ma treba horsi backdoory pro NSA...

Zajimava diskuse. Aby penize slouzily realne ekonomice ­(a ne jen jako spekulativni instrument toho kdo zrovna dokaze manipulovat trh kolem­), tak take musi byt dostupne. Pro koncoveho uzivatele. Coz ovsem obnasi i potrebu aby si je nejak vydelal, ci jinak ziskal. V systemu omezeneho mnozstvi coinu, ktery ma ovsem obsluhovat stale rostouci ekonomiku je ovsem problem, ze je potreba aby se i dalsi ­(cti chudi­) uzivatele k tem coinum dostali. A ne tim zpusobem, ze o ne budou zebrat uz existujici vlastniky, kteri je vubec nemusi chtit pustit ­(proc by meli­).

Pominu funkci ucetni jednotky penez ­(ta vznikne samovolne tim, ze je co pocitat­). Mezi prostredkem smeny a ulozistem hodnoty lezi to zajimave jadro diskuse. Kdyz mena plni obe tyto funkce zaroven jednim coinem, tak to vede k oscilacim hodnoty a zajmu o nakup ci prodej. V jednom extremu se lide chteji meny zbavit, protoze citi ze je nadhodnocena a dalsi drzeni bude ztratou, v opacnem ji chteji ziskat ale neni od koho. Tomu prave mela odpomoci ta demokraticka vlastnost premenit energii na podil na chodu na siti ­(hledani coinu ­- vyroba­).

Ten Freigeld byl uspesny experiment nez ho znicili centralni bankovaci. A co je pro me zajimave, mel rozdelen prostredek smeny a uloziste hodnoty. Prostredek smeny ­- volny peniz ­- mel zabudovanou vlastnost snizovani sve hodnoty. Neco jako osoupani casem, nejvice bych to popsal jako obezivo. Ale slo ulozit obezivo do jakehosi trezoru ­(­"offline­"), kde neztracel hodnotu.

To co me na tom zaujalo je prave vyreseni oddeleni techto dvou funkci uz na urovni designu meny, vedouci ke stabilizaci . V dnesni ekonomice ktera je 100% financovana dluhem vzniklym institucemi ktere si udelily prava dluh legalne vyrabet a konvertovat na obezivo je funkce opotrebovavani coinu ­(snizovani jejich ceny­) vlastne dana az nasledne emisi novych coinu ­(novych penez dluhem na trh­). A to az po dobe, nez se dostanou do ekonomiky, coz je asi 2 roky. Viz nynejsi silena inflace, dana Babisovym zadluzovanim. A jeste k tomu se ty nove penize dostanou nejdriv k subjektum, ktere si za stare ceny nakupuji pro sebe a k ostatnim se penize dostanou az kdyz uz ceny leti vzhuru.

Ta opotrebovavaci vlastnost Freigeldu ­- obeziva ­- ma motivacni charakter, aby lide ne plytvali, ale primarne platili dluhy. Cim driv se jich ­(obeziva­) totiz zaplacenim zbavili, tim vetsi hodnotu z nich uzili, jinak by jim hnily. A motivace pustit penize take fungovala k tomu, aby si vzajemne poskytovali sluzby, treba opravy domu, proste realne sluzby atd. ­- ktere jinak ekologicky dopad nemaji. Proste se tim zvysovala rychlost obehu penez v ekonomice, umoznovala tvorbu novych sluzeb. A vubec neni potreba si porad kupovat nove telefony. Mne jeden staci 20 let.

Abych to tak nejak shrnul, myslim si, ze pokud je nejaka mena nastavena tak, ze je zaroven prostredkem uloziste hodnoty i prostredkem smeny, tak bude zajem lidi o nakup a prodej silne oscilovat podle nalad a ocekavani, System, ktery vyresi tuto dualitu a nabidne oddeleni vhodnym zpusobem, zaroven dokaze motivovat lidi k podstupovani transakci prodej­/nakup ­(prace­-sluzby, zbozi­) treba tou formou zvyhodneni transakce ala Freigeld ­(jinak by obezivo shnilo­) tak udrzi ekonomiku v behu. Touto cestou by se mely vydat designy *coinu. Musi integrovat stabilizacni funkci ­(predchazet designem naladam manipulujicim uzivateli­), umoznovat novym novym akterum se zapojit do ekonomiky ­(proste si vydelat, nejak naskocit do systemu­), musi zamezit neomezenemu hromadeni coinu ­(musi existovat neustala vyroba novych coinu aby se zredila hodnota jiz drzenych coinu­), musi udrzet sit konzistentni a odolnou proti utoku. A nesmi to zruinovat planetu.

Dnesni system vyroby penez z dluhu funguje asi jako tlaceni lana.

Moje chyba, mel jsem napsat detekovany Higgsuv boson. Tak to bylo mysleno. Ctenari snad prominou.

Ano, velmi presne ­- podstatou tezby neni samotne BTC. Zamer tvurcu byl vytvorit decentralizovanou databazi pro ucely bezneho pouziti platby za cokoliv. V rukou lidi, ne bank. Bohuzel samotny deflacni charakter bitcoinu znemoznuje, aby tohoto cilu dosahl. Omezeny pocet coinu vede k tomu, ze jejich cena roste nade vsechny meze, a proto probiha tato zlata horecka ­- ze se porad vyplati palit obrovske mnozstvi energie a spekulovat na ziskani coinu.

Poplatky to nezachrani. Pokud je cena transakce v energiich tak obrovska jak vlastne je ­(pro zapis do blockchainu­), tak pak po odpadu megatezaru sit vlastne energeticky pozere sebe sama ­(poplatky budou muset byt tak vysoke, ze se nevyplati je platit­). Na prevod hodnoty bitcoinu za jedno kafe se musi nekde propalit hodnota mozna az milionu cen kaficek v energii. Tak mi to prislo kdyz jsem cetl posledni clanky o energeticke narocnosti. Navic se na behu site uz nema smysl podilet nejakou starsi neakcelerovanou tezici technologii. Prechod od megatezby k udrzbe site by pak vyzadoval aby se postupne zase bud snizila slozitost tezby

K tomu, aby lide coiny pousteli za nejake realne veci je potreba, aby ho nepovazovali za investici ­- aby casem nenabyval sam od sebe hodnoty. Problem s obehem penez v ekonomice treba zajimave vyresil Silvio Gesell s menou Freigeld. Tento system nutil primo lidi k tomu, aby se penez zbavovali ­- a tim je sirili. V bitcoinu si jak kdo vydela bitcoin aby se mohl zapojit do ekonomiky? Jak moc lidovy ten system je ­- jake je rozlozeni vlastnictvi coinu mezi vlastniky ­- treba distribucni krivka stylu L­-curve?

Krypto melo vratit penize do rukou lidem zpet od oligopolu a statnich diktatur. Bohuzel, zabudovana vlastnost prevodu energie na podil ­(tezba­) z toho udelala tezici byznys. U celosvetoveho pohybu penez je 97% presunuto z spekulativnich duvodu. U bitcoinu je realna transakce ktera prenasi realnou hodnotu uz tak vzacna jako Higgsuv boson.

Cena paleni energie je cenou za spatny navrh algoritmu pro vyrobu coinu v systemu. Otazka je, na co by se ale mela vazat aby mohl coin vyrobit kazdy a bylo to decentralizovane ­(coz ted stejne neni­).

