reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od starmen (5)
Otázka k bodu B.
Takže normálové mapy z toho v podstatě udělají Phongovo stínování ­(normály i pro body uvnitř trojúhelníků­)?

Ikdyž to je vlastně asi něco jiného. Phongovo stínování si normály dopočte podle algoritmu tudíž si je ­"nějak domyslí­" kdežto u normalových map už je to předem dané a tudíž více odpovídající realitě ? Takže poměrně jednoduchým způsobem se vytvoří lepší vzhled než u Phonga s menšími nároky na výpočetní sílu s drobným nárůstem objemu přenesených dat ­(mapy­) ?
Odpovědět0  0
Mno za 4 roky si na GF6800 s novými hrami člověk asi ani neškrtne asi jako teď na Riva TNT­/TNT2 ­(cca taky 4 roky staré karty­). Osobně jsem jen jednou koupil dražší kartu ­(novinku­) a to Radeon 32MB DDR ­(v podstatě R7500­) a za dva a půl roku jsem byl s ní pěkně omezován po výkonostní stránce. Takže životnost i těch nejrychlejších karet je tak max. 2 ­- 3 roky pokud chce člověk hrát ty nejnovější hry a nevadímu, že koncem životnosti bude hrát na hodně snížené detaily. Nechci předbíhat a nejsem jasnovidec, ale myslím, že jakmile se začnou pořádně rozšiřovat hry pro PS 3.0, tak už bude GF6800 starý železo ­(ale nemusí tak být­). Taky se ale může stát, že se vývoj a vydávání rychlejších karet zastaví např. kvůli technologickým limitům.

Co se týče pouštění do nových technologií, tak nevím nevím. Jednak nové featurky dávají obě firmy a druhak nV teď přeskočila celou jednu etapu ­(nV40 je nV45­), takže k tomuto pokroku byla spíš přitlačena. Je ale pravdou, že GeForce, GeForce 3 i GF6800 jsou v jistém směru novátorské. Revoluční nechci říkat, neboť se to říká o každé druhé generaci. Ještě mám v živé paměti ovace při vydání GeForce, GeForce 3 a teď GF6800. Pořád je to ­"Revoluce jako tu ještě nebyla­".. :­-D. Pro mě byla zatím snad jediná revoluce a to Voodoo 1, ikdyž jsem jej nevlastnil.

PlayStation 3: Hehe :­-D. Ještě teď mám v živé paměti jak se spekulovalo o Xboxu před jeho vydáním zda nahradí PCčka. Měl mít v sobě procesor PIII Coopermine ­(tuším 733MHz, ale specifikace se měnily­) a hlavně revoluční GK od nV s brutálním výkonem, která se v PC snad ani neměla oběvit nebo až za dlouhou dobu. Taktéž se začali licencovat herní tituly pouze pro tuto platformu ­(HALLO­). MS tenkrát narval pěkný prachy do nV aby mu vyvinula GK jádro.To jádro byla v podstatě GF3 a kde dneska je tato karta a kde je dneska PIII Coopermine 733 MHz že.. :­-D. A kdy vyšlo Hallo a na čem se hraje že.. :­-D Opravdu novinky chce příjmat s chladnou hlavou ;­-­).
A taková rezerva pravděpodobně nikdy nebude, protože jakmile je jistý výkon, tak se ve hrách vždy najde pro něj uplatnění ­(alespoň prozatím­).

A průměrné PC na 5­-10 let ? Mno nevím, ale před deseti lety tu byly tak cca 486tky. A pokud už člověk dělá jen obyčejnej kancl, tak nějaký to PII ­(cca 5 let­) by mu stačit mohlo. Ale málo kdo má na kancl. práci linux a M$ aplikace jsou hodně rozežraný. Aby např. slušně běhaly W2K s Office 2000­/XP tak to chce alespoň rychlej disk a min 128MB RAM. Na iC 433, 8GB starej Seagate a 32MB se mi na jedný mašině W2K s pár nainstalovanými programy natahovaly cca 5­-7 minut !!! a vypínaly 3!!!. Na AMD K6II­-500 s 64MB RAM a rychlým 80GB diskem to jakž takž šlo, ale práce příjemná to nebyla.
Takže pokud půjde vývoj pořád cca stejně dál, tak to tak jednoduché asi nebude.
Něco jinýho jsou např. specializované stroje, terminály, řídící mašiny apod. ale to je jiná kapitola.
Odpovědět0  0
Já jsem trubka, děkuji.
Odpovědět0  0
Není vývoj jako vývoj. To, že to někde přineslo ovoce neznamená, že to přinese ovoce všude ;­-­). A hlavně někde stači nějaká ta desítka miliónů až miliardička a někde i s bilionem ve vývoji nemusí být uspokojivé výsledky.
Peníze jsou opravdu hodně, ale všecko rozhodně nejsou a vše s nimi neuděláš. Musí se nechat čas a prostor na to, aby přišly myšlenky, nápady, řešení a technologie ;­-­).
Odpovědět0  0
... a zase tu jede flame. :­-D Co z toho máte :­-D.

Dá se nějak sledovat diskuze mailem aniž bych do diskuze musel přispět ?
Odpovědět0  0
Tak mě napadá, že to bude zvyšovat šum na vodičích a větší délka spojů tomu taky zrovna moc neprospěje. Bude to vyvažovat to vyšší napětí a taky bude hodně záležet na provedení.
Odpovědět0  0
Hehe.. zkus si přečíst pořádně co jsem napsal, zamyslet se a případně poposkočit :­-D. Já netvrdím dávat peníze jen na projekty s jistým výsledkem. Ale když jde např. o získávání energie a mám jistou sumu peněz, tak dám radši na něco nejistého ­(výzkum článků­), nebo např. Ropné sondy :­-D. Až by byl nedostatek např. ropy a oni řekli ­"sorry, prachy jsme narvaly do výzkumu článků a né do těžby, takže není ropa, choďte pěšky­" tak to by se asi taky moc nelíbilo:­-D. Samozřejmě je to přehnané a nerealistickél. To jen tak pro pochopení. Mimo to do výzkumu solárních článků jisté prachy tečou. Není jich moc, ale jdou tam ­(aspoň co jsem slyšel tak před třemi­-čtyřmi léty­).

