Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Rozhovor: František Fait z Intelu

21.3.2008, Karel Polívka, rozhovor
Rozhovor: František Fait z Intelu
Máme tu vyhodnocení posledního rozhovoru série Ptáme se za vás, kde můžete pokládat otázky osobnostem ze světa IT. Tentokrát se týkaly společnosti Intel - odpovídal František Fait, Channel Application Engineer společnosti Intel.
Další rozhovor ze série Ptáme se za vás, v němž jste mohli pokládat otázky přímo vy - čtenáři Světa hardware, se týkal společnosti Intel. A kdo vlastně odpovídal?


František Fait se představuje


Ve společnosti Intel se zaměřuji se na školení zákazníků a implementaci nových produktů a technologií do nabídky našich partnerů. V poslední době se jedná například o technologie vPro v oblasti managementu počítačů či Multiflex technologie použité pro konstrukci serverů. Zároveň jsem vedoucím organizační složky Intel Czech Tradings Inc. naší pražské pobočky. Pro Intel pracuji na různých pozicích již deset let. Měl jsem možnost spolupracovat s mnoha partnery jak v Česku tak i v celém regionu CEE, kooperovat s ministerstvy školství na implementaci vzdělávacích programů a soutěží pro učitele a studenty i řídit prodej v jižní části CEE regionu. Ve volném čase se kromě rodiny věnuji leteckému modelářství a objevování zajímavých míst spolu s geocachingem.


František Fait, Channel Application Engineer společnosti Intel


O společnosti Intel


Intel je největším celosvětovým výrobcem procesorových technologií. Čipy Intelu lze najít v řadě zařízení: serverech a stolních počítačích začínaje notebooky, smartphony a dalšími přenosnými zařízeními konče. Intel každoročně přichází s řadou novinek, které posouvají možnosti výpočetní techniky mílovými kroky dopředu. Letošními trendy jsou maximální mobilita, pohodlný přístup k internetu a rychlé zpracování multimédií výkonnými, ale přitom energeticky efektivními procesory.

Novinkou posledních dnů je představení nové rodiny úsporných procesorů Intel Atom a procesorové technologie Intel Centrino Atom (kódově označené Menlow) určené pro ultramobilní zařízení a přenosné počítače. Jde o nejmenší procesor z dílny Intelu vyrobený speciálně pro přenosná zařízení a pro jednoduché, cenově dostupné počítače. Procesor je navržen tak, aby spotřebovával co nejméně energie a umožnil připojení k internetu kdykoli a odkudkoli.





Rok 2008 je a bude ve znamení 45nm výrobní technologie, kterou Intel uvedl - jako vůbec první na světě - v závěru loňského roku. Její masové uplatnění je nejrychlejší v historii – v rekordně krátké době již bylo vyrobeno přes 4 miliony nových procesorů a počítáme celkem s uvedením 72 různých modelů do konce března. Serverové a desktopové čipy začátkem roku doplnily i procesory pro notebooky. Nová 45nm výrobní technologie bude procesorům vládnout celý rok 2008 – ještě v první polovině uvedeme novou procesorovou technologii Centrino 2, která dále vylepší výkon a mobilitu pro notebooky. V druhé polovině roku se pak můžeme těšit na zbrusu novou architekturu Nehalem, která přinese celou řadu novinek.



Jak šlo pokládat otázky?


Po dobu 7 dní bylo možné pomocí jednoduchého formuláře psát otázky do odpovídajícího tématu na našem fóru, kde je mohli ostatní registrovaní čtenáři hodnotit (Zajímavé/Nezajímavé). Pod každou otázkou se zobrazovalo i její aktuální skóre a kdo ji hodnotil. Po uplynutí jednoho týdne bylo téma uzamčeno, redakce vybrala 10 otázek s nejlepším skóre, přidala případně vlastní otázky a zaslala je k zodpovězení.

Pokud chcete nahlédnout na všechny navržené otázky pro tento rozhovor, přejděte na:
https://www.svethardware.cz/forum/showthread.php/15491-frantisek-fait-channel-application-engineer-intelu




1. otázka od: mech13


Je možné očekávat nasazení Intel Atom v běžných mini-ITX nebo micro-ATX deskách? Jsou známy nějaké podrobnější informace o plánovaném chipsetu (jako například přítomnost PCI-E linek)? Bude možné na této architektuře postavit multimediální PC?

