Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od Radek Jahoda
No pořád postrádám ten graf pro stáří. Snad jen tento naznačuje to, o čem tu mluvím, ale zase to není stáří, ale jen počet cyklů. Prostě na konci je ten pád dolů, který nikdo nikde neuvažuje. A moc dobře si pamatuji z počátků Li­-Ion, kdy už se vědělo, že prostě stárnou. Ano doba pokročila, technologie se zlepšila, dělají se různé typy s různými jinými prvky, ale princip je pořád stejný.

https:­/­/i0.wp.com­/thundersaidenergy.com­/wp­-content­/uploads­/edd­/2022­/09­/NMC­-Capacity­-Fade­-Randomness.png?w=610&ssl=1

Výmluvy jako ­"Tak Li​­-Ion je stále velmi mladá technologie­" neberu, stačí mi i odhady.

"Vzhledem k tomu, kolik peněz to může ​­(ale nemusí​­) ušetřit, může být výměna stále rentabilní. Vezměte si třeba to, kolik stojí opravy naftového vozu. Tam se Vám při větších probězích opravy nasčítají do šílených částek. To klidně může cenu baterky i zaplatit.­"

Určitě? Myslím, že cena je zde nerelevantní nebo zkreslená:
1. Auta se šrotují ne kvůli motoru, ten vydrží, ale protože zreznou. Motor vydrží klidně 500t km, což málokdo najezdí, ale většinou je to 250­-400t km, ale jsou i jedinci, kteří dají 1 milión. Viz jeden majitel Toyoty, kterému pak automobilka za to staré auto dalo větší částku, než stojí nové, jen aby ho mohla prostudovat. EV bude reznout stejně. Na druhou stranu, dnešní auta tolik nereznou jako dříve. Cena náhradní baterie je srovnatelná s těmi drahými opravami dieslů. Oproti tomu klasický benzín opravy v podstatě žádné nepotřebuje.
2. Cenu jízdy určuje cena zdroje ­- tedy benzínu, nafty nebo elektřiny. U benzínu a nafty platíte spotřební daň ­- cca 13 a 10Kč­/l nad tím je ještě 21% DPH. U elektřiny spotřební daň není. Viz třeba LPG a CNG, kde je spotřební daň cca 2Kč­/l. Takže cena LPG je dnes cca 15Kč ­(dnes jsem tankoval za 14,40­), cena benzínu cca 40Kč. Jezdím za 2Kč­/km, což je levněji než EV, navíc mám dodávku, tedy aerodynamicky špatné auto. Takže nějaké EV mne určitě rentabilní nevyjde. To vychází jen tehdy, když jsou ty šílené daně, u benzínu je to 50%, viz
https:­/­/www.kurzy.cz­/kalkulacka­/spotrebni­-dan­-benzin­-nafta­/
Na elektřinu je jen 21% DPH.
Takže tu máme cca 1,80­/km pro EV, benzín je 2,80 a já jezdím na LPG za 1,50... ­(počítám pro spotřebu 10l­/100km­).
https:­/­/www.testyojetin.cz­/elektromobilita­/benzin­-nafta­-nebo­-elektrika­-i­-pres­-drahou­-elektrinu­-je­-elektromobil­-na­-provozu­-stale­-nejlevnejsi
3. O ekologii se také nedá mluvit, to snad jen v případě, že se dobíjí EV čistě ze solárů. Což je taky utopie.
4. Příjem rozpočtu ­- za rok 2022 byl příjem jen ze spotřební daně na paliva 53 miliard Kč... Nejsem pro zavedení nějaké daně, ale stát si to určitě někde bude chtít vybrat.
5. Z toho lze asi vypočítat, kolik je nutných elektráren na kompletní přechod na EV. 53 mld Kč je cca 5 mld litrů paliva, to je při spotřebě 20l­/100km ­(můj odhad průměr auta 6 vs náklaďáky 30l­/100km­) naježděných 25 mld km. Pro překlopení na EV se spotřebou průměrně 40kWh­/100km ­(taky možná špatně auta cca 17kWh, kamion 180, sjem optimista :­) ­) je tedy potřeba za rok 10TWh elektrické energie. Temelín vyrobí za rok 15TWh, takže by nám vlastně stačil jeden Temelín navíc ­(dva bloky po 1000MW­), což je vlastně dobrá zpráva.
6. Já bych ty peníze, kterou jsou na podporu EV narval do elektrifikace a rozšíření vlaků a rozšíření metra. Raději bych jel vlakem, jen to dnes moc nejde, je to 4x dražší a 4x delší a skoro nikdy to nejede tam, kam člověk chce :­(

Odpovědět0  0
Rozdíl mezi levicí a pravicí je ten, že levice chce co největší zásahy do života lidí a rozhodovat, naopak pravice chce co nejméně zásahů a nechat lidi si rozhodovat sami a sami si nést zodpovědnost. Extrémní levice chce rozhodovat sama o všem, extrémní pravice naopak chce nezasahovat do ničeho, což je anarchie. Bohužel překrucování původních významů a historické souvislosti vedou k tomu, že levice si usurpovala to, že se stará o chudé a pracující ­(což je příklad komunistů­), přestože jejich výsledky naopak vždy chudobu prohlubují ­(proto komunismus před rokem 89 zkolaboval­), protože potlačuje tah člověka na bránu, tlumí rozvoj, člověk nemá chuť tvořit, když za to není odměněn. Stejně tak němečtí nacisté byli levice, dokonce to měli v názvu, přesto se jim dnes často říká extrémní pravice, což je lež jako věž. Jak se říká po činu poznáte je. I dnešní vláda SPOLU, která si říká pravicová, je levicová. A současné spojení pro volby i do EU to potvrzuje. A i to, že nejsou ochotni omezit dotace a různé skryté daně to potvrzuje, místo toho zvedají daně, to by pravicová strana nikdy neudělala. Srovnejte návrhy pravicových lidí co dělat ­(Šichtařová, Klaus ­- seškrtat dotace, omezit výdaje, rušit zákony a byrokracii­) a současné vlády ­(nové úřady, směrnice, nařízení, hlášení­). A rovněž nejbohatší lidé mají často levicové názory, protože chtějí o všem rozhofovat, čímž to nejen zhorší, ale většinou si přihrávají i malou domů, viz Babiš, jehož ANO je levicové a nahradilo ČSSD. Takže ne, levice chudým neprospívá.

Stejně tak demokracie. Je jen zastupitelská nebo přímá. V zastupitelské si hlasováním volíme reprezentanty, kteří za nás rozhodují a přijímají zákony. V přímé rovnou hlasujeme a schvalujeme ty zákony. Kdyby byla přímá demokracie, tak by tyhle zákony a směrnice jako green deal, podpora OZE a spol nikdy nebyli odhlasovány. Asi těžko lidé schválí, že budou mít dražší elektřinu, aby si někdo mohl postavit solární elektrárny, které vyrábí 5x dráž. Proto levice nechce přímou demokracii a i přes 30­-leté sliby nikdy u nás nebyl přijat ani zákon o referendu ­(pouze místní referendum, které je bezvýznamné­). Další přívlastky jako lidová nebo liberální mají jediný cíl ­- ohnout význam tak, aby se to někomu hodilo buď z propagandistických nebo politických důvodů.

