Ono je to bohuzel v kazde literature oznacovano jinak, nejcasteji pouzivam Q, aby to bylo uplne spravne melo by mit nad sebou tecku, ale hodne se to zanedbava a rozlisuje se to podle toho jestli jsou jednotky [J] nebo [W]. Tedy u tepla, u hmotnostniho nebo obemoveho prutoku jsem tecku videl vzdycky.
Odpovědět0 0
No ale musite je nejak odlisit, kdyz heat pipe(HP) muze pracovat v jakekoliv poloze a termosifon ne a navic termosifon ma spostu podob za kterymi by jste ho ani nehledal, kdezto HP je proste jen trubka, obcas nejak zmodifikovana , ale porad trubka. Takhle napriklad vypada termosifon v rodinnem domku http://demo.apogee.net/res/rewhsts.asp
Takovyhle rozvod byste s heat pipe neudelal. Videl jsem chlazeni motorky pomoci termosifonu, muzu vam rict ze bych ho nepoznal, kdyby to tam nebylo uvedeno :)
Musim vam vsak dat za pravdu, protoze kdybych se o termosifonu nedocetl, zamenoval bych ho za heat pipe, jako to dela vetsina , nehledal bych nejake takove zarizeni pod klicovym slovem "termosifon" a rozhodne bych ho na tom schematu rodinneho domku nepoznal. Proto jsem ho taky do clanku zaclenil, aby vstoupil v povedomost.
Takovyhle rozvod byste s heat pipe neudelal. Videl jsem chlazeni motorky pomoci termosifonu, muzu vam rict ze bych ho nepoznal, kdyby to tam nebylo uvedeno :)
Musim vam vsak dat za pravdu, protoze kdybych se o termosifonu nedocetl, zamenoval bych ho za heat pipe, jako to dela vetsina , nehledal bych nejake takove zarizeni pod klicovym slovem "termosifon" a rozhodne bych ho na tom schematu rodinneho domku nepoznal. Proto jsem ho taky do clanku zaclenil, aby vstoupil v povedomost.
Odpovědět0 0
V legende pod grafem je Q....privadene teplo, mysleno jako teplo neustale privadene, tedy tepelny tok.
Odpovědět0 0
Jednotky u grafu jsou spravne, protoze jde o odebirany tepelny vykon od zdroje tepla(napr. procesoru). Jouly se pouzivaji, kdyz bychom privedli konkretni mnozstvi tepla, napriklad odebrali jsme telesu energii 20J a teplota klesla o 2°C. V grafu je vsak odebirany vykon a pak se jedna o Jouly za vterinu, to je odebirana energie za jednotku casu, tedy treba 20J/s = 20W = 20*3600=72000W/h, pokud bych to prevedl na jednotky, ktere jste uvedl.
Odpovědět0 0
Rozdil mezi termosifonem a heat pipe je hlavne v tom, ze heat pipe diky poreznimu materialu dokaze nasavat zkondenzovanou kapalinu z nissi polohy zpet k vyparniku, tudiz muze pracovat v jakekoliv poloze, pouze s jistym omezenim vykonu. Termosifon pracuje jen v poloze kdy je kondenzator vyse nez vyparnik, protoze neobsahuje porezni latku a kapalina musi samospadem stekat zpet do vyparniku. Za dalsi, termosifon byl vynalezen drive nez heat pipe, a nazev ma pravdepodobne z toho ze slo o velkou banku s kapalinou a trubku smerem vzhuru. Termosifon dokaze prenest vetsi mnozstvi tepla na jeden centimetr ctverecni prurezu oproti heat pipe stejného prumeru, ktera ma prurez transportnim prosotrem omezeny porezni latkou a navic v polohach, kde je vyparnik vyse nez kondenzátoe, je jeji vykon omezen schopnosti porezni latky nasavat kondenzat zpet k výparníku, aby mohl odebirat teplo. Termosifon je samozrejme tez levnejsi na vyrobu. Souhrne vzato jde jen o vhodnost pouziti. Kdyz bych pouzil hodne spatne srovnani, tak je to asi jako motor na benzin a motor na naftu. Oba odvadeji stejnou praci, kazdy vsak trochu jinak a s jinými výhodami i nevyhodami.