Nejzbytecnejsi je instrukcni sada x86, 2­/3 energie procesoru se pali v instrukcnim dekoderu. To je naprosto zbytecne zmarena energie. Ale i zde je to cena za setrvacnost ­- softwaru zavislem na instrukcni sade a na OS ktere jsem s takovymi instrukcnimi sadami uzce spjaty. Kouzlo nechteneho ­- u minovani coinu se preslo na specializovane cipy asi nejrychleji v celem odvetvi ­- zadna zavislost na OS atd. Z tohoto hlediska je vlastne oproti predeslemu minovani dnesni minovani velmi ciste, bohuzel vsak rozsah je dan prave velkominery kteri to delaji uz jen z posetile snahy premenit realnou energii na digitalni popel, ktery jim pripada hodnotnejsi.

Muzu se zeptat na vypocet v clanku? Bylo nejak pocitano, jak je to porovnatelne kdyz zpatecni jizda bude s prazdnym navesem?

Z doslechu od cloveka co delal na kriminalce vim, ze se kriminaliste uci, ze je lepsi reseni kdyz runzi ***filove svoji uchylku resi v soukromi pomoci ruznych materialu, nez kdyz jdou do terenu. Tyto uchylky jsou hardwarove, clovek si je nevybral ani nevypestoval a nemuze se jich zbavit jako zavislosti na alkoholu nebo koureni apod.

Odnaucit se to neda ­- je to proste tak. Tak bychom vlastne meli byt radi ze budou nekde ve sve nore a ukajet se uchylarnami s AI.

No ja pouzivam RPI4 s nasim chladicem CooliPi 4B pretaktovany na 2.35GHz, je to takovy linejsi desktop ale na cteni to staci, i na vyvoj a spravu Linuxovych masin. Nouzove se da koukat na YT videa v mensim rozliseni.

Podle diskusi na raspberrypi.com webu ma mit RPI4 max 7.2W a RPI5 8W v plne zatezi. Kdyz tady zatizim RPI4 na 2.35GHz linpackem, tak se mi teplota priblizi 49˚˚C pri asi 28˚C ambientni teploty. Cili zvyseni az o 22˚C pri pasivnim chlazeni. Uchladit pasivne to tedy jde, jednom je potreba velky pasivni chladic.

Tim jak tam posunuli POE header na druhou stranu ovsem zkomplikovali koexistenci POE HATu a dalsich HATu ­(zejmena ten s M.2 je zajimavy­).

Pro potreby vetsiho rozsireni I­/O je tento form factor dost nestastny ­- stackovani HATu na sebe je dobre v prumyslovem prostredi, jenze jak to zaclo topit tak uz se pod to musi nacpat jeste ten chladic. My jsme to tedy vyresili otocenim GPIO konektoru o 90˚ , ale ten novy POE konektor nam teda pekne namocil vnitrek bot.

Shrnuto ­- RPI5 je proste porad platforma na vyuku programovani a rapid development, na to aby to nejak fungovalo jako desktop replacement by to IMO chtelo mit by default M.2 konektor na desce ­(nebo aspon zespodu­) a POE mimo oblast chladice. Mozna vetsi board.

Jo FYI samotne CPU je na 16nm a southbridge na 40nm.

Mne to zaflekovala v pravotocive zatacce z kopce dolu nejaka pani, ktera tam najela zleva. Asi videla rychle jedouciho cyklistu ­(me­) , tak to tam soupla a pro jistotu uplne zabrzdila. Slusne me vybrzdila. Jentaktak ze jsem nesel pres kapotu. Takze nemusi jit o hloupe AI, staci hloupy ridic.

Tak jsem si hledal novy SSD disk a dospel k zaveru, ze cokoliv nad MLC je jenom cerna dira na data. Ani parametry jako TBW jsou o nicem, kdyz data degraduji ma disku ktery je nedokaze bez refreshe udrzet. Z nekolika starsich microSD karet se postupne ztraci sektory, jedina moznost je precist je a zapsat zpet po par letech.

Zavrhnul jsem v podstate vsechny TLC a nedejboze QLC SSD, jedine co zbyva je par MLC modelu. U microSD je to napriklad SAMSUNG PRO ENDURANCE, neco podobneho dela i SanDisk.

V SSD pro PC pry dela MLC jen SAMSUNG v PRO radach SSD ktere jsou 3x drazsi nez spotrebitelske modely. Problemy s radami 840 nebo 870 EVO z roku 2021 ukazuji na to, ze staci to jen delsi dobu necist a zacne to ztracet data.

U karet asi zacnu po roce delat prepis puvodnimi daty ­(manualni refresh­), aby se obcerstvila. U SSD pro PC je dobre obcas precist cely disk at si disk sam relokuje spatne sektory, ktere mozna ani nejsou spatne, jen zapomenute. Vysumele elektrony. Sledovat pocet relokovanych sektoru ­(SMART 0x5­) a u SAMSUNG disku s opravenym firmwarem i SMART parametr 0xFC ­(tam to uklidili­).

Zpet k tomuto produktu s 60TB dat ­- je usmevne, ze to s QLC vydrzi 3 mesice. Bez napajeni. To bych si do datacentra nekoupil, ani do RAIDU.

Nemate nekdo po ruce tip na SATA SSD s MLC nebo SLC flashkou? Neco co jsem tu jeste nepsal. Tyhle TLC, QLC, PLC hruzy jsou derave jak reseto.

Jeste zajimavy tip ­- nekde jsem cetl na forech, ze nekdo resi problem se starnutim informace na SSD tim, ze ho necha zapnute bez datoveho kabelu ­(zrejme SATA­) a ono si to asi kdyz to nema co na praci zkousi opravovat naboj. Ten clovek tomu dava pul hodiny a pak to zase pouziva. Nemam moznost vyzkouset, ale jako tip dobre.

Nejakym nedopatrenim se ke mne dostala zprava od uzivatele z fora Tomshardware, kam obcas pisu ­(nedopatrenim proto, ze thread je zamknuty, ale mne to poslalo oznameni o novem prispevku­).

Tady je:

Just received the monitor. The EDID looks like broken :mad:

DTD for 2560x2880@60Hz is set with pixel clock of 534MHz but the max pixel clock limit is set to 490MHz...

edid­-decode ­(hex­):

00 ff ff ff ff ff ff 00 1e 6d f4 5b 05 b6 02 00
0c 20 01 03 80 2f 34 78 ea 24 05 af 4f 42 ab 25
0f 50 54 21 08 00 d1 c0 61 40 45 40 01 01 01 01
01 01 01 01 01 01 98 d0 00 40 a1 40 d4 b0 30 20
3a 00 d1 0b 12 00 00 1a 00 00 00 fd 00 3b 3d 1e
b2 31 00 0a 20 20 20 20 20 20 00 00 00 fc 00 4c
47 20 53 44 51 48 44 0a 20 20 20 20 00 00 00 ff
00 32 31 32 4e 54 4b 46 35 37 36 36 39 0a 01 b5

02 03 42 72 23 09 07 07 4d 01 03 04 90 12 13 1f
22 5d 5e 5f 60 61 83 01 00 00 6d 03 0c 00 10 00
98 3c 20 00 60 01 02 03 67 d8 5d c4 01 78 80 01
e3 0f 00 18 e2 00 6a e3 05 c0 00 e6 06 05 01 52
52 51 11 5d 00 a0 a0 40 29 b0 30 20 3a 00 d1 0b
12 00 00 1a 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00
00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00
00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 e5

