Já byl třeba celkem spokojený s Windows 98 SE, bylo to relativně stabilní a fungovalo to dobře, verze ME se moc nepovedla, u 2000 byl obcas problem s kompatibilitou danou tim jadrem NT, nicmene XP byl povedený systém a 7 se taky povedly.
Celkem jsem se těšil na to, že bude Windows 10 a budou průběžně vycházet feature updates a nebude potřeba migrovat zase na nějakou novou verzi, na druhou stranu ono to taky nebylo úplně tak, že by všichni měli stejnou, dost velkých firem si zafixovalo nějaký konkrétní build, takže tady je spousta lidí s Windows 10, přičemž ne všichni mají ale totéž.
Používám souběžně jak WIndows, tak MacOS a používal jsem dlouhou dobu i Linux, v naprosté většině případů je to tak, že tam nic nechybí, ale je to dost individuální a většina lidí si taky na něco zvykla a nechce to měnit.
Celkem jsem se těšil na to, že bude Windows 10 a budou průběžně vycházet feature updates a nebude potřeba migrovat zase na nějakou novou verzi, na druhou stranu ono to taky nebylo úplně tak, že by všichni měli stejnou, dost velkých firem si zafixovalo nějaký konkrétní build, takže tady je spousta lidí s Windows 10, přičemž ne všichni mají ale totéž.
Používám souběžně jak WIndows, tak MacOS a používal jsem dlouhou dobu i Linux, v naprosté většině případů je to tak, že tam nic nechybí, ale je to dost individuální a většina lidí si taky na něco zvykla a nechce to měnit.
Odpovědět2 0
Ackoli ted se jeste divam ze to je zrejme jiny problem.
CVE-2022-2294 je zatim spojovany jenom s Chrome nebo jak tu uz jeden ze ctenaru psal s prohlizecem Vivaldi, o Edge jsem zatim info nenasel, nicmene taky bude zalezet na verzi chromia kterou ty prohlizece maji implementovanou a jakmile se objevi nejake info o dalsich prohlizecich, pokusim se doplnit.
CVE-2022-2294 je zatim spojovany jenom s Chrome nebo jak tu uz jeden ze ctenaru psal s prohlizecem Vivaldi, o Edge jsem zatim info nenasel, nicmene taky bude zalezet na verzi chromia kterou ty prohlizece maji implementovanou a jakmile se objevi nejake info o dalsich prohlizecich, pokusim se doplnit.
Odpovědět0 0
Dle této informace by to tam mělo být už opraveno od určité verze:
https://msrc.microsoft.com/update-guide/vulnerability/CVE-2022-1133
https://msrc.microsoft.com/update-guide/vulnerability/CVE-2022-1133
Odpovědět0 0
Snazil jsem se to prave nejak shrnout na zacatku, nicmene je fakt ze to zacinalo jako Gtalk, kterej podporoval i XMPP (jabber) a mam dojem, ze mam na domene dokonce historicky i ty DNS zaznamy.
Pokud by Vas to jakoze zajimalo nejak detailne, tak je to tady rozepsane i podle jednotlivych let jak se to vyvijelo:
https://www.theverge.com/2021/6/21/22538240/google-chat-allo-hangouts-talk-messaging-mess-timeline
Navic to s sebou obnasi i takove pomerne usmevne situace, ze jsem mel v mobilu Hangouts, no a zpravy chodily nejenom tam, ale i do aplikace Gmail, kam se to nedavno presunulo.
Plus je trosku skoda, ze aplikace je udelana jako PWA, takze je to vicemene extension do Google Chrome. MS Teams to ma podobne, nicmene samostatnou aplikaci maji taky. U Google bylo z meho pohledu historicky praktictejsi vyuzivat to webove rozhrani (a to treba i na maily), ale mozna jsem si na to za ty roky jenom zvykl.
Pokud by Vas to jakoze zajimalo nejak detailne, tak je to tady rozepsane i podle jednotlivych let jak se to vyvijelo:
https://www.theverge.com/2021/6/21/22538240/google-chat-allo-hangouts-talk-messaging-mess-timeline
Navic to s sebou obnasi i takove pomerne usmevne situace, ze jsem mel v mobilu Hangouts, no a zpravy chodily nejenom tam, ale i do aplikace Gmail, kam se to nedavno presunulo.
Plus je trosku skoda, ze aplikace je udelana jako PWA, takze je to vicemene extension do Google Chrome. MS Teams to ma podobne, nicmene samostatnou aplikaci maji taky. U Google bylo z meho pohledu historicky praktictejsi vyuzivat to webove rozhrani (a to treba i na maily), ale mozna jsem si na to za ty roky jenom zvykl.
Odpovědět0 0
Tak uz to zprovoznili...
Odpovědět0 0
Vypadá to, že s tím mají nějaké technické problémy, protože mně třeba dnes už od rána ta stránka nefunguje a po kliknutí na "Launch Demo" prohlížeč vrací chybu "502 Bad Gateway". Je to škoda, protože ještě včera to fungovalo normálně, a tipuju, že prostě jenom nepočítali s tak velkým zájmem lidí si to vyzkoušet. :-) Snad to během dne opraví, včera to fungovalo...
