné přímé srovnání s 90 nm jádrem Windsor. Ano, desky jsou ­"za hubičku­"... :­-)

Díky za hodnotný komentář! ;­-­)­)­)

Pentií D je všude plno a díky ceně se stále prodávají. A proto jsou i v testu. Srovnání dalších revizí AMD64 a srovnání stejných procesorů s co nejnižší cenou, je na snadě. Stejně tak srovnání se stejným taktem pamětí, aby to bylo ­"fér­". Procesory mají meziplatformě různé frekvence, ty jsou stejné jen s ohledem na konkrétní platformu. Proč asi? Nechám, pro Vás, jako kvíz... ;­-)

Doporučuji si článek pořádně přečíst, důvodů byla celá řada. Primárně spotřeba a škálovatelnost platforem na defaultním napětí při stejném taktu pamětí. Na kolik co jde taktovat, ačkoliv je to vždy věc konkrétního kusu, článek neřeší. Všechny testované procesory s overvoltingem zvládnou podstatně vyšší frekvence, nicméně o to se článek nesnaží. Je to tam ale uvedeno. Jestli vám dá 915ka na defaultní napětí s BOX chladičem 4,2 GHz, tak to je fajn. Jakou to má spotřebu? :­-)

Ano. A jakém? Až si odpovíte, zjistíte, že by si pak většina zase stěžovala, že Intel má být testován s Intel chisetem ­(má vyšší výkon­), snad až na 680i ­(ale to je zase pro procesory z této cenové kategorie absurdní­). A hlavní otázka: Kolik lidí takovou sestavu nakonec bude mít? Toto jsem před testem dlouze řešil a nakonec nutně zvolil kompromis.

Bylo nutné zvolit kompromis. Časy, kdy stačilo zaměnit pouze CPU, jsou nenávratně pryč. U AMD existují základní desky s nižší ­(ale i s podstatně vyšší­) spotřebou a stejně tak je tomu u Intelu. Nikdy to nebude úplně ­"fér­" a ani nemůže být. U AMD je nF 570 klasika a stejně tak P965 u Intelu. Pokud není třeba SLI, je P965 super. Co se spotřeby týče, nejvybavenější desky třeba s 680i si vezmou o 20 až 30 wattů více. U AMD je to jen o pár wattů méně, oproti testovanému chipsetu. Na toto téma ale bude třeba nějaký další článek. nV chipsety jsou dobré, ale poslední dobou čím dál žravější...

Příkon klesá s frekvencí procesoru. Takt byl snížen záměrně, aby bylo možné srovnat 65 a 90 nm výrobní technologii v návaznosti na konkrétní procesory. 4000+ je zde s taktem 2000 MHz a je to v článku jasně uvedeno. Díky tomu lze srovnat 65 a 90 nm výrobní technologii a jejich spotřebu ­(spotřeba je nižší i přes vyšší napájecí napětí­), zvýšeny jsou ale latence L2 cache a to ssebou přináší přirozeně mírně nižší výkon. Další problém u půlkových násobičů je to, že se mění takt pamětí směrem dolů, u některých ratingů a více než u 90 nm modelů. Je to právě frekvence 2000 a 2400 MHz, kde mají všechny AMD procesory takt pamětí rovných 800 MHz a proto stejné podmínky. Stejně tak tomu je u všech testovaných procesorů Intel po přetaktování o 20% a proto tato hodnota byla takto zvolena.

Dřív než budete reagovat, doporučuji si článek pořádně přečíst. Ten takt je snížený záměrně. Jak z důvodu srovnání spotřeby na stejném taktu, tak z důvodu srovnání výkonu ­- 65 nm přináší nižší spotřebu, ale také nižší výkon, protože má vyšší latence u L2 cache. Navíc, je to tam jasně uvedeno. Toliko k zmiňované objektivitě... ;­-)

Díky, opraveno.

