Exoplaneta podobná Zemi: co to může znamenat?
24.10.2016, Jan Vítek, aktualita
Nové zprávy z oblasti astronomie se často týkají exoplanet a zvláště těch, které se podobají Zemi. Jak ale máme interpretovat to, že daná planeta je podobná Zemi nebo má podobnou hmotnost? Co o takových planetách vůbec víme?
Nejvíce nalezených exoplanet má na kontě vesmírný teleskop Kepler, který objevil také exoplanetu Kepler-452b. Jde o vůbec první objekt o velikosti srovnatelné se Zemí, který má navíc kroužit kolem svého slunce v tzv. obyvatelné zóně. Astronomy přirozeně nejvíce zajímají právě takovéto planety, neboť na nich by mohl existovat život či alespoň vhodné podmínky pro jeho vznik a samotné by mohly být vhodné pro naši případnou budoucí expanzi do vesmíru. Takové nazývají planetami podobnými Zemi (nachází se v obyvatelné zóně) nebo jde alespoň o planety zjištěné v systému, v jehož středu je hvězda podobná Slunci.
umělecké ztvárnění exoplanety Kepler-452b
O planetách podobných Zemi se v poslední době mluví velice často, ovšem to bychom opravdu neměli brát doslova. Nelze si hned představit modrou planetu s oceány a průměrnou teplotou kolem 14 °C, a to jednoduše proto, že naše sledovací přístroje nic takového ani nemohou odhalit. Pokud se tak dočteme o planetě podobné Zemi, je na místě skepse, i když se zvyšujícím se počtem objevených exoplanet přirozeně narůstá i šance na to, že na jedné z nich by skutečně mohly panovat vhodné podmínky pro život, jak jej známe.
Aktuálně je velice obtížné takové planety vůbec detekovat, a to nejčastěji nepřímým sledováním jejich vlivu na svou mateřskou hvězdu, takže odhalení jejich atmosféry a zjištění vody na povrchu, to už je zcela mimo rámec dnešní techniky. Co ale znamená, že je nějaká planeta podobná Zemi? Potřebuje k tomu pouze být v obyvatelné zóně, čili takové, kde není ani velké teplo a ani třeskutá zima? To dnešní astronomové v podstatě neřeší, neboť to ani nemohou zjistit a my se to o realtivně blízkých exoplanetách nedozvíme ještě řadu let. Aktuálně jsou vyvíjeny techniky, které mají využít světlo vzdálených hvězd procházející atmosférou sledovaných planet, aby nám napovědělo, jaké plyny se nachází v jejich atmosféře. Ovšem pak už není v dohledu nic dalšího, co by nám umožnilo se o exoplanetách dozvědět více.
Planetu v systému Proxima Centauri by nám mohl více přiblížit plánovaný projekt Breakthrough Starshot zahrnující mnoho malinkých sond, jež se do něj mají dostat, ale toho se nikdo z nás nemusí ani dožít. Co konkrétního a relativně spolehlivého se tedy dá dnes zjistit o exoplanetách? Zatím to jsou jen tři věci: přibližná masa planety (ale ne velikost, čili ani průměrná hustota), její vzdálenost od hvězdy a jak dlouho trvá jeden její oběh, z čehož se dá také určit, zda má vázanou rotaci, a své hvězdě tak ukazuje stále stejnou tvář jako Měsíc Zemi.
Vše, co astronomové o takových planetách tvrdí, je založeno na třech zmíněných údajích a dále na jejich zkušenostech a počítačových modelech, čili jde v podstatě o domněnky. A vzhledem k tomu, že nikdo z nás dosud žádnou exoplanetu nespatřil tak jako planety/měsíce naší soustavy, jež nás stále dokáží překvapovat, můžeme si představit v podstatě cokoliv. Je tak možné, že za několik desítek let nebo i dříve budeme na dnešní údaje o vzdálených systémech jen pobaveně vzpomínat. A asi ještě velice dlouho budeme pátrat po tom, jaké exoplanety jsou a mohou být. Jisté je pouze to, že počet důvodů, proč na některé z nich nemůže existovat život podobný tomu na Zemi, nebo se nemohl vyvinout, je velice rozsáhlý, což si lze snadno uvědomit vzhledem k množství náhod, které umožnily náš vývoj na Zemi. Do celého vesmíru nebo jen naší galaxie se ale může snadno schovat mnoho takových náhodných jevů.