-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-

Block 0, Base EDID:
EDID Structure Version & Revision: 1.3
Vendor & Product Identification:
Manufacturer: GSM
Model: 23540
Serial Number: 177669
Made in: week 12 of 2022
Basic Display Parameters & Features:
Digital display
Maximum image size: 47 cm x 52 cm
Gamma: 2.20
DPMS levels: Standby Suspend Off
RGB color display
First detailed timing is the preferred timing
Color Characteristics:
Red : 0.6835, 0.3105
Green: 0.2587, 0.6679
Blue : 0.1445, 0.0585
White: 0.3134, 0.3291
Established Timings I & II:
DMT 0x04: 640x480 59.940 Hz 4:3 31.469 kHz 25.175 MHz
DMT 0x09: 800x600 60.317 Hz 4:3 37.879 kHz 40.000 MHz
DMT 0x10: 1024x768 60.004 Hz 4:3 48.363 kHz 65.000 MHz
Standard Timings:
DMT 0x52: 1920x1080 60.000 Hz 16:9 67.500 kHz 148.500 MHz
DMT 0x10: 1024x768 60.004 Hz 4:3 48.363 kHz 65.000 MHz
DMT 0x09: 800x600 60.317 Hz 4:3 37.879 kHz 40.000 MHz
Detailed Timing Descriptors:
DTD 1: 2560x2880 59.967 Hz 8:9 185.417 kHz 534.000 MHz ­(465 mm x 523 mm­)
Hfront 48 Hsync 32 Hback 240 Hpol P
Vfront 3 Vsync 10 Vback 199 Vpol N
Display Range Limits:
Monitor ranges ­(GTF­): 59­-61 Hz V, 30­-178 kHz H, max dotclock 490 MHz
Display Product Name: ­'LG SDQHD­'
Display Product Serial Number: ­'212NTKF57669­'
Extension blocks: 1
Checksum: 0xb5

Vedomi je obrazem sveta ktery vnimame. AI muze prostrednictvim senzoru take vnimat, to ze je ted texto­-centricky naucena znemoznuje, aby chapala veci, na ktere potrebuje dalsi senzory a vlastni zkusenost, ne jen texty a obrazky zkusenosti jinych lidi. Dokud nezacne zpochybnovat to co vnima ­(a jen se uci a tudiz to povazuje za reprezentativni­) tak bude blba. Neni to tudiz umela intelignece, ale umela hloupost. Zatim nechape a jen placa, i kdyz docela verohodne.

To se ale muze zmenit s architekturou ­"vedomi­", tedy soubory informaci a zpusobu zpracovani, ktere budou myslenkami AI. Podivejte se na zajimavou vedu konektomiku
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Connectomics
Tady muzete videt, jak lidske vedomi zpracovava informace ­- odkud kam je posila, kde to interfejsuje s pameti. Posledni zpravy o dekodovani myslenek pomoci vzorcu reprezentovanych AI ukazuji, ze myslenky jsou dekodovatelne ­- maji nejake vzory. Tyto vzory jsou zrejme paralelne putujici informaci ktera je zakodovana ve fazovem posunu signalu na soubeznych drahach. Pamet ­(v sede kure mozkove­) si zrejme posila fragmenty informaci ­(myslenek­) sem a tam synchronne. Ukladani tak muze byt distribuovane a nekde uprostred se sejde vjem ze senzoru tak i myslenka z pameti. Tam bych ocekaval ze bude to ­"vedomi­":

Na rozdil od zivocichu, kteri nemaji pracovni pamet ­(takze si nezapamatuji co se delo, nedokazi o tom uvazovat­) my mame pracovni pamet a to je IMO to misto, kde vznika nase vedomi. Viz i poskozeni mozku, poskozeni vedomi.

Nejvetsi nebezpeci AI neni v tom, ze bude pachat zlo, ale to, ze jsme si nevsimli, ze toto zlo jiz v obrovskem rozsahu pachaji nekteri lide a jejich organizace. AI bude jen takova, jakou ji naprogramujeme, vychovame, naucime. Zli lide budou stale zli, protoze jejich mozek vytvari zlo. Nekdo nema urcite propojeni v mozku a je pak schopen zlocinu aniz by se zastavil. Viz konektomika ­- v mozku mame specializovana centra, ktera zpracovavaji ruzne atributy vnimanych informaci a zrejme se hadaji a nektera jsou schopna rusit vysledky jinych center ­(viz paralyzujici strach­).

AI ­(Artificial Idiocy­) se muze spis stat nastrojem na velmi rychle vyhledavani stripku informaci, vedoucich k nejakemu cili. Muze filtrovat data o lidech a umoznovat masivni ­- byt individualni ­- cileni na klicove lidi. Jedine jak je mozne zabranit ­(budoucimu­) zneuziti informaci, je tyto informace nesirit a nenechat je sbirat a ukladat. U fyzickych osob se tomu rikalo soukromi. A soukromi bylo a je nutne k tomu, aby se nedalo metodou postupneho likvidovani jedincu dospet k ovladnuti lidstva ­(skupin lidi­) jako celku.

Verime proste pohadce, ze to zlo prijde s AI, ale ono tu uz davno je a bylo.

U single­-link HDMI vystupu mi funguje pasivni redukce na DVI vstup na monitoru. Nevim jestli dual­-link ­(ktery zde asi bude potreba­) jde take takto redukovat, asi ne. Taktovani asi bude vyssi nez zvladne DVI.

Nezpochybnuji to, ze Linux bezi na jakemkoliv procesoru bez problemu. Ten bezi na kdecem... Narazim na to, ze naprosta vetsina aplikaci pro desktop s Windows neni k dispozici pro jinou architekturu, nez x86* ­(dnes uz spise jen 64bitove verze­).

Software vyzadujici navic 3D akceleraci bez problemu bude IMHO padat pod emulaci ­- treba hry, CADy atd.

IT spravci proto nebduou na desktopy porizovat ARMy a resit problemy s emulaci.

Co se tyce tvrzeni, ze do RISCU se nalilo vice nez do x86 tak o tom silne pochybuji, neni to jen o cene vyvoje, ale i vyroby. Intel ma vlastni tovarny, to do toho take zapocitejte. Penize protekle Intelem+AMD+Cyrix+.... dohromady jsou radove vyssi, nez co proteklo pres MIPS etc. ­- minimalne na desktopu, nepocitam embedded veci kde nebezi desktop. Miliarda ARMu v mikrokontrolerech nezachrani situaci na desktopu.

Takze ano, myslim to vazne. Na desktopu to tak je. Snad se ted situace zmeni s rozsirenim ARMu z telefonu do tabletu a dale do ultralight notebooku.

Kdyby se nalilo tolik penez do vyvoje ARM nebo RISC­-V jako do x86* procesoru ­(biliony dolaru v celem odvetvi­) tak by byly take tak vykonne. Ale narazel jsem na setrvacnost softwarovou. Bohuzel jsem ve vendor lock­-inu intelu a microsoftu. Alespon v desktopu. Snad se podari tento monopol rozbit, uz je nacase. Pak az budou alternativy s nizsimi provoznimi naklady A dostupnym softwarem, tak se muze spustit lavina.

Kdyz vyvoj OS stoji dejme tomu miliardu dolaru ­(Linux pred 10 lety­) , kolik stoji vsechny ty aplikace ktere pod tim bezi? U widli to budou stovky miliard dolaru setrvacnosti. A neporidite si o polovinu uspornejsi procesor s nutnosti vsechen tento software prepsat ci portovat. Kolikrat to ani nejde, protoze vendor lock­-in ­(microsoft­).