Odpovědět0 0
Stabilní nabídka tohoto typu by nebyla podle mě dlouhodobě udržitelná, nicméně tohle je reklamní promo, které platí omezenou dobu a mimo tady tu jejich promo akci mají na webu standardní měsíční poplatky za odpovídající velikost úložiště. Důvod těchto promoakcí zmínil některý ze čtenářů v předchozích komentářích - reklamní kampaň by byla poměrně drahá s diskutabilní návratovostí, takto o nich napíšou všichni zdarma :-).
V minulosti něco podobného dělal i Dropbox, kde bylo možné za nějaké doporučení nebo slevové kódy různě po internetu získat větší úložiště zdarma, takže sice bylo standardně zdarma něco okolo 2 GB (už si to nepamatuju přesně) nicméně já tam mám historicky právě díky těm promo akcím něco přes 20 GB (a funguje to pořád).
V minulosti něco podobného dělal i Dropbox, kde bylo možné za nějaké doporučení nebo slevové kódy různě po internetu získat větší úložiště zdarma, takže sice bylo standardně zdarma něco okolo 2 GB (už si to nepamatuju přesně) nicméně já tam mám historicky právě díky těm promo akcím něco přes 20 GB (a funguje to pořád).
Odpovědět1 0
Dobrý den, opraveno.
Odpovědět0 0
Tohle byla v minulosti jedna ze žádaných vlastností, na tabletech Nexus 4 a Nexus 10 s OS Android 4.2 to Google představil loni. Na telefonech zatím ne, protože údajně bylo potřeba vyřešit chování telefonu s různými uživateli např. při příchozích hovorech.
Na řešení se ale pracuje a podpora více uživatelů má být zřejmě v příští major release (Android L) i pro mobily. To je ale zatím zhruba vše, co je k tomu možné říct.
Na řešení se ale pracuje a podpora více uživatelů má být zřejmě v příští major release (Android L) i pro mobily. To je ale zatím zhruba vše, co je k tomu možné říct.
Odpovědět0 0
Dobrý den,
děkuji za komentář a za názor. Je pravda, že se jedná o dobré argumenty. Přesto bych rád k celé problematice doplnil, že vše je otázka úhlu pohledu, což lze aplikovat i ve Vámi zmiňovaných případech.
Otázka hesel je toho dobrým příkladem. Máte určitě pravdu v tom, že vygenerované heslo tohoto typu si většina lidí nezapamatuje a pokud ano, tak jedno, možná dvě tři. Služeb na internetu máme ale obvykle desítky až stovky. Proto i za situace, kdy budeme mít hesla zapamatovatelná, si zřejmě všechna nezapamatujeme a dříve či později se dostaneme do situace, kdy bude potřeba si hesla ukládat (pokud nechceme používat stejná hesla k více službám, což je velké bezpečnostní riziko), k čemuž slouží nástroje umožňující hesla šifrovat a pamatovat si v důsledku pouze jedno velmi silné heslo ke všem ostatním. No a v této chvíli je už celkem jedno, jestli máme ostatní hesla zapamatovatelná, nebo generovaná.
Souhlasím i s druhou zmíněnou věcí, kterou je bezpečnost versus zneužitelnost dat. I zde je ovšem otázkou, co by se stalo, pokud bychom např. ve městě ztratili pevný disk s podobnými fotografiemi. Ono riziko zneužití na internetu není jediným rizikem, data lze získat a zneužít úplně jinými způsoby, které třeba nezahrnují cloud. Směřuje to tedy spíše k obecnému přesvědčení o cloudových službách. A to už si každý musí zvážit sám. A snažil jsem se ve článku zahrnout i tuto problematiku, protože svým způsobem by k celé situaci úniku fotografií nedošlo, pokud by vůbec nebyly pořízeny. Pak by se mohl najít někdo, kdo by řekl, že pokud fotografie pořídí a následně si je uzamkne zašifrované v domácím trezoru, tak mu jsou fakticky k ničemu. A takto bychom mohli pokračovat...
děkuji za komentář a za názor. Je pravda, že se jedná o dobré argumenty. Přesto bych rád k celé problematice doplnil, že vše je otázka úhlu pohledu, což lze aplikovat i ve Vámi zmiňovaných případech.
Otázka hesel je toho dobrým příkladem. Máte určitě pravdu v tom, že vygenerované heslo tohoto typu si většina lidí nezapamatuje a pokud ano, tak jedno, možná dvě tři. Služeb na internetu máme ale obvykle desítky až stovky. Proto i za situace, kdy budeme mít hesla zapamatovatelná, si zřejmě všechna nezapamatujeme a dříve či později se dostaneme do situace, kdy bude potřeba si hesla ukládat (pokud nechceme používat stejná hesla k více službám, což je velké bezpečnostní riziko), k čemuž slouží nástroje umožňující hesla šifrovat a pamatovat si v důsledku pouze jedno velmi silné heslo ke všem ostatním. No a v této chvíli je už celkem jedno, jestli máme ostatní hesla zapamatovatelná, nebo generovaná.
