NVIDIA nForce4 SLI XE a Ultra pro platformu Intel

Ani tentokrát si neodpustím stručné zhodnocení vývoje vztahujícího se k samotnému tématu článku. Na úplném počátku života platformy LGA775, který doprovázely čipové sady rodiny i915 a 925X (potažmo XE), to vypadalo i na poměrně slibná konkurenční řešení od společností VIA a SIS. Nicméně praxe byla zcela jiná a Intel neměl v tomto směru na trhu žádnou konkurenci. O tomto postupném vývoji pojednává dřívější článek "Čipové sady se sběrnicí PCI Express - dosavadní vývoj a shrnutí", proto se zde zaměřím jen na situaci kolem řešení od nVidie a případné souvislosti.

První znamení poukazující na reálný konec totálního monopolu intelovských čipových sad pro LGA775 se datuje k 19.11.2004, kdy byla uzavřena dohoda mezi nVidií a Intelem, která nVidii zajistila možnost produkce vlastních čipových sad pro platformu Intel (poprvé v historii). To uvedla poměrně krátce poté i do praxe, když 10.3.2005 uvedla čipovou sadu nForce 4 SLI Intel Edition (zkráceně nForce4 SLI IE). Tím nabídla nVidia pro intelovskou platformu velmi zajímavé řešení z hlediska podporovaných funkcí a hlavně tato čipová sada umožnila na intelovské platformě realizaci souběžného chodu dvou grafických karet v režimu SLI, což byla do té doby doména pouze platformy AMD.



Pouhý den poté se svou trochou do mlýna přispěchala i ATi, když uvedla čipovou sadu ATi Xpress 200 (NorthBridge RS400 a SouthBridge IXP400) s integrovaným grafickým jádrem, které ve své době nemělo konkurenci. Cílení ale bylo naprosto odlišné než v případě nForce4 SLI IE, která představovala díky podpoře SLI naprostý High-End. Řešení od ATi našlo nakonec v praxi uplatnění jen v levných základních deskách mířených do low-endu, případně mainstreamu, přestože tato čipová sada má potenciál mnohem vyšší (tomuto tématu je věnováno mnohem více prostoru v již zmiňovaném článku o vývoji čipových sad).

Krátce poté se také objevily první dvoujádrové procesory Intelu a ukázalo se, že ten nejníže taktovaný model na frekvenci 2.8 GHz (Pentium D 820 s jádrem Smithfield) není s nForce4 SLI IE plně kompatibilní a pracuje pouze jako jednojádrový. Tato skutečnost vyvolala poměrně dost rozruchu a otazníků, jak k něčemu takovému vůbec mohlo dojít. Problém ale zůstal nevyřešen a proto se museli zájemci o tento procesor (který představuje nejlevnější dvoujádrový model od Intelu) čipové sadě nForce4 SLI IE vyhnout. Společně s těmito procesory se také objevily nové čipové sady s jejich adekvátní podporou ze stáje Intelu (rodina i945 a i955X), které již samozřejmě bezproblémově spolupracovaly i s modelem Pentium D 820. Navíc se postupem času na konto nForce4 SLI IE sneslo několik stížností z řad uživatelů poukazujících na její stabilitu při intenzivnějším používání základních desek na ní postavených, jež tím pádem nedosahuje kvalit čipových sad Intelu. Proto i přes mnoho funkcí, jež čipové sady od Intelu nebyly schopné nabídnout, se nForce4 SLI IE v obecném měřítku příliš neujala a svou sílu měla hlavně v podobě podpory SLI režimu.



