Zítra startuje nejrychlejší sonda NASA s cílem ve sluneční koróně

Pokud jste někdy pozorovali zatmění Slunce (nebo měli k dispozici korónograf), měli jste možnost pozorovat jeho korónu, čili zářící okolí Slunce, které tvoří žhavé plyny unikající jako plazma z fotosféry a u nich se udávají teploty v rozmezí jednoho až šesti milionů Kelvina (nebo stupňů Celsia, to už je při takových hodnotách jedno). 

 

 

Již zítra má přitom na palubě rakety Delta IV Heavy startovat sonda Parker Solar Probe, která tak využije jednu z nejsilnějších dostupných raket a i když sama váží jen 635 kilogramů, bude výkon rakety potřebovat. Cílem NASA je totiž z této sondy učinit nejrychleji se pohybující zařízení, které člověk kdy sestrojil, což znamená, že sonda New Horizons brzy přijde o své prvenství. Parker tuto rychlost bude potřebovat, neboť se bude pohybovat velice blízko Slunce, kde nemůže pobývat dlouho a NASA předpokládá, že dosáhne rychlosti 692.000 km/h nebo 190 km/s. 

 

 

Parker Solar Probe bude s využitím gravitačního manévru kolem Venuše navedena na oběžnou dráhu kolem Slunce, a to rovnou sedmkrát a pokaždé se ke Slunci přiblíží víc a víc. Celá mise má trvat sedm let a NASA doufá v uskutečnění celkem 24 oběhů kolem naší hvězdy a v tom nejtěsnějším průletu se Parker přibliží na vzdálenost 6,1 milionů kilometrů, což je téměř 18x blíže, než má ke Slunci Venuše (a 9,5x blíže než je od něj vzdálený Merkur). Oběžná dráha Parkeru bude vysoce eliptická a sahat bude zpočátku až téměř ke dráze Země. Sonda se tak stane nejen nejrychlejší sondou historie, ale také sondou, která se dostala nejblíže ke Slunci a že jeho koróna sahá dle nových poznatků až do vzdálenosti 8 milionů kilometrů, bude se pohybovat přímo v ní. 

 

 

Je jasné, že taková sonda bude potřebovat mimořádnou tepelnou ochranu a přesně to byl důvod, proč dříve podobná mise nebyla možná. Však ji budou ohrožovat výtrysky koronární hmoty a sluneční erupce nehledě na vysoké teploty, před nimiž zajistí ochranu přes 11 cm tlustý štít z uhlíkové pěny uzavřené mezi dvěma panely z uhlíkových vláken. Očekává se, že část štítu přímo vystavená slunečnímu záření dosáhne teploty až 1400 °C a samotná sonda se bude muset vypořádat s už daleko příjemnějšími teplotami jen kolem 30 °C, což by byla na poměry uplynulých dnů příjemná venkovní teplota i pro nás. 

 

Zhruba za tři měsíce by se Parker měla poprvé přiblížit ke Slunci a obletět je, přičemž data z tohoto oběhu budou k dispozici někdy v prosinci. A co bude zkoumat? Jednak tok energie, který zahřívá korónu a urychluje sluneční vítr. Dále se zaměří na strukturu a dynamiku magnetických polí u zdrojů slunečního větru a pak i na to, co způsobuje akceleraci vysokoenergetických částic.