První hvězdy se vytvořily jen čtvrt miliardy let po vzniku vesmíru

Pouhých 250 milionů let po velkém třesku mělo trvat období, po němž se už začaly formovat první hvězdy, po nichž nám tu zbyly těžší prvky jako kyslík a jiné kovy, jak astronomové označují vše, co není vodík nebo helium. Zařízení ALMA našlo v galaxii MACS1149-JD1 nejvzdálenější zdroj kyslíku, jaký byl kdy zachycen, a to cca 13,3 miliard světelných let od nás. To představuje dosud nejpádnější důkaz toho, že první hvězdy se vytvořily, když byl vesmír jen na ani ne dvou procentech svého dnešního věku. 

 

 

Zařízení ALMA z pouště Atacama je tvořeno celkem 66 anténami s průměrem 7 až 12 metrů, které mohou být nastaveny různými způsoby, a to i tak, aby poskytly pohled na nejvzdálenější objekty ve známém vesmíru. Nyní ho využila mezinárodní skupina astronomů, kteří v dané galaxii našli slabé signály ionizovaného kyslíku z doby 500 milionů let po velkém třesku. Má tak jít o pozůstatky prvních hvězd, které se vytvořily ještě dalších 250 milionů let dříve. 

  

Před vznikem prvních hvězd byl vesmír jednotvárné místo tvořené především zářením jako pozůstatkem velkého třesku a pak tu byl také vodík, helium a malé stopy lithia. Prvky jako uhlík, kyslík a další, jež známe dnes, ale musely být vyrobeny ve hvězdných "reaktorech", takže je zřejmé, že bez hvězd nemohl detekovaný kyslík vzniknout. 

 

 

Tento objev tak posouvá hranice vzniku hvězd ještě dále do minulosti pozorovatelného vesmíru a údaje o tzv. vesmírném úsvitu se budou asi muset přepsat. Nyní se astronomové opět o kus přiblížili k době kdy se objevilo světlo prvních hvězd, jež nakonec zcela změnily vesmír do podoby, jak jej známe dnes. 

 

Zdroj: Astronomy