CUDA nepouziva primarne C++ ale C.

Pocitam, ze Intel vyda nejake predpripravene knihovny se zakladnimi rutinami ve stylu FFT. Jak bude vypadat SDK netusim, ale dovedu si predstavit moznost m.j. pouzit bezne paralelni konstrukty ­(thready pro vetsinu jazyku­). A uvidime, co nato Erlang :­-)

Jak rikam ­- naprosto netusim, jak to dopadne u GPU. x86 je tam vyhoda, ale mala.
Soucasne GPU jsou trochu programovatelne, ale ve srovnani s x86 ­(ARMem, Power architekturou, Sparcem...­) je to zoufala nahrazka. CUDA nevypada nijak strasne, ale prijde mi to pro mnoho veci jako ­"malo spatne­" reseni. Paralelni x86 by v mnoha pripadech byla pro programovani prijemnejsi, protoze by nenutila vyvojare tolik ohybat datove struktury.

Larrabee a fuze je pravdepodobne neco dost jineho. Fuze od AMD ma byt spojenim klasickeho CPU a kalsickeho GPU do jednoho balicku ­(a snad i na jeden kus kremiku­), Intelovsky +­-ekvivalent jsou nektere varianty Nehalemu ­(Havendale­). Je to reseni heterogeni. Co prinasi Intel je unifikovana masivne paralelni architektura s x86­-64 instrukcni sadou. Zda se bude hodit na hry netusim ­(48xx i 2x0 jsou pekne rychle kusy kremiku­), ale vsadim boty, ze po ni skoci spousta vyvojaru, vedcu a inzenyru, kterym jsou dnesni top procesory malo, GPU se jim programuji s obtizemi a maji dobre paralelizovatelne ulohy.

Proti USB 3.0 stoji spise FW S3200. Je docela dobre mozne, ze bude USB papirove lepsi a FW lepsi v praxi, tak jako tomu bylo doted ­(ale nechame se prekvapit­).
Kazdopadne zatim je FW800 nejlepsi dostupna technologie pro ty, tkeri to mysli vazne a nechteji se pustit do opravdu enterprisovych reseni typu SAS, FC...

Vyzadovat ne, ale pouzivat velmi pravdepodobne ano.

Moc se mi nechce verit tomu, ze by NVidie nebyla DX 10.1 schopna, jen nejspise hraje nejakou pochybnou politickou hru :/

Takze S3 DX 10.1 podporuje, NVidia ne? ;)

Atom nejspis o mnoho vykonejsi nez ty nizkotaktovane Celery nebude, mozna naopak. Podle mne neni Atom trebas pro domaci server zadna velka vyhra.
Jsem docela zvedavy na nove procesory od VIA, vykon by uz nemel byt tak strasny a budou mit akceleraci sifrovani...

Ale mam dojem, ze ten podil byl jenom pro retailove kanaly ­(ale i tak velmi slusny uspech­).

Muzes to podporit nejakymi fakty? ­(A pokud ano, tak nezapomen i na cenu vyvoje)

Jakym zpusobem se k disku dostavaji klice?

Nenasel jsem podrobne specifikace. Je ve skrini misto pro 2 3.5­" disky?

Do subnotebooku to asi dobry napad neni, ale pro ­"desktop replacement­" by o te moznosti slo uvazovat.

A jeste jednou: nepocitaji se jadra ale procesory. ­(A nepodcenujte schopnost nekterych z nas pouzit i enormni mnozstvi vykonu, kdyz je po ruce. Lide si nekupuji Macy Pro a podobne stroje protoze potrebuji naklady do ucetnictvi.)

Limity jsou na procesory ­(pocitano podle soketu­), ne na procesorova jadra, takze ten limit neni tak tvrdy, jak by se mohlo zdat ­(ale na druhou stranu je to stale pekny opruz, pokud vezmu v uvahu Solaris, xBSD nebo Linux­).

XP Pro maji omezeni na 2 CPU, Home na jeden.

U Vist je situace popsana tady: http:­/­/www.winsupersite.com­/showcase­/winvista_editions_final.asp ­(edice Business N, Business, Enterprise a Ultimate podporuji 2 procesory, ostatni 1­)

Vsadil bych se, ze minimalne u Vist SP1 nebude to omezeni ani tak v kodu jadra jako spise v licencni politice. Takze s trochou hrani <em>nejspis</em> technicky pujde Visty SP1 provozovat na ctyrcestnem stroji, ale pravne to koser nebude.