Takže pokud chceme chránit klima, je k tomu nutná bohatá společnost. Levice ale společnost vždy táhne do chudoby. A skončí to zase špatně a už je to vidět. Viz energie nejen u nás, ale i v Německu, narůstá nekonkurenceschopnost, reálné mzdy klesají, zase se topí v kamnech vším, co kdo kde najde. Takže se tu budeme prsit nad elektrickými auty, ale dobíjet je budeme s dieselagregátů, jako v americké největší dobíjecí stanici. Nalít tu naftu do auta, bylo by to účinnější.
Odpovědět1  0
Asi bych to takto nebagatelizoval, každý má jiné priority a potřeby. Asi bude něco jiného zedník, který si koupí levný šmejd za 3 tisíce, potřebuje jen volat a občas poslat sms, mail v mobilu ani nepoužívá a celý rok ho máchá v maltě, kolikrát mu upadne a za rok si koupí nový a něco jiného manažer, který si koupí mobil za 20 tisíc, potřebuje kalendář, mail a další věci a dá ho pryč za 3 roky. Zedníka to stálo za 3 roky 9 tisíc, manažera 2x tolik. Ano zedník vyprodukuje 3x víc odpadu, ale kdyby tyhle levný šmejdy nebyly, tak ho to akorát bude stát 60 tisíc a vyprodukuje pořád 3x víc odpadu než ten manažer.

Statistiky jsou dobrá věc, ale musí se vidět souvislosti. Ať mi ukážou statistiku podle ceny mobilu, to by mělo nějakou vypovídací hodnotu. A určitě zase nějaký chytrý levicový politik vymyslí nějakou směrnici, že se tyhle levné šmejdy dělat nebudou, aby donutil lidi nechat si mobil aspoň 3 roky, Výsledek bude jako vždy jasný ­- bohatých se to nedotkne, chudým to zdraží a poklesne životní úroveň. Protože stejné je to s green dealem, elektrickými auty, soláry, domy apod., na klima to nemá vliv, ekonomiku to ničí, zvedá inflaci a reálná životní úroveň klesá.
Odpovědět2  0
Nebudu se už rozepisovat, to by bylo nekonečné, je to hraní si s čísly, dojmy a přáními, ale zopakuji svou hlavní otázku, kolem které se to celé točí: ­"v jakém stavu bude baterie po 20 letech?​­"

"No jak která. NMC bude asi v jiném stavu než LFP. ­"
Toto je odpověď? To je jako říct, že Máňa bude za 20 let vypadat jinak než Bára. Jediná správná odpověď je graf, nebo aspoň predikce té křivky do těch 20 let, ideálně s nějakým rozptylem podle nájezdu a třeba typ baterie. Nic jiného nemá význam. Jelikož je teď průměrné stáří aut 15,9 let a šrotuje se průměrně po 20 letech, je to dost relevantní údaj. Navíc to platilo pro auta s poloviční cenou, teď když cena vyskočila, kupující ji musí reálně rozpočítat na více let, protože prostě o tolik vyšší plat nemá, obzvlášť se současnou inflací, proto také stáří aut roste, protože lidé nemají peníze.

Ono to totiž dost dobře koreluje i s energetickou kapacitou­/l ­- tedy zvedání kapacity většinou přináší nižší životnost. Bylo to tak u všech typů akumulátorů a LiIon není výjimkou. Viz třeba kapacita u NiMH, ta také rostla, ale ty nové baterie nic nevydržely. Třeba oblíbený Eneloop vydrží dlouho, ale má asi o 25% nižší kapacitu.

Zkusil jsem něco najít, ale moc toho není, výrobci se tím nechlubí a zastánci EV to nechtějí vidět a raději odpoví ­"No jak která.­"

https:­/­/pubs.rsc.org­/en­/content­/articlehtml­/2021­/cp­/d1cp00359c
Viz obrázek 17, ale je to jen model a ve skutečnosti ta poslední fáze jde exponenciálně dolů.

https:­/­/www.researchgate.net­/figure­/Illustrative­-capacity­-degradation­-curve­-for­-a­-common­-Li­-ion­-battery­-at­-its­-first­-and_fig3_340370454

https:­/­/batteryuniversity.com­/article­/bu­-808b­-what­-causes­-li­-ion­-to­-die
Viz obrázek 3 a 4

Zde nějaká experimentální data pro LiFePo:
https:­/­/miro.medium.com­/v2­/resize:fit:875­/0*HlmyscEolZok0kC1
Všimněte si toho rozptylu.

Podle mne se EV 20 let nedožije, očekávám, že s tím rozptylem kvality baterií průměrně půjdou do šrotu po 10 letech. Je jen otázka, s jakou degradací se který majitel smíří. Pro pojíždění do nákupáku možná dýl, pro firemní vozy míň.




Odpovědět0  0
Pořád se pohybujeme ve stáří do těch 8 let, mne zajímá, co bude poté. Ten první graf jsem ani nezmiňoval, protože tam je zdroj dost nejistý. A také se bojím toho rozptylu, což je vidět z toho spodního grafu, ano je krátký,a le delší zatím není. A také jsem zvědavý na realitu vs. tyhle statistiky. Jen aby z dieselgate nebyla nějaká evgate. Vždyť i ten palubní počítač v autě, který počítá spotřebu, podměřuje ­(u naší Fabie to bylo klidně 20%­). Takže ukazatel stavu baterie někde na palubovce může dělat totéž.

Jen tak mimochodem, opravdu věříte těm statistikám? Proč si majitelé Tesly stěžují na dojezd?
https:­/­/www.reuters.com­/investigates­/special­-report­/tesla­-batteries­-range­/
https:­/­/www.thedrive.com­/news­/tesla­-built­-a­-secret­-diversion­-team­-to­-squash­-exaggerated­-range­-complaints
Dokonce byl v Německu soud a automobilka musela vrátit peníze, protože udávaný dojezd byl nesmyslný. Ale týkalo se to myslím e­-Golfu.

Z těch statistik ministerstva, co jste zde dal, vyplývá, že většina aut je od roku 1996, což je 27 let a od roku 2003 je ten počet aut na každý rok v podstatě stejný, nebo spíš dost klesá, to je těch 20 let stáří, pak počet aut klesá. A to stáří ještě poroste, to si buďte jist. Takže když přijmeme to, že většina aut jde do šrotu po 20 letech pořád ta stejná otázka ­- v jakém stavu bude baterie po 20 letech? A vzhledem k tomu, že EV jsou dražší, tak by lidi spíš chtěli tu životnost prodloužit. On i ten pokles na 80% je ze 400km najednou jen 320. A to nepočítáme, že určitě nikdo nepojede k dobíječce na doraz, vždy by měl člověk mít rezervu aspoň 50km. To je z toho najednou užitečných 270. Kolik to tedy bude po 20 letech?
https:­/­/elektrickevozy.cz­/clanky­/nastvany­-majitel­-tesly­-odpalil­-elektromobil­-i­-s­-elonem­-muskem­-to­-musite­-videt

"Pokles hodnoty snad musíte ukázat na podobně tak drahém autě a za stejnou dobu, ne?­"
To tedy rozhodně ne. Ne na podobně drahém, ale na autě se stejnou užitnou hodnotou, se stejnou třídou, to je dost rozdíl. Že se EV prodává dráž a po 4 letech stojí stejně jako původně levnější benzín­/nafta nebudeme přece dorovnávat prémiovkou. Proto porovnávat Teslu 3 s Hyundai ix3 nebo Octavií a ne s Audi nebo BMW... prémiovky do toho rozhodně netahat. Ani ten model S bych s Audi A8 nebo Mercedesem S neporovnával, to jsou úplně jiná auta. Prémiovky padají rychle, protože bohatí ojetý nechtějí a normální lidi za to ty peníze nedají. Tak aby to vůbec někdo koupil, tak musí s cenou hodně dolů. Jen tak mimochodem, prodeje EV se po konci dotací na západě rapidně propadly. Proč asi, že? A proč u nás moc těch EV není? No protože na ně nejsou dotace.... Normální firma nebo člověk vždy kouká na poměr ceny a užitné hodnoty. A to ty benzínové jsou zatížené dalšími daněmi ­(třeba emisní povolenky­), aby byly dražší. Pořád se mluví o autě za 25t Eur, ale i to je dost šílená cena za prťavé vozítko.