Souhlasím i s druhou zmíněnou věcí, kterou je bezpečnost versus zneužitelnost dat. I zde je ovšem otázkou, co by se stalo, pokud bychom např. ve městě ztratili pevný disk s podobnými fotografiemi. Ono riziko zneužití na internetu není jediným rizikem, data lze získat a zneužít úplně jinými způsoby, které třeba nezahrnují cloud. Směřuje to tedy spíše k obecnému přesvědčení o cloudových službách. A to už si každý musí zvážit sám. A snažil jsem se ve článku zahrnout i tuto problematiku, protože svým způsobem by k celé situaci úniku fotografií nedošlo, pokud by vůbec nebyly pořízeny. Pak by se mohl najít někdo, kdo by řekl, že pokud fotografie pořídí a následně si je uzamkne zašifrované v domácím trezoru, tak mu jsou fakticky k ničemu. A takto bychom mohli pokračovat...
Odpovědět0 0
A v čem Vám ta stará verze rozhraní připadá lepší?
Odpovědět0 0
Resp. neměl pro Windows.
Odpovědět0 0
Chrome je produkt Googlu, Chromium je open source. Chrome jako takový 64bitovou verzi zatím neměl.
Odpovědět0 0
Dobrý den,
ano, možné to určitě je. Jenom bude potřeba redakční systém Joomla nainstalovat manuálně (nikoli pomocí instalátoru od Synology). Vytvoříte si tedy další samostatné stránky (např. domena2.cz jak píšete), následně si stáhnete instalátor poslední verze redakčního systému Joomla:
link: http://joomlacode.org/gf/download/frsrelease/19007/134333/Joomla_3.2.1-Stable-Full_Package.zip
Posléze obsah archivu dekomprimujete do složky daného webu (např. domena2.cz) a přejtete v prohlížeči na danou adresu. Spustí se webový instalátor, kde krok za krokem provedete vše potřebné.
Jediný rozdíl bude v tom, že bude potřeba vytvořit novou databázi MySQL - taktéž manuálně, buď pomocí příkazové řádky, nebo přes webové rozhraní phpmyadmin, pokud máte nainstalováno. MySQL je ale každopádně k dispozici jako balíček od Synology a databází můžete vytvořit více (a stačí pouze jedna instalace aplikace).
ano, možné to určitě je. Jenom bude potřeba redakční systém Joomla nainstalovat manuálně (nikoli pomocí instalátoru od Synology). Vytvoříte si tedy další samostatné stránky (např. domena2.cz jak píšete), následně si stáhnete instalátor poslední verze redakčního systému Joomla:
link: http://joomlacode.org/gf/download/frsrelease/19007/134333/Joomla_3.2.1-Stable-Full_Package.zip
Posléze obsah archivu dekomprimujete do složky daného webu (např. domena2.cz) a přejtete v prohlížeči na danou adresu. Spustí se webový instalátor, kde krok za krokem provedete vše potřebné.
Jediný rozdíl bude v tom, že bude potřeba vytvořit novou databázi MySQL - taktéž manuálně, buď pomocí příkazové řádky, nebo přes webové rozhraní phpmyadmin, pokud máte nainstalováno. MySQL je ale každopádně k dispozici jako balíček od Synology a databází můžete vytvořit více (a stačí pouze jedna instalace aplikace).
Odpovědět0 0
Ještě by to chtělo, aby k tomu přibyla podpora DD-WRT...
Odpovědět0 0
Dobrý den,
hodně problémů tohoto charakteru je způsobeno tím, že v okamžiku pokusu systému o namapování disku není ještě k dispozici síťové připojení. Zkuste před nalogováním do systému chvíli počkat (cca 10-20 vteřin), případně zkuste, zda se stejný problém objevuje v případě použití kabelového připojení (u DHCP tomu před samotným přihlášením opět dejte 10-20 vteřin).
hodně problémů tohoto charakteru je způsobeno tím, že v okamžiku pokusu systému o namapování disku není ještě k dispozici síťové připojení. Zkuste před nalogováním do systému chvíli počkat (cca 10-20 vteřin), případně zkuste, zda se stejný problém objevuje v případě použití kabelového připojení (u DHCP tomu před samotným přihlášením opět dejte 10-20 vteřin).
Odpovědět0 0
Dobrý den,
tohle už je celkem zvláštní a nedokážu asi odpovědět v takto obecné rovině, aniž bych měl přístup k samotné konfiguraci DNS u registrátora a administrátorského prostředí Microsoft Live Custom Domains. Doporučil bych asi v tuto chvíli kontaktovat Microsoft Support.
tohle už je celkem zvláštní a nedokážu asi odpovědět v takto obecné rovině, aniž bych měl přístup k samotné konfiguraci DNS u registrátora a administrátorského prostředí Microsoft Live Custom Domains. Doporučil bych asi v tuto chvíli kontaktovat Microsoft Support.
Odpovědět0 0
Dobrý den,
je potřeba se přihlásit na www.skype.com a přejít do Account Settings, kde uvidíte Microsoft Account s možností jej odpojit (unlink).
je potřeba se přihlásit na www.skype.com a přejít do Account Settings, kde uvidíte Microsoft Account s možností jej odpojit (unlink).
Odpovědět0 0
Odpovědět0 0
Tomu rozumím, minimálně jste smazal starý MX záznam, ale třeba není správně aplikován / zadán ten nový. Zkoušel jste nějaký ten online nástroj na detekci konfigurace DNS?