Doplňující komentář: Současné základní desky Little Valley si s přehráváním HD videa bohužel neporadí, verze s s-video je u nás nesehnatelná a možnost osadit desku moderní grafickou kartou, která by se o přehrávání videa starala, není. Přitom by takové desky byly ideální do HTPC.

František Fait: To, v jakých zařízeních se procesor Intel Atom objeví, bude záležet převážně na OEM výrobcích, stejně tak na tom, jaké stavební komponenty uvedou na trh. Intel rozšíří řadu základních desek série Essentials o desku D945GCLF formátu mini-ITX, která bude určena pro procesor Intel Atom. O čipsetu mohu v současnosti sdělit jen to, že jediný čip navržený s nízkou spotřebou integruje vše od grafiky, paměťového řadiče až po USB a PCI-E rozhraní. Podrobnosti budou již brzy uveřejněny.

Základní deska Little Valley, také ze série Essentials, je již ve verzi 2 (D201GLY2) a obsahuje integrovanou grafiku SiS Mirage, která výkon na přehrávání HD videa skutečně nemá, její základní nasazení je totiž v terminálech či jednoduchých počítačích.
Za ideální základní desku pro HTPC považuji připravovanou DG45FC z řady Media series. Je také ve formátu mini-ITX a má dostatek výkonu na přehrávání HD videa. V neposlední řadě oceníte osazení DVI a HDMI výstupy.



2. otázka od: mech13


Co brání Intelu v uvedení ještě mnohem úspornějších CPU s nižším Vcore? Je jasné, že musí být u každého CPU rezerva kvůli stabilitě i "slabších" kousků a taky že ne každá základní deska dává přesně takové Vcore, jaké by měla, ale není rezerva cca 0,3 V zbytečně moc? Zvlášť pokud by se prodávaly "normálni" a úsporné (vybrané) modely.

Doplňující komentář:
E8400
3240 MHz ... 1.06V
3600 MHz ... 1.16V
3800 MHz ... 1.21V
4010 MHz ... 1.32V

Většina Pentii-M:
default Vcore 1,0 - 1,3 V (min. a max. násobič při speedstep)
stabilní při Vcore 0,7 - 1,0 V

V příloze je E2140 - v grafu je naznačeno minimální stabilní Vcore a defaultní (1,6 GHz 1,325 V)

František Fait: Bohužel na kvalifikovanou odpověď nemám dostatek informací



3. otázka od: Martin Vařečka


Oceňuji snahu Intelu o snížení spotřeby procesorů. Stále mi ale vrtá hlavou, proč tyto aktivity realizujete v tak malém rozsahu? Vaše procesory pro notebooky mají úsporné režimy až C6 a přitom v desktopu toto stále chybí. Proč? Také bych rád věděl, proč se při snižování spotřeby nezaměřujete i na základní desky. Vaše konkurence nyní produkuje čipsety s podobnou výbavou, ale mnohem menší spotřebou. V kombinaci se speciálními verzemi procesorů se sníženým napětím je schopná stáhnout spotřebu celé platformy dolů. Dle mého je ještě velký prostor pro snížení klidového odběru počítače pod hranici dejme tomu 40 W.

František Fait: Nesouhlasím s tvrzením, že desktopy jsou v úsilí o snižování spotřeby opomíjeny. Například klidový příkon (idle power) procesorů Core 2 Duo klesl už u 65nm verzí z 12 W na 8 W, což je nezbytná hodnota pro dosažení Energy Star kategorie A. To platí i pro čipsety, kde řada 3x, například Q35 či G33, snížila idle power z 13 W u Q965 na cca 5,5 W. K dalším úsporám dojde s řadou čipsetů 4x. I když i do budoucna počítáme s dalším snižováním energetické náročnosti u desktopů, stále budou mobilní komponenty o krok napřed a budou obsahovat pokročilejší techniky jako například Deep Power Down představený u mobilního Penrynu.