Bude se opět opakovat ­- koncept EV se mi líbí, ale vadí mi to, jak jsou hloupě protěžované. Ať si to koupí kdo chce, ale bez dotací a bez omezování ostatních. Dává to smysl, když má někdo dům, dobíjí to ze solárů a jezdí s tím do práce nebo na nákup. Ale jako firemní nedává smysl. A jako kamión už vůbec ne. Technika si musí proklestit cestu sama, jinak je to k ničemu. A to hraní s různými typy baterií na tom nic nezmění. Klidně může trvat dalších 20 let i víc, než ty baterie vydrží opravdu 20 let a nabídnou solidní dojezd. Auta se vždy dělala s dojezdem +­-800km, protože se to ukázalo jako nejpraktičtější. EV toto boří a někdo říká, že je to v pořádku. Není. A prodeje zrovna v ČR jsou dost vypovídající, protože zde nejsou žádné dotace. A v Německu klesly prodeje EV po konci dotací skoro na polovinu.




Odpovědět0  0
"Tesla má i po 320 tisících km stále 88 %­"

Toto uvádí Tesla, ale poté, co se provalilo, že s tím fixlují, např. v záruce vymění baterii a ve statistikách se to nepromítne, tak jim nevěřím. Věřím nezávislým zdrojům. Třeba zde jeden, ale je otázka, jak k těm datům přišli, možná je zdroj taky Tesla:

https:­/­/electrek.co­/2020­/06­/06­/tesla­-battery­-degradation­-replacement­/

Sice průměr je hezká věc, ale v tom grafu vidím dost velký rozptyl, hlavně v tom spodním porovnávajícím 85 kWh a 90 kWh packy. Pokud je rozptyl pro 85kWh po 20t mil od 67 do 80, tak to je od 78% do 94%. A u 90kWh packu je to ještě horší. Tady platí to z nadpisu ­"Není Li­-Ion jako Li­-Ion­".

"Není pravdou, průměrný věk, kdy jde auto do šrotu, je u nás 20 let.­"

Zdroj? Jediné co jsem našel je článek z roku 2013, který říká, že nejčastěji se šrotovala 20 let stará auta, ale to není průměr,možná medián, navíc 10 let starý údaj:
https:­/­/www.autoweb.cz­/do­-srotu­-jdou­-nejcasteji­-dvacet­-let­-stara­-auta­/
Poslední statistika říká, že průměrné stáří aut roste, nyní je u nás 15,9 roku:
https:­/­/www.auta.cz­/clanek­/prumerne­-stari­-osobnich­-automobilu­-v­-cr­-se­-zvysuje­/
Takže dost pochybuju, že auto jde průměrně po 20 letech do šrotu. Počítám, že rozložení bude mít podobu Gaussovy křivky.... A když tak pozoruji auta kolem sebe, tak vidím dost starých křápů z 90 let včetně Felicií. Kolik bude jezdit EV starých 16 let a víc?

AAAAuto první co našel:
Hyundai Kona 2019, 50tkm 470t Kč, pův. cena 900t Kč, ­-48%, ztráta 107t Kč­/rok, 8,60Kč­/km
Tesla M3 2020, 39tkm, 750t Kč, pc 1,2M Kč, ­-37,5%, ztráta ­-150t Kč­/rok, 11,50Kč­/km
Ale je to v podstatě jedno, ať si každý koupí co chce.

Můj stav: 12 let staré auto, LPG, najeto 180tkm, pc 350tKč, 29tKč­/rok, 1,94Kš­/km, další investice cca 100tKč ­(tlumiče, nějaké čepy, pneumatiky­), které ale budou i u EV, celkem tedy 37t Kč­/rok a 2,5Kč­/km a počítám, že ho budu ještě min. 5 let mít, možná i 10 :­) Dnešní cena nového auta ­(nástupce­) je 500t Kč.

Nemám nic proti EV, aby nevznikla mýlka, ale vadí mi to, že jsou tak protěžované a mají se stát jedinou možností. A že jsou pořád vybarvované v lepším světle, než je realita...





Odpovědět0  0
To srdíčko vedle ikonky facebooku a twitteru je takové matoucí. Myslel jsem, že je to nějaká další sociální síť, kterou neznám, třeba seznamka :)
Odpovědět3  0
Hezký článek, díky za něj. Doplnil bych ale jednu věc, o které se moc nemluví. Když Li­-Ion začínal, tak se uvádělo stárnutí článku s věkem, aniž by se používal. To je obecně problém všech Li­-Ion článků, tedy když auto zavřete do garáže a za dvacet let ho vyndáte, může mít totálně mrtvou baterii, přestože se nijak necyklovala. Obecně ty články mají samovybíjení cca 2­-3%­/rok, stejně tak ztrácí kapacitu cca 2­-3%­/rok.

Další věc je, že ta ztráta kapacity není lineární a má v podstatě stejnou křivku, jako je vybíjecí křivka. Tedy nejprve pokles, pak dlouho článek drží napětí jen s pomalým poklesem, ale na konci zase rychle padá. To samé funguje se stárnutím těch článků. Nejprve rychlejší pokles, pak se kapacita dlouho drží a klesá jen mírně, v podstatě lineárně, ale pak začne zase velmi rychle padat. To je také důvod, proč výrobci aut dávají záruku na pokles na 80% do 8 let nebo 160t km. Což vychází na pokles o 2,5%­/rok nebo cca 400 plných cyklů. Jenže co dál, o tom toho nelze moc dohledat. Lze najít nějaké testy, kde po 200t km došlo k poklesu na 70%, pak lze najít nějaké predikce, že po těch 160t km už kapacita v podstatě neklesá, čemuž ale nevěřím. Tomu by nahrávaly zprávy od některých majitelů Tesel, kterým hned po záruce odešla baterie. Také argument, že průměrně každý najede třeba 11t km­/rok je hezký, ale za 8 let je to 88t km, co pak? Zatím asi je brzy na nějaké závěry, nevěřím ale, že výrobci nemají data, jak to bude po těch 160t km vypadat. Určitě na to mají testovací jezdce, navíc to lze simulovat i v laboratoři, což věřím, že dělají. Přesto z toho data dohledat nejdou. Ale určitě moc dobře vědí, proč dávají takovouto záruku. Snad jediné co jsem našel je zde a to v podstatě potvrzuje co píšu:
https:­/­/batteryuniversity.com­/article­/bu­-1003a­-battery­-aging­-in­-an­-electric­-vehicle­-ev

Další věc je nárůst vnitřního odporu s věkem a cykly. I to majitelé některých vozů potvrzují, že už auto nedá takový výkon jako dříve. Ono na 400V je při 100kW proud 250A, tam zvednutí odporu na 100mohm udělá pokles napětí o 25V, tedy o cca 7%, stejně tedy poklesne výkon.