Testují se levná dvoujádra a levnější C2D bohužel zatím není. Ceny byly jaké byly v době dopsání článku, průměr z několika nejvetších iobchodů ­- navíc, ceny se mění každý den. Ano, dá se již sehnat dvoujádro od AMD za 1800,­- ale proto je tam taky napsáno, že jsou to orientační ceny. L2 opravím, díky.

Výtěžnost se z pochopitelných důvodů v konkrétních číslech neudává ­(slouží jen k porovnání výrobních technologií­). 100 milionů je správný údaj, pro celý čip, kde je 80 výpočetních jednotek. Není to x86 architektura a jsou to jednoduché čipy, proto ten hrubý výkon...

Porovnáváte neporovnatelné. Jedná se o jiné platformy a díky IMC na straně AMD64 jsou u Vás výsledky jaké jsou.

To ­"trošku víc­" se vůbec nevylučuje s tím, co jsem psal. Napětí jsem mohl zmíňit, ale to na situaci nic nemění. Pokud máte paměti, které chtějí podle specifikace vyšší napětí, bude ho samozřejmě nutné tak nastavit ­- nic ­"zkoušet­" nemusíte. Stačí se podívat na specifikace. Netvrdím, že to není výhoda, ale z praktického hlediska je ale poměrně zanedbatelná. Pokud máte samozřejmě nV chipset, je to jistě pohodlné...

Enhanced Performance Profiles ­(EPP­) jsou rozšířené profily v SPD pro provoz pamětí na nadstandardních frekvencích a časováních bez zásahu uživatele a potřeby cokoliv konfigurovat. Nutná je podpora i na straně základní desky. Zjednodušují přetaktování, nicméně pokud už člověk ­"vleze­" do BIOSu, veškeré výhody jsou pryč. Z hlediska užitné hodnoty je to jen takový zanedbatelný bonus...

Viz výše. Doporučuju vyzkoušet poslední ­(beta­) BIOS a pročíst si fóra o taktování P5B na XS. Jinak je nutné vzít v úvahu, že každý pár pamětí je zcela jiný a výsledky se budou lišit. Bez problémů o desítky MHz. Stačí jiná revize pamětí a jiné čipy a výsledky se budou lišit klidně ještě více.

Ono by se toho dalo. Každopádně máte dost zvláštní představu o významu slova ­"každej­"... ;­-)

Rozdíly jsou patrné i při stejném taktu pamětí, díky vyššímu taktu procesoru ­(nebo přirozeně i díky jiné platformě­). Na čem se otestují dosažitelné frekvence vzhledem k napětí je poměrně nepodstatné ­- a to je to, co dělá obyčejné, dobré i špičkové paměti. Nikoliv použitá základní deska, naměřené latence nebo propustnosti na konkrétní platformě. Zřejmě Vám to stále uniká. Pro srovnání jinak totožná platforma. V nastavení se liší jen takt procesoru. Takt, read, write, latence:

1.83 1.60
6576 6320
4796 4233
72.4 75.2

680i je zajímavý chipset. Sice poměrně ­"nenažraný­", ale možnosti taktování jsou špičkové. Jak dalece by bylo smysluplné přejít na 680i je otázka. Vzhledem k tomu co přijde, a tomu co se již testovalo, je P965 optimum. Vždy je to otázka kompromisu a řady dalších okolností. Když se na nejmenovaném webu testovalo s 680i, problém byl dle čtenářů zcela opačný. Záleží na úhlu pohledu. A příště začněte, prosím, jiným tónem. Tady nejste u Vás doma... ;­-)

K sestavě co píšete se Vám nedivím. Každopádně nelze porovnávat výkon v propustnostech a latencích na přetaktovaném a nepřetaktovaném procesoru ­(a na základní desce s rozdílným chipsetem­) a vyvozovat z toho závěry směrem k pamětem?! Umí Vaše moduly 1200 MHz s časováním 4­-4­-4­-12?

