Předně je v obrovském riziku dolarová ekonomika. Jakmile se zadrhne v důsledku nesolventnosti prvního dlužníka ­(a těch je nepočitatelně­), důvěra v dolar vyprchá jako pověstná pára nad hrncem a všichni, kdo v USD ještě obchodují, spláčí nad marginalizovanými výdělky. Tchajvanští výrobci a kontinentální čínští jsou v dramaticky jiné pozici. Na příležitost čeká ASrock, který v poslední době přichází se samými zajímavými řešeními svých produktů včetně grafik pro poslední počiny AMD. Rudí stratégové mají výhodu, kterou jistě z ruky nepustí. Z tchajvanských vyhraje ten, kdo se rychle adaptuje na nedolarové transakce a začne konečně strategicky uvažovat. Za mne by bylo škoda pouze Gigabitu...

Skříně s obdobnými parametry lze pořídit bez kompromisu na kvalitě za méně než polovic. Magnetické panely rozhodně neovlivní elektromagnetické emise, neb zde jistě fyzika neplatí. A uzemnění statické elektřiny bude také lahůdka.

Osobně bych neváhal nebýt toho nešťastného umístění portů na bočním panelu. jediné ergonomické místo je vpředu nahoře, nejlépe v sešikmení.

Tyhle články mi připadají jako PR Microsoftu. Pro jakoukoli distribuci linuxu stačí SSD 60 GB ­(vím, je to z přemrštěnou cenu za GB­), u mne jde např. o zaplnění diskového oddílu pro systém a aplikace pouhých 10 GB. Dále, díky znouzecnosti Microsoftu k přechodu k linuxovým API ­(viz běh Ubuntu linuxu pod Win 10­) a existenci Vulkanu se každým dnem otevírá herní svět i pro linux. HW snad kromě nejnovějších GPU již není výkonově ani jinými vlastnostmi pro linux nekompatibilní či poddimenzovaný, proto nechápu zatvrzelost autorů u těchto informativních článků dělat z barevného světa jen černobílý. Janu Vítkovi doporučuji, aby si konečně nějakou vhodnou linuxovou distribuci pořídil a nainstalovat ­(nejlépe na SSD, kde je rychostně jedno, kde jsou data­), třeba v dualbootu s Windows. Pak se snad uvolí oznámit, že pro 80 % uživatelů je dnes výhodnější pracovat s linuxem než s Windows.

Je nesmírně poučné sledovat vývoj byznys strategie společnosti Microsoft. Málokdo ví, že rychlé rozšíření DOSu jako východisko pro invazi Windows má na svědomí tolerance MS masivního nelegálního kopírování instalačních disket. Prostě firmy a slušňáci jednotlivci platili jako mourovatí, zatímco ostatní vesele kopírovali. Pak se ale ukázalo, že ceny OS Windows jsou stále přemrštěné a proto se Wokna začala rvát přímo do PC, aniž je někdo explicitně chtěl. Následování kultu zlatého telete vedlo ke ­"zvyšování efektivity­" vyhazováním nákladných, ale schopných vývojářů. Ti nejschopnější dobře věděli, že celý OS Windows má genetické vady a nechtěli s tím mít nic společného, když o ně Redmond nestál. Finanční krize ukázala bídu celého projektu a velkohubý a zcela neschopný Balmer se musel poroučet. Potíže s vývojem dokumentuje délka podpory XP a následné potíže s Vistou. Sedmy znamenaly stabilizaci, ale již v situaci, kdy kdekdo již šilhal po úsporách formou pořízení opensource řešení. Osmy začaly propadákem již s vidinou vývoje desítek, což nás přivádí do doby, kdy každý nechce PC ale jeden až dva mobily. Jenže tam se již plně etablovalo řešení v podobě robotizace tučňáka a navzdory celkem slušné funkčnosti WM zbyl pouze niche market pro non­-niche produkt. Není divu, že s původně linuxovým šéfvývojářem bez dostatečných vlastních vývojových kapacit naučila nouze housti po Daliborovi i Microsoft. peníze pro opensource vývojáře jsou jistě potřeba, svobodné licence ale nutí k zachování otevřenosti kódu, což si musí MS sežvýkat jak umí. Dnešní linuxové distribuce jsou mnohem propracovanéjší a funkčnější než to, co může na poli OS nabídnout MS. Toho zatím drží hráči, ale i zde je patrný přesun portace her do non­-MS světa. Ještě se někdo diví?