Odpovědět0 0
Dobrý den,
to je zvláštní. Zkusil bych asi použít nějaký internetový nástroj na zjištění DNS záznamů a zkontroloval bych si, jestli se změny skutečně projevily.
to je zvláštní. Zkusil bych asi použít nějaký internetový nástroj na zjištění DNS záznamů a zkontroloval bych si, jestli se změny skutečně projevily.
Odpovědět0 0
Dobrý den,
pokud byste se podíval na samotný zone soubor, tak byste u něj našel přibližně něco takového:
vlastnidomena.cz. IN TXT "v=msv1 t=gjksndfkjgndfkj..."
Takže odpověď na Vaši otázku je ano, tečka tam patří. V závislosti na konkrétním registrátorovi se ovšem zadání v administraci může poměrně hodně lišit. U jakého registrátora DNS konfigurujete?
Pokud nefunguje tento zápis, zkuste namísto celé domény s tečkou použít znak "@" (bez uvozovek).
Jinak k plnohodnotnému ověření včetně potvrzení o tom, že vše je v pořádku, dojde až po zadání MX záznamu, TXT záznam slouží opravdu pouze k ověření vlastnictví domény a "odemčení" administrace v rámci systému Microsoft Live Custom Domains.
Napište mi sem případně i konkrétní příklad, případně přiložte screenshot.
pokud byste se podíval na samotný zone soubor, tak byste u něj našel přibližně něco takového:
vlastnidomena.cz. IN TXT "v=msv1 t=gjksndfkjgndfkj..."
Takže odpověď na Vaši otázku je ano, tečka tam patří. V závislosti na konkrétním registrátorovi se ovšem zadání v administraci může poměrně hodně lišit. U jakého registrátora DNS konfigurujete?
Pokud nefunguje tento zápis, zkuste namísto celé domény s tečkou použít znak "@" (bez uvozovek).
Jinak k plnohodnotnému ověření včetně potvrzení o tom, že vše je v pořádku, dojde až po zadání MX záznamu, TXT záznam slouží opravdu pouze k ověření vlastnictví domény a "odemčení" administrace v rámci systému Microsoft Live Custom Domains.
Napište mi sem případně i konkrétní příklad, případně přiložte screenshot.
Odpovědět0 0
oprava: "z účtu"
Odpovědět0 0
Dobrý den,
jsem si vědom toho, že tomu tak dříve bylo a stěžovala si na to poměrně velká spousta uživatelů. Na druhou stranu to je již nějakou dobu zpět a během psaní článku jsem si vyzkoušel poslat email s účtu na seznamu (resp. z několika) a všechny byly normálně doručeny. Mohlo by to znamenat, že tento problém se nějak řeší, nebo případně je vyřešen.
jsem si vědom toho, že tomu tak dříve bylo a stěžovala si na to poměrně velká spousta uživatelů. Na druhou stranu to je již nějakou dobu zpět a během psaní článku jsem si vyzkoušel poslat email s účtu na seznamu (resp. z několika) a všechny byly normálně doručeny. Mohlo by to znamenat, že tento problém se nějak řeší, nebo případně je vyřešen.
Odpovědět0 0
Dobrý den,
v případě tohoto řešení (NAS od Synology) to funguje tak, jak jste napsal, tzn. nelze nastavit oprávnění pro subfolder3 při ponechání všech nadřazených adresářů zakázaných.
Je tu ovšem několik možností, jakými lze tato skutečnost obejít. Uvedu dva příklady.
1) vytvořit novou sdílenou složku, do které nasměrujete (symlinkem z příkazové řádky) adresář(e), ke kter/ému/ým chcete dát uživateli přístup. Při správném nastavení oprávnění by to mělo fungovat. Pokud byste chtěl konkrétní řešení, napište mi konkrétní model a pokusím se tuto situaci nasimulovat u sebe na NASu a následně sem do diskuze vložím postup.
2) nastavte uživateli oprávnění tak, aby měl možnost otevřít složku, ale neměl již oprávnění otevírat subfoldery. Takže uživatel bude sice vidět strukturu dat, ale dostane se pouze do root-subfolder1, po otevření se dostane pouze do subfolder2, atd. To lze ještě kombinovat s alternativní konfigurací v rámci administrace NASu, která spočívá v tom, že uživatel nevidí data, ke kterým nemá oprávnění. Pokud to aplikujete také na soubory, dosáhnete toho, že se uživatel prokliká strukturou, ale nebude moct přistupovat k ničemu jinému, než bude mít povoleno. Je to sice poměrně krkolomné řešení, ale mělo by to také fungovat.
v případě tohoto řešení (NAS od Synology) to funguje tak, jak jste napsal, tzn. nelze nastavit oprávnění pro subfolder3 při ponechání všech nadřazených adresářů zakázaných.
Je tu ovšem několik možností, jakými lze tato skutečnost obejít. Uvedu dva příklady.
1) vytvořit novou sdílenou složku, do které nasměrujete (symlinkem z příkazové řádky) adresář(e), ke kter/ému/ým chcete dát uživateli přístup. Při správném nastavení oprávnění by to mělo fungovat. Pokud byste chtěl konkrétní řešení, napište mi konkrétní model a pokusím se tuto situaci nasimulovat u sebe na NASu a následně sem do diskuze vložím postup.