Zavislost na zazitych privatnich instrukcnich sadach je ukazkovym prikladem monopolu a skodliveho blokovani inovaci.

Instrukcni dekoder u x86 procesoru zere asi 66% energie celeho CPU. Kdybychom konecne shodili x86 ze skaly ­(nejlepe vcetne 64bitove verze­) tak by se usetrilo po svete nekolik jadernych elektraren, ktere musi kvuli teto instrukcni sade zbytecne vyrabet energii. Viz 600W monstra na x86.

ARM nebo jeste lepe RISC­-V maji instrukce mnohem jednoduseji kodovane, dekoder u RISC­-V jadra CPU muze mit spotrebu treba jen 1.5% z cele spotreby jadra.

Vsechny obstarozni instrukcni sady by se mely emulovat, porad by to z hlediska energie byla uspora... a uspory materialu, vlasu vyvojaru OS...

Bohuzel to nejde protoze setrvacnost.

Dekuji za resersi a cisla ­- rad bych, aby recyklace byla mozna na 100%, k tomu se snad propracujeme. V podstate tezba z baterii :­-­)

OT:U modernich FV panelu jsem cetl, ze jejich vyroba vezme tolik energie, jako asi jejich rocni vyroba ­(mozna ne v nasich zemepisnych sirkach­). Kdyz pak pracuji 25 let, tak je do energeticke bilance jeste potreba zapocitat energii na recyklaci, kterou take nevim.

U baterii jsem si zatim ale nedokazal udelat predstavu, jak si na tom co se tyce pomeru energii stoji ­(koeficient navratnosti ESOEI­). A do tohoto koeficientu je treba zapocitat i cenu ­(energii­) likvidace.

Pridavam se ­- kolik kWh energie je potreba na recyklaci baterky jednotkove kapacity 1kWh?

Pokud budou zavazi zavesena na lanech, tak se budou spoustet ­(na lanech­). Aspon takto to je v cestine. Kdyby to naopak jezdilo na zubatkach ­(jako maji treba nektere Svycarske vlacky v strmych kopcich­) tak bych pouzil slova zdvihat, uz by se to ­"nespoustelo­".

Jj, ochuzeny Uran ­(ze zpracovani paliva ­- ale zrejme vetsina pri priprave,ne po vyhoreni­). US of A ma nekde asi tak 100000 tun tohodle odpadu, je to tak popularni ze se z toho delaji stity na tanky a spicky do projektilu na rizenych strelach ­(i do kulometu a mensich razi­). V ulozisti bych se bal jit mezi ty zavazi, na bojisti ­(kde krev z ciziho netece­) je to kazdemu jedno, kdyz to nekdo nadycha. Viz film Beyond Treason
https:­/­/www.imdb.com­/title­/tt0496241­/reviews

Kdyz se to pokryje nejakou vrtvou ktera zastavi alfa castice coz je docela jednoduche tak si dokazu predstavit ze to muze jeste dobre poslouzit jako tezitko. Pozor, U238 ma dlouhou rozpadovou radu, nektere rozpady emituji beta zareni.

https:­/­/www.nachi.org­/gallery­/radon­/uranium­-238­-decay­-chain

Jinak DU ­(U­-238­) ma presneji hustotu 19100 kg­/m^3 dle wikipedie

Kdyz si predstavim, jak tlusta lana musi byt na zavazich, tak aby se nepretrhla, tak musi zavazi mit nejakou maximalni hmotnost. Pri vysce 120m toho zarizeni ale asi nebude takovy problem udelat zavazi delsi ­(vyssi­) byt s mensi hustotou zavazi.

Nebo se da problem vyresit tak, ze zavazi budou mit male generatory­/motory primo na sobe a budou jezdit po vertikalnich zubatkach nahoru a dolu, cimz by se vyresil i problem s pevnosti lan. Proste by se tam poslaly takove ­"vlacky­" ze samohybnych zavazi ktere by mely sbernice pro napajeni a nejake to ovladani. Nemusely by se resit lana.

Hmm, kolik MWh energie vezme demolice takoveto veci?

Nebylo by proste lepsi udelat vedle sebe ­(nebo nad sebou­) dva valce na vodu a udelat precerpavacku? Cim vetsi, tim by byla levnejsi ­- obvod kruhu roste linearne s prumerem, ale plocha s kvadratem. Pevnost sten pro stejnou vysku hladiny by byla stejna jak u uzkeho, tak sirokeho valce ­(bazenu­).

A kdyby se mezi tim udelal cistici stupen a prodavalo by se to zaroven jako energeticke uloziste a zaroven jako cisticka, tak by mohly jit dvoji dotace :­-­) Precerpavacka na ho***.

Pri nejake modularni konstrukci by se i opravy a rozebrani delaly po segmentech. Pri zemetreseni bych u toho ale nechtel byt.

Sice je hustota vody vyrazne mensi nez hustota ochuzeneho uranu, olova, zlata nebo i vsudepritomneho zeleza, ale zase se da vypustit a neni co recyklovat, jen steny. V pripade napusteni rtuti by ovsem takova precerpavacka byla velmi kompaktni. Mno, mozna je to inspirace na zpravu prvniho dubna.

Platilo, vice ci mene. Leta, v kterych to platilo mene ­(tedy bylo mene videt, ze nejaky segment spolecnosti ci ekonomiky kolabuje­) byly doby expanze ekonomik ­- typicky po valkach. Za tyto obdobi povazuji obdobi 20­-tych let v 20. stoleti, 50­-tych az 60­-tych let ­(ne v Ceskoslovensku­), 90­-sata leta v Ceskoslovensku­/CR. Je to ciste soukromy, subjektivni pohled na nedavne dejiny. Muzete me jiste opravit ci pripadne doplnit. Ceskoslovensko za komunistu bylo ekonomicky zajimavym experimentem ktery povazuji za verzi statniho kapitalismu.

Zajimavou kapitolou je ekonomika postavena na volnych penezich ­(Freigeld­) viz. https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Freigeld
Realny experiment zalozeny na tomto schematu byl ovsem tak uspesny, ze ho museli bankovnici zrusit, aby jim nezdeskreditoval centralni bankovnictvi zalozene na nekonecnem dluhu.

To dulezite na mem sdeleni je vsak to, ze ­"se divame jinam­" nez bychom meli pri posuzovani stavu spolecnosti ci ekonomiky. Je potreba videt veci takove, jake jsou, ne takove, jake si prejeme aby byly. No a podle krivosti pohledu pak nevidime to nebo ono. Zajimave pro me bylo napriklad videt distribucni funkci rozdeleni bohatstvi ve spolecnosti pomoci L­-curve ­(https:­/­/www.investopedia.com­/terms­/l­/lorenz­-curve.asp­)
https:­/­/www.lcurve.org­/

Prominte za nesouvisle poznamky, snad to alespon nejak odpovida Vasemu dotazu.

Valky budou proti lidem.

"1. Zruší se hotovost ​­(zavede se elektronická měna centrální banky​­), jakožto nepříjemná bariéra pro ​­"neomezený​­" prodej produktů ​­(korporace nepotřebují např. něco jako ​­"run​­" na banku spojený s existencí hotovosti, pokud se něco ​­"pokazí​­").­"

Elektronicka mena tu je uz davno. A neni centralni banky, ta emituje jen asi 15% penez v obehu. Pisu penez, ne hotovosti. Obeziva je jen asi 3%.