Za prvé, připojené zařízení bez transformátoru musí mít alespoň pojistku proti proudovému šoku nad to, co zařízení zvládně přijímat. Za druhé, pokud jsou připojovaná zařízení schopna přijímat nějakých 5A, pak zdrojové zařízení ­(PC­) musí toto identifikovat a omezit výstupní napětí a proud na kompatibilní limit připojeného zařízení. když tyto dvě podmínky nejsou splněny, jsou prodávány záměrně zmetky. Takže tvrdě reklamovat při jakémkoli problému v situaci, kdy uveděné podmínky nebyly splněny. Já žádné problémy s USB nemám, neměl jsem a mít nehodlám, protože se starám.

Nechápu, proč USB C je označeno jako problém. Samotný typ konektoru za to nemůže ani za mák, veškerá vina padá na výrobce konektorů a kabelů, kteří nerespektují příslušnou normu. Dále je otázkou, jak které OS jsou schopné tyto konektory správně obsluhovat. Oba pánové jsou mimo svět linuxu a vůbec je nenapadlo zjistit, jak kernely indetifikují zapojení do USB slotu a jaké procesy s jakými parametry pak následují. Windows i Mac mají značně ­"komfortní­" režim připojování kde čeho, takže není divu, že pak jsou problémy. Já osobně nemám žádný problém ani při automountu.

Jasně to dokazuje, že v MS stále nic nepochopili. Dokud nepřistoupí k defaultní manuální instalaci s volbou vyčištění všeho kromě osobní složky a možnosti následných reinstalací aplikací i s profily, tak se jim uživatelé na takovou nikoli levnou službu brzy vykašlou, a to právem.

Chápu, nicméně hry bych jako příklad failů zrovna nevybíral, kdo chce kam, pomůže si sám :­) Jinak o kvalitě produktů MS nemám nejlepší mínění již od roku 1995...

Totéž platí i pro periodické updaty u linuxových distribucí, čistá instalace je vždy bez problémů, aktualizace záleží na mnoha faktorech, zda bude bez problémů. Opět ale platí, náklady jsou nulové a čas k řešení podobný, takže méně starostí je s OS...

Ukazuje se, že koncepce aktualizací je u periodicky vydávaných nových verzí problém leckde. Osobně pracuji v rollon Archlinuxu, kde aktualizuji systémové i aplikační balíky prakticky denně bez jakýchkoli následných problémů, pokud respektuji instalační upozornění. Pokud si v Microsoftu myslí, že jim budou uživatelé za desítky platit a dočkají se za odměnu aktualizačních problémů, tak jde o diletantskou společnost s mizerným produktem. Proč? Totéž se týká těch distribucí linuxu, které mají obvykle půlroční periodu aktualizací na novou verzi, ale tam se za to nejen neplatí, ale navíc je k dispozici mnohem větší množství podporovaných prvků HW v rámci zpětné kompatibility. Tohle MS nikdy neuměl a umět zjevně nehodlá, takže jej čekají pouze problémy. Mimochodem, každý uživatel linuxové distribuce je z podstaty koncepce OS mnohem více chráněn před vážnými chybami svých chybných zásahů a i při segment fault a zatuhnutí kompu lze úspěšně systém obnovit pomocí instalačních médií. navíc platí i to, že uživatelé linuxu jsou vedeni k hlubšímu pochopení administrace svého OS než tomu je u jakékoli verze Windows, což opět snižuje počet chybných zásahů.