2) nastavte uživateli oprávnění tak, aby měl možnost otevřít složku, ale neměl již oprávnění otevírat subfoldery. Takže uživatel bude sice vidět strukturu dat, ale dostane se pouze do root-subfolder1, po otevření se dostane pouze do subfolder2, atd. To lze ještě kombinovat s alternativní konfigurací v rámci administrace NASu, která spočívá v tom, že uživatel nevidí data, ke kterým nemá oprávnění. Pokud to aplikujete také na soubory, dosáhnete toho, že se uživatel prokliká strukturou, ale nebude moct přistupovat k ničemu jinému, než bude mít povoleno. Je to sice poměrně krkolomné řešení, ale mělo by to také fungovat.
Odpovědět0 0
Dobrý den,
adresářový server musí být skutečně pořád zapnutý, aby bylo možné se oproti němu autentifikovat. To se u NASu předpokládá.
Co se týče edicí MS Windows Home Server, tak technicky to sice teoreticky možné je, ale z pohledu licenčních podmínek Microsoftu už ne ("Functionality Limitations. Active Directory - You may not use the server software as a domain controller or otherwise make use of DCPromo.exe.").
adresářový server musí být skutečně pořád zapnutý, aby bylo možné se oproti němu autentifikovat. To se u NASu předpokládá.
Co se týče edicí MS Windows Home Server, tak technicky to sice teoreticky možné je, ale z pohledu licenčních podmínek Microsoftu už ne ("Functionality Limitations. Active Directory - You may not use the server software as a domain controller or otherwise make use of DCPromo.exe.").
Odpovědět0 0
Pro upřesnění, vytvořením RAIDu vzniká logický disk (Logical Drive) a na něm se pak tvoří oddíl(y).
Odpovědět0 0
RAID je nutné všeobecně vytvořit na začátku, jelikož je obecně tvořen na úrovni řadiče, který předává operačnímu systému informaci pouze o výsledném oddílu (volume). To samozřejmě neplatí v případě, že je tvořen softwarový RAID na úrovni OS. Na oddílu je následně vytvořen souborový systém (v případě synology ext4).
Synology umožňuje vytvořit ještě tzv. Hybrid RAID, což je právě ta druhá varianta, takže dle počtu aktuálně vložených disků dochází k nastavení RAIDu automaticky. Já osobně bych ovšem raději volil první variantu, tedy explicitní specifikaci RAIDu.
Pokud odejde disk v RAIDu 1, koupíte nový a vložíte jej místo původního. Při přechodu na RAID 5 bude potřeba data zazálohovat a následně je nahrát zpět.
Odlišný firmware nevadí.
Synology umožňuje vytvořit ještě tzv. Hybrid RAID, což je právě ta druhá varianta, takže dle počtu aktuálně vložených disků dochází k nastavení RAIDu automaticky. Já osobně bych ovšem raději volil první variantu, tedy explicitní specifikaci RAIDu.
Pokud odejde disk v RAIDu 1, koupíte nový a vložíte jej místo původního. Při přechodu na RAID 5 bude potřeba data zazálohovat a následně je nahrát zpět.
Odlišný firmware nevadí.
Odpovědět0 0
Pokud bych měl vybírat mezi RAID 5 + Hot Spare a RAID 6, volil bych asi první možnost. Hot Spare má smysl i u RAID 6 (důvod je prakticky stejný jako u jakéhokoli jiného pole).
To částečně odpovídá i na poslední otázku, ale je fakt, že v tomto případě by mohlo být OK ponechat RAID 1 bez Hot Spare a mít jeden disk jako backup. Ale vše je otázka priorit a poměru cena / výkon.
To částečně odpovídá i na poslední otázku, ale je fakt, že v tomto případě by mohlo být OK ponechat RAID 1 bez Hot Spare a mít jeden disk jako backup. Ale vše je otázka priorit a poměru cena / výkon.
Odpovědět0 0
Dle mého názoru je tento problém na teoretické úrovni aktuální v podstatě pořád (bez ohledu na katastrofické scénáře ze zmiňovaných článků). Na druhou stranu - za 5 let práce na administrátorské úrovni v datancentru se mi ještě nikdy nestalo, že by u pole typu RAID 5 neproběhl rebuild.
Chování pole při zmiňovaném problému je do velké míry také podmíněno řadičem, takže tohle opravdu nelze zobecnit. Na toto téma by šlo vést zálodlouhé diskuze a hodně silně pochybuju o tom, že bychom dospěli k nějakému zásadnímu objevu.
RAID všeobecně chrání data před poruchou disku ukládáním dat na více disků. Způsob ukládání může šetřit místo (a o něco zvyšovat pravděpodobnost selhání tohoto řešení) a naopak. Proto je všude poměrně jasně a důrazně řečeno, že RAID nenahrazuje zálohování, a to právě mimo jiné z tohoto důvodu.
Nabízí se tedy otázka volby - jaký je tedy vlastně nejvhodnější RAID? ;-) Jsem poměrně zvědavý, kdo by na toto dokázal odpovědět. Obecně platí, že je potřeba najít vhodné řešení aplikované na konkrétní situaci / zadání / prostředí.
