Lithium z recyklovaných baterek se použije na výrobu dalších baterií. Aktuálně je problém hlavně to, že vyřazených baterií je příliš málo

čtvrt milionu let, to by bylo trochu moc brzo :­-)

Vzhledem k množství false pozitive lze odhadovat, že je systém nastaven tak, aby raději hlásil víc než míň, ale jistotu by přineslo jen nezávislé srovnání. A tady se dostáváme k druhé věci, i když to odfiltruje někoho, koho nemá, má to na něco vliv? Z hlediska dalšího zlepšování softwaru ano, ale z praktického hlediska nelze očekávat, že by kvůli tomu nasadili do akce skoro o dva řády víc lidí. Takže buď to odfiltruje systém s nějakou zřejmě rozumnou úspěšností, nebo se to odfiltruje nedostatečnou kapacitou policistů, takže ve většině davu nebudou nežádoucí osoby filtrovány vůbec.

Kompatibilita nebude v principu nepřekonatelný problém. Ono to ale stejně dopadne spíš tak, že na nějaké pokusování v laboratoři to bude dobré, ale celý člověk tak postavit nepůjde. Vždycky je to totiž něco za něco.

Tahle čísla nejsou ta jediná důležitá. Důležité je také říct, že tam bylo cca 170000 lidí a systém tak automaticky odfiltroval 98,5% z nich. Jinými slovy, bez tohoto systému by bylo pro vyhodnocování potřeba sedmdesátkrát víc lidí k dosažení stejného výsledku.

Máte to tam napsáno. Těžba kryptoměn nepřináší oblasti nic dobrého. A protože se nechtějí stát městem duchů, tak se chovají tak, aby zdroje využili z hlediska rozvoje města efektivně.

Půl hodiny není zrovna vteřina. Je otázka, kolik ta fabrika žere, ale když si vedle postavili 1400MW elektrárnu, tak to asi málo nebude. Ne že by se to zálohovat nedalo, ale opravdu je potřeba zvážit, jestli se to vyplatí.

Náš koncept času je svázán s hmotou, potažmo časoprostorem. Otázka, která předpokládá existenci času mimo tento rámec ­(­"Co bylo před velkým třeskem­"), nemá smysl do té doby, než někdo definuje čas jiným způsobem.

Tahle nedomyšlenost byla už u minulého videa a zjevně na to ještě nepřišli. Mě by spíš zajímalo nějaké reálné modelování přepravních toků. Vzít si přepravní požadavky konkrétního města a ukázat, o kolik se co zlepší, co na to bude potřeba a porovnat to se stávajícím řešením. Jestli už chtějí vrtat do země, tak by měli mít jasno, že se to vůbec vyplatí, tak by to pro ně neměl být problém. Nic takhle konkrétního jsem ale ještě neviděl.

Ve městě úplně stačí fixní kamery. Jejich údržba a provoz prakticky nic nestojí a pořizovací náklady taky nejsou tak vysoké, takže jich lze namontovat relativně hodně.

Cokoli do toho krytu přidají, tak ubírá váze užitečného nákladu, takže to musí být co nejlehčí tak, aby to ještě fungovalo.

Nejsem si jistý, že výzkumná práce bude až tak oslnivá. Vědec je prima věc, tady na Zemi. Pokud ho ale musíte izolovat skafandrem a tím mu vlastně omezíte možnosti smyslů na to co vidí, tak se ten rozdíl oproti sondě stírá. Z hlediska pobytu člověka ve vesmíru poznatky nepochybně budou, ale kvůli tomu není třeba cestovat tak daleko.

Symbol stupně se ve spojení s Kelviny nepoužívá, takže jen 20 K.

Každý den uletí 1500000km. Pokud by tam ty šutry byly v nějaké větší hustotě, tak už dávno nějaký trefila. Takže můžeme být rádi, že nejsou.

Nesmyslná spotřeba elektřiny je jedním z problémů, které byly zjevné už od začátku. Lidé mohou mít pocit, že se to ­"nějak vyřešilo­", když přece bitcoin běží už tak dlouho. Ve skutečnosti je to stále horší a nabývá to už docela obludných rozměrů.