K čemu datově náročná hudbu přehrávající aplikace? Svět se bez toho nejen obejde, ale hlavně vzroste počet lidí soustředěných na to, co právě dělají nebo co míjejí. Rodí se generace blbečků, kteří si instalují k zahnání své nudy kdejakou zbytečnost, neb nuda je projevem duševní nedostatečnosti. Dobře jim tak, a se klidně svá SSD zlikvidují hned po záruce...

Za tak malý TN monitor chtít skoro třináct tisíc je drzost. Dostatečně rychlé IPS panely jsou levnější a větší. Na TN se dnes při daných rozlišeních nedá koukat.

Vcelku nepřekvapivá zpráva o přiznání se OCZ k nečekaně rychlé degradaci TLC pamětí odesílá tyto Triony kamsi do instalací, kde se data moc nepřepisují a před uplynutím tříleté lhůty bude vůle zazálohovat a pak překopírovat na nový. Takže obezně raději od těchto SSD dále...

Tam bych takto bundlované komponenty asi našel, zvláš když jde o DIY.

Pravda, na to jsem pozapomněl. Nicméně opět platí moje teze o zhoubném diktátu byznysu ­- když zaměstnanci i uživatelé vědí, co chtějí a vedení na to dlabe, je něco shnilé ve státě, však víte, kterém...

Mohu potvrdit, že byznys velmi často přeferuje horší technologické řešení, protože je téměř vždy po ruce tupohlavé stádo, dost početné a dost vyblázněné, aby s nadšením přijalo horší řešení. Warp 4 byl skvělý OS a opravdu netrpěl neduhy Win95. Jako plně proprietární systém ale podlehl neserioznímu marketingu Microsoftu mezi vývojáři aplikací, kterých pak bylo pro Windows řádově více než těch pro OS­/2. Architektura OS­/2 dává jisté šance na další vývoj, ale za předpokladu, že kromě HW driverů se výrazně promění nejen jádro, ale také souborové systémy a GUI. Bylo by dobré jej vybavit Waylandem a vlastním optimalizovaným kompozitorem. Pak by to dávalo perspektivní smysl.

A co to bonzáctví? Kdokoli cestou k MS nebo přímo v MS či u něhož partnerů může z logu klávesnice zcizit autentizační fráze. To má být zabezpečení Win 10? To se má na ně rychleji přejít??? No, nastává selekce lidí a ovcí s lidskou vizáží. Lidé se bez Win 10 rádi obejdou.

A nyní drobná otázka: Je pro Vás Windows 10 i v souvislosti s SR1 a informacemi kolem důvěryhodný OS? Osobně doporučuji porovnání s dokumentací vývojových verzí a novinek u linuxových distribucí, a to pomíjím nesrovnatelná bezpečnostní rizika...

Živý systém by měl prioritně řešit bezpečnostní rizika, aby nebyl červavý. To SR1 neřeší ani náhodou a prokazuje se tak, že objem dokumentovaných informací odesílaným MS a jeho partnerům o činnosti uživatele při expresní instalaci, rep. při nezrušení odesílání dat manuálně v nastavení to jsou potenciálně megabajty dat o navýsost soukromých záležitostech uživatele ­(např. obsahy e­-mailů­). MS a jeho partneři nemají právo nahrazovat policii a obcházet soudní příkazy k prolomení nejen ­"listovního­" tajemství. Kromě toho MS nevysvětlil, jaký kód obsluhuje toto odesílání dat o uživateli, aby dal uživatelům informaci, na co si mají dávat pozor při pokusech o zneužití systému. proto je důvodné podezření, že nějaké byty odcházejí navzdory povypínání všeho, co jde. Takže do podniků a státní správy jde o zcela nevhodný a bezpečnostně vysoce rizikový OS. pro domácí uživatele jde pouze o riziko, že oni budou opět ovcemi s povoleným bečením, ale nedostatkem informací o úmyslech bači a počtem vlků v okolí.