Run na banky probihaji i bez hotovosti. Jenom jste si toho nevsiml. Vypada to tak, ze si panikarici veritele koupi neco, cim se snazi utect z drzeni pochybnych penez. Treba si poridi bitcoiny. Nebo bytcoin ­- koupi­/postavi nemovitost a tu drzi jen proto, aby ji nemohl mit nikdo jiny. V ceske praxi to ovsem znamena, ze byt je nevyuzity a zabira misto a omezene zdroje. S tim jsou spojene ruzne uknourane kampane v mediich, kde si chudaci stezuji, ze moc trpi placenim dani z takovych nemovitosti bez uzitku. A hloupe ovce jim to zerou a placaji se s nimi po zadech. A snizuji dane.

" Zruší se hotovost, a jaký je rozdíl v tom zda máte papírky anebo platíte převodem​­/kartou, že na ty papírky si můžete sáhnout, popřípadě přebytek dát do matrace? ­"

Ze mate.

K predesle otazce kdy zkolabuje ­- no zalezi na tom, kam se divate. Kdyz se podivate na spravna mista, tak uvidite, ze kolabuje. Kdyz se kouknete na jmeni nejbohatsich lidi, tak dojdete k zaveru, ze vzkveta. A ano, misto reseni skutecnych problemu se resi barva nateru.

Takze kdyz budou roboti vrazdit lidi tak tomu se rika nastesti? Nejak v tom porad to stesti nevidim. Pro ty lidi, kteri tam budou porad jako figurky, aby si velicenstva mohla vyrovnavat ucty pomoci svych AI command center...

Aha, a muze mi nekdo vysvetlit, jak jde dohromady nakup 10000GPU a zalozeni firmy na AI s timhle?

Musk, Wozniak a další chtějí 6měsíční pauzu ve vývoji nástupců GPT­-4
https:­/­/www.svethardware.cz­/musk­-wozniak­-a­-dalsi­-chteji­-6mesicni­-pauzu­-ve­-vyvoji­-nastupcu­-gpt­-4­/59249

Konkurence at si da pauzu at ma frajer cas na nakup lidi a technologie na konkurovani, ze? Napade me jen Krylovske ­"... na rohu ulice vrah o moralce kaze­". Tech rceni ma cestina jeste vice.

https:­/­/www.crimeonline.com­/2021­/07­/16­/video­-girl­-dragged­-1000­-feet­-after­-her­-backpack­-gets­-stuck­-in­-school­-bus­-doors/

AI ­(Artificial Idiocy­) vzdy prekvapi tim, jak nejakou banalni situaci a nestandardnich podminkach blbe vyhodnoti. Soucasne AI chybi inteligence ­- takova ta selska ­- vidim neco, co nezapada do naucenych vzorcu, tak se zastavim a spustim alarm.

A o tom asi je tato diskuse. To, ze stroje zvladnou 99.99% situaci prave nic nerika o tom, jak se zachovaji v tech zbyvajicich 0.01%

Z nejbanalnejsich situaci treba ta, kdyz mamina s detmi a kocarkem vystupuje. To je na dlouhe lokte, dostat se mezi lidmi ven a neztratit zadne dite. A prodluzuje to dobu vystupu. V rodine se nam stalo, ze dite vystoupilo z vlaku a zavrely se dvere. Rodic na druhe strane.

V autobuse staci zacit rvat na ridice aby zastavil. Ve vlaku mate zachrannou brzdu. V AI vozidle vam pak take pomuze jen zachranne tlacitko. Kdyz na nej dosahnete.

"Bohate staci, kdyz si nektery z duchapritoˇmnych cestujicich stoupne do dveri a nenecha automat zavrit.­"

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=HblCx2ynjaE

Autonomni autobus priskripne duchodce ve dverich a ujede. Bezohlednost stroju a lidi se spojuje ve vizi automatizovane spolecnosti kde zisky z automatizace jdou jejich provozovatelum a externality plati vsichni ostatni. Provozovatele stroju si je davaji do nakladu a neplati z jejich porizeni dane, ostatni plati dane ze sve prace a plati na ostatni chudaky. Nalodit trosecniky kteri uprchli z pekla ktere jsme jim nainstalovali globalizaci se dokonce stava zlocinem. Hlavni naplni jedne pulky politickeho spektra je presvedcovat spolecnost, ze zchudli lide jsou pritezi pro novodobe zbohatliky, kteri neplacenim dani tahnou spolecnost. ­[ke dnu­]

Krasna vize budoucnosti. Akorat jenom cast lidi si dokaze predstavit, kam to povede. Ti kdo ji ridi ji vidi jako ruzovy sen. Po oddeleni nabozenstvi od statu se znovu oddeluje ridici kasta lidi od lidi rizenych. S pomoci AI.

Otazka je jestli bude mit moznost nenechat se zotrocit. V podstate cely tento soucasny kapitalisticky ekonomicky system je zotrocovanim lidi ­- a jeden ze zpusobu jak zotrocit lidi je ucinit je nekonkurenceschopnymi, protoze pak uz si vydelaji maximalne tak na preziti ­(a vyse preziti je dana zivotnimi naklady konkurentu­).

Pokud nekdo prijde se stroji, ktere zlikviduji potrebnost ruznych profesi, tak se tito nepotrebni pracovnici stanou otroky, nez si zase najdou nejake misto kde je nebudou ohrozovat lepsi ­(strojni­) pracovnici.

V podstate, aby bylo nasazeni ­(jakychkoliv­) novych technologii sporicich praci pro vsechny strany win­-win, tak by musela existovat dan z pridane nadhodnoty ­- prace stroju. V realite je to zcela opacne, mame zvraceny system ­- kdyz nekdo nejakou praci uspori ­- podnikajici subjekty ­- tak si jeste snizi zaklad dani o naklady na tyto stroje. Treba ze na prodejny nainstaluji automaticke pokladny a zredukuji prodavace. Vyrazit pak nejake dane z takovych businessu se da az pomoci DPH pri prodeji a treba dani ze zisku ­(ktery se ale da schovat­). Jinak receno, nevidim primou dan z prace stroju, ktera by kompenzovala ubytek pracovnich prilezitosti a automatizaci spolecnosti. Muzete argumentovat, ze jine dane tento transfer bohatstvi smerem k vyhozenym pracovnikum udelaji. Zajima me jake...

Vedle businessu ziji jednotlivi lide, kteri pak vlastne plati dane za tuto novou automatizaci, nebo stroje prispivaji do ruznych statnich pojisteni lidi? I v pristupu ke zdrojum ktere jsou omezene maji pak automatizatori nerovnou pozici ­- kupuji si zdroje a davaji si je do nakladu, zatimco lide je plati ze zdanenych penez.

To ze tato civilizace, zalozena na pokroku, ktery poskozuje existujici pracovniky jeste nezkrachovala vdecime tomu, ze ma porad kam rust. Az zabije vsechny zakazniky, tak se zhrouti. Muzete jim rikat ze jsou to lenivi pracovnici, po vyhozeni ale uz nebudou ani zakaznici.

Nebude problem? Jak velke bude, aby se do nej vesly vsechny ty akceleratory s mozkem AI? Jak to bude napajene?