Odpovědět0 0
Chtel bych jen upozornit, ze v danem clanku na OCLab doslo k zamene dvoufazoveho termosifonu za heat pipe (v pasazi "Princip heat pipe"). Uvedené grafy lze vztahovat pouze na vylozene konkretni pripad konkretni jedne heat pipe s presnymi rozmery jak telesa, tak kapilarnich drazek a pouzitou pracovni latku. To tam bohuzel chybi, coz je skoda a melo by to byt doplneno, protoze pri pouziti ruznych druhu pracovnich latek, rozmeru kapilar a materialu jsou grafy vykonu ci tepelnych odporu v zavislosti na delce a naklonu zcela odlisne. Pokud tam nejsou vsechny tyto podminky uvedeny, grafy jsou nemaji patricnou vypovidajici hodnotu.
Odpovědět0 0
V grafu ta oblast nechybi, je uvedeno, ze graf plati pro dostatecne nadimenzovane heat pipe a to se netyka stavu, ktery jste uvedl. Krom toho, pri navrhu vychazime z maximalniho mozneho tepelneho vykonu, ktery navysime koeficientem, podle typu presnosti vypoctu aby k takovemu stavu dojit nemohlo. A v pripadech, kde hrozi dosazeni vysokych tlaku (nejde uz o heat pipe ktere jsou pouzivany v PC) jsou vybaveny pojistnymi ventily atd...
Odpovědět0 0
Odpovědět0 0
Dekuji za upozorneni, opraveno. Jsem rad, ze jsou ctenari pozorni :o)
Odpovědět0 0
Je to aktualita jako kazda jina, neni o nic lepsi nebo horsi, nez ze intel vypustil novou revizi procesoru nebo ze vyrobce grafickych karet zacal vyrabet misto typu 1900, typ 1950. Zajima napriklad ty, co si chteji skener poridit.
S pozdravem,
Vaclav Kotlik
S pozdravem,
Vaclav Kotlik
Odpovědět0 0
Dobrý den.
Stále si nerozumíme. V článku je uvedena "teplota povrchu procesoru", nikoliv teplota jádra procesoru, kterou vidíte v biosu. Teploty jádra procesoru se nemůžete nikdy dopočítat, protože neznáte tloušťku krycí vrstvy, udávaná spotřeba procesoru není přesná a teplota je různá v různých částech jádra. U Vámi zmiňované PIII je plocha 2000mm2 a pro tu také bude platit vypočtená teplota. Ovšem jde pouze o obal který je kolem celého čipu a má za úkol lépe rozvést teplo. Teplota čipu samotného bude vyšší. A znovu opakuji že výpočet této teploty je orientační a nemá za úkol tuto teplotu stanovit přesně, je jen pro představu. Přestupní plocha je plocha procesoru, protože je to bráno jako nejhorší možný případ, ve skutečnosti bude teplota povrchu menší. Nemá smysl se zpřesněním výpočtu zabývat z výše uvedených důvodů, bylo by to složité a výsledný efekt žádný. Můžete to vypočítat jako přestup tepla z plochy procesoru plus přečnívající plochu chladiče brát jako žebro s přestupem tepla do vody nebo Vámi uvedenou metodou konečných prvků, ale je to opravdu zbytečná práce, kde teplota vyjde jen o něco málo jiná. Nikdo si nebude navrhovat teplotu oběžné vody 70°C když maximální teplota jeho procesoru je např. 75°C.
Jinak se omlouvám za přehlédnutí, při kterém jsem použil špatnou hodnotu u Qp, v článku je to již opraveno. Zároveň děkuji za upozornění.
