Procesor VIA C7-M otestován
7.12.2005, Milan Šurkala, aktualita
Čínský server Hkepc.com je skvělým zdrojem mnoha informací. Teda až na to, že je v čínštině. Sice jí vůbec nerozumím, ale čísla a názvy komponent jsou naštěstí stejná. A právě zde si vzali na mušku nové mobilní procesory VIA C7-M, které...
Čínský server Hkepc.com je skvělým zdrojem mnoha informací. Teda až na to, že je v čínštině. Sice jí vůbec nerozumím, ale čísla a názvy komponent jsou naštěstí stejná. A právě zde si vzali na mušku nové mobilní procesory VIA C7-M, které slibují pohádkovou spotřebu elektrické energie.
Podle obrázku se budou nabízet verze 1,5GHz (400MHz FSB), 1,6GHz (533MHz FSB), 1,8GHz (533MHZ FSB) a konečně 2,0GHz (533MHz FSB). Spotřeby vypadají velmi pěkně, od 12W po 20W u 2,0GHz verze. Pro srovnání, Pentium M má nějakých 27W, otázkou je však výkon. Ultra Low Voltage verze se pak nabízí v provedeních 1,0GHz (se sníženým a normálním napětím), 1,2GHz a 1,5GHz, všechny na 400MHz FSB (4×100MHz).
Pohled na specifikace procesoru VIA C7-M ULV 1,5GHz nevzbuzuje žádné nadšení. Výhodou procesoru je, že dokáže změnit svůj P-State za jeden jediný cyklus, Pentium M potřebuje ke změně frekvence a napětí 15000 cyklů. Protože však bylo o procesorech VIA C7 řečeno už poměrně dost, přejděme raději k výkonu těchto procesorů.
Testovalo s v notebooku Twinhead E12BL. Ten byl osazen procesorem VIA C3 1,5GHz (64kB L2 cache), VIA C7-M 1,5GHz (128kB L2 cache) a konečně Pentiem M ULV 1,1GHz (1MB L2 cache). Paměť DDR333 měla velikost 512MB a časování 2,5-3-3-7.
Jak vidíte, nárůst oproti VIA C3 je asi 14%. Vzhledem k velmi mizerným výkonům procesorů C3 to není nic, nad čím bychom mohli jásat. Je jasné, že Pentium M i ve své ULV verzi bude rychlejší než VIA C7-M. Ale že 1,1GHz verze Pentia dá frekvenčně mnohem výše taktovanému C7-M na 1,5GHz přes 25%, to už je docela ostuda. Výhodou je však o 30% delší doba výdrže baterie při použití procesoru C7-M.
Mnohem více by mě však zajímal výkon normálních verzí C7-M se sběrnicí 533MHz, které by přece jen mohly ukázat o něco více. Bohužel, podle údajů společnosti VIA, které jsou tak šikovně formulovány, že z nich C7-M vždy vychází jako vítěz, vyplývá, že 2,0GHz C7 by se výkonem mělo rovnat asi klasickému Pentiu M, které by bylo taktováno na nějakých 1,2GHz. A to není příliš dobrý výsledek. Inu, malý počet tranzistorů, tedy i velmi malá L2 cache, které se podílejí na nízké spotřebě, se podílejí i na nepříliš dobrém výkonu procesorů. Osobně jsem doufal v asi o 10-15% vyšší výkon. Ovšem vzhledem k zamýšlenému použití je jeho výkon dostatečný.
Procesory však zaujmou rovněž vysokým zabezpečením a díky spotřebě si najdou své místo v tabletech či jiných menších zařízeních. Klasické notebooky jimi asi moc často vybavovány nebudou, což je s ohledem na poměrně problematický low-end v této kategorii škoda (AMD Sempron není zrovna dvakrát úsporný a Celeron M bez šetřících technologií jakbysmet).
Zdroj: www.hkepc.com
Podle obrázku se budou nabízet verze 1,5GHz (400MHz FSB), 1,6GHz (533MHz FSB), 1,8GHz (533MHZ FSB) a konečně 2,0GHz (533MHz FSB). Spotřeby vypadají velmi pěkně, od 12W po 20W u 2,0GHz verze. Pro srovnání, Pentium M má nějakých 27W, otázkou je však výkon. Ultra Low Voltage verze se pak nabízí v provedeních 1,0GHz (se sníženým a normálním napětím), 1,2GHz a 1,5GHz, všechny na 400MHz FSB (4×100MHz).
Pohled na specifikace procesoru VIA C7-M ULV 1,5GHz nevzbuzuje žádné nadšení. Výhodou procesoru je, že dokáže změnit svůj P-State za jeden jediný cyklus, Pentium M potřebuje ke změně frekvence a napětí 15000 cyklů. Protože však bylo o procesorech VIA C7 řečeno už poměrně dost, přejděme raději k výkonu těchto procesorů.
Testovalo s v notebooku Twinhead E12BL. Ten byl osazen procesorem VIA C3 1,5GHz (64kB L2 cache), VIA C7-M 1,5GHz (128kB L2 cache) a konečně Pentiem M ULV 1,1GHz (1MB L2 cache). Paměť DDR333 měla velikost 512MB a časování 2,5-3-3-7.
Jak vidíte, nárůst oproti VIA C3 je asi 14%. Vzhledem k velmi mizerným výkonům procesorů C3 to není nic, nad čím bychom mohli jásat. Je jasné, že Pentium M i ve své ULV verzi bude rychlejší než VIA C7-M. Ale že 1,1GHz verze Pentia dá frekvenčně mnohem výše taktovanému C7-M na 1,5GHz přes 25%, to už je docela ostuda. Výhodou je však o 30% delší doba výdrže baterie při použití procesoru C7-M.
Mnohem více by mě však zajímal výkon normálních verzí C7-M se sběrnicí 533MHz, které by přece jen mohly ukázat o něco více. Bohužel, podle údajů společnosti VIA, které jsou tak šikovně formulovány, že z nich C7-M vždy vychází jako vítěz, vyplývá, že 2,0GHz C7 by se výkonem mělo rovnat asi klasickému Pentiu M, které by bylo taktováno na nějakých 1,2GHz. A to není příliš dobrý výsledek. Inu, malý počet tranzistorů, tedy i velmi malá L2 cache, které se podílejí na nízké spotřebě, se podílejí i na nepříliš dobrém výkonu procesorů. Osobně jsem doufal v asi o 10-15% vyšší výkon. Ovšem vzhledem k zamýšlenému použití je jeho výkon dostatečný.
Procesory však zaujmou rovněž vysokým zabezpečením a díky spotřebě si najdou své místo v tabletech či jiných menších zařízeních. Klasické notebooky jimi asi moc často vybavovány nebudou, což je s ohledem na poměrně problematický low-end v této kategorii škoda (AMD Sempron není zrovna dvakrát úsporný a Celeron M bez šetřících technologií jakbysmet).
Zdroj: www.hkepc.com
