NASA vypíná přístroje Voyagerů ve snaze udržet sondy naživu

Sondy Voyager 1 a 2 byly vypuštěny v roce 1977, přičemž Voyager 1 dokončil svou planetární misi už za tři a čtvrt roku. Od té doby je na mezihvězdné misi, i když z tohoto pohledu se dostal za 41 let sotva na práh Sluneční soustavy a Voyager 2 jej může v tomto ohledu leda stíhat. 

 

 

Postupem času se porouchala, nebo byla prostě vypnuta i řada přístrojů na palubách těchto sond, které jsou napájeny třemi radioizotopovými termoelektrickými generátory (RTG), jež generovaly v době startu po 157 W elektrické energie. Postupný rozpadem plutoniových kuliček se však výkon těchto generátorů snižuje, přičemž NASA předpokládala, že ty poskytnou dostatek energie do roku 2020 a pak už to bude složitější. 

 

Nyní to tak složitější opravdu začíná být, ostatně Voyagery nyní každý rok přijdou o cca čtyři watty, čili objem dostupné energie se během desítek let povážlivě snížil a NASA bude muset přikročit s k vypínání přístrojů, které nejsou životně důležité. Konec je ale stejně nevyhnutelný a NASA se jej může pokusit leda oddálit, i když o další roky. 

 

 

Už před dvěma lety bylo ovšem vypnuto zahřívání detektoru kosmických paprsků a NASA předpokládala, že ten prostě vlivem nízkých teplot nepřežije, ale mýlila se. Uvidíme, co vypne tentokrát, ale mezi poslední by měl patřit magnetometr a detektor plazmatu, samozřejmě krom životně důležitých systémů sond. 

 

S potřebnými úsporami je naděje, že sondy vydrží pracovat až do 30. let, čili zhruba ještě deset let navíc. V tomto starším článku se pak můžete podívat na přehled výbavy, jíž sondy donedávna ještě disponovaly. Vypínat tak ještě stále je co, ale otázka je, jakou cenu bude mít sonda, která nedokáže pořádně sledovat okolní prostor. Bude tak NASA ochotna udržovat Voyagery při životě i v době, kdy už budou schopny jen odpovídat a nebudou mít žádnou další funkční výbavu?