Bude tedy zajímavé sledovat v následujících letech, jak se to začne projevovat. U auta člověk očekává, že bude sloužit dlouho, většinou se auta vyhazují tak po 25 letech a z hlediska ekologie je nejlepší, když jezdí co nejdéle. A pokud se EV začnou vyhazovat po třeba 12 letech, tak to moc ekologické není. I ceny ojetých EV to ukazují, padají velmi rychle, když cena klesne za 4 roky ze 1,2M na 500t, tak to je ztráta 175t­/rok. Prostě to ojeté moc lidí nechce. Je vidět, že EV zatím stále kupují jen nadšenci, ale tak je to vždy. Jen kdyby se to neprosazovalo tak ideologicky, ale nechal se tomu volný průběh...
Odpovědět0  0
Většina lidí ale pravdu překrucuje a obzvlášť to dělá dnes EU a vláda. Jak se říká, zloděj křičí chyťte zloděje, komunista nadává jinému, že je komunista atd. Na ty vaše absurdní skutečnosti odpovím, že svět není černobílý. Příklad: bydlíte u lesa, v lese je vlk, víte o tom. Jdete do lesa a vlk Vás napadne. Je zlý vlk nebo jste Vy b*bec, že jste tam lezl? A takto to ve skutečnosti většinou funguje. Můžete vlka respektovat a nic se nestane a oba budou v klidu žít nebo ho nerespektujete, lezete mu do lesa a problém je na světě. A podobně je to s Ruskem, s vakcínami ­(ne obecně, ale u covidu obzvlášť­), globálním oteplováním, green dealem apod. Mimochodem ­- zatím všechna opatření, která byla přijata v rámci ekologie a globálního oteplování byla kontraproduktivní ­(např. protěžování dieslů kvůlli nižším emisím CO2, přimíchávání biosložky do paliv, zavírání jaderných elektráren, podpora solárů a větrníků zvýšila emise CO2, zelená úsporám nezlepšuje ekologii, ale jen sype peníze bohatým atd.­). Vláda a EU nemá do nějakých dezinformací co kecat. Dnešní problém a problém prosperující společnosti vždy byl, že ten kdo nic neumí, se dere k moci a podle toho to vypadá. Podívejte se, koho máme ve vládě ­- místo lidí, kteří jsou vzdělaní v oborech, které společnost potřebuje ­(ekonomové, matematici, fyzici, kam spadají i příbuzné obory ­- elektro, chemie­), tak máme ve vládě převahu sociologů a politologů. Ti opravdu nemohou rozhodovat o věcech jako je ekonomika, green deal nebo vakcíny, když nemají základní ponětí o fungování. A proto přijímají hloupé zákony, které zase situaci zhoršují. Třeba důchody ­- takový politolog opravdu nemá ponětí, že v jiných oborech nemůžete po šedesátce pracovat na 100% a tedy prodlužovat odchod do důchodu není řešení, to je hloupost. Chcete aby Vás operoval stařec, kterému se klepou ruce? To samé nedostatek lékařů ­- zvýšení přesčasů není řešení, jen zadělání si na další problémy. Ano sociolog nebo politolog může dělat do 100 let, politik může dělat do noci, nemá žádnou faktickou zodpovědnost.
Odpovědět4  3
No já nevím, ale když je něco nazváno Full Self Driving, tedy Plně Samostatné Řízení ­(překlad z deepl­), ale musí se tomu člověk věnovat, tak prostě jen lžou. Horší než šmejdi, co nabízí cetky na předváděčkách. A to, že někde v manuálu napíšou něco jiného, na tom nic nemění. Kdyby se to jmenovalo Full Assistent Driving, tak ještě neřeknu, ale tohle? Mělo by si to vzít na paškál naše ministerstvo pravdy.
Odpovědět3  0
On je to vlastně takový vlak, jen místo kolejí má čáry a kameru. To jako když někdo vezme barvu a nakreslí tam čáru do příkopu nebo do stromu, tak to tam sjede? Já pořád říkám, že dnešní AI není AI, ale VI ­(virtuální inteligence­). Ve hrách dobrý, tam to nikoho nezabije, ale do života to nepatří.
Odpovědět0  0
Když se podívám na stránky NuScale Power, tak tam vidím to samé co před léty, jen jinak graficky zpracované. Neříkám lépe, protože dnešní styl dělat vše velké přes celou obrazovku s fonty velikosti 20 a výš nepovažuju za lepší. Čekal bych tam třeba fotky nějakého již testovaného reaktoru apod. Ale není tam nic. Takže první projekty budou asi jen testovací a kdo ví jak to s nimi dopadne.

Dále si pod modulární představuju, že přivezou konteiner ­(to byla představa modulárního reaktoru před léty­), kde bude skoro všechno, jako je to třeba u montovaných domů a pak se to už jen napojí a došolíchá. Ale ty nakreslené obrázky ­(ani to není projekt, ale vyloženě jen grafika­) ukazují něco jiného ­- v podstatě je to klasická elektrárna jako Temelín, jen menší. Ani náklady to moc nesnižuje. Proto taky tyto reaktory nikde nejsou, protože je to vše u slibů.
Odpovědět4  0
Cx 0.23 je pěkná hodnota, ale nesmíme zapomínat, že celkový odpor vzduchu je dán ještě vynásobením profilem vozu. A vzhledem k tomu, jak ta auta bobtnají, tak na tom asi nebude líp než nějaké 20 let staré prdítko s běžným Cx 0.3.

PS: nepatří tyto zprávy spíše na automobilové servery než na svět hardware?
Odpovědět1  0
Tak ten poslední odstavec bych klidně podepsal, taky mne neefektivita a laxnost neskutečně štve.
Odpovědět0  0
Jenže to pak není pramen. To byste musel ten tlak udržet i nahoře... pV­/T že? A co se týče toho čerpání dolů, tak to není tak jednoduché. A za druhé to pak právě určuje vydatnost toho tepelného zdroje, jestli je vůbec schopen tolik toho tepla dodat. Vezměte si tepelné čerpadlo zem­-voda, kolik musíte mít vydatnost, aby to vůbec dávalo smysl. Takový vrt ­(tedy bylo to asi 6 vrtů hloubky snad 200 m­) si kdysi nechal udělat soused a pak zjistil, že to nefunguje, protože to bylo málo vydatné. Druhý soused má pro změnu povrchový výměník a musel kvůli tomu rozvrtat celou zahradu. A tady se bavíme o několika řádech energie navíc, když by to mělo být pro celé Košice. Ona žádná energie zadarmo totiž není.
Odpovědět0  0
Fyzikálně ano, ale spotřeba se u aut udává přepočtená na 100km a ne na čas. I v autě ukazuje počítač okamžitou spotřebu přepočtenou na 100km a ne na čas. Ostatně to je to, co nás v reálu zajímá ­- kolik energie­/paliva se spotřebuje při převozu nákladu na určitou vzdálenost.