Samozřejmě dotování jakéhokoliv výzkumu, který má potenciál přinést nějaké výsledky je rozumné. Nikde neříkám nic jinýho ty ­"kokino­" :­-D. Akorát se to musí dělat s rozumem a nemyslet si, že když do toho teď napumpuju miliardy peněz, tak že budu mít téměř okamžitě výsledky. Peníze nejsou všechno. Tím jsem nenarážel přímo na AI ­(česky UI­). Rozvíjení těchto technik je určitě přínosné a dobré, nicméně jsem tím poukazoval právě na to, že do toho napumpovali snad ti Japonci hafo peněz a mysleli si, že to přinese téměř okamžitě výsledky.

Když jsme v tom, tak co se týče AI, tak jsou např. už spíše filozofické teze typu, že mozek je seskládán z atomů, tudíž z diskrétních součástek takže teoreticky lze modelovat na atomové úrovni přesně diskrétními technikami, takže kdyby byl tak výkoný počítač a lidstvo mělo kompletní znalosti mozku, tak by šel tento mozek poměrně přesně ­(dle nich absolutně přesně­) namodelovat počítačem, takže by tento model pak myslel stejně jako člověk. Nicméně třeba na nějaký vážný výzkum tohodle pravděpodobně doba ještě pořádně nevyzrála neboť není tak výkoný stroj ­(a asi dlouho nebude­) který by dokázal ve snesitelném čase simulovat tolik jednotek ­(atomů­) a tatkéž není kompletně znám mozek, ikdyž se o něm již hodně ví. A např. do tohodle projektu pravděpodobně nemá cenu rvát velké peníze, neboť to dostane smysl až bude kompletní znalost mozku a dosti výkoné stroje. Pak se ale vyskytuje druhá fylozofická otázka ­(která mimo jiné napadla mne :­-D O­-­) ­) zdali někdy může být tak výkoný stroj, který by např. obsahoval X atomů a dokázal by simulovat v reálném čase Y atomů tak, že X=Y nebo dokonce že X<Y což podle mne nejde a snad vždy to bude muset být X>>Y což je to technologická hranice ;­-­). Teda za předpokladu, že nebudeme něco zanedbávat že :­-D Pak je to něco jiného ;­-­). Ale to jsem se zase dostal tam, kam jsem nechtěl O­-­) :­-D.

P.S. celá současná AI jsou jen většinou poměrně slušně seskládané algoritmy když se stane tohle, udělej tohle a ­"přemýšlení­" se nahrazuje velkou databází dat, případně se používají fuzzy množiny, expertní systémy apod. To ovšem neznamená, že to nemá budoucnost.
Odpovědět0  0
Co se týče změny v oboru, tak je to i to, co jsem napsal ­- koupení patentu auta na vodu nějakým ropným gigantem. A je pravda, že někteří movití silou peněz ovládají věci, které by nemusely, nicméně s těmi solárními panely nechápu jak si můžete být tak jistý. Všechny ty investice, co říkáte, jsou vesměs do projektů, které s velkou pravděpodobností zaručují hodně energie. Pravda, investice do TF už tak jistá není ­(možná to byla chyba, kdo ví ­- to ukáže čas­), ale jaderná technoligie už něco dokázala, kdežto solární panely ­(výkoné­) je věc pořád ještě ne jistá. Je to něco podobného jak když Japonsko ­(nebo čína ?­) narvaly miliardy dolarů do výzkumu umělé inteligence s obrovskými cíli. Sice částečně něco dokázli, ale za ty prachy to rozhodně nestálo ­(resp. to ukáže čas­). To, co z toho viditelně pro společnost vylezlo byly akorát ti jejich kovový psi ­(Sony nebo co to bylo­). Takže né do každýho projektu se vyplatí rvát prachy horem spodem. Něco chce svůj čas.
Odpovědět0  0
Ale no tak. Jestli se ti chce vrátit na stromy, tak prosím. A ani vývoj zastavovat není rozumné neboť právě vývoj ­(výzkum­) nebo ­"návrat na stromy­" je podle mne jediné možné řešení energetických problémů. Aby jsme to utáhli z alternativních zdrojů, tak by se musel udělat asi pořádnej krok zpátky. Samozřejmě ale plýtvat by se nemělo. S tím souhlasím.

Původní komunistický režim je kapitola sama pro sebe a nemá cenu to rozebírat.

Ať si kdo chce co chce říká, výkon je potřeba a s tím bohužel souvisí i spotřeba neboť současná technologie není tento problém schopna řešit. Plno lidí tvrdí na co ten výkon, ale výkon nebude dostatečný ještě hodně dlouho ­(s pohledu nás asi nikdy­). Pro mě bude začátek výkoných procesorů tehdy, až zvládnou v reálném čase simulovat např. lidský mozek, různé chování látek na atomové úrovni, plno věděckých simulací, virtuální realita atd. Toho se ale asi nikdo z nás a možná ani naše děti ­(a možná vůbec nikdo ať už kvůli technologickým limitům či kolapsu společnosti­/vyhynutí lidstva apod.­) nedožijí.

Co se týče ozáření, materiálů a pod., tak na to jsou rozhodně znalejší lidi než já O­-­), nicméně pokud vím, tak to není ani tak moc žhavé. V podstatě jediný problém je právě samotná reaktorová místnost a úložiště paliva. Voda se tuším v Primárním ani sekundárním okruhu nevyměňuje :­-D ­(ani už jsi nepamatuju, jestli v sekundárním okruhu je ještě radiokativní, ale myslím, že ještě trochu jo­), materiál snad jen přepravní boxy, kterých taky zase tak obrovské kvantum není, stroje opět snad jen přímo v elektrárně. Ono zapečetit a hlídat jednu budovu, která vyrobila obrovské množství energie a sklad vyhořelého paliva podle mě tak nákladné zase nebude.
Odpovědět0  0
Jestli bych mohl poprosit o ty čísla, tak bych velice rád. Nebo stačí odkaz ať to tu moc nezabírá. Rád bych si to přečetl. Předem děkuji.

Jinak souhlasím s tím, že jakékoliv využívání neškodných ­(pouze neškondných nebo relativně méně škodlivých než konvenční­) alternativních zdrojů je rozhodně dobré a ulehčilo by to přírodě.

