Webb pokračuje v ladění svých přístrojů a nyní se potřebuje hlavně vychladit

Webb stejně jako jiné teleskopy prošel nejdříve hrubým a pak jemným nastavením a korekcemi své optiky, přičemž v případě sekundárního zrcadla to dle NASA šlo velice dobře a rychle. V této fázi se ale pro účely ladění optické soustavy zrcadel využíval jen přístroj NIRCam plus světlo jedné osamělé hvězdy. Čili poté už bylo třeba s optikou srovnat i další přístroje, a to Fine Guidance Sensor (FGS), Near-Infrared Slitless Spectrograph (NIRISS) a po vychlazení na příslušnou teplotu přijde na řadu také Mid-Infrared Instrument (MIRI).

 

Poté už chce NASA svolat poradu, kde se rozhodne, zda bude celá fáze ladění optiky a přístrojů oficiálně ukončena, čili pak už může následovat postupné zprovoznění Webbu a odstartování provozu, ale to lze očekávat až začátkem léta. 

 

 

Nyní je tak aktuální chlazení, přičemž přístroje určené pro sledování v blízkém infračerveném spektru si mají vystačit bez aktivního chlazení, čili pouze s využitím štítu, aby operovaly při teplotě 34 až 39 K. Ovšem MIRI má pracovat ve středním infračerveném spektru, a tak potřebuje nižší teplotu a aktivní chlazení, neboť pasivně by pouhým vyzařováním tepla do okolního prostoru nešlo dosáhnout potřebných 7 K (-266 °C) a méně. 

 

V posledních týdnech pomáhal MIRI chladit okruh s heliem, díky čemuž teplota klesla na 15 K. Nyní ale bude tento okruh pomocí kryogenických ventilů přepnut na vedlejší, kde už bude helium na jedné straně stlačováno a na druhé bude expandovat, čili dosáhne ještě nižších teplot, aby ochladilo detektory MIRI na potřebnou hodnotu. NASA přitom musí tuto fázi přepnutí okruhu provést s veškerou pečlivostí s kroky ve velice rychlém sledu a doufat, že vše vyjde. Pokud totiž například bude tepelná zátěž z MIRI větší, než jakou ukazují modely, přístroj se začne naopak zahřívat. Jestliže ale bude kritický bod překonán, chlazení by se mělo stabilizovat a vydržet pracovat po zbytek celé mise. 

 

NASA má pochopitelně funkci tohoto chlazení vyzkoušenou v kryokomoře JPL a postupy nacvičeny během testování Webbu v Goddardově a Johnsonově vesmírném středisku. Doufejme tak, že vše vyjde, neboť právě MIRI se bude moci ze všech palubních přístrojů dívat nejdále do minulosti, což už přímo vyplývá z toho, že bude sledovat v nejdelších vlnových délkách, čili v největším červeném posuvu, jaký Webb zvládne. Jde ale třeba i o přímé sledování exoplanet, které budou také viditelné ve středním infračerveném spektru (to by byla z dálky i Země), k čemuž je pochopitelně zapotřebí i koronograf pro zakrytí světla jejich hvězd a ty MIRI nese celkem čtyři.

 

Webb tak díky MIRI snad poskytne pohled do vesmíru, jaký ještě nikdo nikdy nespatřil a nyní v podstatě vše záleží na tom, zda se tento přístroj povede řádně vychladit. 

 

Zdroj: NASA