Nezapomeňte, že energii nespotřebovává pouze procesor a čipset: důležitý je celý design základní desky, spotřeba pamětí, grafiky, disků a v neposlední řadě napájecího zdroje. Pro zajímavost, podle studie US EPA, 90 % všech desktopů má zakázán power management!



4. otázka od: barbar Conan

 
Jak vnímáte svou spolupráci s AMD tady v ČR? Někde jsem zaslechl, že vaše firmy se vysloveně nesnáší. Neutrpělo české AMD odchodem Igora Staňka k NVIDII?

František Fait: Komunikaci či soužití s naší konkurencí vnímáme jako standardní a na profesionální úrovni. Nemáme problémy se někde společně vidět, prohodit pár slov – žádné drama zde nehledejte. Na druhou stranu asi nikoho nepřekvapí, že vzájemný kontakt nevyhledáváme. Odchod konkrétních zaměstnanců konkurence mi nepřísluší komentovat.



5. otázka od: Martin Holba


Co si myslíte o perspektivě architektury x86? Je jasné, že je na ní závislé velké množství SW. Nebylo by rozumné pomalu přemýšlet o nějakém moderním nástupci? Namísto procesoru s více stejnými jádry byste třeba mohli uvést takový, kde budou jádra nové architektury a pak třeba jedno na provádění x86. Prostě takový hybrid. Časem by se jádro zajišťující kompatibilitu s x86 zcela odstranilo a kompatibilita by se už jen emulovala na nových jádrech softwarově.

František Fait: Tato otázka se v různých obměnách objevuje snad od počátku x86 architektury, která jako každá architektura má své výhody i omezení. Mohli bychom dlouze rozebírat, co je považováno za slabinu či silnou stránku tohoto řešení. Nejpodstatnější však je, že současné procesory, byť zpětně softwarově kompatibilní, prošly již dlouhým vývojem. Ten postupně mnohá omezení odbourává a další funkce postupně přidává, přičemž zůstává zachována obrovská báze programů, nástrojů i programátorů.

Intel později vyvinul také novější řadu procesorů Itanium na bázi EPIC architektury. Ač je na trhu již řadu let a neustále se zdokonaluje, nasazení se omezuje na výkonné servery a pracovní stanice.

Další architekturou, kterou Intel donedávna používal, byla ARM architektura v procesorech StrongARM, později označovaných jako XScale. A zde se dostávám oklikou k odpovědi. Architekturu těchto úspěšných procesorů jsme prodali, neboť do stejných segmentů se nám začíná dostávat patřičně modifikovaná x86 architektura. Navíc i v oblasti serverů jsou nejrychleji rostoucím segmentem servery s procesory vycházejícími z x86 architektury.

Z toho usuzuji, že následovníci procesorů 8086 tu s námi ještě budou dlouhou dobu a dokonce nám budou blíže než kdykoliv předtím.



6. otázka od: Veronika Beránková


Intel už teď pracuje na 32nm výrobním procesu. Jsou nějaké reálné fyzikální limity, kam až půjde zmenšovat? Blížíte se hranici několika atomů. Co bude dál, až limitu dosáhnete? Nebrzdí technologický rozvoj stále odkládané přijetí EUV litografie?

František Fait: Intel již celou řadu let mění svůj výrobní proces zhruba každé dva roky. Nyní vyrábíme procesory 45nm technologií a máte pravdu, že již máme funkční 32nm, následovat bude za pár let 22nm. Součástí strategie společnosti Intel je takzvaný „tick-tock“ model, kdy k zásadní změně dochází každý rok – jednou ke změně výrobního procesu, jednou ke změně mikroarchitektury. Tento přístup vývoj v odvětví ještě akceleruje.

V současnosti máme ve svých laboratořích projekty na zhruba 3-5 dalších generací čipů a výrobních procesů. Co se týče případné hranice, dnes si umíme představit výrobní technologie na úrovni zhruba 1nm, přičemž vývoj dále pokračuje. Podobné je to s Moorovým zákonem: sám Moore říkal, že bude platit minimálně cca 10-15 let od jeho vyslovení. Nicméně od té doby již uběhlo 43 let a zatím se nám jeho zákon díky dalším inovacím daří udržovat v platnosti.