Jinak ještě otázka. V souvislosti s tepelnými čerpadly mne napadla jedna taková věc. Ona je to možná blbost, takže očekávám, že mne někdo porazí argumenty :­-D. Přesně totiž nevím jaký je poměr ohřívání země slunečními paprsky a chladnutím jádra země. Mám ten dojem, že jádro země neustále chladne ­(ježkovi oči.. od energetiky ke geologii :­-D ­). Ono to možná bude znít směšně, ale nemůže se stát, že používáním tepelných čerpadel ­(myslím ta, co jsou v zemi. Né ta povrchová u spádovosti teplot např. potok ­- les­) by se mohla zvýšit rychlost ochlazování jádra? Ono v tom rozměru to opravdu zní směšně :­-D Průměr země je přes 6,5 tisíc Km a tyto tepelná čerpadla jsou sotva pár metrů pod povrchem, ale přece jenom kdyby se používala opravdu ve velké míře a třeba ve větší hloubce ­(stovky metrů pro větší teploty ­- teplotní spád­). Nemohl by to být problém ? Vím že je to obrovská zásoba tepla ­(energie­), ale to se tuším o uhlí či ropě na začátku dobívání tvrdilo taky.
Odpovědět0  0
Hehe, taky pravda. Proč chodit na komára s kanónem že.. :­-D
Odpovědět0  0
OK, omouvám se, sypu si popel na hlavu.
Odpovědět0  0
Mno každopádně by to možná stálo za změření. Pokud si dobře pamatuju, tak na 12V větvi ta CD­-ROM žarala při přehrávání Audio CD něco kolem 1A a to to nejsou skoro žádný otáčky při přehrávání audio. Samozřejmě disk je něco jinýho, ale stejně těch 8W celkem se mi zdá opravdu nějak málo, ale možný to asi je.

Sakra teď jsi mi nasadil brouka do hlavy... já snad vrazím mezi svůj disk IBM 120GB a napájení ze zdroje digi ampérmetr :­-D. Jestli se k tomu odhodlám ­(celkem pochybuju jednak z lenosti a druhak z nedostatku času O­-­) ­), tak pak napíšu co jsem změřil...
Odpovědět0  0
Hehe ty proudy resp. výkony jste vzal kde ??

http:­/­/www.seagate.com­/cda­/products­/discsales­/personal­/family­/0,1085,616,00.html

Tak třebas 120GB SATA Barracuda:

Maj to tam nějak divně popsaný, ale pokud jsem to pochopil, tak 12V větev chce 2.8 A +­/­- 10% což činí 33,6 W. Ale mate mě pak neuvední i 5V větve, takže ten PM bude asi pro tu 5V větev ­(nějak se v tom nemůžu vyznat­) a např. Seek má 13,5W. Takže pokud je to pro tu 5V větev ­(což si myslím já­), v Seek má disk tak 33,6 + 13,5 = 47,1 W. A nebo je ten PM komplet pro disk a pak by měl komplet disk v Seek 13,5 W, což se mi ale nechce věřit. Ikdyž na druhou stranu možná ten max. proud 2.8A je jen na ­"náraz­" neboli startování disků. Když jsem měřil jednu starší 24x CD­-ROM tak při rostáčení mi šla ručička na zdroji s ukazatelem odběru max 2A za roh.

Ale možná jsem se sekl. Mají to popsaný fakt divně.
Odpovědět0  0
Byl to překlep. Je mi jasný, že účinost a účiník je něco jinýho ­(jsem mimo jiné vodmaturovanej vyučenej elektrikář­). Ale bylo to myšleno tak, že pokud nekompenzuješ účiník, tak tím zatěžuješ síť. A pokud se nepletu ­(kurva já jsem tak sklerotickej až to bolí. Už skoro nic si nepamatuju :­-­/­), tak i jalový výkon ti točí elektroměrem resp. elektroměrem točí výkon zdánlivý ­(P = U * I ­- přepona trojúhleníku ČINNÝ ­- JALOVÝ ­- ZDÁNLIVÝ­). Aspoň teda myslím. Teď už kurňa nevím. Kdyžtak mě oprav.
Odpovědět0  0
Kdyby byly dva naprosto stejné Enermaxy a jeden s aktivním a druhý s pasivním PFC, tak kterej by byl asi těžší ? Ten co tam má nějakou tlumivku jak kráva nebo drobnou elektroniku.

Trošku bokem: Jednou jsem demontoval kompenzátory účiníku z nějakých stanic. Měly v sobě osm smotanejch měděnejch plátů místo drátů a byly ve dvou velikostech. Ten jeden menší smotec vážil 30Kg, větší 50Kg :­-D
Odpovědět0  0
V podstatě souhlasím, akorát by se dle mě měl brát průměrný příkon a ne maximální výkon zdroje.

broz:
V tomto článku jsou napsaný jednotlivý výkonový spotřeby komponent... Podle toho, jak moc je vytěžuješ odhadni jejich příkony. Si vymyslím. Např. disk 20­-50W. Semtam málo kdy kopíruju data, tak odhadnu průměrně 28W. Mám CPU Bart. 2600+ ten má tuším 30 ­- 70W s SW chlazením ­(teď z hlavy přesně příkony nevím?­) a jedu SETTI @ Home takže furt max, tak si odhadnu 70W. To posčítáš a dejme tomu, že ti vyjde 150W. Pak si musíš zjistit, jestli tvůj zdroj má PFC. Pokud ne, vynásobíš těch 150W cca 1­/­(0,60­) ­- převrácená hodnota účinosti ­(odhadovaná účinost 60%­). Pokud PFC máš, tak v případě pasivního cca 1­/­(0,8­) a v případě aktivního cca 1­/­(0,95­). toto zjistíš na stránkách výrobce zdroje. Takže dejme tomu, že nemáš PFC. Takže ti vyjde, že ti PC spapá 250W. A dál postupuješ tak, jak psal ­"Bukanyr­".