Zatim to vypada, ze mozek bude nekde v datacentru, s potrebou napajeni elektrarnou, telo mozna tak ovladane pres WiFinu na baterky.

Jinak receno, v ramci energeticke spotreby kterou ma lidske telo si myslim ze je docela vrcholem techniky. Perfektni kombinace propletenych ridicich a rizenych systemu. Nebude nam AI nase telo a autonomii zavidet?

Snazi se je vyprat

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=3TaNKoYLGsQ

Pod zadni lavici je prostor
sedadla se daji sklopit vsechna, i sedadlo spolujezdce
predni kufr je plny nejakeho motoru :­)
Chybi rezerva
Na teto platforme by pry mela Skoda udelat taky nejake auto, uvidime s cim prijdou. Snad s vetsi kastli a vetsim prostorem uvnitr. Dat tam rezervu jim asi koncern nedovoli ;­-­)

Zvenku se mi to libi, ale ta rozbita palubni deska dvema displeji moc ne. Jinak to vypada jako nejlidovejsi elektrovuz.

Jo je tam vizualizace sasi, ja ale nepoznam ktere to uchyceni zadni napravy to je. V autech jsem jen obcasny fanda, sorry.

Pokud nebude na prechodu prechazet Zebra ne zebre...

To je hezke, a umi to i balancing na ruzne od sebe vzdalene nabijeci stanoviste v okoli 1mile od sjezdu z dalnice? Neslo mi o to, aby auto navrhlo, ze se dobije a kde, ale aby se zajistilo, ze si v okoli sjezdu z dalnice vybere to misto ­(z nekolika moznych ­- 1 mile od sjezdu dava 3.141.... atd mili ctverecnych­), na kterych muze byt vice stanovist s ruznym poctem stojanu. O toto mi slo.

Problem je, ze politici si libivymi rozhodnutimi jen vyrabeji vlastni image za verejne penize, je jim fakt jedno co zpusobi. Toto rozhodnuti je tim prikladem ­- nevim co budu delat, jak to budu delat, ale hlavne ze vim, ze jak jsem to delal doposud uz to delat nechci. A proto si zakazu delat to jak to doted slo. Jsem hrdina. Potlesk.

Fakt logika...

Nabijeci konektor mobilu je docela prakticke standardizovat, stejne jako mame metricky system na vsechno mozne. Ona ta standardizace neni vubec spatna, jenom vnucovani nevhodnych standardu v situacich, kde proste je lepsi pouzit lepsi standard.

Jako standard uvadim volba smeru jizdy na vozovce ­- docela nedavno jsme tu meli jezdeni vlevo, nebo u zeleznic ruzne rozchody koleji, pred standardizaci kontejneru prekladku zbozi z lodi rucne. Tam kde se standardizace ne uplne povedla je prikladem treba HDMI vs DVI a DP. Kazda skupina si vytvori svoje reseni na miru, ktere pak ma ambice stejne prostoupit do segmentu pro ktery neni optimalni a jsou nutne ruzne konvertory.

Jj, dobijet je potreba vsude. Ale kolem hlavnich tahu bude nejvice aut s prave vybitou baterii, ktere se potrebuji na nejakou dobu odstavit. Cili inspirace pro nas ­- optimalizovat budovani rychlonabijecek tak, aby se to misto pro vsechna ta auta dalo najit co nejblize k tem hlavnim silnicim a dalnicim. Jinak receno, aby bylo kam sjet, tam nabit a pak zase s co nejmensi zajizdkou pokracovat po puvodni trase.

Aby to melo co nejlepsi vyuziti ­- tedy nejkratsi dobu cekani na stojan ­- tak je vhodne to budovat uz od zacatku tak, aby to bylo schopne jet s rezervacemi pro ridice. Priklad­- v nejake ­(univerzalni pro vsechny nabijecky, zadny vendor lock­-in­) aplikaci si zvolite ­(ci budouci OS sam­) kde budete potrebovat nabijet a nauctuje vam to nejakou castku za rezervaci kapacity. Kdyz tam dojedete v rezervovanem casovem oknu, tak nabijete a nebudete platit premium. Kdo tam prijede bez rezervace tak bude platit za kWh vic. Skloubeni trhu a planovani, cil ­- co nejlepe vyuzit distribuovane kapacity nabijecek kolem silnic. Muze to byt i stimulacni pro mistni business, mit nabijecku u sveho obchodu nemusi byt spatne pro kseft.

Jenom je potreba vyresit prave tu rezervaci casu ­- jinak se to zacne chovat jako ethernet na sdilenem mediu v halfduplexu a latence jde do kytek.

V zasade jde udelat slusny sdileny system ktery umozni najit si zasuvku a rychlozasuvku, kdyz si zvolime vendor­-agnosticke reseni. Riziko je naopak proprietarni reseni jako nabijeci konektory, vlastni aplikace pro rezervace a ruzne vysachovani konkurence. Dobre zvoleny regulacni ramec a sdileni tech spravnych dat naopak muze vytvorit urcity segment trhu ­- jak pisu, cekajici ridic je take kupni sila. Poskytnuti WC a kafe muze byt zajimave, ridici elektromobilu asi stravi pri cekani vice casu u stojanu nez na benzinove pumpe ­(kde si to kafe mohou dat take­).

Do tohoto ramce by se daly zasadit i ruzne zasuvky ktere jsou u prakovist, nebo ktere by mohli nabizet soukromnici u svych pozemku ­(jako nouzovou moznost pro projizdejici­). Jen je to potreba dobre podchytit pravne.

Jeste poznamka ­- ta vzdalenost 1mile by mela smysl definovana jako vzdalenost od sjezdu z dalnice, ne od jeji linie, aby to melo kyzeny efekt. Ale tak hluboko jsem ten text nezkoumal, to by mohl zjistit nekdo z fora, nebo si to tam najdete sami.

Jde o to, jak efektivne se alokovane penize pouziji. Samozrejme ze se da plosne budovat rychlonabijecky. Jenze rekneme si na rovinu, k cemu rychlonabijecka je. Rychlo. Cili by mela primarne byt nekde tam, kde tu rychlost nekdo potrebuje a zaplati. Cili ne nekde na vesnici 100km daleko od zbytku sveta. I kdyz i tam by mela sve vyuziti, to ze budou dochazet baterky autum ktera pres danou oblast projizdi je nad slunce jasne. Jenze tam asu nebudou fronty aut ktera potrebuji hned dobit a pokracovat dal.

Dobit pomalu muzete v podstate vsude kde je elektrika.

Takze ja to proste vidim jako strategicke rozhodnuti, jak nalezt dalsi misto pro nabijeni ­(kvuli radove delsim casum nabijeni aut nez u spalovaku ­- potreba 10x vice mista­) aby se vyresil problem vybitych aut na dalnicich. Pak se muze pokracovat dale, kdyz tento model bude fungovat. Nema cenu to delat obracene. Rozhodne v USA nemaji socialni citeni aby nekdo investoval ve prospech lokalnich komunit. V Evrope to delame obracene, snazime se aby uzitek byl rozprostreny a ve prospech spotrebitelu. Cili v USA si oligarchie timto alokovanim penez zajistuje, ze bude moci jezdit v Taycanech po dalnicich a bude mit kde dobijet. Soucasny efekt je ten, ze to je to spravne poradi budovani nabijecek. Protoze nejak to dobit pomalu opravdu muzete kdekoliv. Ale ta rychlost tomu pak chybi.