Pokud jde o EUV litografii, nemyslím si, že by byla zcela zásadní pro současný rozvoj. Zatím se nám daří udržovat vysoké tempo technologického rozvoje i se stávajícím litografickým procesem, který nám umožňuje vyrábět procesory s nižšími náklady.



7. otázka od: CommanderZ


Jaký je uvnitř Intelu názor na AMD? Jak moc je vnímáno jako konkurent/soupeř v technologickém závodě? Byl byste třeba Vy ochotný postavit svému synovi/známému/... počítač s procesorem od tohoto výrobce, nebo byste za všech okolností preferoval Intel?

František Fait: Nemohu mluvit za všechny zaměstnance Intelu, snad alespoň za pražskou kancelář, kde je AMD chápána jako přirozená součást konkurenčního prostředí. S reprezentanty AMD se potkáváme u společných zákazníků a naše vztahy byly a jsou korektní.

Počítače občas stavím, a to již mnoho let. Přiznám se, že používám výhradně procesory Intel a ve většině případů i základní desky Intel. Důvodů je více, věřím ve spolehlivost kombinace Intel čipové sady a procesoru, a hlavně dobře vím, kam sáhnout do BIOSu či jaké použít ovladače. Dostaly se mi do ruky i počítače s procesory AMD, a také jsem je opravoval či upgradoval, ale daly mi více práce. Neřídím se tudíž ideologií, ale praktičností.

Obecně platí, že je pro uživatele dobře, že mají možnost výběru a konkurující firmy musí hledat neustále cesty, jak svá řešení zdokonalovat.



8. otázka od: Justin


Stále více se prodávají multijádrové procesory a to i díky masivní marketingové podpoře Intelu. Oficiální prohlášení Intelu se nesou v tom smyslu, že budoucnost je v desítkách až stovkách jader a to i specializovaných. Na druhou stranu samotný Intel uznává, že vývoj software, který by tyto procesory využil (včetně i současných dvoujádrových), je velmi pomalý. Jeden z vašich zaměstnanců dokonce veřejně prohlásil, že počet programátorů s nějakou zkušeností s paralelním programováním je přinejlepším asi 1 %, přičemž těch, kteří umí udělat kvalitní paralelní programy, je ještě asi 10x nebo 100x méně. Nevidíte toto jako skutečnou překážku aplikace multijádrových procesorů? Dá se sice předpokládat, že programátoři budou nuceni se tento styl naučit, ale přesto hlasy odborníků říkají, že obtížnost paralelního programování je ještě mnohem větší než obtížnost jazyka C. A jak známo, klasických C programátorů je velmi málo - o několik řádů méně než třeba programátorů Visual Basicu. A asi není tajemstvím, že většina komerčního software, pokud už to není něco velice drahého pro masy typu Photoshop nebo AutoCAD, se dělá spíš v oněch jednodušších jazycích než C.

Doplňující komentář:
Neměl by se hardware přizpůsobovat požadavkům software než naopak? Napřed přece musím vědět, co dělám za činnosti a pak tyto činnosti optimalizovat a ne napřed vytvářet podmínky pro práci, abych pak zjistil, že něco v těch podmínkách funguje dobře a něco špatně.

František Fait: Vývoj procesorů velmi úzce ovlivňují výrobní možnosti. Vývojáři musí neustále brát v potaz schopnosti výrobního procesu dané firmy a její předpokládaný vývoj. Sebedokonalejší design nebude úspěšný, pokud nepůjde procesor vyrobit. Ještě bych dodal vyrobit ekonomicky, nikoliv za každou cenu. To, že se současný průmysl vydává cestou paralelizace, není proto, že by to chtěl Intel, ale proto, že je to cesta jak zvyšovat výkon při současných znalostech materiálů a výrobních technologií. Ostatně podívejte se na ostatní výrobce procesorů nebo grafických čipů a uvidíte stejný trend. Doporučuji prostudovat práce na toto téma, jako například Design Challanges of Technology Scalling, kde autor Shekkar Borkar uvádí přehledně důvody tohoto vývoje. Cesta jednoho jádra pracujícího na výrazně vyšších frekvencích než dnes je za současných znalostí nerealizovatelná.