0,250kWh * průměrný_počet_hodin_deně * 365dnů_­(přestupnej_si_dobvolíme_zanedbat_:­-D­) * 4Kč_za_kWh = tolik_platím_za_PC

Odpovědět0  0
No to jo. Samozřejmě přebytky jsou nutný ­(a taky v noci se nemůžou odstavit eletrárny že... nájezd tepelné z připraveného stavu ­(tuším nějakejch 400 stupňů­) je dva dny­)
Nicméně jsem to myslel tak, že po temelínu se měli prý odstavovat některý tepelný elektrárny a místo toho se navýšil přebytek a víc se prodává. radši bych měl menší přebytek a více čistýho vzduchu, jenže EZ si spočítaly, že takto pochopitelně vydělají.
Odpovědět0  0
To je přesně ono. Stavět tepelný elektrárny, ničit přírodu a plundrovat přírodní zdroje. Za nějakejch X stovek až tisíců let, pokdu to lidstvo přežije, se bude popadat za hlavu jací jsme to byly v jednadvacátým století barbaři. A budou ukazovat prstem na lidi, kteří už budou dávno mrtví a kterejm to tudíž bude úplně jedno. Jenže to už bude pozdě.

Je mi z toho zle.
Odpovědět0  0
njn. Jak jsem psal ještě před tím, než začala tato bouřlivá diskuze. ­" některý lidi bych mlátil do palice dokud se jim tam nerozsvítí­". A tyto Rakušáky taky.

P.S. Zrovna já s otcem jsme na jedný fotce v novinách když jsme byly na cykloturistice zrovna když blokovali přechod a nemohli jsme projet... Takže já to měl z přímýho přenosu :­-/
Odpovědět0  0
Ty mi mluvíš z duše člověče ;­-)
Odpovědět0  0
2 Lawman:

Tak jsem se podíval na tu biomasu a kousek výš máte můj skromný výpočet s použitím jednoho staršího příkladu kterej jsem našel a zkrátil. Když to shrnu, tak kdyby nahradili elektrárny na biomasu naše tepelné a jaderné elektrárny, tak při stejným výkonu by naši biomasu zlikvidovali v rozmezí cca 1 ­- 2 měsíců. Takže ­"ktera by s prehledem vyresila energeticky problem­" se nekoná, spíše naopak.

A já si mám něco zjišťovat :­-D. Nechápu lidi co kážou vodu a pijou víno.

Jinak dobrá pomůcka pro zamyšlení: Když je to tak dobrý, tak proč to tu ještě není?? Ono totiž ­"lidské vědění­"/vědci blbci nejsou a kdyby opravdu byla nějaká dobrá alternativa a nějakej ­"pakoš­" na to nekoupil patent a nezablokoval to ­(jako již zmiňované auto na vodu­), tak by to tu pravděpodobně dávno bylo. Samozřejmě se ještě musí brát v potaz vliv ceny.

Odpovědět0  0
Dobře.. takže u nás je 7,7 megatun biomasy pro využití. Našel jsem teď jeden starší příklad, skráceně:

Elektrárna výkonu 340MW spaluje uhlí s výhřevností 13MJ­/Kg ­(tzn jako hnědé uhlí­). Elektrárna jede na 80% výkonu, účinost je 36% ­(standartní účinost tepelných elektráren­). Dení spotřeba uhlí ?
Výsledek : cca 5kilotun

Takže tato elektrárna by kompletně skonzumovala 7,7 megatun biomasy za 1540 dní. U nás je tuším něco málo přes deset tepelných elektráren a mají tuším většinou i větší nebo stejné výkony, takže kompletní naše biomasa by byla pryč za cca 100 dní když uvažujeme jen tepelné elektrárny.
Takovej Temelín, kterej má 2 TW ­(každý blok 1TW­) by pochroupal danou biomasu za cca 2­/3 roku ­(cca 260 dní­).

Na tom odkazu nepíšou, jestli je to kompletní zásoba, nebo roční ­"zisk­", ale řekl bych, že spíše kompletní ­"zásoba­" resp. ­"přítomnost­". Ikdyby to byl ­"roční zisk­", tak by to současný stav neuzásobovalo ani omylem. Kdyby se do toho opřeli všechny naše tepelné a jaderné elektrárny, tak by 7,7 Megatun skonzumovali v rozmezí cca jednoho až dvou měsíců.

Takže by to mohla být max. jen alternativní výpomoc pro současné elektrárny nebo malinké elektrárny v odlehlých olastí.

Jinak děkuji za odkaz, zase jsem se něco dozvěděl.
Odpovědět0  0
No jo, ale jde o to v jakejch projektech. Řekněme na vytápění např. objektu budiž, ale uzásobovat takovou elektrárnu není jen tak. Už si to přesně nepamatuju a čísla jsem zapoměl, ale mám dojem, že ty vagóny, co jsem psal jezdí do jedné průměrné tepelné elektrárny obden a jejich fakt hodně. Vychází to tuším ­(ale fakt už nevím­) něco kolem několika jednotek, desítek či stovek kilotun za pár dnů, ale fakt si nevzpomínám. Drobné elektrárny budiž, ale jak jsou malé.. ? aby to nebylo jenom něco jako větší větrná elektrárna.

A k druhýmu odstavci. Ano. Však já taky jsem proti jakémukoliv používání jaderné energie, které vede ke spadu­/zamoření okolí.To je ale jiná kapitola než jaderné elektrárny. A ­"cílem mého­" měření nebyly havárie či pokusy, ale samotné elektrárny ;­-­) Samozřejmě, že když někdo někde dělá pokusy, tak to tam ­"zaneřádí­", ale opakuji, že to je jiná kapitola a s tím já taky nesouhlasím.
Co se týče posunů měřítek bohužel musím souhlasit. Osobně mi to dost vadí a vadí mi slepost některých lidí vůči tomuto. Nicméně to nesouvisí se ­"škodlivosti jaderných elektráren­".
Odpovědět0  0
Jak jsem napsal, tak souhlasím s tím, že to je v podstatě jen na lidech. Neochvějnou důvěru v ně nemám, ale počítám s jistými přísnými opatřeními pokud jde o tak závažnou problematiku. Samozřejmě to není stoprocentní. A naivní možná trošku jsem, přiznávám. Jinak já napsal, že třebas Černobyl byla chyba obsluhy. Měl jsem v ruce i materiál s časovými údaji krok po kroku co se stalo od započetí testu až po ­"výbuch­" černobylského reaktoru.