A co má společné 3D XPoint a NAND? Skoro nic. Výrobci se nebrání tomu být před konkurencí, pokud konkurence existuje, ale ono udělat v laboratoři jednu buňku a fabrika produkující spolehlivé výrobky na tom založené jsou dost vzdálené věci. A článek, který operuje s rychlostí rezistoru, nebo který tvrdí, že ruthenium je levný a dostupný materiál, moc důvěry zrovna nevzbuzuje. Fajn, teď mají v laboratoři něco nadějného a dokonce to celý den testovali a přežilo to, ale na jásot je prostě brzo. Má to menší výdrž bez napájení než NAND, je to pomalejší než RAM a počet přepisů je otázkou, ale časem to všechny tyhle technologie nahradí. Tak určitě. Pokud je poptávka je i nabídka, to platí i ve výzkumu, články o zázračných bateriích můžeme přehazovat vidlemi, myslel jsem, že se lidi už trochu poučili.

Intel to prostě už nedokáže rozumně garantovat. Ať už s ohledem na variabilitu kusů, anebo třeba stárnutí pasty pod heatspreaderem. Respektive to co by garantoval by v mnoha případech bylo zbytečně pesimistické. Tak radši nenapíše nic. A když to někomu nepojede tak, jak to bylo v recenzi, tak si může stěžovat leda na lampárně.

A co ta elektronika těch 300ms dělá? Očekával bych reakci v řádu milisekund maximálně.

Nízká váha je fajn, ale poměr hmotnosti a pevnosti bude sotva dosahovat hodnot klasického duralu. A třeba letecký průmysl už z duralu přesedlal na kompozity s ještě lepšími vlastnostmi. Takže pokud to bude levné, využití se najde, ale neočekávám, že by se po tom výrobci utloukli.

Informační hodnota s rozsahem nijak zvlášť nesouvisí.

Zen k 5GHz nejde, ta technologie končí kousek nad 4GHz a dál ani krok.

Stačí to dát do uvozovek a google to bere přesně tak, jak je to zapsané.

Bez toho překlepu to tady najde víceméně to samé. Ale mám podobnou zkušenost, google si víc ­"domýšlí­", takže většinou rychleji najdu to, co opravdu chci. Někdy si domýšlí až moc, ale to jde omezit. Roli může hrát i historie vyhledávání, tady je pravda, že to srovnání není úplně férové.

Technická závada auta může zabít posádku i dnes a žádná hysterie se kolem toho neděje. Autonomní auta v první řadě budou muset být řádově bezpečnější než lidský řidič. A tím myslím opravdu řádově. Pokud dnes zemře ročně na silnicích 600 lidí, tak snížení třeba na polovinu není akceptovatelné, i když by to vlastně zachránilo život 300 lidí. Lidé se mezi sebou mohou klidně zabíjet, ale technika si to dovolit nesmí a něco takového by nikdo neschválil.

Otázka je, jestli má smysl mít lajk, který nikdo kromě jeho autora nemůže vidět. V principu by to možné bylo, je možné si představit lajk jako soukromou sbírku věcí co se mi líbí, ale na fb slouží lajk k manifestaci vlastních preferencí v rámci sociální skupiny. Pokud si někdo chce dělat soukromou sbírku stránek, tak si musí pro tento účel najít něco jiného než fb. To ale nelze považovat za chybu fb, to je prostě vlastnost.

Pokud bude veřejně psát nesmysly i nadále, tak mu zrušení účtu na fb opravdu nepomůže.

Ona ta zkratka vznikla o dost dřív, než byl nějaký warcraft vůbec na světě.

Nevím, jestli největší problém je cena razícího štítu. Tunely jsou obecně drahé. Nestačí vyhrabat díru, je potřeba udělat obložení a další věci, jsou tam kilometry kabelů. Všechno musí být protipožární, vlhkuvzdorné, certifikované. Pokud je tunelů víc, tak jsou tam pak křížení a větvení a cena jde zase nahoru. Drahý je pak i samotný provoz, trvale běží vzduchotechnika, osvětlení, odčerpávání vody, je tam dozor. Pravidelně se musí dělat čištění, údržba a revize toho všeho.

To mizení hustého kouře zrovna moc realisticky nevypadá.

Poškození kolejí je pořád celkem lokální záležitost. Porušení trubky ohrožuje celou trasu a všechny vlaky a lidi na ní.

A msdn si budu cucat z prstu? Tohle prostě není řešení, krom toho dost lidí má router od providera a nastavovat si ho ani nemůžou.

Sociální konvence a podobné věci lze zahodit tam, kde je neomezené množství zdrojů o které tak není třeba bojovat a každý má všeho dost. To měsíční krajina nesplňuje ani náhodou, takže opět bude platit, že koordinovaná skupina je efektivnější a vyhrává.