Zhruba čtvrt roku poté rozšířila nVidia nabídku čipových sad z rodiny nForce4 uvedením nForce4 SLI x16 - a to současně pro platformu Intel i AMD. Jedná se z hlediska podporovaných funkcí v podstatě o model nForce4 SLI, oproti kterému umožňuje realizovat SLI tím způsobem, že je každé grafické kartě schopen poskytnout plnohodnotný počet 16 linek PCIe a nikoli pouze 8. NorthBridge nese označení nForce4 SLI x16 SPP (System Platform Processor) a SouthBridge nForce4 SLI x16 MCP (Media and Communications Processor). Pokud pomineme obchodní značení, tak se jedná o následující kombinace čipů:

nForce4 SLI x16 pro platformu Intel = čip s kódovým značením C19 (alias NorthBridge nForce4 SLI Intel Edition) v roli NorthBridge + čip CK804 (alias nForce4 SLI - pro platformu AMD) v roli SouthBridge

nForce4 SLI x16 pro platformu AMD = čip s kódovým značením C51D pojmenovaný jako SPP 100 (obdoba čipu C51G bez integrovaného grafického jádra jinak známého z GeForce 6100/6150) v roli NorthBridge + čip CK804 (alias nForce4 SLI - pro platformu AMD) v roli SouthBridge

Uvedení těchto řešení se realizovalo v poněkud atypické formě - dne 8.8.2005 vydala nVidia tiskovou zprávu, že nové desktopové počítače Dell s označením XPS 600 budou využívat právě čipové sady nForce4 SLI x16 Intel Edition ve spojení s dvojicí grafických karet s čipy nVidia GeForce 7800 GTX, což znamenalo nejvýkonnější grafické řešení v desktopové oblasti s tím, že grafické karty nebudou nijak limitovány sníženým počtem linek PCIe jako v případě předchozí verze čipové sady nForce4 SLI.

V druhé polovině září nVidia po dlouhé době uvedla další čipovou sadu s integrovaným grafickým jádrem. Jednalo se kokrétně o tři kombinace čtyř různých čipů v podobě GeForce 6150/6100 GPU a nForce 430/410. Více informací týkajících se této čipové sady můžete nalézt v šesté kapitole článku Čipové sady se sběrnicí PCI Express - dosavadní vývoj a shrnutí. Jen zde shrnu, že zde byly v roli NorthBridge použity čipy C51G a C51GV, tedy typově shodné modely jako v případě NorthBridge čipové sady nForce4 SLI x16 pro platformu AMD ("akorát" obsahovaly navíc integrované grafické jádro).

Ke konci roku 2005 se dále objevila nová čipová sada i975X, která je prvním řešením ze stáje Intelu přinášejícím oficiální podporu pro souběžný provoz dvou grafických karet za účelem navýšení grafického výkonu. V současné době se jedná pouze o podporu technologie CrossFire od ATi, nicméně podpora SLI režimu od nVidie závisí podle všeho pouze na dohodě o licencování a následnému zahrnutí podpory pro i975X do ovladačů grafických karet ForceWare (což ale ve finále nastat vůbec nemusí).


Přestože zatím i975X nepodporuje režim SLI, tak nVidia ztratila privilegium spočívající v realizaci souběžného chodu dvou grafických karet na platformě Intel. A právě nyní, krátce po uvedení i975X, nVidia opět rozšířila svou rodinu čipových sad nForce4, tentokrát pouze v případě platformy Intel - v podstatě tedy jen tam, kde měla za potřebí, kde jí stále něco chybělo. Přece jen mít vyloženě high-endové řešení je dobré, nicméně nemít co nabídnout v oblasti té nejvyšší poptávky je poměrně velké mínus, čehož si evidentně byla nVidia vědoma a proto se uchýlila k nápravě. Nové čipové sady jsou dvě a nesou označení nForce4 SLI XE (NorthBridge C19XE, SouthBridge MCP51) a nForce4 Ultra (NorthBridge C19Ultra, SouthBridge MCP51). Oproti dosavadní nabídce řešení z rodiny nForce4 jsou v několika směrech odlišné, avšak rozdíl mezi nimi je pouze jeden - podpora režimu SLI, čili členění linek PCIe. O vlastnostech jako takových nejlépe vypoví následující bloková schémata:



V obou případech se jedná o zástupce mířené do oblasti Mainstreamu, které však podporují všechny aktuální procesory Intelu (tedy i Pentium D 820). Čipovou sadu nForce4 Ultra je podle názvu a i podle absence podpory režimu SLI možné považovat za analogii ke stejně jmenované pro platformu AMD. Avšak jsou tu poměrně nečekané změny, které mezi sebou obě Ultra verze odlišují (tedy samozřejmě ještě kromě odlišné platformy).

