Modulární 192jádrový RISC-V procesor Veyron V2 je o 23 % výkonnější než 128jádrový EPYC

V serverové oblasti je to docela živé. Vedle architektury x86, na kterou se soustředí Intel a AMD, tu stále více vystrkuje růžky ARM se svou lepší efektivitou, a své chce říci i architektura RISC-V. Konkrétně by mělo jít o procesor Veyron V2 od společnosti Ventana, který nahrazuje předchozí model Veyron V1. Ten byl přitom představen teprve nedávno a sotva se začal dodávat. Jedním z důvodů pro nový model je i to, že Veyron V1 využíval sběrnici BoW (Bunch of Wires), která se sice mohla stát standardem, nicméně Intel přišel v březnu 2022 s novou sběrnicí UCI-Express (Universal Chiplet Interconnect Express), za kterým rovněž stojí několik dalších společností jako AMD, ARM, Google, Meta, Microsoft, Qualcomm, Samsung nebo TSMC. Hlavní je ale to, že UCI-Express se pro propojování chipletů ukázalo být vhodnějším řešením, a tak se už před uvedením první generace začalo pracovat na nové generaci procesoru, který místo BoW bude využívat UCI-Express. Toto řešení také zjednodušuje pouzdření čipu, řeší také problém s vrstvenými 3D pamětmi.

 

 

Veyron V2 má 512bitové vektorové jednotky, které sice nejsou klonem AVX512, ale jsou dle firmy dostatečně blízko na to, aby jejich využívání nebylo programátorským „peklem“. Zajímavostí je ale také to, že každé jádro procesoru má obří 512kB L1 instrukční cache a 128kB L1 datovou cache, L2 pak má 1 MB na jádro. Pokud jde o L3 cache, tak ta je sdílená v každém chipletu, který má celkem 32 jader. Její kapacita činí 128 MB L3 cache na chiplet (na jedno jádro je tu tak 4 MB L3 cache). Sběrnice mezi jádry má propustnost 5 TB/s a procesor Veyron V2 může mít 4 až 6 těchto chipletů, což znamená 128 až 192 jader. Jde ale o modulární architekturu, takže nabízí využívání čipů DSA (Domain Specific Acceleration) pro konkrétní potřeby zákazníka. Ten si tak může v procesoru používat vlastní akcelerátory podle konkrétních potřeb. Dokonce to jde tak daleko, že 8kanálový řadič pamětí DDR5 může být nahrazen řadičem pro HBM3.

 

 

Ventana říká, že Veyron V2 má díky vylepšením architektury o 20 % vyšší IPC než V1, navíc byl zvýšen takt z 3,0 na 3,6 GHz. Toto vše navýšilo výkon o dalších cca 40 %. Výroba probíhá pomocí 4nm procesu u TSMC. Zajímavostí jsou také naměřené výkony v benchmarku SPECint2017. Zatímco 56jádrový/112vláknový Intel Xeon Sapphire Rapids 8480+ vykazuje 350W TDP, Ventana Veyron V2 se 192 jádry a 192 vlákny při podobné 360W TDP nabídne 2,7krát více výkonu. Aby ne, když má 3,4krát více jader. Překonává ale i AMD. To vrcholí verzí EPYC Bergamo 9754 se 128 jádry a 256 vlákny, přičemž má stejnou spotřebu 360 W. Přestože ale AMD díky SMT zvládá o 33 % více vláken než Veyron V2, ten je o 23 % výkonnější. Zde připomeňme, že Veyron žádnou formu HT/SMT nemá. Pokud jde o ARM, jeho 64jádrová/64 vláknová verze s Neoverse V2 je jen někde lehce nad úrovní Xeonu.

 

Zdroj: nextplatform.com, servethehome.com