Pokud máme NAS, který obsahuje dvě pozice pro disky, je tedy celkem jasné, že toho moc nevymyslíme. Pokud máme 3 pozice, je možné udělat buď RAID 5, nebo RAID 1 + Hot Spare. Pokud máme pozice 4, můžeme buď udělat RAID 5 + Hot Spare, nebo RAID 6, nebo RAID 10. Každá varianta má svoje pro a proti, nicméně vůbec žádná konfigurace nám prostě nezaručí, že při nějaké velmi nepravděpodobné shodě okolností všechna data ztratíme. Proto je důležité data jednoduše zálohovat. Možností je v dnešní době poměrně hodně.
A neznamená to, že je RAID tím pádem k ničemu. Implementace RAIDu snižuje pravděpodobnost selhání pole a ztráty dat. Snižuje (proto RAID), ovšem neeliminuje (proto záloha).
Chování pole při zmiňovaném problému je do velké míry také podmíněno řadičem, takže tohle opravdu nelze zobecnit. Na toto téma by šlo vést zálodlouhé diskuze a hodně silně pochybuju o tom, že bychom dospěli k nějakému zásadnímu objevu.
RAID všeobecně chrání data před poruchou disku ukládáním dat na více disků. Způsob ukládání může šetřit místo (a o něco zvyšovat pravděpodobnost selhání tohoto řešení) a naopak. Proto je všude poměrně jasně a důrazně řečeno, že RAID nenahrazuje zálohování, a to právě mimo jiné z tohoto důvodu.
Nabízí se tedy otázka volby - jaký je tedy vlastně nejvhodnější RAID? ;-) Jsem poměrně zvědavý, kdo by na toto dokázal odpovědět. Obecně platí, že je potřeba najít vhodné řešení aplikované na konkrétní situaci / zadání / prostředí.
Pokud máme NAS, který obsahuje dvě pozice pro disky, je tedy celkem jasné, že toho moc nevymyslíme. Pokud máme 3 pozice, je možné udělat buď RAID 5, nebo RAID 1 + Hot Spare. Pokud máme pozice 4, můžeme buď udělat RAID 5 + Hot Spare, nebo RAID 6, nebo RAID 10. Každá varianta má svoje pro a proti, nicméně vůbec žádná konfigurace nám prostě nezaručí, že při nějaké velmi nepravděpodobné shodě okolností všechna data ztratíme. Proto je důležité data jednoduše zálohovat. Možností je v dnešní době poměrně hodně.
A neznamená to, že je RAID tím pádem k ničemu. Implementace RAIDu snižuje pravděpodobnost selhání pole a ztráty dat. Snižuje (proto RAID), ovšem neeliminuje (proto záloha).
Odpovědět0 0
Dobrý den,
díky za reakci.
Přiznám se, že jsem částečně tušil, že to může tímto způsobem působit. Na druhou stranu je ale všechno otázka úhlu pohledu, což platí i v tomto případě. Jsem naprosto přesvědčený (a mám to potvrzeno i z praxe), že určitě alespoň nadpoloviční většina uživatelů NASů nemá o většině možností a funkcí vůbec žádné informace, případně to neřeší. Výsledkem pak často bývá stav, kdy uživatel vloží do NASu jeden či více disků, prokliká se instalačním průvodcem ve stylu "Next, Next, Next, Finish" a tím veškerá práce končí. O inteligentní struktuře dat, více uživatelích, nastavení oprávnění, zabezpečení nebo zálohování tím pádem nemůže být řeč. Takto nastavený NAS sice může plnit nějaké základní funkce, nicméně právě pokročilejší konfigurace a především pochopení souvislostí osobně chápu jako úkol pro pokročilé uživatele. Druhá věc je, že co je pro jednoho naprostou samozřejmostí, může být pro druhého španělská vesnice. Opakování je matka moudrosti. ;-)
Cílem celé série o NASech je postupně se propracovat ke všem vlastnostem, funkcím a možnostem využití. Tématické oblasti jsou poměrně promyšlené a měly by dávat v konečném důsledku smysl. Navíc se tím snažím předejít stavu, kdy vznikne jeden gigantický článek.
K jednotlivým bodům:
- záměrně je popsána pouze konfigurace oprávnění v rámci systému (NASu). Kromě možnosti zapnout přidělování práv ke složkám ve Windows přes zabezpečení je také možné nainstalovat vlastní adresářovou službu / server, k čemuž je na NASu speciální aplikace. Nastavení zabezpečení přes Windows se navíc neaplikuje na uživatele OS X a Linuxu, takže dle mého názoru je rozumnější spíše udělat samostatné téma, které se bude zabývat konfigurací oprávnění ve Windows, např. v kombinaci s instalací adresářové služby (Directory Service)
- multimediálním vlastnostem a funkcím bude věnován samostatný článek, jelikož se jedná o poměrně komplexní téma
- VPN je dle mého názoru také specifické a komplexní téma, kterému bude věnován samostaný článek (stejně jako bude věnován samostatný článek oblasti zabezpečení NASu, konfiguraci firewallu a podobně)
- co konkrétně byste si představoval v oblasti zálohování dat po internetu?