Je pravdou, že paralelní programování je komplikované a stále není zvládnuto dostatečným množstvím programátorů, ale nejen Intel investuje značné prostředky do vývoje nástrojů, školení či literatury pro zlepšení stávajícího stavu. Hardware se nenavrhuje izolovaně, instrukční sada a práce s ní je nedílnou součástí návrhu. Není možné nadřadit jednu součást druhé.



9. otázka od: Justin


Možná to není nejvhodnější otázka na vás jakožto Intel, přesto se zeptám. Kdysi jste experimentovali s firmou Rambus, ale trh chtěl něco jiného a museli jste ustoupit. Teď je trh v koncích, zatím není vůbec jasné, co bude následovat po DDR3 a přitom ty už se prodávají. Snaha protlačit sériové FB-DIMMy se taky moc nevyplatila. Co plánuje Intel podpořit v následujících letech za typ pamětí k nahrazení DDR3? Půjdete cestou tlaku třeba k XDR nebo necháte trh, ať si to vyřeší sám?

František Fait: Vaše otázka je zajímavá, ale přijde mi ještě předčasná. DDR3 se ještě nezačaly masově používat a vy již hledáte náhradu. Skutečností je, že budoucnost naší další generace čipsetů a posléze i procesorů patří DDR3 a konkurence směřuje stejným směrem. Já osobně nevím, jaká technologie je nahradí a je otázkou, zdali o takové náhradě bylo k dnešnímu datu vůbec rozhodnuto. Obecně řečeno, Intel bude hodnotit všechny perspektivní paměťové technologie a vybere tu, která bude nejvýhodnější pro daný účel.



10. otázka od: Cimi


Plánuje společnost Intel v budoucnu snížit cenu Intel Core 2 Duo se systémovou sběrnicí 1066 MHz? Jelikož v současné době je cena, vzhledem k novějším modelům, příliš vysoká.

František Fait: Intel Core 2 Duo se bude čím dál tím více objevovat v nabídce jen s 1333MHz verzí FSB. Rovněž ceny těchto modelů budou postupně klesat. Je možné, že se objeví i levnější 1066MHz verze za nižší cenu, ale nepůjde o masovou záležitost.



11. otázka od: Strooky


Na co nejvíce slyší český zákazník? Je to cena, nebo užitná hodnota, nebo něco jiného (marketing)? Pozorujete, že by se nějak měnil v ČR podíl Intelu vůči AMD v době, kdy má cenovou nebo výkonnostní převahu Intel a naopak? Prodá se více těch opravdu levných procesorů nebo spíše těch, které mají nejlepší poměr cena/výkon?

František Fait: Myslím, že český zákazník se neliší zase až tak moc od těch ostatních, i když si to často myslíme. Tak jako ostatní i on chce nejlepší produkt s ideálním poměrem cena/výkon. Zajímá ho tedy několik aspektů – samozřejmě výkon procesoru, jeho cena a v neposlední řadě značka.

Pokud jde o trendy prodeje počítačů s procesorem Intel nebo konkurenčním – vzal bych si na pomoc data analytické firmy Gartner z ledna 2008, která uvádí, že v posledním kvartálu loňského roku vzrostly prodeje počítačů na platformě Intel o 28 %, zatímco počítačů na konkurenční platformě se meziročně prodalo o 11 % méně. Pozice Intelu se celkově o něco zlepšila, dlouhodobé výkyvy v podílu na trhu mikroprocesorů jsou ale spíše v jednotkách procent v závislosti na aktuální situaci v oblasti ceny a výkonu. Aktuální číslo dle Gartneru je přibližně 74,5 % : 25,5 %.



12. otázka od: Petr Popelka


Základní desky s logem společnosti Intel mají v povědomí uživatelů obecně dobré jméno, především díky vysoké spolehlivosti a stabilitě. Spousta uživatelů se jim ale raději vyhne z důvodu nepodpory jakéholi přetaktování - obvykle nenabízí například ani možnost změny napětí pro paměti, což považuji za opravdu velký nedostatek. Plánuje Intel do budoucna také základní desky s alespoň základní podporou ladění/přetaktování, nebo se bude dál držet zavedených zvyklostí?

František Fait: Zcela souhlasím s atributy spolehlivosti a stability. Je ale zajímavé, jak hluboce je zakořeněna mylná představa, že Intel základní desky neumožňují přetaktování, přitom to již relativně dlouhou dobu není pravda.

