reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Světelná plachetnice by teoreticky mohla dosáhnout Proximy b za 21 let

6.2.2017, Jan Vítek, aktualita
Světelná plachetnice by teoreticky mohla dosáhnout Proximy b za 21 let
Myšlenka využití plachet na světlo pro pohon sond není nikterak nová a počítá se s ní také pro průzkum nám nejbližší hvězdy, Proxima Centauri. Především by pak šlo o její planetu Proxima b, která se v mnohém podobá Zemi.
Zájem o systém Alfa Centauri, respektive nyní již oficiálně Rigil Kentaurus, v poslední době vzrostl. To proto, že u jeho hvězdy Proxima Centauri, která je nám ze všech nejbližší, byla objevena planeta Proxima b o hmotnosti asi 1,3násobku Země, která astronomům nedává spát. Je to totiž logicky nejbližší exoplaneta, která je navíc umístěna v obyvatelné zóně a jde dle všeho o planetu s pevným povrchem a pravděpodobně tekutou vodou, pokud na ní nějaká je. Problém je, že tato obyvatelná zóna je velice blízko hvězdy Proxima Centauri, což je červený trpaslík, ke kterému je Proxima b dvacetkrát blíže než je vzdálenost Země - Slunce. Jeden rok tak zabere cca 11 našich dní a Proxima b má především pak vázanou rotaci, takže hvězdě ukazuje vždy stejnou tvář. Nicméně i tak jde o velice zajímavý svět, na němž by teoreticky mohl existovat život. Však ani nevíme, zda náhodou neexistuje život i na jiném tělese naší Sluneční soustavy, třeba na Europě.





Není tak divu, že se už vymýšlejí způsoby, jakými bychom mohli k Proximě b vyslat sondu a mezi nejslibnější patří využití slunečních plachet, nebo jednoduše plachet poháněných světlem. Teoreticky by totiž bylo možné sondu akcelerovat i s využitím silných laserů. To by měly být schopny oplachtěnou sondu urychlit až na pětinu rychlosti světla, takže tím by byla Proxima b dosažitelná plnou rychlostí v horizontu 21 let. S využitím aktuálních technologií pohonu by to přitom trvalo nějakých 50.000 let.

Ambiciózní plán jde na vrub iniciativy Breakthrough Starshot, o níž jsme již mluvili. Dříve se přitom uvažovalo o akceleraci plavidla s využitím pozemských laserů, v jejichž případě by bylo daleko snazší je zásobovat energií, ovšem vlivem atmosféry by bylo velice nesnadné vzdálenou plachtu trefit. Nyní se počítá s laserem umístěným na oběžné dráze, který by byl napájen pomocí solárních panelů.

Nový koncept sondy připravený speciálně pro misi k Proximě b by také umožnil i zpomalení v systému Proximy Centauri. Pokud by totiž měla sonda prolétnout kolem Proximy b plnou rychlostí, měla by jen okamžik na pořízení snímků či jiných měření a pak by už jen pokračovala dál, stejně jako sonda New Horizons jen proletěla kolem Pluta a Charonu. Plachty by se ale také daly využít pro zpomalení sondy, díky čemuž by se pak dalo uvažovat o navedení na oběžnou dráhu nejdříve jedné z větších hvězd systému Rigil Kentaurus a pak následně k Proxima Centauri a Proxima b. K tomu by však sonda potřebovala plachtu o ploše cca 93.000 m2, a přitom mluvíme o zařízení o velikosti kostky mýdla.

Je tak evidentní, že v celé této skládačce chybí řada dílků. Jednak je zatím hypotetický i samotný laser, který by plachtu mohl pohánět. Dále se už vůbec neví, co by s celou sondou udělala pětinová rychlost světla a pak je i velká otázka, k čemu by vůbec mohlo posloužit zařízení, které je velké jako kostka mýdla, jak by s námi komunikovalo a kde by bralo energii. Čili 21 let sice je teoreticky možné, ale kdy a zda to přestane být teorií, toť otázka.

Zdroj: National Geographic
reklama
reklama