Zaujala nás proto nabídka královehradecké firmy TN Trade na zapůjčení rozličných chladičů Titan, od nejběžnějších pro Socket 7, přes Pentium III až po chladiče pevného disku a celé skříně. Do redakce nám dorazilo celkem 17 zařízení udržujících teplotu počítače na provozuschopné úrovni.
V rámci úspory místa a vašich peněženek, pokud se připojujete vytáčenou linkou, jsme na tuto stránku umístili pouze malé "přednáhledy" obrázků, které si můžete zobrazit kliknutím a prohlédnout si zmiňované chladiče detailněji.
Jako první přišly na řadu klasické chladiče pro Socket 7 procesory. K dispozici jsme měli celkem čtyři typy, navzájem se od sebe lišily masivností pasivní části (anglicky heatsink) a napájecím konektorem. U větráčků s třívodičový konektorem lze monitorovat rychlost otáčení (pokud to podporuje základní deska). Chladiče využívající velký napájecí konektor (pro pevné disky) jej mají samozřejmě průchozí, takže není třeba obětovat disk nebo CD mechaniku. K procesoru (resp. Socket 7 patici) se připevňují klasickým způsobem, na spodní straně je speciální vrstva zlepšující kontakt s procesorem a tím i odvádění tepla. Větráčky mají kuličková ložiska, to znamená tišší chod a delší životnost. Všechny čtyři typy si můžete prohlédnout na obrázku. Čím více se váš procesor zahřívá (to platí hlavně pro procesory Cyrix), tím masivnější chladič je vhodné použít.
Dále přišly na řadu chladiče pro Pentium II - SECC provedení (procesor je uzavřen v kartridži z obou stran). Čtyři chladiče se od sebe opět liší masivností, na spodní straně uprostřed je speciální vrstva. V tomto případě si myslím, že nemá příliš smysl, protože chladič doléhá celou plochou na "obal" procesoru, nikoliv na čip samotný. Když už, tak měla být tato vrstva přes celou plochu chladiče, závada to ovšem žádná není. Větráčky mají kuličková ložiska, napájeny jsou třemi vodiči ze základní desky, takže lze monitorovat rychlost otáček. Za povšimnutí stojí velmi dobře vyřešený způsob přichycení k procesoru. Na principu sevření čelistí se chladič naprosto hladce nasazuje i odnímá (žádné páčení šroubovákem). Tento princip bohužel nebyl použit (z neznámého důvodu) na nejmenším z testované trojice (nasadit šel snadno, ale pro odstranění bylo nutné napnout všechny síly). Poslední z naší čtveřice testovaných chladičů pro SECC (Pentium II) jakoby z oka vypadl prostředně velkému modelu, jediným rozdílem je "temperature control" umožňující přizpůsobit otáčky ventilátoru teplotě procesoru (neměli jsme bohužel základní desku, která by tuto funkci podporovala, takže jsme ji nemohli vyzkoušet). Za pátý ze čtyř PII chladičů lze považovat chladič pro Celeron, který se od svých "větších bratříčků" liší masivností (je z nich nejmenší) a způsobem uchycení (ten bohužel tak propracovaný není).
Největšího macka z této pětice jsme podrobili poněkud důkladnějšímu testování. Posadili jsme jej na Pentium II 450MHz, mezi procesor a chladič zastrčili teplotní čidlo a měřili co umí. Abychom procesor trochu protáhli, nechali jsme běžet demo Quake 2. Teplota dosáhla necelých 60 °C, při zvýšení frekvence na 504MHz vzrostla na 68 °C, na 526MHz vyšplhala na 72 °C (to je pořád celkem cool).
V nabídce Titanu nemohou chybět ani chladiče pro Pentium III, tedy SECCII provedeni - zadní strana procesoru je zakrytována, přední je otevřená, aby chladič lépe dolehl (tady už má speciální teplovodivá vrstva smysl, protože zlepšuje kontakt s procesorem). K dispozici jsme měli dva, prakticky stejné (kuličkové ložisko, tři vodiče na základní desku). První z nich má zmiňovanou "temperature control" a velmi dobře vyřešený způsob uchycení (snadný a plochý). Způsob uchycení druhého je odlišný, poněkud těžkopádnější, ale co je horší - úchytka na zadní straně procesoru odstává, takže do některých základních desek nelze takto chlazený procesor vůbec zasadit (konkrétně Intel Seattle - masivní kondenzátory za Slotem 1 brání zasunutí procesoru).
Chladič procesoru není ničím zvláštním, takže pojďme na zajímavější věci. Z nabídky Titanu nás zaujal maličký chladič s větráčkem určený pro chlazení čipů (ponejvíce grafických). Současné grafické čipy totiž šlapou procesorům, co se frekvence týče, na paty. Vždyť Voodoo3 3000 pracuje na frekvenci 166MHz (Voodoo3 3500 dokonce na 183MHz), přesto však má pouze pasivní chladič. Pro testování trpaslíka od Titanu jsme zvolili grafickou kartu Voodoo3 2000, protože ta se, podle našich zkušeností, zahřívá nejvíce (třítisícovka má masivnější chladič). Odstranili jsme proto (malý) pasivní chladič z karty Voodoo3 2000 a nahradili jej aktivním Titanem, výsledek vidíte na obrázku. K čipu se chladič přilepí (vrstva lepidla je nanesena, stačí sejmout ochrannou fólii). My jsme ještě mezi chladič a čip vsunuli teplotní čidlo, abychom mohli posoudit, jak dobře si chladič vede. V Quake 2 se teplota bez zapnutého větráčku (pasivní chlazení) vyšplhala na úctyhodných 90 °C, takže jsme raději honem ventilátor zprovoznili a skutečně, teplota poklesla na přijatelných 70 °C (pokles teploty byl znát i na dotek). Napájení ventilátoru se připojuje dvěma vodiči k základní desce, takže není možné sledovat otáčky. I přesto se nám tento mrňous jevil jako nejužitečnější z "nestandardní" (mimo chladiče procesorů) nabídky.