S těmi zdravotními riziky taky souhlasím a rozhodně ozáření je opravdu ­"hnusné­" a ­"zákeřné­" ­(­"neviditelné­") a ničí hromadně. Když ale vezmeme škody napáchané Jadrnými elektrárnami a tepelnými, tak kdo zatím způsobil více škod.
Co se týče rakoviny, tak většinou potkává rakovina lidi staršího věku a jednak dříve se nežilo tak dlouho a druhak se žilo daleko ­"zdravěji­". Samozřejmě to může ­(resp. má­) souvislost s radiací, ale pouze tou ­"uniklou­" resp. z nehod, pokusů atd. SPíše je to ale úplně něčím jiným. Když dělali měření v okolí Dukovanské elektrárny, tak zaznamenali takřka nepostřehnutelné zvýšení radiace. V podstatě člověk schytá větší dávku před televizí, daleko větší ­(až stonásobně, ale už nevím přesně­) při letu letadlem ­(aspoň pokud si pamatuji­) nemluvě o rentgenu. Takže to je spíše způsobeno tímto než elektrárnami.

S tím odhadem války je to vždy jak se kdo zachová.
To 2. myslíte, že kdyby vyhodil jadernou elektrárnu do luftu, tak by se neodsoudil k podobnému problému ať už vyhození elektrárny jeho nebo zhozením jaderné bomby?
Co se týče terorizmu, tak souhlasím. To bude problém asi vždycky ­(ikdyž kdo ví za takovejch x stovek až tisíců let­).
Jinak v podstatě souhlasím.

K těm omylům. Je jsaný, že pro návštěvníky je to vyšperkováno a lidi jsou od plno věcí odstíněni.Ale já jsem neporovnával jenom fakta z exkurze ale kompleně zabezpečení, která jsou všeobecně známá.

Jak jsem již napsal. Pokud by byl výkoný, bezpečný, ekologický zdroj energie, pak není co řešit. Jaderná energetika ani podle mě není nějaká moc košer. Jenom se mi to zdá rozhodně menší zlo než tepelné elektrárny.

O té biomase jsem si ještě nic nezjistil ­(ikdyž to mám v blízké době v plánu­), ale první, co mě hned napadlo je jeho ­"výkonost­". Např. do tepelných elektráren jezdí vagóny a vagóny, kdy jeden váží 120tun. tento vagón se obrátí vzhůru nohama a vysype na přepravník!! pak se uhlí rozemel na prach a ten se vhání do kotlů. Je to v podstatě během okamžiku spáleno. Je to obrovské množství energie. Pokud jsem to dobře pochopil, tak biomasa je v podstatě něco ve smyslu dřeviny. a dřeviny ­(pokud vím­) nemají tak velkou výřevnost jako uhlí. Navíc to uhlí je rozemleté na prah a dokáže velkou energii vydat v poměrně krátké době, takže mě napadá, jestli tohle bioamasa dokáže taky a jestli při tak velké spotřebě by vůbec stihla růst. Ale opravdu o tom nic nevím. Je to jen to, co mě zrovna napadlo. A druhá věc. Proč už to teda nepoužívají?

"ps: ­"ale doufám, že jevyměnily a nebo zkontrolovali a opravili:­-D­" NO COMMENT ;­-­)­" No dobře no :­-D
Odpovědět0  0
Jak jsem napsal o kousek výše,tak se omlouvám, pokud to vyznělo, že dělám ze všech těchto aktivistů ­"blbečky­". Plno jich o tom hodně ví a mají svůj korektní názor na danou problematiku podloženou znalostmi. Navíc si je cením tím, že aspoň něco udělají narozdíl odemě, kterej jen sedí a brble. A taktéž v plno otázkách s některými hnutími souhlasím.

Nicméně jsem dělal narážky hlavně na ty, co jsou hodně vidět a dělají hlavně ­"bordel­". Viz třeba vběhnutí na trať při velké Pardubické. Tito u mě blbečci jsou.

Jinak o jaderné energetice něco vím.
Jak jsem napsal, na biomasu se podívám, opravdu o ní nic nevím.

Když jsme u těch alternativních zdrojů, tak dalším možným je rozklad vody na vodík a kyslík, což se používá u auta na vodu ­(na který bohužel koupila patent nějaká ropná společnost­) nebo u baterií ­"nové doby­" ­(ikdyž v nich se to nespaluje, ale jen slučuje zpátky­).

Takže ještě jednou pokud to vyznělo, že mám neblahá smýšlení se všemi ekology, tak se omlouvám, nebylo to tak myšleno. Sám jsem poměrně ­"ekologicky­" smýšlející člověk.
Odpovědět0  0
Omlouvám se, jestli to vyznělo že dělám z ekologů blbečky. Všeobecně uznávám chytré lidi, ale když pak člověk vidí nějaké lidi z greenpeace jak se přiavazujou ke kolejím a nebo někteří ani neví o čem mluví a podobně, tak to není normální. Neříkám, že takový jsou všichni, ale tihle jsou bohužel nejvíc vidět.

Jinak s tou druhou stranou je to taky bohužel pravda. Nejvíc mě osobně naštvali ­(a nejen asi mě­), když zdůvodňovali temelín tím, že pak odstaví nějaké tepelné elektrárny a po dostavění vesele jedou všechny dál a elektrika se prý prodává.
Odpovědět0  0
Mno v tom případě teda ale je jeho úkolem eliminovat vliv kapacitního nebo induktivního charakteru zátěže a né zvlnění.
Tzn aby zdroj odebíral jen činný výkon a nezatěžoval jalovým.
Odpovědět0  0
Bordel: Normální hlubiné úložiště. Stejně jsou radioaktivní prvky v přírodě a místy celkem hustě, ikdyž rozhodně né tolik jako ve vyhořelém palivu. Nicméně hlubiné úložiště to ­"akorát shromáždí­" a radioaktivita stejně ven neprochází.Je to bezpečné. Lidi z toho většinou mají strach z neznalosti. Závažnějším problémem je možnost nějaké havárie a to už opravdu je problém, protože to chce disciplinu a spolehlivost provozovatele. Ale myslím, že by si to žádnej provozovatel nelajzl udělat nějakej průser. To je ale problém druhý, závažný, který se dá jistě řešit.

Samozřejmě při válce by vznikly problémy... ale pokud by byla válka, tak v dnešní době proč lítat letadlem nad nepřátelské území nebo tam hnát obyčejnou raketu, a něco sestřelovat, když tam můžu z ­"pohodlí domova­" nahrnout skladované rakety s atomovými hlavicemi a dlouhou dráhou letu že. Navíc jaderné zbraně již nehrajou prim, ale dnes se spíše orientuje na biologické zbraně. Daleko větší účinek a jen mrtvoly bez sebemenšího poškození okolí. To je ­"budoucnost­" velkých válek ­(doufám, že nepřijdou, protože by to asi bylo to poslední, co by lidstvo udělalo­).