Vydrží tlak 52 atmosfér, ale ponořit ji lze jenom do 30m ­(=3 atmosféry­). To je nějaké divné.

Je to spíš otázka pojmenování, procesory budou zřejmě mít v dohledné budoucnosti integrovanou RAM ve formě memory cube, ale nemusí se tomu nutně říkat cache.

Kdyby to poskládali z tvárnic ­(do rozumnějšího tvaru­), tak je ty tvárnice vyjdou na kolik? Řádově 70000Kč. 3D tisk má výhodu hlavně v tom, že se dá vytisknout jakkoli šílený tvar. Zase je otázka, kdo potřebuje bydlet v domě s šíleným tvarem. Problém ceny je v jiných věcech, třeba v pozemku. Když to bude stát na mini pozemečku 10x12m na kraji Prahy, tak je to půl mega jenom to fikne.

Mít hluboko do kapsy znamená mít málo peněz.

Bezva graf. Aneb jak z dvouapůlnásobku udělat desetinásobek.

Vdolek nebo kobliha nevystihuje typický tvar donutu, v daném kontextu by byl takový překlad naprosto zavádějící. Vhodný název je třeba torus nebo anuloid.

S tím bych dost nesouhlasil. Největší žrouti výkonu jsou u her ­- fyzika, grafika, AI. A to je všechno téměř dokonale paralelizovatelné. Ale napsat to jednovláknově je samozřejmě jednodušší. Firmy se dnes běžně snaží vydat hru, která ještě pomalu není ani v beta verzi. Že by se zabývaly něčím, k čemu nejsou donuceny, se moc očekávat nedá.

GPU jsou masivně paralelní od začátku.

https:­/­/www.ipp.mpg.de­/2769068­/faq9

Fúze produkuje velké množství neutronů, takže stěny jsou brzo radioaktivní. Viděl jsem odhad, že na rok provozu fúzního reaktoru připadá asi 2000­-5000 tun radioaktivního odpadu.

Na výstupu je pouze inertní helium a pak hromada radioaktivního materiálu ze samotného stelarátoru :­-)

Leccos řeší NAS hozený do jiné místnosti.

Jenom těch 1000 cd­/m2 bude hřát i když budou zastíněné a sedět před horkým monitorem je hodně nepříjemné.

Sodíkový výbojka má až 190lm­/W, nejlepší LEDky kolem 150lm­/W. Teoretický limit pro bílé světlo je něco přes 300lm­/W. Pro monochromatické zelené světlo 555nm platí limit kolem 680lm­/W.

Pokud se vzdáme bílé barvy, tak můžeme mít víc světla, teoreticky. Prakticky je problém v tom, že ve světle s omezeným spektrem budeme vidět spoustu barev zkresleně nebo vůbec. Lumeny tedy nejsou všechno.

Všechny kalkulačky na storu mají minimálně ten problém, že se dlouho spouští, 1­-2 vteřiny na rychlém počítači je pro aplikaci tohoto typu naprosto neadekvátní. Zatím používám cracklou verzi staré kalkulačky a doufám, že není nějak výrazně zavirovaná.

Tým kriminalistů, vyšetřovatelé, hm... Šťourat se v událostech starých 75 let má význam už leda historický. Pokud přece jenom najdou někoho, kdo je ještě naživu, při smyslech a dokonce schopen nějakého trestu, tak to stejně bylo v té době mladé ucho s minimální rozhodovací pravomocí.

Částicoví fyzikové experimentují s antihmotou v podstatě od objevení pozitronu, to ale s mimozemšťany moc nesouvisí. Antihmoty byly ve vesmíru velké spousty, kdysi. Antihmota ovšem rychle anihilovala s hmotou. Jenom díky narušení symetrie nějaká hmota zbyla. Samozřejmě se nabízí možnost, že někde zůstal kus vesmíru tvořený antihmotou až do dnešních dnů. V principu to není nemožné, galaxie z antihmoty by asi vypadala podobně jako tak z hmoty. Ale na rozhraní světa hmoty a antihmoty by vznikalo specifické záření a pokud vím nic takového vidět není, takže se větší oblasti tvořené antihmotou pokládají za prakticky vyloučené. Pro vznik života založeného na antihmotě by tato musela existovat v dostatečném množství dostatečnou dobu, což podle všeho splněno nebylo.

