Redwood Materials zveřejnil výsledky recyklace Li-Ion a NiMH akumulátorů

Velkým tématem poslední doby s nárůstem počtu elektromobilů je to, co se bude dít po vyřazení těchto akumulátorů. Pokud nejsou vadné nebo nadměrně opotřebované, mohou posloužit ještě v úložištích energie např. k ukládání energie z obnovitelných zdrojů, což se i běžně děje. Akumulátory, které k tomu už nejsou vhodné, jdou na recyklaci. Procesy pro recyklování prochází v posledních letech dramatickým vývojem, který značně zvyšuje efektivitu a množství získaného materiálu pro opětovné použití. Je zde mnoho firem, většinou startupů, které chtějí do rozjíždějícího se vlaku naskočit co nejrychleji, a už nějakou dobu mají v provozu své pilotní továrny s prozatím velmi malou kapacitou. Jednou z nich je i společnost Redwood Materials. Ta má v Kalifornii a Nevadě sběrná a recyklační centra a nyní se podělila o údaje z prvního roku provozu.

 

 

Společnost spolupracuje s automobilkami Toyota, Ford, Volvo a Volkswagen, od nichž získává vyřazené akumulátory z jejich elektromobilů. Zatím je ale k dispozici jen velmi malé množství akumulátorů. Prvním důvodem je to, že spousta z nich se ještě používá v úložištích, druhým důvodem je pak to, že jde o akumulátory z prvních generací jejich elektromobilů, které se tehdy vyráběly v mizivých počtech. V podstatě je problém, že ani není moc co recyklovat. Alespoň prozatím ne.

 

Centrum tak v roce 2022 z elektromobilů zpracovalo jen 1268 akumulátorů, které vážily přibližně 500 tisíc liber (toto číslo je jistě hodně zaokrouhlené, přesně by to bylo 227 tun, takže můžeme předpokládat něco mezi 200-250 tunami). To znamená, že průměrná hmotnost akumulátoru byla okolo 180 kg. Může se vám to zdát jako podezřele nízké číslo, jehož vysvětlení přijde s dalšími údaji. Celkově šlo o baterie z 19 různých elektromobilů a hybridů, přičemž 82 % článků bylo typu Li-Ion a 18 % NiMH. Kde se nám tu vzaly články NiMH? Tyto typy využívá Toyota u mnoha svých hybridů, kde jsou úplně maličké baterie, což nám také vysvětluje, proč je průměrná hmotnost jen tak malá.

 

Dalším vysvětlením je to, že starší nyní vyřazované elektromobily měly malé akumulátory, napoví i značky. Třeba VW e-Golf měl jen 24,2kWh akumulátor, který přesto vážil 318 kg. Ford Focus Electric měl jen 23kWh Li-Ion LMO baterii, která vážila 303 kg. K tomu přidejte 30-80kg baterie z hybridních Toyot a číslo začne vypadat docela normálně. Méně než 5 % přijatých akumulátorů bylo poškozených, nějak vadných nebo ze svolávacích akcií. Firma hovoří také o tom, že se jí daří získat zpět přes 95 % materiálů, jako je lithium, kobalt, nikl a měď. Zajímavou informací je to, že jednou z velkých překážek pro efektivní a levnou recyklaci jsou dnes náklady na dopravu. Akumulátorů je tak málo, že se jich dopravuje malý počet, což pak cenu celého procesu na dané množství zvyšuje.

 

Recyklace je zisková v případě malých baterií z mobilních zařízení, ale prozatím to neplatí pro akumulátory z automobilů z výše zmíněných důvodů. Ještě dodejme, že společnost by měla do konce roku vybudovat nové recyklační centrum v Karolině a spustit zde první recyklační linku. Cílem bude rozšířit toto centrum do takové velikosti, že má zpracovávat 100 GWh akumulátorů ročně, což odpovídá zpracování akumulátorů z více než milionu EV za rok. Department of Energy’s (DOE) by na to mělo společnosti půjčit 2 mld. USD.

 

Zdroj: arstechnica.com, redwoodmaterials.com