Ozáření radiací není hezká věc. Nicméně taktéž se může poukázat na lidi s obrovskou alergií, dýchacími problémy, zničenou přírodu a jiné mimo jiné díky tepelným elektrárnám. Nemluvě o velkém podílu na skleníkovém efektu který nás všechny možná zabije. To jsou věci, které jsou nedílnou součásti právě např. tepelných elektráren. Jaderné jsou naprosto čisté a navíc mají obrovskou účinost oproti tepelným, akorát se musí dávat bacha, což je problém z druhé strany. Osobně jsem pro jadernou energetiky s přísnými pravidly a kontrolou.

Dukovany jsou jedna z nejbezpečnějších jaderných elektráren. Co se týče kabeláže, tak nevím, ale určitě to mají nějak podchyceno. Navíc je tam tuším nějaká poměrně slušná požární ochrana. Další věcí je, že v Dukovanech je reaktor, který ­"nebouchá­" a právě nejhorší věcí, co se může stát je únik z primárního okruhu. Celá reaktorová místnost je čímsi chráněna ­(už nevím přesně čím­), že kdyby hrozilo jakékoliv nebezpečí, tak se kompletně tuším čímsi zaleje, co nepropouští nebo neutralizuje radiaci. Ale už si to fakt nepamatuju. Zajímal jsem se o to tak před osmi lety a byl jsem tam mimo jiné na exkurzi. Nejdál však ve žluté zóně.
Temelín je věc druhá a tam už jsem byl na vážkách. Co se týče kabeláže, tak opět nevím, ale kompletně ji předělávali protože nevyhovovala nějakým normám a myslím právě zrovna kvůli té oddělenosti. Hlavním problémem Temelína ale je, že se stavěl dlouho a střídalo se tam plno firem. Například záložní generátory pro případ kompletního výpadku, kdy musí být nějaká energie na ovládání reaktoru, byly sice zakonzervovány po dodání, nicméně nebyly po několik let zkoušeny a za tu dobu ­"narezly­" a zestárly. Nevím, jak je to s nimi teď, ale doufám, že je vyměnily a nebo zkontrolovali a opravili:­-D. A takových problémů tam bylo plno. Ale pochybuju, že by si chtěl někdo ­"lajznout­" nějaké radiační problémy.

Co se týče alternativy, tak pokud se najde něco čistého, bezpečného a nějakým spůsoben nevyčerpávajícího zdroje v každé situaci, tak je to bezdebat ten správný směr. Přiznám se, že o biomase nic nevím, ale to, co píšete zní až moc hezky. Pokud by to opravdu šlo, tak by to byla paráda. Ale určitě to má někjaké to ­"Ale­"...

Sakra zase jsem se nějak moc rozepsal.. :­-D
Odpovědět0  0
Opravdu dobrý článek.

Já jsem teda o PFC nic nezjišťoval, ale myslel jsem si, že PFC je něco podobného jako korekce účiníku... ?
Odpovědět0  0
Nechci tu rozpoutat flame o energetice, ale v Černobylu to podělali oni. Rusové dělali test, vyřadili nějaké kontrolní mechanizmy a vymklo se jim to z ruky. Pak se jim přáhřálo a vytavilo jádro. Bouchlo na dvakrát. První výbuch zvedl 1000tun těžkej betonovej příkrov a druhej rozšířil radiaci. Tohle byla havárie z blbosti Rusů.

Jinak teď už jsou jaderný reaktory úplně jinýho typu a nebouchají. Maximálně v nejhorším může dojít k porušení primárního okruhu a úniku radiace, ale to je téměř nemožné.
Jsem člověk mající rád přírodu a ochraňující zvířata apod., ale greenpeace a jim podobný bych nakopal dopr.... Většinou jsou to lidi jdoucí za penězmi, publicitou, nebo rádi jen dělají bordel a nebo o dané tématice neví nic, jen nadávají. Strčil bych jim hlavu nad komín tepelné elektrárny. Jaderná energetika je téměř jediná naše možnost čisté energie. Jejich návrhy na alternativní zdroje jsou skoro nemožné. Větrný elektrárny mají žalostně malý výkon a ještě kevšemu by do nich musely foukat sami, sluneční nápodobně akorát by se na ně možná muselo svítit baterkama :­-­) a u nás už více vodních elektráren asi nepostavíme neboť naše spádovost řek je téměř vyčerpána. Navíc zdroje uhlí jsou omezené a spalujeme si zásoby, které by byly potřeba na jíné účely, ale tak je to i s ropou. Lidi jsou prostě telata a podřezávají si větev na které sedí a skoro nikdo to nevidí. A skleníkovej efekt ani nemluvě.

Nějak jsem se rozkecal, protože tahle tématika je mi osinou v zadku a některý lidi bych mlátil do palice dokud se jim tam nerozsvítí. Např. tuším Ruský prezident ­(nebo kdo to byl­) pronesl, že proti skleníkovýmu efektu nic dělat nebude, že sněhu mají dost...

Už fakt končím...
Odpovědět0  0
Nemá tak čistě náhodou SATA 150MB právě 150MB pro jeden kanál ?? A na jeden kanál jeden disk ? tzn. dva disky v raid je pořád jeden disk na jednom kanálu?? :­-D

Jinak ano, rychlost disků stoupá, ale otázka je kdy 150MB přestane stačit... ale s nasazováním nových technologií souhlasím. Kdyby se říkalo pořád, že se to nevyužije, tak tu dnes půlku samozřejmých věcí nemáme.
Odpovědět0  0
V posledním přízpěvku jsem jen vrátil co ty jsi začal. Na invektivy opravdu nemám náladu a chtěl jsem se o tom rozumě pobavit. Když se o tom nechceš bavit, pak nechápu, proč sem píšeš. To s těmi luminofory mne opravdu zajímá a proto jsem se ptal na ty odkazy, nebylo to ironické.