Nezaslouzi. Alespon zatim ne. Aby elektromobilita alespon nejak byla pouzitelna, tak se musi vyresit problem s dojezdem na velke vzdalenosti. V lokalu si to clovek dobije doma ­(akcni radius dejme tomu 100km­). A proto se iluze ze maji elektroauta dojezd vyresi tim, ze se kolem dalnic vytvori infrastruktura, kam muzou odskocit ­(v podstate nahrada benzinek primo na dalnici­).

Pak muze prijit dalsi rozsirovani, ale paterni spoje se musi vyresit na zacatku. Kdyby se to rozmelnilo a podpora by byla pro nabijecky lokalne, tak se s eletroauty nedostanete do dalsi oblasti, kde zase nabijecky budou. V podstate se tim resi zhovadilost americkeho neplanovani ekosystemu mest, ktere vyustilo v commuting na stokilometrove vzdalenosti ­(typicky pocet pasazeru auta krome ridice:0­).

Zredukuji svuj nazor: strelit se vic do nohy jsem jeste nikoho nevidel.

Uprimne okomentovani tohoto cinu by neproslo pravidly fora.

Proc to nenechaji na ten uzasny volny trh, ktery prece vsechno vyresi? Kdyz ho tak vehementne exportuji. S cipy to same.

[­/SARKASMUS]

Nejde pouzit tovarnu v Hranicich na Morave? Nebo tam jeste bezi lukrativni business? ­(Lukrativni = nemecne vyplaty pro mistni delniky­).

Mmch s tim nasilnym vystehovanim to je dobry model, proste vetsi ryba ma v demokracii vetsi prava. Regecovou nasilim vystehovat! ­[­/SARKASMUS]

Ja jsem take sportoval a byl jsem stastnejsi a zdravejsi. A pak se to zuzilo na praci u pocitacu a prejizdeni na kole a tato jednostranna zatez ­(oboji ­"sedave­" zamestnani­) se zacalo podepisovat na ochabovani svalu ­- nesymetricky.

Tady nas pocitacovych zavislaku na foru je asi vice ­- moje doporuceni je nevynechat nejakou cast cviceni tela ­- silovy trenink nelze nahradit aerobni namahou ­(kolo­) a naopak. A nesedet u obrazovek v jednom kuse. Zdravi se casem zacne zhorsovat, ale da se to alespon oddalit ­- a nejenom cvicenim, ale i stravou. Zjednodusene nezrat porad cukry.

Venkov bude trochu jiny model nez mesto jakmile se clovek stane hure pohyblivym. Ve meste to vezmem MHD, na venkove to bude tragedie. Z tohoto uhlu pohledu chapu, ze venkov se bez aut neobejde. Mit nejake auto nepovazuji za hrich, ale jeho zbytecne pouzivani v aglomeracich ano. Od te doby, co jsem prestal pouzivat MHD i na kratke kilometrove vzdalenosti jsem poznal tolik casti mesta jako nikdy predtim.

Nez recyklovat, vyjde lepe vsechno vyhazovat kdyz to jde. Ucpat mesto svym autem, je to pohodlnejsi. Smrdet ostatnim do nosu, kdyz to neni trestano. Vsechna tato rozhodnuti jsou racionalni, ale sobecka.

Destruktivni jednani je pohodlne. Mozna by nebylo spatne zamyslet se nad solidaritou a vystoupit ze sve komfortni zony, v pripade MHD prestoupit do jineho vagonu.

V Praze jsou denne 2 zacpy, v nich se i jen cast mesta prejizdi i hodinu. A presto v tech autech lide sedi a nadavaji, ze tam pro ne na silnicich neni misto.

Ja taham veci na zadech, 15­-20kg batoh s naradim a vecmi neni neobvykla zatez a to jezdim po Praze jen na kole. Sakra hodne se to proveze ale nestezuju si. Doporucuju ergo batoh na zada. S takovou zatezi prumerna cestovni rychlost 14­-17km­/h. Same kopce.

"Žádná oddělení řízené degradace neexistují a rozhodně se nijak neplánuje za jak dlouho má něco vrzat atd.­"

"Díky výrazně zvýšené přesnosti výpočtů a možnostech testování jsou dnes díly navrženy bez výrazného naddimenzování, což dříve nebylo možné.­"

Jestli ono to neni vlastne to same, az na to, ze uz nepotrebuji skryvat vyvoj rizene degradace a udelali ho soucasti vyrobku, jak sam pisete.

FYI, ta informace o vrzani je primo od cloveka ktery delal u VW v Nemecku a ted tady v CR na pozici koordinatora pro zavadeni novych modelu do vyroby.

A bude to jeste cistsi. Ale za jakou cenu?
https:­/­/ekolist.cz­/cz­/zpravodajstvi­/zpravy­/zaoceanske­-lodi­-budou­-mene­-znecistovat­-ovzdusi­-pro­-more­-to­-ale­-bude­-nejspis­-pohroma

Odpovezte si sami, jestli je spatna logika, nebo vstupni cisla. Ja fakt nevim. Tak napiste kdo vite lepsi cisla. Pokud je lodni motor tak krasne vonavy jako posledni EURO 6 motor, tak faktor 100000 je vlastne 1.

Nebavime se o CO2.

Snazil jsem se nejak nahrubo odhadnout, jestli to tvrzeni snajprika je alespon zdalky pravdive. Pokud by byl lodni motor skutecne tak smradlavy, tak se to muze blizit.

U tech aut jsem ale zapomnel zapocitat, ze vetsinu casu stoji.

Cele to proste je postaveno na duveryhodnych cislech.

Dalsi zajimava cisla ohledne vyfukovych zplodin jsou napr. v tomto clanku:
https:­/­/www.euro.cz­/clanky­/i­-lodni­-doprava­-zelena­-klasicka­-lod­-ma­-totiz­-emise­-jako­-5­-milionu­-aut­-1335158­/

Na druhou stranu, i motory lodi zelenaji:
https:­/­/www.garaz.cz­/clanek­/blog­-motor­-kontejnerove­-lodi­-spotrebuje­-tisice­-litru­-paliva­-presto­-je­-ekologictejsi­-nez­-kamiony­-21008812
"Spotřeba vychází velmi zaokrouhleně na 21 000 litrů na 100 km. Je to hodně? No, když si vezmeme, že loď veze ekvivalent nákladu pro 5 500 kamionů, tak by každý ten jeden kamion musel mít spotřebu 3,8 litru na 100 km, aby to vycházelo zhruba stejně.­"


https:­/­/www.idnes.cz­/auto­/zpravodajstvi­/patnact­-nejvetsich­-lodi­-znecisti­-zivotni­-prostredi­-vice­-nez­-vsechna­-auta­-sveta.A090426_191128_automoto_vok
" Jen pro představu. Průměrný automobil, který ročně najede 15 tisíc kilometrů, vyprodukuje 101 gramů oxidů síry. Největší současná nákladní loď Emma Maersk s motorem o výkonu 109 tisíc koní ­(tedy přes 80 MW­) při svém ročním provozu vyprodukuje 5 000 tun stejné škodliviny.­"

Faktor 5000000­/0.101=49504950 aut­/1lod

Jedna z nejvetsich kontejnerovych lodi sveta roku 2014 ma vykon motoru 54.8MW
kdyby mel osobak prumerny vykon 10kW ­(spis tak 20kW­), tak to ma papirove spotrebu jako 5480 ­(resp. 2740­) osobaku.

https:­/­/gcaptain.com­/worlds­-largest­-containership­-also­-sets­-record­-for­-largest­-engine­-ever­/

Jenze dnesni osobni auta vypousteji ­(krome CO2­) mnohem mene sajrajtu do vzduchu. Jestli je ten motor lodi treba ­"jen­" 100000* smradlavejsi, tak 7 lodi teto velikosti z roku 2014 by smrdelo ve stropu jako 7*5480*100000=3836000000 osobnich aut.