Potřeba chlazení se pomalu přesouvá i do oblasti pevných disků, jejichž rychlost dnes dosahuje až 10.000 otáček za minutu, takže při provozu je takový disk docela horký (už při polovičních otáčkách se disk v těsné, uzavřené skříni slušně zahřívá). Není ale nic jednoduššího, než si pořídit chladič pevného disku. K tomuto účelu jsme od Titanu měli chladiče hned tři. První dva se vkládají do 5,25" pozice a foukají na pevný disk zepředu (nasávají vzduch zvenčí). Pro uchycení pevného disku do 5,25" pozice jsou k oběma chladičům dodávány držáky. Odlišnosti jsou ve velikosti použitých větráčků (v každém chladiči jsou dva) a jejich umístění.
Jejich schopnosti jsme vyzkoušeli na pevném disku Seagate Barracuda 9,1GB se 7.200 otáčkami, který schraňuje data na našem interním serveru. Bez chlazení se teplota na povrchu disku vyšplhala na 65 °C, po uvedení chladiče v činnost poklesla s prvním chladičem na 55 °C, se silnějším na 50 °C. Bohužel se nám nepodařilo s Barracudou chladiče vyfotit, protože už tak se začínali ozývat netrpělivější kolegové, kterým bůhvíproč vadilo, že server chvilkami nejede.
Třetí chladič pevného disku je poněkud jiného ražení, vkládá se do pozice nad disk (zabere celou 3,5" pozici plus další pozice na disk) a fouká teplý vzduch z útrob počítače ven (chladí tedy nejen disk, ale celou skříň).
Speciálně pro chlazení celé počítačové skříně jsou určeny ventilátory, které se vsazují do pozic pro add-on karty ze zadní strany počítače (uberou ovšem pozici pro některou z karet nebo konektorů). Do rukou se nám dostaly dva modely, které se lišily prakticky jen designem. Oba foukají přehřátý vzduch ze skříně ven. Ku prospěchu věci budou určitě v nadcházejícím horkém létě, kdy je teplota uvnitř počítačové skříně přece jen o poznání vyšší než v zimním období.
Titan nezapomíná ani na majitele notebooků, pro které je určen chladič do PC Card (PCMCIA) slotu. Po jeho vložení a spuštění Windows chladí vnitřek notebooku, kde jsou všechny komponenty hodně natěsnány a udržení dostatečně nízké teploty při práci je obtížnější než u desktopů. Ačkoliv je k chladiči dodáván jednoduchý program pro DOS, nepovedlo se nám jej pod tímto operačním systémem zprovoznit, pod Windows pracuje automaticky. V dodávce je s vlastním chladičem i elegantní kožené pouzdro, do kterého jej lze uložit v případě, že jej nepoužíváte.
Poslední zajímavá věcička se značkou Titan, kterou jsme měli od TN Trade k dispozici sice přímo nechladí, ale stará se o to, aby se chladit nepřestalo. Malá, nenápadná krabička dokáže sledovat, zda se otáčejí k ní připojené ventilátory, a pokud ne, spustí zvukový alarm. Ke čtyřem konektorům "hlídače" (Active Alarm kit) lze připojit jeden nebo dva ventilátory (jeden velký a jeden malý konektor), druhé dva konektory (opět malý a velký) slouží k napájení (pozor, použít lze pouze jeden, jinak dojde ke zkratu). Pokud se některý z připojených větráčků přestane otáčet (přepínačem na boku je nutné vybrat režim - jeden nebo oba větráčky), "hlídač" začne hrát jednoduchou melodii. Bohužel dost slabě, takže můžete poplach přeslechnout, pokud nemáte počítač v tichém prostředí. Pípá ale vytrvale, takže časem na sebe zřejmě přece jen upozorní, silnější zvuk by ale nebyl na škodu.
Co říci závěrem ? Chlazení kterékoliv komponenty počítače nemůže nikdy uškodit, zvláště pokud máte problémy se stabilitou (příčina může být samozřejmě i jinde, než v teplotě). Všechny testované produkty se nám jevily jako kvalitně provedené, což potvrzoval jejich naprosto tichý chod (u alarmu by naopak více decibelů neškodilo), stejně jako snížení teploty. Detailní testy jsme prováděli jen u těch produktů, které se nám jevily jako zajímavé a u kterých jsme předpokládali, že něco rozumného naměříme. Chlazení skříně, například, je sice také důležité, projeví se ale více v menší skříni s větším množstvím komponentů, proto jsme se spokojili pouze s ověřením funkčnosti a snadnosti instalace. Pokud bychom chtěli přesně sledovat vliv na teplotu u všech zapůjčených chladičů, mohli bychom dopadnou jako v té pohádce (a pokud neumřeli, tak tam chladí dodnes :-), navíc recenze plná čísel by asi brzy začala nudit.
Českou domovskou stránku chladičů najdete na snadno zapamatovatelné adrese www.chladice.cz, anglická stránka Titanu je na www.titan-cd.com.
K testování zapůjčil: TN Trade