S pozdravem,
Václav Kotlík
Stále si nerozumíme. V článku je uvedena "teplota povrchu procesoru", nikoliv teplota jádra procesoru, kterou vidíte v biosu. Teploty jádra procesoru se nemůžete nikdy dopočítat, protože neznáte tloušťku krycí vrstvy, udávaná spotřeba procesoru není přesná a teplota je různá v různých částech jádra. U Vámi zmiňované PIII je plocha 2000mm2 a pro tu také bude platit vypočtená teplota. Ovšem jde pouze o obal který je kolem celého čipu a má za úkol lépe rozvést teplo. Teplota čipu samotného bude vyšší. A znovu opakuji že výpočet této teploty je orientační a nemá za úkol tuto teplotu stanovit přesně, je jen pro představu. Přestupní plocha je plocha procesoru, protože je to bráno jako nejhorší možný případ, ve skutečnosti bude teplota povrchu menší. Nemá smysl se zpřesněním výpočtu zabývat z výše uvedených důvodů, bylo by to složité a výsledný efekt žádný. Můžete to vypočítat jako přestup tepla z plochy procesoru plus přečnívající plochu chladiče brát jako žebro s přestupem tepla do vody nebo Vámi uvedenou metodou konečných prvků, ale je to opravdu zbytečná práce, kde teplota vyjde jen o něco málo jiná. Nikdo si nebude navrhovat teplotu oběžné vody 70°C když maximální teplota jeho procesoru je např. 75°C.
Jinak se omlouvám za přehlédnutí, při kterém jsem použil špatnou hodnotu u Qp, v článku je to již opraveno. Zároveň děkuji za upozornění.
S pozdravem,
Václav Kotlík
Odpovědět0 0
Dobrý den,
pokusím se Vám zde odpovědět na Vaše otázky:
1) Vztahů pro výpočet součinitele přestupu tepla je několik pro každý konkrétní případ. Vykazují rozdílné hodnoty tohoto součinitele, u našeho výměníku se největší rozdíl součinitele pohyboval kolem 16%. Použil jsem vztah, který byl jednoduchý, vztažený na součin Gr*Pr (tudíž se nemuselo počítat s Reynoldsovým číslem) a uvedené konstanty "C","n" byly experimentálně naměřeny pro Gr*Pr. Co se týče podmínek, tak nutné podmínky jsou uvedeny. Tzn. že výměník bude se svislými žebry s odvodem tepla pomocí přirozené konvekce (vzduchu), zbytek už je funkcí pouze teplot. Věci jako drsnost povrchu, vlhkost vzduchu atd. mají vliv pouze minimální (důležité vlastnosti vzduchu jsou již zahrnuty ve výsledných grafech). Něco jiného je kdyby na povrchu žeber kondenzovala voda, ale to si nedovedu u tohoto výměníku s teplotou >30°C představit.
Šířka mezery mezi žebry je samozřejmě závislá například na výšce žeber, kde s vzrůstající výškou se proudění zhoršuje a pro běžné velikosti PC by měla být alespoň 5mm (spíše více). Nepředpokládám, že bude někdo konstruovat žebra 1,5m vysoká. I velké PC skříně málokdy překročí výšku 700mm.
2) Vzorec je správný a jeho použití též. Plochu 192mm2 má procesor (konkrétně jsem bral AMD 64) a daná plocha je plocha přestupní. Chladič má samozřejmě plochu větší a tloušťku dna například 3mm. V tomto případě je naprosto zbytečné a složité počítat s větší plochou chladiče vůči ploše procesoru. Výsledek by sice byl přesnější, ale rozhodně by se to neprojevilo na výsledku více jak o 1°C. A výpočet je to jen orientační, aby jsme při projekci zhruba věděli jakou asi bude mít procesor teplotu. A z praxe víme, že když si koupíme dva stejné procesory, tak každý bude mít v provozu teplotu jinou.