85HZ jsem nahazoval na reakci na:
"samozrejme­ ze pokud si na monitoru s luminiforem optimalizovanym na 120Hz ­pustite 85Hz bude obraz seredne blikat protoze luminifor ne­vysviti cely casovy usek do dalsiho snimku­"
Jinými slovy že jsem neviděl monitor, na kterém by bylo např. 100Hz vidět, že bliká. Nebo 85Hz ­"šeredně­" blikalo. A to jsem viděl dost monitorů a některé velice kvalitní na DTP. Takže tvojí větou
" tvuj nadhoz o 85Hz da­va vedet ze naprosto nechapes nebo nechces chapat co pisu­"
spíš ukazuješ, že nechápeš ty, co říkám a na co se ptám.

Jinak si odpovídej na co chceš, byla to spíše prosba aby jsme se nehádaly. Já s invektivy nezačal.

Já jsem se jako technik netvářil. Televizní technika není můj obor a netvářím se, že o tom hodně vím, ale jisté znalosti o základní funkčnosti o ní mám. U žádné televizní firmy nepracuji, nevím proč bych měl.

K P.S. naprostý souhlas. Jeden známý mimo jiné např. poskládal kopírovačku SIMEk a druhej frézku a trojramenýho robota oboje ovládané přes PC. První je designer a druhej strojař. Pokud se někdo o něco zajímá, tak je na tom většinou daleko líp než vystudovanej člověk, kterej se o to nezajímá nebo to nepochopil. A určitě jsou lidi, kteří na to nemají papír a strčí mě bezproblémů do kapsy, ale je to hlavně proto jak jsem napsal, že se o to nezajímám, ale jisté znalosti funkčnosti o tom mám.
Odpovědět0  0
doufal jsem, že soudný člověk se zamyslí nad svojí vyjadřovací schopností a schopnoustí vysvětlovat když je nepochopen. Šeredně jsem se splet...

Které jsou to tedy ty monitory ?? Otec mé přítelkyně dělající DTP má ­(vlastně teď mu už odešel­) Hi třídu 21­" Philips ­(ten nový jsem ještě neviděl­), který ho stál přes 100.000,­- Kč před cca 8mi lety. Schválně se zeptám na refresh, ale víc jak 100 dle mě neměl ­(zptám se­). Na druhém PC jeho žena pracuje na Nokia 19­" taky slušná třída na 85Hz a žádné mžourání není patrné.
Které jsou to tedy ty monitory. Mě to opravdu zajímá. Stačí třeba i jen link na manuál nebo výrobce či přímo model.
Jinak já nikdy netvrdil, že jste řekl, že monitor s luminoforem nemá odezvy. Jenom jsem poukázal na to, že je jeho odezva v některých případech taky vidět.

Moje chyba ?? Hehehe.. jsem kdysi vyučený Mechanik elektronických zařízení a odmaturovaný provozní elektrotechnik :­-D A zrovna na maturu jsem popisoval kompletní cestu od kamery až po televizi od sledovaného objektu až k člověku včetně přenosu signálu ­(i barevného­), vlnovodů, základního schématu barevné TV, elektronového děla, vychylovací soustavy, rozkladu snímků, formátu přenášeného signálu atd... :­-D LLooLL.

Když už jste v tom napadání tak ­"poloviční rozlišení­" je blbost. rozlišení je pořád stejné, ale prvně jdou např. sudé řádky a pak liché ­(takto jste to patrně myslel­). Ve zpětných bězích paprsku se například přenáší teletext, ale to už je jiná kapitola. Tomu se říká prokládané zobrazení. To dělaly i některé monitory, ale obraz se jeví neklidný a u monitorů to dost vadí. 50Hz je proto, protože to mělo mimo jiné souvislost s kmitočtem v síti a když začínaly jedny z prvních TV, tak se to hodilo :­-D.
Teď bych Vám mohl říct ­"doufal jsem ze to pochopi z meho pri­zpevku i uklizecka kancelare ktera si nahodou naklikala tuto diskuzi, se­redne jsem se spletl...
"

Jinak já nikde netvrdil, že TV není schopna zobrazit větší rate. Zobrazuje to, co se jí tam zrovna posílá ­- co má na vstupu, takže není problém jí posílat rate daleko větší.
A s tím ­"luftem­" to bylo myšleno při filmech. I televizní vysílání filmů jde tuším na 25 snímcích ­(ono je to logické když film jede při 25 snímcích­). U přímých přenosů kamerou to může být zase něco jiného. Tam může kamera posílat informace přímo aktuálně o bodech a ty TV opět zobrazovat. Potom počet snímků je roven počtu snímků nascanované kamerou.

Co se týče 100Hz Tv doporučuji se na ní chvilku dívat a pak se podívat na standartní. Pokud to neuvidíte, tak můžete být rád, protože Vám nezačnou vadit 50Hz TV. :­-D. A jak to má udělaný 100Hz jsem taky věděl přesně, ale teď už nevím. Ale nějak se to tam zase prokládá, ale už nevím jak. Mám dojem, že se vykresluje každý čtvrtý řádek tzn sudé i liché se rozdělí ob jeden a pak se vykreslují první sudé, druhé sudé, první liché, druhé liché, ale opravdu už nevím, tohle už jsem dávno zapoměl O­-­).

A pokud chcete odpovědět opět útočně a pichlavě, tak si to prosím odpusťte nebo neodpovídejte vůbec, děkuji.
Odpovědět0  0
S tím LCD souhlasím, ale ikdyby měly 20­" monitory optimalizované luminofory na 120Hz ­(což si osobně myslím, že bude méně, ale nevím­),tak to snad ­(nepletuli se­) znamená, že při refresh 120Hz jim pro oko opticky nevyhasne jas při maximálním jasu, takže stejně nezvládnou ryzhlostí 83Hz se absolutně rozsvítit a absolutně zhasnout ­- to by znamenalo, že by při refresh 83Hz viditelně mžouraly ­(pokud by to bylo oko sto to zachytit, což nevím­). Osobně mám 19­" Philips a jak tu říkal ptipi např. ta kostka DX je mázlá parádně. A nebo u stařičké hry AV ­(volleybal ­- dva poskakující šašci přehazují nárazy hlavou míč přes ­"síť­") je míč mázlý taky perfektně. Při některých rychlých přeletech i přes půl obrazovky :­-D.

Takže CRT má taky svoji ­"dobu odezvy­", ale pořád je na tom rozhodně líp jak LCD ­(což tvrdím celou dobu­).