Pro srovnání mé auto ­- po městě tak 8­/l­/100km, mimo město tak 7 a po dálnici 9­-10. Ale je pravda, že moje auto 200 nejede.

Nemám nic proti elektrickým autům, mají své výhody a své opodstatnění, ale dnes za dvojnásobnou cenu jezdíte dráž než na benzín, navíc tam ani není žádná spotřební daň jako u benzínu, já ještě jezdím na LPG, kde je spotřební daň malá a jedu za polovic. Až politikům bude chybět spotřební daň z paliv a zavedou ji na elektriku a ta bude stát dvojnásobek, tak už to smysl nedává. Pokud bude ten proud stát polovic, tak by to smysl mělo. Smysl to dává teď jen tehdy, když to dobiju zadarmo ze solárů a to ještě ty soláry musí jet pořád a ne, že večer přijedu domu, nesvítí a nic nedobiju. Nehledě na to, že z normální zásuvky dobiju za hodinu tak 5­-10 km jízdy, na třífáz trojnásobek. Do práce stačí, ale na celodenní služebku ne.

Druhý příklad ­- jel jsem na hory na běžky, cca 150 km, s jedním přespáním, vracel jsem se ráno do práce, vyjížděl jsem a bylo ­-18. Rád bych slyšel, jestli těch 300 km ujedu, co baterka při této teplotě, kolik baterky sežere její vyhřívání a kolik sežere topení v autě během těch 3 hodin, tepelný ztrátový výkon auta se neudává, dvojskla ani trojskla to nemá, ani kastle není zateplená... Podle mne to ani Tesla nedá. S benzínem nebudu mít zvýšenou spotřebu, topení je odpadní teplo, motor bude mít navíc díky nízké teplotě vyšší výkon.

Ano pokud budu mít soláry, dobíjet z nich auto přes den a bude to auto na dojíždění do práce, dává to smysl. Já radši jezdím do práce na kole nebo MHD. Jinak to nedává smysl ani cenově ani ekologicky. Elektrické auto dává smysl jen pro toho, kdo ho vlastně nepotřebuje. Ale možná je to smyslem ­- nikdo si to nebude moci dovolit, auta nebudou.
Odpovědět0  0
To rozhodně poloviční dojezd nebude. Tam jde spíš o to, že to elektroauto bude v městském provozu a na okresce účinnější a ten rozdíl bude větší. Klasické spalovací auto bude účinné při plynulé jízdě, ať už je to rychle nebo pomalu, ale vadí mu časté brždění, řazení, práce se spojkou. Ona je také otázka, co je ten udávaný dojezd 400­-500km. Jestli je to 500km při jízdě do 40km­/h, tak OK, reálný provoz bude asi 300­-400km, ale na dálnici při 150km­/h bude spotřeba ještě vyšší, ale je to s druhou mocninou odporu vzduchu, ne třetí, takže těch 150km může být realita, když připočteme topení. U benzínových aut není takový rozdíl, protože mají malou účinnost při malém výkonu, nejlépe jsou na tom naopak při plném výkonu při otáčkách maximálního točivého momentu. Proto tam není takový rozdíl. Ale je to spíš nevýhoda těch spalováků než výhoda a je to také důvod downsizingu, že se zvýší účinnost při malém výkonu.
Odpovědět0  0
Pramen 200 stupňů? Ještě jsem neviděl vodu ohřátou na 200 stupňů. Navíc, ta teplota nic neříká, je to spíš otázka toho, kolik energie to dá. A čerpat nekonečně vodu zespodu taky nejde, to může vést k posuvům podloží a pak se budou všichni divit. Čerpat vodu po troškách do termálního bazénu ještě jde, ale brát toho kvanta nejde. Ony tyhle technologie zní sice hezky jako energie zadarmo, ale nic není zadarmo.
Odpovědět0  1
Přesně tak, 600W na 12V je 50A. To už je docela dost a více kontaktů to moc nezachrání, protože každý kontakt je jiný a nepotečeme jimi stejný proud. Ten šroubový spoj by byl lepší.
Odpovědět0  0
Tak každý ať si koupí co mu vyhovuje, já taky dám u notebooku spíš na výdrž než výkon, mám HP ENVY x360 s Ryzenem 7 3700U,konstrukce je solidní, a při normální práci je taky pasivní, vydrží až 10h, větrák se zapne, jen když je opravdu procesor značně vytížen, navíc oceňuji touchscreen a možnost překlopit displej. A hlavně klávesnice bez numerické části je k ničemu. A nemusel jsem za něj dát přes 100 tisíc, jen asi 27, používám v 90% Linux, takže mi naprosto vyhovuje a neměnil bych.
Odpovědět5  1
Takže z toho udělal Chevrolet Volt z roku 2010. Jenže ono to nedává energeticky smysl, to je účinnější rovnou pohánět pohon auta, než to ještě hnát přes generátor a elektromotor... Proto to už nikdo takto nedělá a hybridy používají motor rovnou na pohon. Ale jako recese dobrý. Trochu mi to připomíná, jak ve Španělsku svítili na solární panely zářičema přes elektrocentrály a s dotacemi se jim to vyplatilo :)
Odpovědět0  1
70% je moc dobrá účinost, vzhledem k tomu, že ten systém bude mít daleko větší životnost než baterie. Rozhodně bude ekologičtější. Asi už se budu opakovat, ale jsou to pořád zprávy z Číny, co vše udělali, ale z Evropy nic. Tady se řeší, jak sem neekologicky dostat tankerem plyn.
Odpovědět3  0
Měl by se ale na to také vztahovat televizní zákon, který dovoluje reklamy jen jednou za půl hodiny a v určitém rozsahu.
Odpovědět3  1
A u prototypu to skončí. Nechápu tu snahu pořád dělat humanoidního robota. Hlavně bysme k tomu potřebovali opravdu inteligentní procesor, ne ty AI náhražky. Ještě samořiditelné auto, které má cíl, kam dojet, si dovedu představit. Je to jednoúčelová věc. Ale humanoidní robot? K čemu bude? Na uklízení? Na to je lepší zase jednoúčelový stroj ­(pračka, myčka, vysavač­). Na hlídání dětí nebo obsluhovat důchodce? Děti ho budou týrat a důchodce mu bude nadávat a nakonec ho shodí z balkónu. :)
Odpovědět1  1
Ta normální zásuvka je 3,5kW, dodá auto za hodinu tak 5­-10 minut jízdy. U třífázové je to 3x tolik, tedy asi 15­-30 minut jízdy. A teď si vemte, že každý přijede domů a strčí auto do zásuvky. Na to ta trafačka na vesnici není stavěná. Proto také byl levný tarif, aby topné spotřebiče topily mimo špičku, nejen kvůli elektrárnám, ale i rozvodné síti. U běžného jističe v domě 25A navíc dobíjení auta sežere 16A, zbyde 9A. Sepne bojler, zapnete rychlovarnou konvici a ten jisitič vypadne. Rozvody na to nejsou stavěné. Takže nejen na městě je problém. Problém je to všude.
Odpovědět1  2
Pokud vydrží, tak to asi dají, možná to nebude zpočátku top, ale své místo si najdou. Pokud to manažeři teda nezaříznou, ti mají tendenci chtít top za desetinu peněz a desetinu času oproti konkurenci. A když ne, tak jsou schopni to vše zahodit. Ale tak to nikdy nefungovalo.
Odpovědět0  0
Popravdě nechápu smysl těchto robotů. Je to společenská hra pro lidi a nejzábavnější je právě to, že člověk dělá chyby. Jinak je to o ničem. To už by se mohlo třeba soupeřit v páce proti robotovi :­)