Po přetaktování jdou latence dolů a propustnost nahoru. Tady se ale neřeší možnosti a propustnosti základní desky a platforem nebo chipsetů, ale růst výkonu u rychlejších pamětí ­(což platí obecně­) a možnosti pamětí samotných. Obdobně lze testovat na přetaktované platformě AMD64 a výsledky budou podstatně lepší než ty Vaše. Co z toho lze vyvodit, vzhledem k testu pamětí a již výše zmíněnému, nechám na Vás... ;­-)

Nikoliv. Výkon, tak jak Vy ho srovnáváte, není otázkou pamětí, ale platformy. AMD64 má IMC a proto je efektivita jaká je ­(vysoká propustnost i nízké latence­). Pokud budou testy provedeny na AM2, výsledky budou zcela jiné. A jak výkonné budou tyto Patrioty? Záleží opět na platformě... :­-)

Jako špičkové jsou hodnoceny pro dosaženou frekvenci 1200MHz s časováním 4­-4­-4­-12. To je naprosto špičkový výsledek. Jak dopadla Vaše platforma, to je jistě zajímavé, ale již u zmiňované recenze jsem Vám odpověděl. Jedná se o zcela rozdílné platformy. Budu se tedy citovat:

"...na AMD se socketem AM2 by propustnost samozřejmě byla podstatně vyšší. Výborně jsou hodnoceny z toho důvodu, protože dosažené frekvence jsou takové jaké jsou. Přes 1100 MHz Vaše paměti jistě nedají s jakýmkoliv časováním...­" Zde dokonce přes 1200 MHz.

Hodnotí se paměti jako produkt, ne propustnost na rozdílných platformách. Toto musíte brát v úvahu. Jinak na to bohužel nemám argument. Intel zatím nemá IMC a proto jsou výsledky jaké jsou. Pamětem samotným to na kvalitě, a špičkovém výsledku, nic neubírá.

Zvládají. Ale neumí to nastavit deska. Upraveno.

Zatím je to klasická SRAM. Každé jádro má 512 KB L2, sdílená L3 je po levé straně čipu. Je to trochu hustší implementace cache a navíc každé jádro je o kousek větší, takže to trochu zkresluje...

Myslím, že seženete.

Je to krok kupředu. Výrobce si může dovolit certifikovat paměti na vyšší pracovní napětí a zaručit jejich korektní chod i při dlouhodobém provozu. 2.4 V a frekvence okolo 1100 MHz slušně topí a tam je výhoda nepopiratelná. Že se při speed­-binningu vytřídí i pomalejší moduly, to je úplně normální. Každopádně se tyto moduly lépe a snáze chladí...

Jedná se o zcela rozdílné platformy. Na AMD se socketem AM2 by propustnost samozřejmě byla podstatně vyšší. Výborně jsou hodnoceny z toho důvodu, protože dosažené frekvence jsou takové jaké jsou. Přes 1100 MHz Vaše paměti jistě nedají s jakýmkoliv časováním. Jinak pěkný výsledek... :­-)

Možné to samozřejmě je. Srovnání takové kombinace je ale díky ne vždy optimálně nakombinované testovací platformě značně problematické. Jak z důvodu ­"vybavenosti­" desky, tak z hlediska možnosti přetaktování, výkonu a zejména ceny...

Každý uživatel má trochu jiné priority a následný flame by stejně nic nevyřešil. Závěr, který požadujete, ani není k flame třeba. Někteří čtenáři si prostě poradí i bez něj a mají každopádně ve všem a vždy jasno ­(co se vyplatí a co už ne a komu, kdy a za kolik­). Radši budu odpovídat na smysluplné dotazy a připomínky tohoto typu, než trávit čas čtením nonsence mega flame diskuze. Doufám, že jako odpověď to je dostačující. Core 2 Duo je výborný procesor a Athlon 64 X2 také. Vybere si každý. Podle vlastních preferencí a peněženky.