Pokud máte jakékoli další poznámky nebo nápady, určitě je uvítám, jenom prosím berte v úvahu fakt, že je potřeba jednotlivé oblasti logicky oddělit.
díky za reakci.
Přiznám se, že jsem částečně tušil, že to může tímto způsobem působit. Na druhou stranu je ale všechno otázka úhlu pohledu, což platí i v tomto případě. Jsem naprosto přesvědčený (a mám to potvrzeno i z praxe), že určitě alespoň nadpoloviční většina uživatelů NASů nemá o většině možností a funkcí vůbec žádné informace, případně to neřeší. Výsledkem pak často bývá stav, kdy uživatel vloží do NASu jeden či více disků, prokliká se instalačním průvodcem ve stylu "Next, Next, Next, Finish" a tím veškerá práce končí. O inteligentní struktuře dat, více uživatelích, nastavení oprávnění, zabezpečení nebo zálohování tím pádem nemůže být řeč. Takto nastavený NAS sice může plnit nějaké základní funkce, nicméně právě pokročilejší konfigurace a především pochopení souvislostí osobně chápu jako úkol pro pokročilé uživatele. Druhá věc je, že co je pro jednoho naprostou samozřejmostí, může být pro druhého španělská vesnice. Opakování je matka moudrosti. ;-)
Cílem celé série o NASech je postupně se propracovat ke všem vlastnostem, funkcím a možnostem využití. Tématické oblasti jsou poměrně promyšlené a měly by dávat v konečném důsledku smysl. Navíc se tím snažím předejít stavu, kdy vznikne jeden gigantický článek.
K jednotlivým bodům:
- záměrně je popsána pouze konfigurace oprávnění v rámci systému (NASu). Kromě možnosti zapnout přidělování práv ke složkám ve Windows přes zabezpečení je také možné nainstalovat vlastní adresářovou službu / server, k čemuž je na NASu speciální aplikace. Nastavení zabezpečení přes Windows se navíc neaplikuje na uživatele OS X a Linuxu, takže dle mého názoru je rozumnější spíše udělat samostatné téma, které se bude zabývat konfigurací oprávnění ve Windows, např. v kombinaci s instalací adresářové služby (Directory Service)
- multimediálním vlastnostem a funkcím bude věnován samostatný článek, jelikož se jedná o poměrně komplexní téma
- VPN je dle mého názoru také specifické a komplexní téma, kterému bude věnován samostaný článek (stejně jako bude věnován samostatný článek oblasti zabezpečení NASu, konfiguraci firewallu a podobně)
- co konkrétně byste si představoval v oblasti zálohování dat po internetu?
Pokud máte jakékoli další poznámky nebo nápady, určitě je uvítám, jenom prosím berte v úvahu fakt, že je potřeba jednotlivé oblasti logicky oddělit.
Odpovědět1 0
Dobrý den,
díky za reakci. Pokusím se postupně reagovat na jednotlivé body (oblasti).
- oprávnění: v konečném důsledku to takto nastavit určitě lze, jenom je potřeba to brát tak, že pokud globálně zakážete přístup do adresáře pro uživatele ABC, tak tam prostě uživatel ABC přístup nemá (bez dalších podmínek). Pokud chcete uživateli zpřístupnit jeden vnořený adresář, tak pak je nutné povolit do nadřazeného adresáře přístup (alespoň pro čtení) a zakázat adresáře ostatní. Na druhou stranu je teoreticky možné, že by se dal zakázat přístup do nadřazeného adresáře a povolit přístup pro jeden vnořený adresář, ale v takovém případě by musel uživatel znát přesnou cestu, nemohl by se k němu "proklikat". Alespoň takto to funguje ve Windows, u Linuxu jsem to netestoval.
- vzdálený přístup na data: pro mobilní zařízení je aplikace DS File, to je pravda. Nejsem si nyní uplně stoprocentně jistý Vaší otázce ohledně protokolu WebDav. Každopádně aplikace DS File jej tuším využívá pro přístup k datům a práci s nimi.
- streaming videa: sledování videa na iOS zařízení je určitě možné pomocí aplikace DS Video. V každém případě tomuto tématu (multimediální aplikace a funkce) bude věnován samostatný článek.
- zaloha dat: tady se jedná spíše o synchronizaci, což je možné zrealizovat pomocí Cloud Station (mimo jiné podporuje také verzování dokumentů). Cloudové funkce u NASu jsou poměrně komplexní téma, proto jsem se rozhodl této oblasti věnovat samostatný článek.
- verzování dokumentů: viz předchozí bod
díky za reakci. Pokusím se postupně reagovat na jednotlivé body (oblasti).
- oprávnění: v konečném důsledku to takto nastavit určitě lze, jenom je potřeba to brát tak, že pokud globálně zakážete přístup do adresáře pro uživatele ABC, tak tam prostě uživatel ABC přístup nemá (bez dalších podmínek). Pokud chcete uživateli zpřístupnit jeden vnořený adresář, tak pak je nutné povolit do nadřazeného adresáře přístup (alespoň pro čtení) a zakázat adresáře ostatní. Na druhou stranu je teoreticky možné, že by se dal zakázat přístup do nadřazeného adresáře a povolit přístup pro jeden vnořený adresář, ale v takovém případě by musel uživatel znát přesnou cestu, nemohl by se k němu "proklikat". Alespoň takto to funguje ve Windows, u Linuxu jsem to netestoval.