P.S. lidi kteří se koukají na 100Hz televizi, tak většinou tvrdí, že obyčejné 50Hz ­"mžourají­". Osobně to taky vidím. Ikdyž 100Hz televize je taková blamáž s prokládáním :­-D Stejně jde luftem jen 25 snímků ­/ s a televize s tím dělají všelijaký ptákoviny s prokládáním :­-D
Odpovědět0  0
Tak jak říká ptipi, tak i na CRT dochází ke spoždění hlavně při přechodech mezi vůbec a max. rozzářeným pixelem. Je to dáno vlastností obrzovek ­/luminoforu, který se dopadem elektronů rozzáří ­(což mimo jiné chvilinku taky trvá­) a jakmile přestanou elektrony dopadat, tak postupně vyhasíná. Čím více je rozdíl v jasnosti, tím je více patrný rozdíl obnovovacích kmitočtů protože je jednak lidské oko na větší rozdíly citlivé a druhak luminofor rychleji vyhasíná.

Tak jak ale říká XR, tak plynulost u filmů apod. je kvůli efektu blur. Filmový snímek s ratem 25 za sekundu zabírá cca celý časový okamžik 1­/25 sekundy tzn. je mírně ­"mázlý­" a obsahuje tedy kompletní informace o scéně v tomto časovém okamžiku. Kdežto např. hry ukazují diskrétní časové úseky, takže 30fps plynule bude, ale bude poznat, že tam jakoby ­"něco chybí­". Může tomu trošku pomoct právě ­"rozmazávání­" monitoru, ale to je jednak nepatrné ­(pokud se nejedná o zmiňované kontrastní scény­) a druhak stejně jsou na monitoru zobrazeny jen diskrétní okamžiky, takže ty ­"mezi­" stejně nejsou vidět.

Pokud by opravdu měly LCD 12ms, tak by opravdu byly cca na úrovních CRT, né­-li líp, protože by dokázali např. jeden pixel rozzářit z min na max a zpět cca 83x za sekundu což u luminoforu v normálních monitorech tuším nehrozí.

Odpovědět0  0
FX líp jak Radeon, protož já jich viděl víc než, kde vyhrál Radeon
­- tak to jste asi chodil na špatné weby. Stačí si projít např Anandtech, THG či mnoho dalších i českých.

nVida standratně vydává první nové ku­sy dřív než ATi takže ATi vždycky někde něco skopčí a udělá to líp než to­ měla nVida
­- aha, takže ATI stihne za měsíc až dva vymyslet návrh jádra podle nV, zásadně upravit návrh jádra stávajícoho podle toho nového, toto jádro simulativně otestovat, přípravit na to linky, začít produkci, stihnout dodat partnerům, kteří stihnout v den vypuštění dodat dostatečné množství karet na trh.... hmmmh k tomu není co dodat.

To neřešte já měl už 2 ATi­, a bylo to to nejhorší co sem kdy měl
- a co jste měl za ati ?? Už jsem se taky takhle bavil s jedním ­"expertem­" a ten měl v ruce taktéž tuším dvě ati... 4MB PCI a Rage 128. Mně rukama prošli stovky. Skládám počítače převážně AMD­/ATI a žádné Vámi popisované problémy nepozoruji. Možná by to chtělo se asi nad sebou zamyslet. Poslední ATI se kterými byly vážné problémy byly první Radeony ­(sám jsem jej vlastnil ­- Radeon DDR­). Jinak v dnešní době jsou ovladače ATI možná i lepší jak ovladače nV ­(minimálně přibližně na stejné úrovni­).

hah, tak tohle bych chtěl opra­vdu vidět na ATI
- není problém, přiďte se podívat. Jedná se o řadu ovladačů Catalyst 3.x, která je poměrně vychytaná.
Odpovědět0  0
když n­apříklad FarCry je dělanej na PixelShader 3.0 pro nVidiu NV40 a vejš
­- teda osobně nevím, jakou verzi PS má FarCry, ale zrovna na nV40 do jede dost špatně ­(viditelně kvůli FarCry­) a prý se dělá na patchi pro FarCary... takže momentálně je nasvětlování ve FarCry na NV40 takový ­"čtverečkovaný­" :­-D

opravdu jediná Alp­ha D3 kerá vyšla je co unikla z ATi ­( žeby náhoda ­)
­- a jste si s tím jist ?? To, že tím idSoft odůvodnil rozvázání spolupráce s ATI ještě neznamená, že to ATI opravdu uniklo. Já osobně netvrdím nikdy nic co není opravdu téměř jisté ;­-­)

například promě jediná info­rmace která je ve smyslu Doom3 směrodatná je, že na stránkách s Doomem3 je­ JASNE napsané, že pro MAXIMALNÍ VÝKON je potřeba mít grafickou kartu s či­pem nVida.
- tak tohle je megalol. Proboha to jsou marketingové kecy !!!! Co by tam asi tak napsaly, když je teď nV podporuje a mimo jiné je zásobuje nejnovějším jejich HW :­-D Ještě tak před cca dvěma lety idSoft ­(Carmack­) hlásal, že ideální kartou pro DIII bude R8500 :­-D

jde jen o­to, že nVida je grafická karta ­" Plug and Play ­" což Radeon opravdu ­" NENI ­"
- ehm tak toto nechápu vůbec... co tím chtěl jako básník říct. A jestli opravdu myslel, to co říkal, tak bych mu doporučoval si zkusit někdy na Win nainstalovat co není Plug & Play :­-D
Jentak bokem jeden můj známý přejmenoval tuto technologii na ­"Plug & Pray­" :­-D

"­........a na závěr perlička ­" Pro maximální stabiltu a funkčnost grafických ­karet Radeon je doporučeno používat chipset nForce ­( nVidia ­) ­" ...... to­hle mě vždycky rozseká !
- a co je na tom, že nV dělá mimo GK taktéž velice kvalitní MB chipsety. To je jako se podivovat, proč na např. i865 doporučují Radeona nebo nV... dyť intel taky vyrábí GK. Ikdyž teď pokud vím, tak jen integrované. Poslední byla tuším i710 a i 720 nespatřila světlo světa ­(pokud mne paměť neklame­)

Většinou nebývám pejorativní a pichlavý vůči cizím lidem, ale
" ale­ nebaví mě číst nesmysli od lidí co neví co píšou­"
- začal bych asi prvně od sebe. Pokud jste to ale udělal, dobře. Napsal jste, co jste napsal.
Odpovědět0  0