Jednoduše proto, že vychází vstříc mnohem více těm, kteří by nejraději monitorovali každého uživatele v reálném čase než těm, kteří je jako OS chtějí používat bezpečně doma či v práci. zatímco pověstná neschopnost optimálního procesního managementu a souvisejících datových toků spolehlivě odstřelujících staré XP je již díky inspiraci v *nixech zažehnána a technologie jádra poskytuje potenciálně vyšší odolnost a bezpečnost, podivné praktiky MS preferující plné odesílání dat o práci uživatele v případě Expresní instalace a nedokumentovaný stav s odesíláním při povypínání všech nabídek v nastavení soukromí jsou jako vystřižené z Velkého Bratra. Můžete mi říci, co Vám zajistí u Win 10, že tento OS nepošle jediný bit kamkoli jinam než na Vámi explicitně zadanou adresu? Já tvrdím, že nic. Teprve reverzní inženýring ukáže, co v dokumentaci a nastavení není... Pro podnik a státní správu je Win 10 vysloveně bezpečnostní dírou jako hrom.

Proč ta neuctivá nervozita, Pavle? Pokud máte natrénováno odblokování externích podnětů, tak respekt. Pokud ale děláte SEO anaýzy, pak se svou radou můžete maximálně strašit ­(při správné intonaci­) nemluvňata. Arogancí vůči niným se dehonestujete sám.

Omluva za překlepy z horka...

Vždy když se v aplikaci objeví něco, co fukguje skrytě bez vědomí či zásahu uživatele, zavětřím. Sedmnáct let na linuxu naučí člověka ostražitosti. Přidání SafeBrowsing funkce do Firefoxu 39 i pro linux vedlo k okamžité snaze zjistit si o tom více. Bohužel, kromě poněkud nekonkrétních varováních před ­"bonzováním Googlu­" se přesná charakteristika mechanismu této funkce nikde neobjevuje ­- přesněji, nikde na běžných zdrojích. Nicméně pokrořilá investigace vede k cíli a vypnutí této funkce z důvodů bezdůvodného ohrožení soukromí. Takže milá Mozillo a a poněkud méně milý Google ­- děkuji, nechci. Takže zakázat v about:config...

Kdypak se už skříňaři dopracují poznání, že by tam už měly být oboustranné porty usb 3.1? Desky s tím lezou z chrlicích jednotek a ono to nepůjde vyvést hezky nahoru dopředu? Nedělá bysnys stále více diletantů?

Pochybuji, že na jednom stroji je více grafických karet jako běžný jev, jde nepochybně o značně omezený výskyt. Pochopitelně HW centralizace na serveru s tenkými klienty by pro tohle byla ideální. Představa, že mám ve sklepě trvale běžící server s datovým úložištěm protunelovaný ke všem mých PC kdekoli na planetě ­(on demand samozřejmě­), pak je to lákavá představa, že se k mé grafárně přidají i ty na serevru. Tedy pokud na to s příchodem ekonomického kolapsu budu mít včetně nákladů za energii ­(server jako pomocná výtopna ve sklepě­). Zkusím to propočítat.

Přímý prodej je způsob, který obchází značně parazitující mezičlánky. Každý, kdo nahraje, přece má možnost produkce na nosičích a přímo prodávat. K tomu profláklá ­"ochrana autorů­" jako přiznání, že jinak se parazit uživit neumí.

Pro AMD to sice znamená výhodu díky chybě konkurence, ale o onen proslulý vnější faktor se nejedná, neb jde o VNITŘNí problém grafickokaretního byznysu jako takového a přinejmenším technologicky hodně propojeného.

Ty udělají s rotory statory.

Bez druhého otazníku...

Mýlíte se, neboť srovnáváte nesrovnatelné. Kromě toho na klávesnici stenografii nevyplodíte...

