Windows 10 a ARM: hrozba pro Intel?

 

Microsoft má s architekturou ARM bohaté zkušenosti, však už před více než 20 lety uvedl dodnes používaný systém Windows Embedded (Windows CE), který se také dnes stává cílem nových útoků vyděračského softwaru. Jde o vskutku multiplatformní systém pracující nejen na procesorech x86 a ARM, ale také MIPS či Power PC. 

 

Windows Embedded se také ze všech dosavadních systémů Microsoftu pro ARM vymyká tím, že nejde primárně o mobilní OS jako pozdější verze, ale spíše o univerzální systém pro široké spektrum zařízení. 

 

 

Windows Embedded tak představil ještě sám Bill Gates jako systém pro mobilní zařízení, což v té době ještě nebyly telefony či tablety, ale spíše různé Pocket PC, Palmtop PC a podobné s hardwarovými specifikacemi, jež jsou na dnešní dobu velice skromné. Úvodní verze systému si vystačila s dostupnými procesory uvedených architektur, které měly vedle sebe alespoň 4 MB paměti ROM pro systém (neflashovatelná, ale často vyměnitelná), 2 MB RAM (bývala opatřena záložní baterií, často knoflíkovou) a počítalo se s hardwarovou QWERTY klávesnicí a displejem o rozlišení 480 × 240 s 2bitovou barevnou hloubkou (4 odstíny šedi). Dále byl aktuální sériový port, slot pro PC Card, prostý speaker a pro komunikaci infračervený port. 

 

Microsoft tento systém postupně vylepšoval, aby se více přiblížil tehdy aktuálním Windows 95 či Windows NT 4.0, takže se objevilo dobře známé Start menu, pak i podpora barevných displejů, nových rozhraní jako Bluetooth či Wi-Fi a tak dále. Windows Embedded si v podstatě šly vlastní cestou, která na rozdíl od jiných mobilních verzí Windows ještě neskončila. Však tento systém se dočkal vylepšení ještě v roce 2013, kdy už byl v očích veřejnosti dávno zastíněn jinými verzemi Windows pro ARM a daleko více pak systémy konkurenčních výrobců, Google a Apple.

 

Ke cti Windows Embedded slouží to, jaká variabilita existuje mezi zařízeními, v nichž se uplatnil. Jde sice především o systém pro staré počítače do kapsy, herní konzole, set-top boxy a jiná spotřebitelská zařízení, ale byl a je k dispozici v několika verzích pro další využití. Máme tu třeba Windows Embedded Industry pro různé terminály, stánky, a to včetně bankomatů (ostatně na nich běží i upravené Windows XP). 

 

 

Máme tu i Windows Embedded Automotive pro různé automobilové systémy, jako je infotainment, Enterprise jsou určeny pro systémy využívané v průmyslové výrobě a pak tu je i Serverová verze i pro SQL. 

 

 

 

Ještě řadu let před tím, než Apple přišel s prvním iPhonem a přisvojil si mobilní revoluci danou především nasazením kapacitního displeje, který vytlačil elektronická pera, jsme už vesele používali systém Windows Mobile, který byl představen ještě jako PocketPC 2000, což představuje i rok jeho uvedení na trh. 

 

Později už jsme mluvili o systému Windows Mobile, jenž prožíval v prvních letech nového tisíciletí zlaté období a byl podobně jako desktopové Windows nabízen v několika verzích zaměřených i na podnikové zákazníky či obchodníky. Ve spojených státech byly Windows Mobile ještě v roce 2007 nejoblíbenější mobilní operační systém, a to proti sobě měly tehdy ještě velice silný Blackberry. 

 

Windows Mobile vychází přímo z Windows Embedded a jejich jádra verze 3.0 a ve své původní verzi si tak zachoval kompatibilitu s aplikacemi určenými pro svůj vzor. Na jádrech Windows Embedded byly pak průběžně stavěny i pozdější verze nového systému, který se však orientoval čistě na chytré telefony a kapesní počítače. 

 

 

Windows Mobile verze 5.0

 

Windows Mobile se vyvíjely především v reakci na nové možnosti tehdejšího hardwaru a softwarových technologií, takže postupně přibyla např. podpora systému GPS, VoIP telefonování či mobilní verze známých aplikací z desktopových Windows, jako OneNote. Microsoft také novými verzemi tohoto systému reagoval na design svých hlavních Windows pro PC, takže takové Windows Mobile 6.1 svou zelenou hlavní obrazovkou připomínaly Visty. 

 

Právě šestá verze už byla labutí píseň systému Windows Mobile, neboť už se pohybujeme na konci prvního desetiletí, což znamená raketový nástup iPhonů s iOS a systému Android. Ze svého vrcholu se tak systém Microsoftu už jen propadal a jeho osud zpečetil systém Windows Phone, další čistě mobilní verze. 

 

Systém Windows Phone máme spojen se společností Nokia a dá se říci, že společně s ní tento systém i umřel. On tedy samozřejmě ještě žije jako Windows 10 Mobile, který je stále aktualizován, ovšem prodeje nových telefonů jsou oproti Androidu a iOS naprosto mizivé. 

 

 

Můžeme také říci, že Microsoftu se zrovna start nového mobilního systému nepodařil, ačkoliv v roce 2010 rozhodně měl šanci uspět, neboť trh s moderními "matlacími" telefony s jedním velkým displejem byl ještě mladý. Jenomže Microsoft své zákazníky naštval už tím, že zařízení s původním systémem Windows Phone 7 nemohly být aktualizovány na verzi 8, což už řada lidí nesnesla jako další zradu po zrušení Windows Mobile. 

Od té doby celá platforma Windows Phone jen přežívala poznamenaná pomalými aktualizacemi, s nimiž se Microsoft jen dotahoval na svižnější konkurenci (centrum notifikací například) a také nedostatkem aplikací i nezájmem ze strany různých firem, které začaly ve velkém nabízet aplikace spojené se svými produkty, ale zpravidla jen pro iOS a Android. Lze ale říci, že samotný systém byl intuitivní, rychlý a jednoduchý, takže ideální pro ty zákazníky, kteří od smartphonu prostě chtějí, aby fungoval bez nutnosti se v něm šťourat. Právě to však na druhou stranu mohlo odradit zkušenější uživatele. 

 

Jisté ale je, že čistě mobilní systémy Microsoftu selhaly v prosazení se ve světě spotřebitelských zařízení, což platí i pro Windows RT orientované na větší zařízení jako tablety, jimiž se už zabývat nebudeme, neboť v jejich případě je to velice podobné - chabá nabídka aplikací dále štěpící celý windowsácký ekosystém a v důsledku i nízký zájem zákazníků. 

 

Dá se tak říci, že když Microsoftu nevyšlo dostat se do lukrativního světa procesorů ARM a (především) mobilních zařízení dveřmi, zkusí to okny. A to ne okny jen tak ledajakými, ale těmi pro procesory x86, jež si na nedostatek uživatelské základny a aplikací opravdu nemohou stěžovat. Lze tak očekávat, že pokud k tomu bude připraven vhodný podklad v podobě opravdu funkčního prostředí, úspěch se nejspíše dostaví.