Modulární Razer "Project Christine" bojuje o podporu OEM
26.3.2014, Jan Vítek, aktualita
Na začátku tohoto roku společnost Razer představila svůj Project Christine, který se týké modulárních PC s velmi snadnou rozšířitelností. Nyní je čas podívat se na to, jak si tento projekt vede.
Razer "Project Christine" je bezesporu velmi ambiciózní počin, neboť prosazuje zcela novou třídu PC, která by vytvořila alternativu k desktopovým PC. A když si uvědomíme, že právě desktopy v dnešní době zažívají útlum, o to odvážnější v Razeru jsou a není divu, že mají potíže s tím, aby se k jejich snaze přidali i výrobci OEM hardwaru.
Myšlenka za projektem Christine je vcelku jednoduchá. Máme tu hlavní jednotku v podobě věže s páteří tvořenou rozhraním PCI Express, do níž budeme zasunovat moduly s pevným diskem, SSD, grafickou kartou, pamětí, procesorem, atd. Pokud by byl výsledný hardware a celkový koncept dobře zpracován, jistě by to umožnilo i velmi nezkušeným uživatelům sestavit si své PC. Největší problém je ale vcelku zřejmý - je třeba dostat na trh výběr mnoha různých komponent, aby celý koncept získal nějaký smysl a nešlo pouze o prostou skládačku dodělej si doma.
Dle CEO Razeru Min-Liang Tan je však projekt Christine až moc odlišný od tradičních desktopových komponent na to, aby některý z velkých výrobců komponent začal s výrobou příslušných komponent. Jde asi konkrétně především o zajištění chlazení výkonných komponent a jejich připojení k hlavnímu modulu. Prozatím tedy byla snaha o zapojení dalších firem do tohoto projektu marná.
Co se týče chlazení, pak Razer by chtěl využít jednotný systém cirkulujícího chladicího média, v tomto případě minerálního oleje. Je tedy očividné, že v porovnání s klasickou desktopovou sestavou by srovnatelné PC v tomto konceptu bylo výrazně dražší. A pak je tu také otázka, jak dlouho by nám hlavní jednotka vydržela, čili za jak dlouho by se stala nedostatečnou pro připojení nejnovějších modulů. Z toho všeho je jasné, že výsledné počítače by zamířily do hi-endového segmentu trhu.
Razer věří, že aby projekt měl šanci na úspěch, museli by se do něj zapojit alespoň tři velcí výrobci hardwaru. Ti zde chybí a Min-Liang Tan v interview mezi řádky vysvětluje proč. Firmy se ho totiž ptají na projekci Christine do budoucna, kolik kusů hodlá Razer dodávat na trh, s jakými zisky a podobně. Tan sám přiznává, že na to odpovídá lakonickým "Podívejte se, to my nevíme". Pak se samozřejmě nemůže divit, že mu nikdo neskáče do náruče a nesdílí jeho nadšení pro inovace. Asi se tedy nebudeme divit, když Christine zmizí v propadlišti dějin podobně jako předchozí projekt ultratenkých herních laptopů - Razer Blade.
Zdroj: Hexus.net
Myšlenka za projektem Christine je vcelku jednoduchá. Máme tu hlavní jednotku v podobě věže s páteří tvořenou rozhraním PCI Express, do níž budeme zasunovat moduly s pevným diskem, SSD, grafickou kartou, pamětí, procesorem, atd. Pokud by byl výsledný hardware a celkový koncept dobře zpracován, jistě by to umožnilo i velmi nezkušeným uživatelům sestavit si své PC. Největší problém je ale vcelku zřejmý - je třeba dostat na trh výběr mnoha různých komponent, aby celý koncept získal nějaký smysl a nešlo pouze o prostou skládačku dodělej si doma.
Dle CEO Razeru Min-Liang Tan je však projekt Christine až moc odlišný od tradičních desktopových komponent na to, aby některý z velkých výrobců komponent začal s výrobou příslušných komponent. Jde asi konkrétně především o zajištění chlazení výkonných komponent a jejich připojení k hlavnímu modulu. Prozatím tedy byla snaha o zapojení dalších firem do tohoto projektu marná.
Co se týče chlazení, pak Razer by chtěl využít jednotný systém cirkulujícího chladicího média, v tomto případě minerálního oleje. Je tedy očividné, že v porovnání s klasickou desktopovou sestavou by srovnatelné PC v tomto konceptu bylo výrazně dražší. A pak je tu také otázka, jak dlouho by nám hlavní jednotka vydržela, čili za jak dlouho by se stala nedostatečnou pro připojení nejnovějších modulů. Z toho všeho je jasné, že výsledné počítače by zamířily do hi-endového segmentu trhu.
Razer věří, že aby projekt měl šanci na úspěch, museli by se do něj zapojit alespoň tři velcí výrobci hardwaru. Ti zde chybí a Min-Liang Tan v interview mezi řádky vysvětluje proč. Firmy se ho totiž ptají na projekci Christine do budoucna, kolik kusů hodlá Razer dodávat na trh, s jakými zisky a podobně. Tan sám přiznává, že na to odpovídá lakonickým "Podívejte se, to my nevíme". Pak se samozřejmě nemůže divit, že mu nikdo neskáče do náruče a nesdílí jeho nadšení pro inovace. Asi se tedy nebudeme divit, když Christine zmizí v propadlišti dějin podobně jako předchozí projekt ultratenkých herních laptopů - Razer Blade.
Zdroj: Hexus.net