Zdroj: Astronomy
umělecké ztvárnění exoplanety Kepler-452b
O planetách podobných Zemi se v poslední době mluví velice často, ovšem to bychom opravdu neměli brát doslova. Nelze si hned představit modrou planetu s oceány a průměrnou teplotou kolem 14 °C, a to jednoduše proto, že naše sledovací přístroje nic takového ani nemohou odhalit. Pokud se tak dočteme o planetě podobné Zemi, je na místě skepse, i když se zvyšujícím se počtem objevených exoplanet přirozeně narůstá i šance na to, že na jedné z nich by skutečně mohly panovat vhodné podmínky pro život, jak jej známe.
- První exoplaneta objevena pomocí gravitační čočky
- Nový typ hvězdných systémů obsahuje jen horkou "Zemi"
- Nejbližší exoplanetu se stále nedaří lépe sledovat
- Sonda Kepler objevila dvě exoplanety, na kterých mohl vzniknout život
- Kepler-62f vzdálený 1200 sv. let by mohl být obyvatelný
Aktuálně je velice obtížné takové planety vůbec detekovat, a to nejčastěji nepřímým sledováním jejich vlivu na svou mateřskou hvězdu, takže odhalení jejich atmosféry a zjištění vody na povrchu, to už je zcela mimo rámec dnešní techniky. Co ale znamená, že je nějaká planeta podobná Zemi? Potřebuje k tomu pouze být v obyvatelné zóně, čili takové, kde není ani velké teplo a ani třeskutá zima? To dnešní astronomové v podstatě neřeší, neboť to ani nemohou zjistit a my se to o realtivně blízkých exoplanetách nedozvíme ještě řadu let. Aktuálně jsou vyvíjeny techniky, které mají využít světlo vzdálených hvězd procházející atmosférou sledovaných planet, aby nám napovědělo, jaké plyny se nachází v jejich atmosféře. Ovšem pak už není v dohledu nic dalšího, co by nám umožnilo se o exoplanetách dozvědět více.
Planetu v systému Proxima Centauri by nám mohl více přiblížit plánovaný projekt Breakthrough Starshot zahrnující mnoho malinkých sond, jež se do něj mají dostat, ale toho se nikdo z nás nemusí ani dožít. Co konkrétního a relativně spolehlivého se tedy dá dnes zjistit o exoplanetách? Zatím to jsou jen tři věci: přibližná masa planety (ale ne velikost, čili ani průměrná hustota), její vzdálenost od hvězdy a jak dlouho trvá jeden její oběh, z čehož se dá také určit, zda má vázanou rotaci, a své hvězdě tak ukazuje stále stejnou tvář jako Měsíc Zemi.
Vše, co astronomové o takových planetách tvrdí, je založeno na třech zmíněných údajích a dále na jejich zkušenostech a počítačových modelech, čili jde v podstatě o domněnky. A vzhledem k tomu, že nikdo z nás dosud žádnou exoplanetu nespatřil tak jako planety/měsíce naší soustavy, jež nás stále dokáží překvapovat, můžeme si představit v podstatě cokoliv. Je tak možné, že za několik desítek let nebo i dříve budeme na dnešní údaje o vzdálených systémech jen pobaveně vzpomínat. A asi ještě velice dlouho budeme pátrat po tom, jaké exoplanety jsou a mohou být. Jisté je pouze to, že počet důvodů, proč na některé z nich nemůže existovat život podobný tomu na Zemi, nebo se nemohl vyvinout, je velice rozsáhlý, což si lze snadno uvědomit vzhledem k množství náhod, které umožnily náš vývoj na Zemi. Do celého vesmíru nebo jen naší galaxie se ale může snadno schovat mnoho takových náhodných jevů.
Zdroj: Astronomy
