Roveru Perseverance se nepovedlo sebrat první vzorek, NASA hledá příčinu

Perseverance by měl být prvním článkem, který pro misi Mars Sample Return připraví vzorky těch nejzajímavějších objektů. Zásobník z kapslemi by si pak měl převzít evropský rover pro naložení do rakety MAV (NASA), která s nimi vylétne na oběžnou dráhu Marsu a z ní pak pomocí sondy (opět ESA) už poletí k Zemi. Ale to je ještě otázka budoucnosti, nicméně sběr vzorků měl začít už nyní, ale něco se nepovedlo. 

 

 

Perseverance nyní již s okolo poletující Ingenuity zkoumá geologické objekty v kráteru Jezero a nedávno měl za úkol provést první sběr vzorků. Potřeboval jej provést dvakrát, a sice jednou pro vlastní laboratorní přístroje a podruhé pro uložení do trubičkového zásobníku, jichž si rover veze celkem 42 a alespoň 35 z nich by mělo být naplněno. 

 

Využit je k tomu Sample Caching System, mechanismus, který má za úkol materiál přímo z příklepové vrtačky dopravit do sterilních zásobníků a přitom jej vyfotit. Materiál by v tomto případě měl zůstat uvnitř dutého těla vrtačky. 

 

Na první fotografii můžete vidět otvor, který byl vytvořen na jednom z míst, jež bylo předem obroušeno, čili více než pečlivě očištěno od případných nánosů. NASA si přitom předem ani nebyla jistá, zda vrtá do původní vyvřelé horniny, nebo do usazeniny, ale nyní to vypadá na lávový původ. 

 

 

Přímo z dutiny vrtáku by tak vzorek měl putovat přímo do trubičkového zásobníku, aby byl příště otevřen až na Zemi, ovšem NASA mohla nyní ukázat jen vyvrtanou díru a prázdný prostor s komentářem, že při zkušebních testech se nikdy nic podobného nestalo a že Mars nepřestává překvapovat. 

 

 

Celý proces vrtání až po uložení vzorků přitom probíhá autonomně a dle telemetrie probíhal normálně až do doby, kdy se systém pokusil změřit objem vzorku a sonda se nesetkala očekávaným odporem. Nyní se NASA chystá využít aparát WATSON na konci ruky, který pořídí detailní snímky vyvrtaného otvoru a poté se už inženýři pořádně zamyslí, aby další pokus mohl být úspěšný. 

 

Je samozřejmě možné, že vzorek se prostě rozpadl na prach, který z dutiny vrtáku snadno unikl, ovšem s tím se nedalo automaticky počítat. V případě mise Phoenix z roku 2008 se totiž ukázal (potenciálně) přesně opačný problém, neboť vzorek Marsu byl příliš lepivý a naopak tu byl problém jej dostat dále do testovacích přístrojů. S velice sypkým materiálem se zase potýkala sonda HP3 v misi Insight, která kvůli tomu nedostala potřebou oporu ve svých pokusech proniknout pod povrch a NASA tyto pokusy nakonec vzdala. 

 

Zdroj: NASA