Voltáž je různá podle typu a konkrétního procesoru. Obecně ale pro EE segment je pracovní napětí od 1.1 do 1.25 V podle cílové TDP. Značná část ­"obyčejných­" čipů třeba umí 2 GHz s mnohem nižším než defaultním napětím, ale ne všechny se vejdou do požadováneho TDP pro EE procesory. Tam jdou za normálních okolností samozřejmě jen ty nejvhodnější čipy a ten zbytek se prodává jako obyčejný nebo třeba výše taktovaný procesor.

V podstatě ano, ale samozřejmě ne všechny kusy jsou pro EE segment vhodné.

Přechod z XP1800+ na E6300 jistě poznáte. I na základních frekvencích je rozdíl ve výkonu obrovský. Aplikace musí rozloření zátěže do více vláken podporovat ­(aby bylo možné efektivně využít dvoujádro­), ale práce je mnohem příjemnější i při běžném multitaskingu ­(zejména pokud nehodláte zasahovat do priorit procesů­). Pokud se Vám nedostává procesorového výkonu, je E6300 výborná volba. Pokud doplníte sestavu nějakou ­"rozumnou­" základní deskou a připustíme budoucí přetaktování, taková sestava bez problémů pár let vydrží... :­-)

Závěr si jistě udělá každý čtenář sám. Jak jsem v článku také uvedl, přetaktování Athlonu 64 X2 5000+ je zde jen pro přehled a výsledky výkonu 5000+ se tu neřeší ­- je to už podstatně dražší procesor. Priority má každý jiné a stejně jako někdo může řešit rozdíly ve výkonu, někdo řeší třeba spotřebu nebo cenu...

Ne každý má 5000,­- jen na procesor.

Co zase nějakou přednášku ­- třeba jak vznikají peníze? :­-­)­)­)

Já bych řekl, že za pomocí tiskárny, papíru a barvy.

Jste zřejmě jediný, kdo to nepochopil. A teď zpět k tématu...

Není zač. QX6700 je procesor, který dáte i do obyčejné desktopové základní desky. Srovnání s Opterony se sice nabízí, ale to už je poněkud jiný segment trhu. Na co dříve bylo třeba několik socketů, to dnes zvládne ­"obyčejná­" deska za 3500,­- ­(kterou můžete mít běžně v domácím počítači­) a jediný procesor. To je zřejmý trend, který bude pokračovat. Co má a nemá smysl ­(nebo co postačí a na co­), to je věc úhlu pohledu. Multithreaded testů je tu řada a šachový program by na výsledku testů nic nezměnil ­(v podstatě jen extrémní ukázka možné škálovatelnosti vzhledem k počtu CPU­). Pokud software umí využít všechny dostupné procesory, převaha čtyřjádra je i tak značná a nepopiratelná. Srovnání s MS DOS, to už je poněkud mimo. Co se testů týče, nejsou zcela komplexní, to ano. Ale jak tu již také padlo, prostě není možné vyhovět všem.
Testy budou příště lépe zvolené a komplexnější. 64 bit pro zajímavost ano, ale minimálně do uvedení Windows Vista to fakticky bude okrajová záležitost ­(ačkoliv uplatnění na mnoha místech jistě má již dnes, i z hlediska výkonu­). To samé se týká testů pod Linuxem. Jsou také jistě zajímavé, ale z uživatelského hlediska je to opět okrajová záležitost.
Takže závěr: Děkuji za podnětnou a věcnou kritiku... ;­-)

1­) Prosím? Všechno jsou to EMT64­/AMD64 procesory.
2­) Nesmyslné to samozřejmě není. Rozložení trhu hraje zatím jednozačně v neprospěch W64 a nic se nezmění až do příchodu Windows Vista. Plánoval jsem více testů, včetně testů v 64 bitu a Linuxu, ale časově jsem to nezvládal. Priorita je dnes stále 32 bit a W32. Možná někdy příště.
3­) A srovnat jsem to, podle Vás, měl s čím?