Ještě chápu, když hrají roboti proti sobě a testuje se algoritmus tvůrců. Nebo si zahrát s počítačem, když se nudím ve vlaku, ale takto je to nesmysl.
Odpovědět0  0
Má cenu ty 20­-30 let staré fabriky, co vyrábí tranzistory a diody, zmiňovat?
Odpovědět0  0
Sice to nemusí vypadat tak zářně, ale je to začátek, za pár let tu možná bude plnohodnotná konkurence. A jeto jedině dobře, více konkurence, lepší pro zákazníka. Škoda, že takové zprávy nejsou z Evropy.
Odpovědět2  0
No aby se tam mohl podívat, jinak by se tam nedostal nebo by za to musel zaplatit. Takhle si ty náklady ještě odečte z daní a nebude ho to stát nic.
Odpovědět4  0
99% patentů bych zrušil, protože nejde o nic světoborného, ale jen o aplikaci něčeho jiného. Tohle je to samé. Patentovatelné by měly být jen základní fyzikální a chemické principy, ne jejich aplikace. Nehledě na to, že firmy si patentují něco, co ani nemají a to ani v laboratoři. Jen proto, aby to za 20 let vytáhli, až to někdo opravdu zrealizuje a mohli vznikající konkurenci eliminovat.
Odpovědět1  0
Elektrokolo je v podstatě moped a podle toho by se s ním mělo zacházet. Na ježdění po sinicích OK, ještě bych je povolil po značených cyklostezkách ­(ne na cyklotrasách, ale kde je značka cyklostezka­), ale jinam nepatří a už vůbec ne do lesa. Tam ale bohužel provoz roste právě díky elektrokolům, stejné je to na horách. Na Šumavě a v Krkonoších je už klasických kol jen asi pětina. A s tím, jak lidé, kteří na to nemají fyzicky, se dostávají do míst, kam se jinak nedostali, tak roste ničení přírody, často ani nezvládají jízdu a s tím roste počet úrazů ­(někde jsem četl až 10x­). Takže já jsem určitě pro, aby se provoz elektrokol omezil, zařadil je mezi motorová vozidla a zakázal jejich používání, kam se nesmí s motorkou. Prospělo by to všem.
Odpovědět1  0
V tomto je ohromný potenciál, protože směrem k lepším procesům se přibližuje i průmyslový sektor, takže nejnovější procesy půjdou pro mobilní a desktopový segment a starší procesy se začnou využívat průmyslovou výrobu a IoT ­(NXP, TI apod.­) Bohužel kdo tenhle vlak nezachytil už dávno, už do něj nenaskočí.
Odpovědět0  0
Je dobře, že se začínají vyrojovat takové procesory, aspoň to zase rozjede soutěživost firem a inženýrů. Ale zase bych to moc nepřeceňoval, protože co se Applu povedlo, je hlavně spotřeba bez zátěže, v zátěži to zase taková sláva není, resp. je to na výkonu AMD­/Intel. Původní M1 sice Apple prezentoval jako 10W, ale to je jakási průměrná hodnota, maximum bylo změřeno na 39W, idle režim pak někde kolem 4W, což je výborná hodnota. A výkon v passmark má cca 15 tisíc. Pro srovnání, AMD Ryzen 9 5900HX má výkon v passmark 22 tisíc, typické TDP má 35W a maximum 45W. A to má Apple výhodu v menším procesu. Takže když AMD a Intel zapracují na spotřebě bez zátěže, tak na tom budou podobně.Řešením je pravděpodobně změna v architektuře tak, aby se zamezilo překlápění Flip­-flopů v době nečinnosti, myslím že je jedno, zda jde o ARM nebo x86. Každopádně se máme na co těšit. Ale bral bych teď tu prezentaci s rezervou, je to marketing, počkejme na testy. Když je něco uvedeno pojmy ­"až­", ­"lepší než­" apod., tak čekám nějakou kamufláž. Ano, je hezký, že notebook vydrží až 20 hodin, ale nikdo už neřekl za jakých podmínek, s jakým podsvícením, s jakou prací. A právě tu spotřebu vidím u notebooků jako největší plus, výkonu to má habaděj už teď a většina lidí na tom stejně jen píše maily nebo čumí na video. A pokud chce člověk výkon, tak sedne ke stolnímu PC. Takže Apple, dobrá práce a těším se, s čím přijdou ostatní a hlavně na to, až přejde AMD taky na 5nm. I když ­- mně je to teď skoro jedno, notebook mám nový, výkonu má habaděj, výbavu taky, vydrží 10 hodin, při normální práci se mu větráky vůbec netočí, takže je 95% času vlastně pasivní. Takže vydrží mi ještě dlouho :)
Odpovědět0  0
EU jako vždy přichází s velkou slávou s tím, co už všichni výrobci dělají. V podstatě všechny nové mobily mají USB­-C. Teda kromě Applu, ale to je irelevantní, klidně ať si Apple používá co chce. Tahle iniciativa je naprosto k ničemu. Je to stejné jako s úspornými žárovkami, když se LED zdroje začaly prosazovat v podstatě samy, protože to bylo konečně výhodné, tak EU zakázala žárovky.

Zajímalo by mne, co bude třeba za 5 nebo 10 let, až výrobci zase inovují a bude něco nového? To jako ze zákona nebudou moci používat třeba USB­-Y? Je to celé nesmysl. EU jako vždy nedělá, co má, ale vymýšlí kraviny.
Odpovědět3  3
Pro chladič je důležitá hlavně plocha, kterou se chladí a ne hmotnost. Pak samozřejmě záleží na tom, aby se to teplo dobře na tu plochu přeneslo a pokud je to děláno heat­-pipe, tak to asi funguje. A méně hustá žebra větráku budou mít výhodu v tom, že se nezacpou prachem. A v momentě, kdy je na trhu nedostatek hliníku a mědi, tak mi to přijde jako dobrý tah. Ekologové by měli jásat. My tady v Evropě máme tendenci pořád něco kritizovat, ale v tom Japonsku aspoň něco navrhnou a vyrobí. V Evropě už nedokážeme nic.
Odpovědět0  0
To není o ovládání cizího byznysu, ale o zneužívání monopolního postavení. Je to v podstatě stejné, jako bys sis koupil auto a cokoliv dalšího si do auta koupíš, tak by muselo jít před obchod automobilky, která by si z toho ztrhla 30%. Chceš do auta koberečky, dobíječku, držák mobilu, omotávku volantu? Koupíš si to o 30% procent dráž od automobilky. Nebo dokonce bys musel tankovat jen u pump automobilky, jinak by ti automobil neotevřel poklop nádrže. Přece automobilka musí mít kontrolu, co do toho leješ, jinak by ti nemohla poskytovat záruku...