3) Pevné disky mají spotřebu do 30W a to disky s 10 000rpm, jinak 15-25W. A když odvedete tolik tepla ze skříně, tak jejich teplota výrazně klesne. Samozřejmě s Vámi musím souhlasit, že to není takto v každém případě. Pokud si někdo nalepí pevné disky těsně na sebe, aby se nemohli chladit, tak jim pokles teploty ve skříni příliš nepomůže.
4) Pod nadpis jsem dodatečné výpočty umístil, protože jsou důležité pro zvolení střední teploty oběžné vody a je třeba se nad nimi zamyslet, než si střední teplotu vody zvolíme. Zároveň nejsou natolik rozsáhlé, aby byly umístěny v samostatné kapitole. Ale to už je spíše na každém z nás, komu co více vyhovuje.
Děkuji za připomínky, doufám že jsem odpovídal srozumitelně.
Václav Kotlík
pokusím se Vám zde odpovědět na Vaše otázky:
1) Vztahů pro výpočet součinitele přestupu tepla je několik pro každý konkrétní případ. Vykazují rozdílné hodnoty tohoto součinitele, u našeho výměníku se největší rozdíl součinitele pohyboval kolem 16%. Použil jsem vztah, který byl jednoduchý, vztažený na součin Gr*Pr (tudíž se nemuselo počítat s Reynoldsovým číslem) a uvedené konstanty "C","n" byly experimentálně naměřeny pro Gr*Pr. Co se týče podmínek, tak nutné podmínky jsou uvedeny. Tzn. že výměník bude se svislými žebry s odvodem tepla pomocí přirozené konvekce (vzduchu), zbytek už je funkcí pouze teplot. Věci jako drsnost povrchu, vlhkost vzduchu atd. mají vliv pouze minimální (důležité vlastnosti vzduchu jsou již zahrnuty ve výsledných grafech). Něco jiného je kdyby na povrchu žeber kondenzovala voda, ale to si nedovedu u tohoto výměníku s teplotou >30°C představit.
Šířka mezery mezi žebry je samozřejmě závislá například na výšce žeber, kde s vzrůstající výškou se proudění zhoršuje a pro běžné velikosti PC by měla být alespoň 5mm (spíše více). Nepředpokládám, že bude někdo konstruovat žebra 1,5m vysoká. I velké PC skříně málokdy překročí výšku 700mm.
2) Vzorec je správný a jeho použití též. Plochu 192mm2 má procesor (konkrétně jsem bral AMD 64) a daná plocha je plocha přestupní. Chladič má samozřejmě plochu větší a tloušťku dna například 3mm. V tomto případě je naprosto zbytečné a složité počítat s větší plochou chladiče vůči ploše procesoru. Výsledek by sice byl přesnější, ale rozhodně by se to neprojevilo na výsledku více jak o 1°C. A výpočet je to jen orientační, aby jsme při projekci zhruba věděli jakou asi bude mít procesor teplotu. A z praxe víme, že když si koupíme dva stejné procesory, tak každý bude mít v provozu teplotu jinou.
3) Pevné disky mají spotřebu do 30W a to disky s 10 000rpm, jinak 15-25W. A když odvedete tolik tepla ze skříně, tak jejich teplota výrazně klesne. Samozřejmě s Vámi musím souhlasit, že to není takto v každém případě. Pokud si někdo nalepí pevné disky těsně na sebe, aby se nemohli chladit, tak jim pokles teploty ve skříni příliš nepomůže.
4) Pod nadpis jsem dodatečné výpočty umístil, protože jsou důležité pro zvolení střední teploty oběžné vody a je třeba se nad nimi zamyslet, než si střední teplotu vody zvolíme. Zároveň nejsou natolik rozsáhlé, aby byly umístěny v samostatné kapitole. Ale to už je spíše na každém z nás, komu co více vyhovuje.
Děkuji za připomínky, doufám že jsem odpovídal srozumitelně.
Václav Kotlík
Odpovědět0 0