Pokud jde o testy samotné, platí to samé, co tu již také padlo. Napište o jaké testy se Vám konkrétně jedná. Pokud to bude možné, příště také provedu. Nicméně nekonkrétní prohlášením ve smyslu nesmyslnosti, to na nic konkrétního nenasměruje. Mimochodem, například další testy encodingu videa jsem také prováděl ­(které umí více než 2 zátěžová vlákna­), ale protože ještě nemám osvědčenou sadu testů pro takovéto procesory, zaseklo se to na betě, která padala. Při časové tísni to pak samozřejmě nelze vyřešit ke spokojenosti všech. Každopádně díky za kritiku. Vezmu si z ní co nejvíce...

Ano, 8800GTX by byla ideální! :­-)

Již to tu padlo. Několikrát. Primární jsou samozřejmě testy v 640x480 ­(pokud jde o hry a maximální rozdíly díky CPU­). 1024x764 má představovat tu pomyslnou ­"druhou stranu­". Oba jsou to extrémy, v praxi málokdy dosažitelné. V testu jsou tu procesory. A na trhu také podstatně rychlejší grafiky než 7800GTX. A také podstatně náročnější hry a vyšší rozlišení. Co z toho lze dál vyvodit, nechám na Vás. Jinak, jak tu již padlo, lepší grafika nebyla v době testu k dispozici. Bohužel...

Jistě že je limitující GPU. Z grafu to jasně vyplývá. A právě proto je tam i toto rozlišení a toto konkrétní nastavení. Rozdíly se s náročností smazávají ­- celá pointa. SLI­/CF má naprosto zanedbatelné procento lidí. Opakovat, že nic lepší nebylo po ruce, zřejmě také nemá smysl. K 1024 asi tolik, že tam už začínájí ty prakticky používané. Tahat za slovíčko umí každý... ;­-)

Q4 nárůst zaznamenal, až desítky procent, ale využívá pouze 2 jádra. K té grafice dodám pouze to, že nic lepšího nebylo k dispozici ­- a otestovat nějakou hru, která umí alespoň ty dvě jádra, to jsem prostě musel. K rychlému procesoru výkonnou grafiku nutně nepotřebujete ­(a rychlý procesor rozhodně neimplikuje potřebu rychlé grafické karty­). Je to čistě o konkrétním nasazení, ale to už tu jednou padlo.

Podle používaného počtu zátěžových vláken­/procesů:
1 ­- ++++
2 ­- +++
4 ­- ++++++
Plus testy multitaskingu, propustnosti a latencí. Jakých je nejvíce? ;­-­)

To byl samozřejmě záměr. 1024x768 je dnes naprosto běžné ­- pointa byla, poukázat na to, že rozdíly ve výkonu se přirozeně ve hrách a vyšším rozlišení smažou. Toto je naprosto běžné, že se testuje i ­"prakticky používané­" rozlišení ­- nehledě na použitou grafiku. Nevím, co na tom shledáváte zvláštního nebo nepochopitelného. Nic z toho nevyvozuji a má to přirozeně pouze informativní charakter. Nicméně komentáře budou doplněny...

Ne vždy to je, co se Extreme procesorů týče, jen o využitelnosti. Extreme verze je určena pro dost specifickou část trhu, stejně jako třeba SLI­/QuadSLI­/CF apod. Samozřejmě tohle není procesor pro každého, vzhledem k ceně. Spíše pro nadšence, do pracovních stanic, apod. Pro serverový segment trhu je určen primárně Woodcrest.

V případě vícevláknových aplikací nebo většího multitaskingu je rychlejší QC. Všechno je to o konkrétním nasazení.