Ví někdo, že krasopis ­(či jiné estetická forma ručního textu­) významně zlepšuje neuromotoriku a vede k estetickému projevu na základě komplexních návyků? Já jsem také brzy opustil standardní psací písmo, jen abych si vytvořil vlastní čitelný a esteticky vypadající rukopis založený na tiskacím písmu? Nedávno to složitě vyvýšleli u nás pro základní školy, moje verze byla přirozenější...

Jediný problém je cenovka, kterou by mohlo snížit omezení počtu větráků, volba příkonu zdroje a nižší počet pozic, to vše ­"on demand­". Připomíná mi to pečlivost prvních skříní od FoxPC, kterou semlela hloupost uživatelů dát za perfektně postavené tiché držáky dva litry. Je velká škoda, že se u nás takovéto skříně nevyrábějí, což by také srazilo díky nižší mzdě cenu dolů.

Stačí nainstalovat Tor ­(případně GUI frontend Vidalia­) a třeba ve Firefoxu používat mód neukládající nic z navštívených stránek ani z autentizace uživatele.

Kdyby se v USA právníci a legislativci neklaněli zlatému teleti, byly by zákony tohoto typu jednoduché a ponechávající plnou autorskou svobodu ohledně šíření jejich děl. Tohle je varování, jak končí státy podlehnuvší kultu peněz.

Nevěřím tomu, že by v NVIDII byli tak neschopní a do sebe zahledění manažeři, aby zarazili jakoukoli práci na přípravě pro Freesync. Samozřejmě že prodejní strategie preferuje současná řešení, jež jsou k dispozici ihned a prokazatelně a která navíc mají pozitivní cenový efekt v nastavení zvykové hladiny. Co a kdy uvede AMD s Freesync je prozatím úkol hodný Pýthie, reálně to s Radeony prozatím nefunguje a to znamená, že tu musí být značná zákaznická důvěra v budoucí funkční zlepšení stávajících karet. Jde prostě o dvě zcela odlišné strategie, přičemž AMD může při nesplnění očekávání své zákazníky snadnoztratit.

Obávám se, že kotouč na pile nenabrousí ani svatý Jan. Ohledně software se neustále zapomíná na to, že linuxové distribuce pomalu ale jistě vytlačují Windows z kanceláří státní správy, čímž se zvyšuje efektivnost, jen u nás díky nedostatku informací médií včetně SH nikoli. Strohý design skříní ano, ale k pevné konstrukci a vyhovujícím vybavení netřeba dvaapůl tisíce, což by zde také mělo být uvedeno ­(proč R4 a ne Core 3000 např.?­). Cena pamětí roste tak, že nemá cenu je prioritně řešit, pokud je systém na SSD. I zde je linux více než zajímavá alternativa. Osobně pracuji šest let s 4GB na 1300 bez jakýchkoli problémů se zvládáním čehokoli pod linuxem ­(a že toho je mnohem více než běžně ve Windows...­).

osobně jse rád za každou kvalitní klávesnici, na níž se nejen dobře píše, ale také která vydrží neoptimální a vyšší zátěž. Móda nic nevydržícíh popisků kláves je děs a hrůza, takže jsem dychtivě zvědav na cenu téhle novinky ve srovnání s Chicony.

Osobně mi výběr těchto skříní připadá omezený na přeceňované kusy. Jakoby v relaci 1000 ­- 1500 Kč nebylo možné pořídit solidní ­(plech a upevnění­), dobře uspořádané a designově povedené skříně. Výběr nechť jest na každém dle jeho znalostí...

S vysokou pravděpodobností vyjde dřívě než Win9 desktopové prostředí pro více platforem Enlightenment ve verzi 19. Jeho výhodou je lehkost, rychlost a vysoká konfigurovatelnost při pečlivě vyřešeném grafickém prostředí. E19 podporuje kromě Xorg grafického serveru také nový Wayland, jehož vývoj se urychluje spoluprací Canonicalu s Khronos Group. Vyzkoušejte současný Enlightenment E18 na svém desktopu či na mobilním zařízení.