Stejné je to s operačním systémem. Šel bych dál, v zákoně bych definoval, co je operační systém, a každý operační systém by se musel dodávat jen s otevřeným API. A šel bych klidně ještě dál ­- dodáváš programovatelný hardware? Musíš dodat jeho popis, popis všech registrů. Kdysi bývalo zvykem, že sis koupil jakoukoliv elektroniku a k němu jsi dostal schéma zapojení, aby sis to mohl opravit. Ještě mám doma Hi­-Fi věž i se schématem. A měli jsme auto Fiat 127, ke kterému jsme dostali servisní manuál, jehož součástí bylo třeba zapojení elektroinstalace, nákres celého vozu. Takže za mne to jde špatným směrem, stáváme se vazaly výrobců, jak si něco koupíš, tak v podstatě ztrácíš svobodu volby a výrobce tě má na špagátě jako pejska. A jediná cesta ven je zahodit koupený výrobek a přivázat se k někomu jinému. Ale kdo by dnes koukal na svobodu, že? Vždyť máme přece tu liberální socialisticko­-korporativní demokracii.
Odpovědět2  2
Autonomní řízení má být buď plně automatické, abych mohl sedět třeba vzadu a číst si nebo nemá být vůbec. Vše mezi je nesmysl. Nedovedu si představit, že auto řídí samo, kroutí volantem a když se splete a zabočí do pangejtu nebo neuvidí protijedoucí auto, tak mu to volantem znemožním. To nebude nikdy fungovat.
Odpovědět1  0
Nechci dělat chytrýho, ale to je nenapadlo, že když vrtají horninu a není tam žádná voda, která by horninu spojila, tak se ten prach vysype? Nebo snad čekali, že uvnitř toho vrtáku zůstane jen spojitá hornina? To by mohlo fungovat u čistýho kamene, ale pak by zase hrozilo, že vysunou vrták a kámen zůstane na místě a nezvedne se. Prostě to chlapci nějak nedomysleli... Teď budou popojíždět a hledat horninu, která by se nevysypala? Odhadoval bych, že na povrchu, kde není voda, bude prostě jenom sednutý prach a ten asi těžko navrtají. Snad jen vyjet na nějaký kopec­/vyvýšeninu, kde by ten prach být nemusel, ale vrtáním se to stejně na prach rozsype. Moc šancí jim nedávám.
Odpovědět2  3
Zahraniční firma bude stavět jen tam, kde je to pro ni výhodné z hlediska daní, pobídek, byrokracie a pracovního trhu. A ta fabrika je prostě jen babosed a zisky by stejně šly jinam. Takže dokud nebude nějaká technologická firma z Evropy, tak má Evropa smůlu, maximálně bude montovnou a stejně toho moc nezíská. Všechny technologické firmy Evropa buď vyhnala nebo zlikvidovala, tak se nemá co divit. Teď už to nezachrání nějaká pobídka. Jediné co by pomohlo je razantní snížení daní a byrokracie. Ale zatím se v Evropě dělá jen opak. Už jste slyšeli o nové bonzovací směrnici. kterou musí firmy dodržet?
Odpovědět0  0
Smutná je ta Evropa, které zaostává snad ve všem. Čtu to tak, že Evropa není pro firmy atraktivní, tak zde nikdo neinvestuje a také tak, že svým přístupem zničila a vystrnadila veškeré významné firmy. A přitom jich tu bývalo docela dost. Takto to dopadne všude, kde je socialismus.
Odpovědět0  0
Zrovna toto s hardwarovou konfigurací nesouvisí. Přeci jen tiskárna připojená přes USB­/Ethernet­/WiFi je zcela jiný problém. Navíc když problémy jsou rázu ­"nevytisne se obrázek v dokumentu­" apod. Spíš se ptám, co má systém co sahat na data, která se posílají do tiskárny, že to má takové následky. Že by nějaká analýza dat a šmírování?
Odpovědět1  1
Vždycky platilo, že kdo vyrábí, tak je na tom dobře. Vždycky jsem tvrdil, že ti, kdo mluví o moderní ekonomice jako o ekonomice založené na službách jsou pitomci. A nyní se to ukazuje čím dál více, Veškerá technologie už jsou jen v USA a Asii, ale v Evropě není nic. Je tu jen pár automobilek, které mají problém vyrábět, protože jim chybí čipy. Čekal bych, že tyhle stroje začnou skupovat právě třeba automobilky v Evropě. Ale zase jsou to číňani. A není třeba je předělávat na menší technologii, prortože se snadno použijí pro výrobu menších součástek pro embedded zařízení, IoT atd.
Odpovědět2  1
To bude zase pěkný tunel. To už je fakt lepší zavést dovozní cla.
Odpovědět0  1
No on je problém trochu jinde. Dnes je v podstatě socialismus ­(=korporativismus­), kdy na trhu je jeden nebo dva subjekty. Viníkem je nenažraný stát, který háže podnikatelům klacky pod nohy a těm 1­-2 monopolním subjektům to samozřejmě vyhovuje. Takže je nedostatek zboží stejně jako za bolševika a to nahrává vekslákům, akorát dnes se jim říká jinak, třeba scalpeři. Pokud by platili daně, tak je to v pořádku, jestli neplatí, tak si na ně má berňák vyšlápnout a jsou to prostě veksláci.

Kdysi tu bylo několik výrobců a problém s dostupností většinou nebyl. Dnes jsou výrobci dva ­(spíš jsou to designéři, protože výrobce je TSMC a Samsung­) a problém je. Třeba v Evropě už není vůbec nic. Tam jsme to s tím EU svazem dopracovali.
Odpovědět3  3
Tak zákony se neprosazují u firmy, ale v parlamentu. Problém je, že ty firmy jsou už tak velké, že jsou bohatší než státy a stát se jich bojí. A ti majitelé si začínají myslet, že jsou nad zákonem. A už se přestávají dodržovat i základní lidská práva ­(třeba listina základních lidských práv, která je součástí naší ústavy, zakazuje cenzuru­). Krásně toto bylo zpracováno v seriálu Elementary ­/ Sherlock Holmes ­- Jak prosté, kde byl taky takový majitel sociálních sítí, který podle dat začal analyzovat nadcházející zločiny a začal zabíjet lidi, u nichž algoritmus vyhodnotí, že chtějí někoho zabít. Jenže rozdíl v tom, někoho vymazat ze sítí ­(tedy cenzurovat ho­) a zabít už v dnešním světě nemusí být tak daleko od sebe. Protože pro někoho může být cenzura existenční. A může ho tak v podstatě zlikvidovat.
Odpovědět0  0
Na všechny sociální sítě by se měl vztahovat zákon o komunikacích, tedy listovní tajemství, zákaz čehokoliv sdílet s kýmkoliv a zákaz mazání čehokoliv, protože jen uživatel si určuje, jestli to chce sdílet nebo ne. A jakékoliv mazání a sdílení by mělo být možné jen na soudní příkaz. Jak by to vypadalo, kdybych si chtěl zavolat a operátor by to odmítl, že Pepu volat nesmím? Nebo budu s někým mluvit a v půlce se mi to típne, protože jsem řekl něco, s čím operátor nesouhlasí? A když zablokujou účet prezidentovi USA, to už je úplný vrchol.
Odpovědět3  0
"Jen jinde jsou lidi ochotni pracovat za nižší peníze­"

Tak to je dost zavádějící tvrzení. Lidé nejsou ochotni na některých pozicích za méně peněz pracovat proto, že jinde dostanou více a často za méně práce. V EU ­(tím EU myslím EU včetně ČR a je jedno, kdo ten příkaz vydal­) je tolik regulací a příkazů, co je nutné splnit, že na to prostě musíte někoho přijmout a zaplatit ho. Proč by někdo pracoval ve fabrice, když může sedět v kanclu a přehazovat papíry, protože jsme to v EU nakázali. Místo aby EU podporovala výrobu a prodej a když už dotace, tak do finálního zboží ­(např. ve formě úlev daní pro výrobce nebo podporu dopravy od výrobce­), tak podporuje vstupy ­- nesmyslná školení, dotaze v zemědělství za hektar apod. a nikoho ani firmu pak nezajímá, že neprodává a nevydělává.