Jaké jsou možnosti čtyřjádra, v případě více zátěžových vláken, plyne z testu naprosto jednoznačně. Důvod testování v lowresu je snad také zřejmý. Pro profesionály, co se živí výše zmíněným, pro ty je na internetu i řada specializovaných webů. Ne vždy lze vyhovět všem, každopádně nějakou informativní hodotu to snad má i tak... ;­-)

Vyvíjí všichni, protože musí, ale například AMD informace v takovém časovém horizontu nesděluje. Akcelerátory, grafika a další integrace směrem k CPU je zřejmá již teď. Co ale mají v plánu na dalších 20 let, to můžem jen hádat...

Standard je 4:3. Podpora se liší titul od titulu. Jestli je lepši 4:3 nebo 5:4 je otázka hlavně toho, jestli má člověk LCD. Protože pak je to kvůli nativnímu rozlišení docela past. Každopádně s Vaším závěrem nesouhlasím...

Kvalitní CRT můžete koupit jako repas za pár korun. Že je CRT ­"radioktivní­", to je nesmysl. Že unavuje oči, zdaleka neplatí pro všechny ­- já mám opačnou zkušenost a záleží i na dalších pracovních podmínkách. Naopak znám řadu lidí, kterým vadí LCD. Jmenovat výhody ­/ nevýhody bez kontextu a nasazení není dobré. Všechno má svoje pro i proti. Někdo řeší mnotnost, někdo spotřebu, nebo cokoliv jiného. Hlavně se ne to musí dát koukat. U LCD to až na nativní rozlišení není zrovna ­"odvaz­"...

Na to se ptáte prvně. Já psal o kapacitách čipů ­- mohou a nemusí být již dostupné ­(ale specifikace s nimi počítá­). Pointa byla, že dokud je čip vyráběn ­"nedostatečnou­" výrobní technologií, kapacita nebude taková ­(čip bude příliš velký a navíc drahý­). Za 2 ­- 3 roky budou čipy menší a budou se za stejnou cenu vyrábět třeba s 2x takovou kapacitou...

Proč asi? Na to jsem Vám odpověděl. To nebyla ­"otázka­". S menší výrobní technologií se začnou dělat i čipy s větší kapacitou. Fyzická velikost čipu zákazníka samozřejmě nezajímá ­- nicméně cena, kterou pak dá za modul ­(s určitou kapacitou­), již ano. Link na článek o časování je tam již od začátku... :­-)

S opakováním máte pravdu. Trochu mě to občas ujelo. Ale říká se: Opakování matka moudrosti... ;­-­)

Výrobní technologie se u pamětí poměrně často mění z hlediska ­"velikosti­" integrace a ta je směrodatná pro kapacitu vzhledem k velikosti čipu. A tím pádem také pro cenu. Výrobce čipů a tvůrci specifikací pamětí mohou kapacitu a velikost dobře odhadnout a tomu jsou přizpůsobené také specifikace modulů. Viz specifikace libovolných pamětí, kde je běžně uvedena maximální kapacita čipů, se kterými se počíta. Proč asi? Limitující je jak velikost čipu, tak jejich třeba současná ­(ne­)dostupnost, tak cena za modul. Co se specifikací a následního speed­-binningu pamětí týče, to tam skutečně chybí a bude doplněno.

Odkaz na článek vysvětlující časování a jeho složky je v druhé části článku. Asi jste to přehlédl. K ­"noobům­" jen dodám, že každý někde musí začít. Někomu stačí přehledový článek a někdo se pak třeba vrhne i na ty specifikace. Kdo je běžně čte, pro toho to samozřejmě nebude nic nového. DDR2 jsou nenáročné na elektřinu zejména proto, protože mají nízké napájecí napětí. Rychlost čipů je stejná jako v případě DDR, tj. 100 ­- 200 MHz...