V IT lze většinu patentů při rychlosti vývoje chápat jako ekonomickoprávní monopol se všemi důsledky a současně za bariéru v rozšíření podle skutečných požadavků. Proto jsou lepší svobodné licence.

Pokud linuxový systém ukousne 6­-10 GB ­(u mne na Archu se dvěma DE a spostou GUI apps 7,6 GB v ­/­), pak zbyde dost místa na pohotovostní data. Zbytek ­(objemných­) dat k uložení tak jako tak patří buď na pořádný HD­/SSD nebo externě. Takže nevidím problém.

Právě jste popsal klávesnici, kterou nemá žádný smysl za danou cenu kupovat. Ani dvě stovky bych za takovou pouťovku nedal.

Samsung v této kategorii nedikázal doposud vyrobit displej bez tragické nehomogenity podsvětlení s občasnými průsvity. Jde o nový displej, který tyto problémy řeší nebo pouze o implementaci starších s uvedenými problémy? Pro SOHO u Samsungu doposud na rozdíl od produkce AMVA v AUO pochopení neměli...

Nepochybuji, že podpora HSA stejně jako OpenCL se bude rychle rozšiřovat tak, aby se tyto technologie v reálném nasazení výrazně projevily.

GDDR5 je přítomna v současných Radeonech. Proč tyto Radeony přímo nezkombinovat s čistou CPU, tak jako se to dělá v konbinacích AMD grafiky s intelskými CPU? Tuhle variantu by si měla AMD rychle vyvinout, když naděje na GDDR5M z technologických důvodů je dost vzdálená. Osobně považuji Kaveri za povedené dílko, doufejme dost modulární na oříznutí vlastní a spolupráci s externí grafikou.

Když už je v článku zmínka o GIMPu, měla by být neutrální a ne lživá. Současná verze má pro autora asi neznámé jednookenní zobrazení ­(s přepínačem na původní vícepanelové­) a standardní systém menu, takže ovládání je pro laika snadné a pro profesionála znamená jen nevelké přizpůsobení návyků. GIMP je multiplatformální, hodí se do včech PC. Komu se zdá být ovládání GIMPu složité, což vyplývá z funkčních vlastností, nechť pracuje s primitivní Picassou.

Pane Vítku, kolik vám MS platí za zveřejňování plytkých informacích o SW na webovém HW? Tady nikoho představy o SW nihoho nezajímají. Píšte blbosti do Živě, tam se to ztratí.

Co se stane, když odejde např. HW ovládání RAID pole nejen v tomto NASu? Kdopak zná odpověď a klidně spí?

Konstatuji, že zatímco se sedmičkou se dá pracovat, trojí osmičkové lupení pro tupohlavé stádo firmeních i domácách ovcí je tuze zmatečné a ovcím hrozí, že se budou muset opět učit přemýšlet. Žádné firmě přechod na W8 striktně nedoporučuji.

Pokud tento AiO bude prodávaný pouze s OS Windows 8­/8.1, pak se obávám, že toho úspěchu moc nebude. Pokud nabídnou většinu těchto AiO i bez OS, může to být motivace k rozšíření prodejů. Garanci funkčnosti pouze s jedinou platformou OS se již nabízet nevyplácí, zvlášť pokud je platforma vyvíjena poněkud chaoticky bez jasné strategie a tomu odpovídající investice do lidských zdrojů. Dotykové displeje přitom nejsou k práci vůbec vhodné.

Těmito displeji vybavené monitory lze pořídit již pod ekvivalent 7000Kč, jde o OEM PLS od Samsungu, u nás je ale neseženete. Viz www.ipsledmonitors.com

Ctělo by to napsat, že jas je vysoký v maximu i minimu, tedy jde o posun o 100 cd­/m2 nahoru. Důsledkem je skvělé jasné probarvení i ve světlém prostředí a současně nepoužiteolnost v tmavém prostředí. O dosti šílené spotřebě z toho plynoucí ani nemluvě. Grafik si koupí něco jiného, pro domácího uživatele to není ­- cui bono? Lesk je proti tomu prkotina.