Základní desky řady Extreme Series jako třeba DX38BT(Bone Trail) nebo D975XBX2 (Bad Axe 2) mají v BIOSU takzvané Performance menu, které umožňuje nastavit celou řadu parametrů potřebných k přetaktování a tím ke zvýšení výkonu. Ideální je pak doplnění těchto základních desek o procesory z Extreme edice.



13. otázka od: Petr Popelka


Postavil jsem počítačovou sestavu se základní deskou Intel DP35DP/DRAGONTAIL v kombinaci s procesorem Intel Q6600. Bohužel mě velmi nemile překvapila teplota MOSFETů, která při dlouhodobé zátěži překročila 80°C. Neuvažujete na svých deskách použít například osvědčenou kombinaci dvou pasivů (na NB a MOSFETech) spojených za pomoci heatpipe nebo jiného účinnějšího způsobu chlazení u základních desek vyšší třídy?

František Fait: Dragontail Peak, jak zní kódové označení této základní desky, patří mezi moje oblíbené desky a sám ji používám ve spojení s procesorem Intel Q6600 ve svém počítači. Teplotu Mosfetů mě nenapadlo měřit, neboť IDU (Intel Desktop Utilities) nikdy nehlásil překročení standardních hodnot. Pro úplnost dodám, že mám standardní boxovaný chladič a počítač osazený třemi disky a grafikou NVIDIA GF 8800GT. Otestován byl více než dostatečně například při hraní Crysis.

K druhé části vaší otázky. DP35DP je deska z řady Media Series, pokud sáhnete do vyšší řady základních desek a to do Extreme Series, reprezentovaných například modelem D975XBX2 či DX38BT, tak na nich naleznete pasivní chladiče, které chladí výkonové prvky napěťových regulátorů.



14. otázka od: Petr Popelka


Tato otázka je ještě asi velmi předčasná, ale je už známo alespoň přibližné datum uvedení čipových sad Intel s IGP DX10 kompatibilním? Podle zpráv, které kolují Internetem, by se mělo jednat o GMA X4500(HD). Ještě jedna doplňující (asi velmi teoretická) podotázka - jaký výkonnostní nárůst můžeme čekat oproti současné GMA X3500?

František Fait: Čipové sady série 4x budou uvedeny ve druhém čtvrtletí tohoto roku. G45 skutečně bude obsahovat integrované grafické jádro GMA 4500 podporující DX10, dual independent display či Display port. Hodnoty grafického výkonu do uvedení na trh nemohu sdělit, ale v dané třídě budou velmi konkurenceschopné.



15. otázka od: Petr Popelka


Je reálné spojení čipové sady s GMA X4500, úsporných procesorů ATOM a mini ITX formátu? Dle mého názoru by se jednalo o naprosto ideální kombinaci pro HTPC, ovšem netuším, zda je takovéto spojení vůbec možné po technologické stránce.

František Fait: Neviděl jsem dosud žádný design, který by tyto komponenty spojoval a nevím, zdali je toto vůbec možné. Pro procesor Intel Atom je určena čipová sada 945GSE a s ní bude také Intel vyrábět své základní desky jako již dříve zmíněnou D945GCLF.



16. otázka od: Petr Popelka


Intel údajně plánuje vstoupit na trh s vlastními grafickými kartami jako konkurence pro ATI a NVIDII. Pokud je tato informace pravdivá, kdy bychom se mohli dočkat první grafické karty s logem Intel?

František Fait: Intel skutečně oznámil projekt s kódovým označením Larrabee, který představuje mnoho integrovaných a vylepšených IA jader schopných vysokých výpočetních výkonů pomocí nové vektorové instrukční sady. Tento procesor bude využit i jako GPU pro návrh diskrétních grafických karet. Na trhu jej zcela jistě nespatříte v letošním roce, a na oznámení přibližného data uvedení, konkrétních modelů či obchodního označení je ještě velmi brzy.



Závěrem


Tímto za redakci a čtenáře SHW děkuji panu Faitovi za zodpovězení všech otázek.

Karel Polívka
šéfredaktor Světa hardware