Všechny stabilní prvky na Zemi máme. Při výbuchu supernov je energie na vznik prakticky čehokoliv a z toho tu máme materiálu dost. Nestabilních neznámých prvků, nebo spíš izotopů, je samozřejmě spousta, ale když se něco rozpadne za pár mili­/mikro­/nanosekund, tak je to celkem nepraktický stavební materiál.
Antihmota je úplně úlet, vzhledem k tomu, že s největší pravděpodobností ve vesmíru žádné oblasti tvořené antihmotou nejsou.
Zajímaví extremofilové žijí i na Zemi, v Černobylu našli plísně, které rostly směrem ke zdroji radiace. Lze ale předpokládat, že život se bude nejpravděpodobněji vyvíjet tam, kde budou podmínky nejvhodnější.

Grafická kvalita mohla být lepší. Třepotající moiré na mřížkách je dost rušivé, aspoň nějaký antialiasing by to chtělo. Moře poskládané ze stovek identických a stejně animovaných ploch působí jako cvičenci na spartakiádě. Voda objevující se a mizející uprostřed podlahy taky nic moc. Záchranné čluny vypadají všechny stejně, ale ve skutečnosti byly různých typů a ty čtvercové vory fakt nevypadaly jako loďka. Ale nápad určitě zajímavý.

Koukám, že nám koruna poněkud oslabila :­-)

Pět dalších radioaktivních robotů v areálu, to zamrzí. Ale třeba časem postaví něco opravdu odolného. Z elektronek, nebo něčeho ještě lepšího.

Inerciální systém potřebuje dvě věci ­- přesné souřadnice na začátku a přesné souřadnice po nějaké době provozu kvůli nahromaděným chybám. Otázka je, kde je vezme, pokud bude primární vstupy brát z GPS, tak výsledek bude stále na úrovni GPS. Bude to určitě dobré do míst se špatným signálem GPS, ale pro zvýšení přesnosti to bude chtít ještě něco.

Článek je nějaký zmatený
FP16 = Half Precision
FP32 = Single Precision
FP64 = Double Precision

Professor Douglas Melton, of the Harvard University Biology department, said, ­"If you put a frog in boiling water, it won­'t jump out. It will die. If you put it in cold water, it will jump before it gets hot—they don­'t sit still for you.­"

Až umělá inteligence dosáhne určité úrovně, tak převezme do své kompetence i otázky jako jestli by bylo vhodné lidstvo zachovat a případně v jaké formě. Lidstvo nemusí být nějak zvlášť připraveno, protože jeho názor možná bude naprosto nepodstatný.

"A na co budu s SSDčkem používat ňákej režim spánku když se to z něj probouzí uplně stejně rychle jako je čistej start?­" Třeba proto, abych měl po spuštění otevřené stejné dokumenty a programy ve stejném stavu jako při odchodu a mohl pohodlně pokračovat přesně tam, kde jsem skončil.

Tipuju, že teď přechází hlavně lidé, co mají windows 8. A ti se vracet nebudou.

Člověk má 100­-150 tisíc vlasů. Proč je potřeba renderovat půl milionu?

EU to stejně zakáže.

Pěkné, ještě verzi se třema :­-­) Jen místo IPS mohli zvolit PVA.

"Jinak triple buffering bez VSync nemá cenu vůbec řešit...­" tak to každopádně, popravdě by mě taková možnost ani nenapadla.
A abych jenom nešťoural, díky za články. Pokud bude pokračování, určitě si ho nenechám ujít.

Pokud 2200 řádek trvá monitoru zpracovat 16.66 ms, tak kolikpak mu asi trvá zpracovat 45 řádků? Komu vyšlo, že to je 0,034 ms, pak to je správně... ­-> opravdu?

U triple bufferingu se mi nezdá tvrzení, že má vyšší input lag než double buffering s v­-sync. Ne že by vyšší být nemohl, ale klidně může být i nižší. Problém bych viděl spíš v tom, že se ten lag snímek od snímku liší.

... a proč to minutu trvá, než přebarví v pdfku zelenou na červenou, proč ta databáze už hodinu chroupá nad pár milionama záznamů, proč se může pos*t ze scanu v 1200DPI, proč ten optimalizátor běží už pět minut, proč to kompiluje už dvacet minut, proč to zatuhne na dvě minuty, když něco hodím do schránky a tak dále. A navíc trollové, co všude tvrdí, jak je výkonu nadbytek.

A proč bych neměl po startu pouštět ICQ a skype? To když mi chce někdo napsat, tak mě má nejdřív prozvonit na mobilu, abych si ho pustil?

Nejlepší by to bylo vztáhnout k okolní teplotě. Ta ale bohužel není uvedena.