A ještě něco: Článek si nijak nevšímá spotřeby, která se u uváděných monitorů dost zásadně liší. Pokud je spotřeba výrazně nad 30kWh, pak s výjimkou nutné svítivosti pro grafiku jde o zbytečně žravé monitory. Obdobně se neuvádí počet osvětlovacích LED pásů, on totiž pouhý jeden pro žádnou práci či zábavu nestačí, o oční zátěži a hygieně nemluvě...

V cenové kategorii 4000­-6000Kč lze najít lepší než uváděné kousky. Univerzály s 24­" displejem, který má tu výhodu, že při Full HD rozlišení je stále ještě jemné rozlišení oproti 27­" zastupují např Dell S2440L ­(VA­), Iiyama X2483HSU ­(VA­) a Samsung S24C750P. Dell má starší VA displej od AUO než nová Iiyama ­(poslední verze AMVA+ od AUO­). Oba uspokojí jak svižností tak podsvícením, což se o E­-IPS diplejích říci obvykle nedá. Výjimkou je Samsung, jehož PLS netrpí samsungovskými průsvity a nehomogenitou a i rychlost zobrazení a kontrast nejsou překážkou běžného použití, k tomu je tu pivot bez zdvihu. U Iiyamy je nutné uvést, že jde o menšího brášku zde uváděné 27­" verze, která má navíc pivot se zdvihem, ale stejné rozlišení a pro práci příliš velkou šíří. Divím se, že 27­" verze nové VA Iiyamy dostala recenzní a polularizační přednost před mnohem lépe použitelnou 24­" verzí. A tak nějak chybí loňská řada Benqů s VA, které mají prakticky stejné displeje od AUO jako mnou zmíněný Dell. Tyhle VA rozhodně neprosvítají a nejsou pomalé o nic více než v článku uváděné srovnatelné modely. Což to napravit, Pavle Kováči?

Článek je beze sporu inspirativní pro ty, co neznají právní a sociální prvky lidské společnosti. Je o ale i o psychologii: Má snad každý člověk právo být na veřejnosti Mr. Hydem a v soukromí Dr. Jekyllem? Pochopitelně že v úzké uzavřené společnosti lze práh tolerance k jednání zúčastněných snížit oproti témuž na veřejnosti ­(např. viz fenomén nahoty­), nelze zcela rezignovat na elementární prvky mravní a osobnostní integrity každého lidského jedince. Proto nelze mazat data, která zveřejňují to, co by v jiných uzavřených společnostech bylo nepřijatelné a současně co by ukazovalo ­"odvrácenou stranu měsíce­". Výjimkou je otázka sexuální orientace, která má zůstat soukromou věcí nevynášenou do veřejného prostoru a neužívanou jako determinující znak osoby ­(netýká se deviací všeho druhu­). Takže dědeček jako významný esesák má zůstat datově dostupný v této charakteristice stejně jako Franta Jetel coby privatizační podvodník, zatímco soukromé párty bez drog a sektářských praktik nemají mít datovou ochranu. Jde o to, jak poznat, s kým máme tu čest a jak nedopustit poznání, v čem všem se ten druhý liší. Právo na podvod nemůže mít nikdo.

Tento monotor je špatný. Proč? Protože se liší maxinálně tím, že bude stát méně o cenu standardního napájejícího kabelu. Hluboko pod 60W spotřebovávají prakticky všechny současné monoitory o větších úhlopříčkách. PoE je navíc další zátěží pro napájení samotného PC. Mnoho starostí pak přinese i nekvalitní USB připojení, na kterém se nyní šetří. Mimochodem, kdo a k čemu si dnes koupí nepoužitelně nízký TN panel bez pivotu?