Nejsem až takový pamětník, ale zkuste uvést jaká data konkrétně a rád případné chyby opravím. Některé zdroje si často protiřečí a pokud bude kritika nekonkrétní, nevím ani co případně uvést na pravou míru. S popisem pamětí obecně máte pravdu, ale článek je zaměřen jak je zaměřen. Moduly DRAM a operační pamět PC. Že se DRAM pamět používá i jinde je samozřejmě pravda a pak jsou specifikace jiné, což zmiňuji i v souvislosti s SO­-DIMM, Micro­-DIMM a je to snad i poměrně logické. Viz třeba 100 pin paměti pro tiskárny, ale o tom článek není.

AMD o BTX ani neuvažovalo. Byl to zbytečný formát, který měl řešit zejména problémy Netburstu a jeho nástupců. Nicméně s Core 2 je to poměrně bezpředmětné. U nejvýkonnějších modelů se spotřeba neřeší a uchladit 125W TDP není problém. Pro nízkou spotřebu jsem také, ale někde se to prostě neřeší...

1­) Konfigurace? Použití a běžící služby? Mám opačnou zkušenost...
2­) Vyšší nároky jsou fakt.

Na druhou stranu ano, je nesmysl s pomalým počítačem chtít všechny ­"efekty­". Které jsou stejně k ničemu... ;­-­)

Dobře. Tak jste nám to ­"vysvětlil­" a teď zpátky k HW... ;­-­)­))

Skoro mám chuť napsat něco o tom, jak se tvoří peníze ­"z ničeho­", ale tady není asi to správné místo. Každopádně souhlasím. Zejména s tím ­"vychcaným panákem­"... ;­-)

Ano co se koprocesorů týče nebo se to alespoň příliš neprojevilo. Už do staré serverové platformy od AMD pro Socket 940 je hotov FPGA čip od DRC, Xilinx Virtex 4. Torrenza tyto možnosti jen dostává mnohem dál. Intel teď samozřejmě bude urychlovat kde se dá, protože za každou chybu se platí... ;­-)

Tady není jiná možnost. Roste poptávka, stávající továrny stárnou. Kdo nebude investovat, prohraje...

Jinak co QC čipů od AMD týče:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste] :­-)

Díky za pochvalu. Témat které jsem minul bylo podstatně víc. A to se netýká jak polovodičů, ale i materiálů a samotné výroby. Článek jen opravdu jen takové naťuknutí. Kdo má zájem a koho jsem ­"navnadil­", určitě nezůstane jen u toho. Co se DLC týče, jak dalece se prakticky používá třeba v procesorech, nevím. Vím že se často používá jako ochranný lak, ale tím to tak končí... ;­-)

Děkuji za pochvalu i kritiku. Se SPICE máte pravdu. Problém je, jak už tu také padlo, že zmíněné firmy jsou v této oblasti na konkrétní informace poměrně skoupé. SPICE je nepochybně jen částí z onoho procesu návrhu. Za těch pár chybek se omlouvám. A k té spotřebě. Intel používal například mix vlnových délek pro kritické tranzistory. AMD zase chytře kombinuje SOI a SS pro konkrétní nasazení. První imo skutečně ­"mobilní­" jádro, bude až Bulldozer ­(což je možná označení celé platformy­), kde jde o spotřebu už od návrhu. Často jsou to jen spekulace nebo marketing. Bližší informace, bohužel, nemám... ;­-)

Ano, jsou jednodušší. Intel na IDF naznačoval koncept, že bude více jader. A podle složitosti a vzhledem k použití, se jich potom na jeden čip nasype dostatečný počet ­- aby pokles výkonu na jádro byl vynahrazen vysokým výkonem, kde bude těch i přes 100 jader rozumně použitelných. Počty jader pro jednotlivé čipy uváděl 12, 48 a 144 jader, podle složitosti. Příkon by měl být ve všech případech někde okolo 100W...