Zrušil bych veškeré současné dotace, zrušil bych daň z příjmu, zavedl nepodmíněný příjem ve formě životního minima, zrušil veškeré sociální podpory kromě zdravotních hendikepů, a co si kdo kde vydělá klidně na ruku, bych neřešil. Tím se zlevní práce a nebude takový tlak na zavádění průmyslu 4.0. V rámci toho by bylo možné zrušit úřady práce a sociálky a tím značně ušetřit. Ušetří to i formám papírování a daňové optimalizace, DPH bych klidně i zvýšil, tím se daně přesunou na prodej zboží a to i na dovážené zboží, zvýhodní se domácí práce oproti dováženým výrobkům. Místo všech ekologických daní bych zvedl jen jednu ­- přepravní daň, aby se výrobky netahaly přes celý svět a často tam a zpátky. Politici místo nějakého řešení přijdou vždy jen s nějakými nesmyslnými návrhy jako zrušení superhrubé mzdy, přitom ta debata je bezpředmětná, protože matematicky to lze vždy přepočítat na jednu daň, ať už se to daní jakkoliv.

Problém je, že takové změny by musely být v rámci EU a i kdyby si jeden stát něco takového chtěl zavést, tak to směrnice EU nedovolí, protože jsou v nich stanovené minimální různé daně, a zrušit daň z příjmu nedovolují. A kdyby třeba ČR vystoupila z EU a něco takového zavedla, tak EU hned zavede cla a bude chtít takový stát zlikvidovat. Takže zavést to lze jen v rámci velkého státu nebo celku, aby se firmám vyplatilo tam ty fabriky postavit, místo toho tahat zboží přes celý svět. Takže bohužel nerealizovatelné.
Odpovědět3  0
Potíž je v tom, že v EU je socialismus a nic z toho nebude, maximálně pár firem schrábne peníze a výsledek bude nula. Tato iniciativa to jen dokazuje, protože ve zdravé ekonomice není třeba takové fiktivní cíle vytvářet. EU v podstatě vystrnadila vysokými daněmi a velkými regulacemi všechny firmy a ta samá EU to chce napravit tím, že firmám, které ještě něco dělajé, vezmou peníze a dají je někomu jinému? Ale můžeme si za to sami, my chodíme k volbám...
Odpovědět14  3
To je trošku zvláštní, že je výkon v multicore v podstatě stejný. Jestli to nebude třeba horším chlazením a větším přiškrcením frekvencí při plné zátěži, kdežto původní tak omezen nebyl. Takže bych si asi počkal na finální produkty a nic z toho neodvozoval.
Odpovědět7  0
Nevím, jestli z nás někdo dělá blbce, ale omezení výkonu a spotřeby na baterii je přece spíše zapnutí omezení ze strany operačního systému. Stejně tak si můžu toto omezení vypnout a jet na plný výkon i na baterii. Je pravda, že u Intelu to moc konfigurovatelný není, ale i tak. Zdá se, že Intelu asi teče do bot, když se uchyluje k takovýmto tvrzením. Ale dobře mu tak.
Odpovědět8  0
Každý chce toho druhýho oškubat, čest už v tomto světě není. Třeba umělcům taky platíme za média, disky apod. přestože si na ně nahráváme vlastní data. To je stejná sviňárna. Za stejnou blbost považuju, že umělci dostávají poplatky za hraní jejich písniček třeba v rádiu. Vžyť je to pro ně reklama, aby lidé šli na jejich vystoupení. Mají se živit hraním a ne tím, že sedi doma v křesle. To by třeba firma vyrábějící toustovač mohla chtít poplatek za každý udělaný toust v kavárně. To je ale blbost, co?
Odpovědět0  0
Na obrázku vidím 6 tantalů ­(to jsou ty POSCAP­) a kolem spousta keramických kondenzátorů ­(to jsou ty MLCC­), takže mi moc není jasné, proč se říká, že jsou použity jen POSCAP. Samozřejmě nevidím, kam jsu ty keramické zapojeny, určitě je tam více napájecích větví a je možné, že opravdu některé napájení je nemá, že by jádro? Obecně by tam měly být jak NP0, tak X7R, tak tantaly, aby bylo podchycené celé spektrum, ale je možné, že nějaké kondíky jsou i přímo na čipu, těžko říct. Takže těžko soudit podle nějakého obrázku, když nevidíme celé zapojení. Ale nedivil bych se, kdyby to někdo zpackal a klidně za nestabilitou můžou být chybějící keramické kondenzátory. Ale pak by asi update ovladačů nestačil.
Odpovědět0  0
No musím říct, že je fakt o dost svižnější. A jestli bude žrát míň paměti, tak na tý mojí starý paštice to bude znát dvojnásob.
Odpovědět5  0
Jinými slovy jsou ty antiviry k ničemu... Jen zpomalují počítač. Otázka pak ještě je, jestli ho ty antiviry najdou, když už tam je. Možná najdou vadnou verzi CCleaner, ale pravděpodobně nenajdou ten kód, který se tam mezitím stáhnul bokem, protože ho zatím nikdo neobjevil.
Prostě nejlepší antivirák je člověk... ­(a Linux ;­) )
Odpovědět0  1
Dřív se tomu říkalo heuristika, snaha analyzovat kód programu, co dělá a podle toho se snažit najít virus. Výsledek byl plno falešných hlášení.

Dnes se tomu bude říkat umělá inteligence, výsledek bude šmírování, protože polovina poběží na vzdáleném serveru, a rovněž falešná hlášení, takže něco zase přestane fungovat. Navíc to bude zase zpomalovat počítač. Nevím, proč si MS myslí, že dokáže něco líp, než antivirové firmy, které nedělají nic jiného? Jen proto, že nějaký manager zavelí?

Ale to, že po roce se Wokna zpomalí na desetinu rychlosti, to neřeší...
Odpovědět0  0
Já taky, stejný vzhled, 19 palců, akorát je to PVA ... po konstrukšní stránce dobrý a poměr stran 5:4 je pro text lepší než 16:9
Odpovědět2  0
Malé doporučení ­- asi dnes není vhodné opomíjet Linux a zavést na to třeba speciální kategorii. Jako desktop je dnes použitelný i laikům ­(dokonce často jednodušší instalace systému a hlavně programů­) a hlavně studentům, ušetří se za software a hlavně ­- výběr bude zcela jiný díky podpoře Linuxu různých výrobců ­(především u grafických karet­). Platí jak pro notebooky, tak pro sestavy.
Odpovědět0  0
Naopak, jede W7 na pociteci s 384MB RAM a 1GHz procesorem? Nejede.
Odpovědět0  0
Pravděpodobně ano, z aplikačního hlediska v tom není rozdíl, bude ale asi nutné nainstalovat DirectX 9
Odpovědět0  0