Tyto změny se týkají i nForce4 SLI XE a jedná se konkrétně o nižší počet portů rozhraní USB 2.0 v podobě osmi namísto deseti (tedy změna k horšímu), integrované audio je nyní standardu High Definition Audio 7.1 namísto AC'97 (změna k lepšímu) a dále se zde setkáváme s absencí hardwarového firewallu (Active Armor Networking Engine), čímž například Ultra verze u platformy AMD vybavena je (tam chybí pouze u základní verze nForce4), což představuje další změnu k horšímu. Nové čipy MCP, respektive jeden typ funkčně shodný pro obě varianty - viz předchozí schémata, prvně nasazené již u čipových sad TForce 6150/6100, se tedy příliš "nevytáhly". Zajímavé je i zpracování nových čipů, posuďte sami:



Čip SPP (tedy ten zastávající funkci NorthBridge) nic nezvyklého v rodině nForce4 nepředstavuje, avšak MCP je na tom zcela odlišně - tedy ne že by na tom nějak záleželo, ale při pohledu na obrázky výše se mi vybavuje "pohlcení" společnosti ULi, jejíž SouthBridge například využívaly někteří výrobci základních desek ve spojení s NorthBridge RS400 v rámci čipové sady ATi Xpress 200 pro platformu Intel (hlavní důvod sehrálo v tomto případě právě integrované audio standardu HDA, čímž firemní IXP400 od ATi nedisponovaly). Také mi není uplně jasné, co vedlo ke snížení počtu portů USB 2.0, když pro platformu AMD disponovaly počtem deseti všechny varianty. Následující tabulka zahrnuje vlastnosti všech čipových sad z rodiny nForce4 od nVidie pro platformu Intel:


Po prostudování zřejmě vyvstane otázka, jaký je vlastně účel nové čipové sady nForce4 SLI XE. Jedná se o nahrazení dosavadní varianty nForce4 SLI IE, ke které se pojí již zmiňovaná nepříjemnost v podobě absence plnohodnotné podpory procesoru Pentium D 820. Ve finále tu tedy máme pro oblast High-Endu nForce4 SLI X16, pro vyšší mainstream nForce4 SLI XE a pro nižší mainstream nForce4 Ultra. Tomu by odpovídalo i to, že nVidia porovnává ve svých propagačních materiálech nForce4 SLI X16 s i975X, zatímco nForce4 SLI XE a nForce4 Ultra s i945P (samozřejmě poukazuje pouze na to, co zástupcům od Intelu oproti jejím řešením chybí, avšak naopak se opomíjí zmínit :-)). Poměrně zajímavé je to, že nVidia v obou případech poukazuje na vyšší výkon (z hlediska procesoru, paměťového řadiče i grafické karty) - uvidíme časem, nakolik se propagační chvástání nVidie shoduje s realitou, koneckonců nForce4 SLI X16 a i975X proti sobě možné porovnat je už nyní. Postarší čipová sada nForce4 SLI IE se již v dalších plánech a členění nabídky nVidie pro platformu Intel nevyskytuje.

Co nVidii stále u platformy Intelu (přesněji řečeno u LGA775) chybí je čipová sada s integrovaným grafickým jádrem. Zde má své řešení jak Intel (a to již v několika variacích), tak i ATi v podobě Radeonu Xpress 200, který má také co nabídnout. Je ale možné, že se co nevidět objeví i obdobný zástupce o nVidie. Na závěr jsem si nechal orientační cenové porovnání (dle nVidie):

• nForce4 SLI X16: více než 150$
• nForce4 SLI XE: cca 99$
• nForce4 Ultra: cca 89$

Pokud jde o dostupnost na našem trhu, tak mi nejsou zatím známy nějaké pevné oficiální termíny, nicméně podle některých informací od "vrabců na střeše" by se měly základní desky postavené na těchto čipových sadách u nás začít objevovat od března tohoto roku (osobně ale doufám, že tomu bude o poznání dříve).