Případný nepřesný popis technologie je sám o sobě zanedbatelný ­(zájemce vygooglí či zná z praxe­). Dále jen toto: Jednak má technologie vliv na funkčnost ­(monitor či panel zobrazuje lépe či hůře­) a dále na životnost ­(stálost parametrů zobrazení­). Pukud Samsung používá kvalitní polovodičové prvky a ne ty nejlevnější jako levné Philipsy, LG, Acery, Delly a AOC, tak bych ceny tohoto monitoru akceptoval. Ono je vůbec klíčové, jaké díly se při výrobě používají a nejde jen o samotný panel, jehož identifikace je tak komplikovaná... Na jedné straně prý AO produkuje v levné kategorii stále horší kvalitu, na druhé tu je tento monitor vybanen AO panelem se zjevně solidně řešeným podsvícením ­(proto Samsung sáhl jinam než na své pouze jednořadě, proto mizerně podsvícené panely­).

A to jsem zaponěl na bídný kontrast, nehomogenní šedou černou a na 40W spotřebu...

Když to shrnu, monitor si nese genetické chyby tohoto PLS panelu včetně průsvitu, imputlag a modrá barevná odchylka je horší než by se dalo tolerovat a konečně ­- cena je mimo to, co vede k nákupu standardního 17­" monitoru. Takže palec dolů.

Kdyby tento monitor měl lepší barevný obraz ­(jde to, u Philipsu vědí své­), pak nejen recenzent zajásá a davy s ním. Pokud nejde o kus, pak uváděné odchylky a hlavně nutnost práce s profilem je nezkousnutelná vada. nesouhlasím s tvrzením recenzenta, že cena monitoru odpovídá vlastnostem ­(kvalitě­) ­- za pět a půl tisíce dostanete to, co jinde o tisícovku méně včetně VA. Takže jen ta absence průsvitů a paradox v podobě pivotu ­(kdo si pouští video na výšku???­)...

Doplňuji: panelook.com

Podle zahraničních zdrojů má panel tohoto monitoru ­(LM238WF­-SLA1­) pouze 6bit barevnou hloubku. Údaj ve vaší tabulce je matoucí, o nativní 8bit rozhodně nejde.

Ty nevybarvené vtlačené popisky stačí vybarvit vhodnou reflexní barvou, když to někomu nevyhovuje v originále ­(lepší vtlačení bez barvy, kterou lze doplnit než popisek v ploše, který se odloupe či ošoupe­). Dále recenzent jistě ví, že odezva černá­-černá není běžně sledována ­(sleduje se šedá­-šedá­), takže v Iiyamě dlabou na odladění stejně jako v případě barev. Mohl to být skvělý monitor prakticky pro jakékoli použití...

Pro zobrazení u univerzálních monitorů při stejném rozlišení je nezbytné dobré podsvětlení ­(tj. nepostřehnutelné průsvity a minimální nehomogenity­), vysoký rozsah jasu a plynulé zobrazení pohybu ­(barvy považuji za něco, co musí vyhovět běžnému, nikoli specificky grafickému použití, takže drobné odchylky ano, ale nikoli mizerná barevná hloubka­). Proto nechápu, proč jsou vytrvale do kategorie monitorů pro všeobecné použití cpány typy s nízkým maximálním jasem a minimální není uváděn.

No, do kanclu a před podnikatelské oči je i 6bit luxus...

Ten panel stojí zo houby, přesněji, za houby stojí NEC, když nedokáže z levného panelu vydolovat lepší parametry, aby byl důvod koupit něco od něj v této cenové relaci. Takže nehomogenita podsvícení i s průsvity, lenivé zobrazování a barvy taky nic moc. Jinde již mají profesionálně otestováno...

Profesionální monitor má stát na stole pevně za všech pracovních podmínek. Sorry, ale tohle není profesionální monitor.

Možná byste mohl uvádět k 23­" 16:9 monitorům jejich případné 24­" varianty ­(typicky Dell U2412M ke své 23­" verzi­) a naopak. Méně zasvěcení uživatelé pak mohou podlehnout dojmu, že 24­" je téměř nedostupný rozměr.