Obvykle se nepřekládá. Není vždy bez elektricky aktivních příměsí. Ale jinak máte pravdu, polysilicon = polisilikon = poly Si = polokrystalický křemík. Uf, teď jsem tím zmátl i sebe... ;)

Nezaměňuje. U waferu je napsáno, že je to superčistý mono Si. Skutečný polovodič z hlediska IO podle mě je až po vhodném dopování ­(ačkoliv z hlediska odporu je ­"mezi­" i bez toho­). Samozřejmě s tím, že musí být v monokrystalickém stavu a dopovat budete jen část, kterou chcete. Aby to mělo smysl. Vrstvička SiO2 je z hlediska odporu na úrovni izolantu a používá se například jako ochranná maska při iontové implantaci. Dopuje se jen monokrystalický Si. Nezmátl Vás ten mnou asi ne příliš vhodně zmíněný epitaxní růst ­(SiO2­)?

Skutečně smršť argumentů a briliantních myšlenek. Napište jim, jak na to... ;)

Nikdo Vás nemůže nutit něco takového používat. A skutečně pochybuju o motivaci něco takového používat ke zmíněným účelům, pakliže Vás za to nebudou platit. Jinak k použití, možná v případě specifického zabezpečení vlastního počítače. Nebo ke kontrole co se dělo v bytě v době Vaší nepřítomnosti. Ale jinak skutečně zajímavá myšlenka. Osobně do toho nicméně nepůjdu... ;)

HW novinka. A z toho AMD vs Intel jste nevyrostl podle všeho v první řadě Vy... ;)

Co to je za výkřik do tmy? Pokud někdo něco srovnává, tak není od věci vědět co s čím...

Rozdil v TDP je stale ve prospech Core Duo. U 2.33GHz procesoru je to 31 vs 34W. V pripade podtaktovani na 1GHz jsou rozdily jeste vyssi, zhruba 13 vs 20W. A v pripade Yonahu jsou na trhu i ULV kousky, s TDP od 9W tusim. Vykon je vyssi, ale to i spotreba. A to same se tyka novych chipsetu od Intelu.

65nm a vyšší frekvence CPU samozřejmě taky pomůžou, ale to je doufám zřejmý z toho, co jsem psal. Uvidíme co přijde koncem roku nebo možna začátkem dalšího.

Výkon roste, ale jádro s tím musí počítat. Jinak to dopadne právě třeba jako v případě AMD64 s DDR2. Nárůst výkonu tu je, ale jen pár procentních bodů u nejrychlejších modulů. A procesor sám o sobě na ten výkon potřebuje vyšší frekvence. Takže s DDR2 se dá škálovat dále s frekvencí a výkon jde nahoru, ale: a­) proroblém je výtěžnost pamětí DDR2 s vyšší frekvencí a agresivním časováním a za b­) procesor sám potřebuje dost vysoké frekvence, aby se výhoda DDR2 začla projevovat. Situace se samozřejmě zlepší, až se zlepší výtežnost. A případně pokud AMD ještě zapracuje na řadiči pamětí. Protože pokud vynechám nižší efektivitu právě díky nižším taktům procesoru, na získání vyšší efektivity v případě DDR2, jistě je i co dolaďovat na samotném řadiči. Stejně jako tomu bylo v případě DDR pamětí. A vývoj a připrava produkce taky něco zabere. Výtěžnost a cena GDDR4 na 80nm bude jistě slabá. Tohle chce prostě čas...

Procesory a GPU mají trochu jiné nároky. U Procesorů jsou důležitější spíše latence, zatímco u grafikých karet zejména propustnosti. Navíc srovnáváte DDR2 SDRAM a GDDR3. Jinak u DDR2 i DDR3 SDRAM se bere ohled na JEDEC, aby v tom nebyl příliš hokej. Takže nic není hned. A s DDR3 opět přijdou horší latence, ačkoliv propustnost, napájecí napětí i spotřeba, půjdou dolů. Prototypy DDR3 už jsou. Ještě mít desku s odpovídajícím chipsetem. Počkejte na AM3, není snad tak daleko... ;)