- vzdálený přístup na data: pro mobilní zařízení je aplikace DS File, to je pravda. Nejsem si nyní uplně stoprocentně jistý Vaší otázce ohledně protokolu WebDav. Každopádně aplikace DS File jej tuším využívá pro přístup k datům a práci s nimi.
- streaming videa: sledování videa na iOS zařízení je určitě možné pomocí aplikace DS Video. V každém případě tomuto tématu (multimediální aplikace a funkce) bude věnován samostatný článek.
- zaloha dat: tady se jedná spíše o synchronizaci, což je možné zrealizovat pomocí Cloud Station (mimo jiné podporuje také verzování dokumentů). Cloudové funkce u NASu jsou poměrně komplexní téma, proto jsem se rozhodl této oblasti věnovat samostatný článek.
- verzování dokumentů: viz předchozí bod
Odpovědět0 0
Dost těžko. Neveřejná IP adresa prakticky znamená to, že PC má přidělenou IP adresu z nějakého interního rozsahu poskytovatele, přičemž navenek pak vystupuje pod veřejnou adresou, která je často společná pro větší množství klientů. V důsledku tady není jak otevřít potřebné porty, aby byl web server z internetu přístupný.
Odpovědět0 0
Pevná IP adresa není vyloženě nutnost, ale je to lepší - dává to jakousi záruku, že se nebude měnit. Pokud pevnou IP adresu nemáme, je potřeba po její případné změně provést úpravu v DNS. Já osobně také pevnou IP adresu nemám, ale nemění se (pouze s nějakou změnou služby).
Odpovědět0 0
Dobrý den, tabulka upravena.
Odpovědět0 0
Informace v článku byla opravena.
Odpovědět0 0
Dobrý den, jedná se o oficiálního klienta?
Odpovědět0 0
Typl bych, ze by to mohlo mit urcitou souvislost s nasledujicim:
http://technet.idnes.cz/na-150-000-majitelu-postovnich-schranek-google-prislo-o-data-pe0-/sw_internet.asp?c=A110228_133128_sw_internet_vse
http://technet.idnes.cz/na-150-000-majitelu-postovnich-schranek-google-prislo-o-data-pe0-/sw_internet.asp?c=A110228_133128_sw_internet_vse
Odpovědět0 0
Dobry den,
zmizel kalendar - to znamena, ze neni vubec videt v administraci Google Apps - Organization & Users - Uzivatel - Resolved settings - Core Google Apps suite? Nebo v nastaveni kalendare v zalozce Calendars v sekci My Calendars ten konkretni kalendar chybi, jako kdyby byl smazany?
zmizel kalendar - to znamena, ze neni vubec videt v administraci Google Apps - Organization & Users - Uzivatel - Resolved settings - Core Google Apps suite? Nebo v nastaveni kalendare v zalozce Calendars v sekci My Calendars ten konkretni kalendar chybi, jako kdyby byl smazany?
Odpovědět0 0
Co se týče Windows 7 Home Premium, tak ani tady není žádné licenční omezení, jednotlivé edice se od sebe liší akorát funkcionalitami. Takže firma si klidně může koupit Windows 7 Home Premium a z pohledu licence je to v pořádku.
Odpovědět0 0
Já osobně nevím o žádném licenčním ujednání nebo podmínce, že se XP Home nesmí používat ve firmách. Dokonce znám několik firem, které tuto edici měli koupenou v počítačích (pravda, je to už nějaký ten pátek).
Na druhou stranu se to většinou nepoužívalo, protože XP Home nejde přidat do domény, ale z pohledu licence podle mě žádné omezení není.
Na druhou stranu se to většinou nepoužívalo, protože XP Home nejde přidat do domény, ale z pohledu licence podle mě žádné omezení není.
Odpovědět0 0
Dobry den, tato informace byla opravena.
Odpovědět0 0
Dobry den,
s pripominkou souhlasim, uvadet to jako nevyhodu bylo nedomysleno, clanek je nyni upraven tak, ze je tato "nevyhoda" odebrana.
s pripominkou souhlasim, uvadet to jako nevyhodu bylo nedomysleno, clanek je nyni upraven tak, ze je tato "nevyhoda" odebrana.
Odpovědět0 0
K tomu, aby bylo možné využívat Google Picasa na vlastní doméně, je nutné v administraci domény provést převod na novou infrastrukturu. Nějaké informace o tom, co to znamená, je možné najít například zde: http://www.google.com/support/a/bin/answer.py?hl=en&answer=182075
Po převodu bude k dispozici podstatně více služeb (některé jsou ale zatím v tento okamžik nedostupné). Seznam je zveřejněn zde: http://www.google.com/support/a/bin/answer.py?hl=en&answer=181865
Po převodu bude k dispozici podstatně více služeb (některé jsou ale zatím v tento okamžik nedostupné). Seznam je zveřejněn zde: http://www.google.com/support/a/bin/answer.py?hl=en&answer=181865
Odpovědět1 0