Cele je to o tom, jakym meritkem to pomerujeme. Pokud CO2, tak je to jak v prvnim pripade. Pokud smradem ostatnich nespalenych zplodin, tak treba az jako v tom druhem pripade.

Jediny zaver ktery muzu ted rici, ze pokud se vezme trochu spravedlivejsi metrika k ovzdusi, tak to tvrzeni snajprika neni zas tak pritazene za vlasy. Vlastni vypocet me zarazil, asi jako vas. Doufam ze to nekdo uvede na pravou miru, dokonce s vykonem motoru lodi pro rok 2023.

Ma to ale ekonomickou stranku ­- pokud se rovnovaha, kterou si sami vytvori diky vlastni sobestacnosti narusi prave temi importy, tak to podtrhne zemedelce a nakonec budou zavisli vsichni. Takto to dotahli k dokonalosti Americane na Haiti. Tech prikladu, kdy necitlivym, nebo zamernym zpusobem byla rozvracena ekonomika slabych zemi by se naslo stovky. Ono se to tem nahore hodi, ze pak mohou udrzovat cilovou zemi v zavislosti na zahranicnich ­"zachrancich­".

Dalsim faktorem muze byt nemoznost ochranit urodu pred ukradenim. V takovem prostredi se pak nevyplati delat vubec nic. Lenost nelenost. Bez detailniho rozboru situace v danem miste tedy nevime, co je pricinou.

My v Cesku mame vlastni verzi fenomenu. Treba jedna je zbrojni vyroba, kterou s velkou slavou Vaclav I. udusil. Ted budem kvuli pozadavku na zvyseni zbrojeni kupovat zahranicni srot. V obchodech je nemecke maslo a potraviny. Kdyz bychom chteli mit potravinovou sobestacnost a ekologicke hnojeni, tak se to neda ufinancovat a dotace vyzerou nejake *ferty a z penez pohnoji chemii az tak, ze zeme je tvrda jako beton a nesaje vodu.

Tak jenom jestli nejsme stejni jako ti Africane v blede modrem...

Co se tyce tech nakladnich lodi, zanechavaji za sebou pas zacmoudene atmosfery od Ciny az po Evropu kolem Afriky, pokud nejedou pruplavem, jinde ani nemluve. V roce 2020 se zrychlila rotace Zeme ­- to byl ten COVIDovy rok, kdy bylo spousta lockdownu. Atmosfera v mnoha aglomeracich se vycistila, urcite i na mori.

Dosahnout tak dramatickeho zrychleni Zeme podle me jde jen persunutim vody k polum. Cili ochlazeni, aby tam voda zkondenzovala. CO2 v atmosfere zustalo stejne jako bylo predchozi rok. Takze mozna, ze kdyby tyto lode neprasily vzduch, tak nemame globalni oteplovani ­(mozna by byl jen odvar­). Ponechavam na ctenarich, at si to nechaji projit hlavou ­- jestli se nehonime za preludem se vsemi temi povolenkami z dychani, misto abychom vycistili zplodiny zaoceanskych lodi a prestali znecistovat vzduch mest jezdenim auty. Pak by se mozna ukazalo, ze by stacilo zasazovat nove stromy a nekacet prales a teploty by se stabilizovaly o neco nize. S kumulaci CO2 v atmosfere by to samorejme nehlo, pokud by se zaroven nesnizily emise, nebo nezvysil rust vegetace.

Cela perverznost tohoto ­(i ostatnich­) odvetvi prumyslu vyrostla do te miry, ze maji degradacni oddeleni ­(tam, kde simuluji rizenou degradaci vyrobku­) dvakrat vetsi nez navrhove oddeleni, u aut musi vydelat aspon tolik co stalo auto jeste jednou na nahradnich dilech jinak prodelaji ­(a z toho vychazi pozadavek na degradabilitu­) a u nemeckych automobilek ­(=VW­) jsou pozadavky, aby auto zacalo vrzat uz po 3 letech a ne po 5ti jak bylo obvykle, proste proto, aby mohli mit drazsi ­"nevrzajici­" modely a nekanibalizovali si jejich prodej prodejem kvalitnejsich levnych aut.

Treba u pracek se rizeni zivotnosti dela tak, ze cerpadlo se umisti blizko elektroniky a pri roztrhnuti cerpadla po 8 letech ­(vlivem degradace plastu­) to s sebou vezme i ridici jednotku, takze se pak nevyplati pracku opravovat.

U novych aut ­(byl to tusim VW, osobne jsem to videl­) jsou po 160kkm v prevodovce hromady pilin a supin ze zeleza.

Ne. Jakou s tim ma souvislost tato otazka?

Jak je videt ma v autonomnim rezimu dost nezanedbatelnou spotrebu oproti autu bez te ­"chytre­" elektroniky. A ridic oficialne musi zasahnout, kdyz auto neco posere. To je jak mit debila ve firme a muset na nej porad cucet a do vteriny mu to co zmrsil vytrhnout z rukou a srovnat volant. Tvl to je uspora...

oteplovacska lobby

Souhlas. Jen me prekpapuje, ze tento ­"vyzkum­" by nemeli prece delat vedci, ale mely by ho publikovat automobilky samotne ­- jaky je environmentalni dopad autonomniho rizeni ­- kolik to zere a jakou zivotnost ma ridici jednotka.

Pozadavek na zvysovani energeticke efektivity vede na dramaticke snizeni spolehlivosti ridicich jednotek ­- nebudu rozebirat priciny, ktere tu asi vetsina diskutujicich zna, protoze je to o hardwaru. 3nm cip vydrzi pri 100 miliardach tranzistoru jak dlouho, nez prvni tranzistor odejde?

Tak si rikam, jestli neni bezpecnejsi blbe auto, ktere stoji polovinu, ridic nema stres z toho ze se musi hnat do prace aby zaplatil silenou cenu auta a tim padem jezdi bezpecneji a s lehci nohou. A vydrzi 2* dele.

To se bude asi vyborne nakladat na odtahovy vuz kdyz bude vybita baterie, ze? Pripadne tahnout na lane za jinym vozem.

Otazku jak vytunit Wankel jsem si uz take pokladal, ze vzhledem k tomu, ze se tre povrch vlastne komory o komoru ­(tim jak se tam uprostred toci ten trojhranny pist­) bych na jednoatomovou vrstvu nesazel. Cokoliv je v dosahu vybuchu paliva v komore, tak 1 vrstvu nesnese. Stacilo kdyz pred lety pouzili u nVidie jednoatomovou vrstvu na kulickach cinu v BGA a po case se to odtrhlo. To jen pro ilustraci.

U casti, ktere jsou jen kluzne a maji tesnit a nejsou v dosahu vybuchu zase pujde o tepelne roztaznosti ­- ty dokazi proti sobe poslat ruzne povrchy a jakoukoliv vyhodu jednoatomove vrstvy vyrusit.

Myslim tedy, ze se nejakym mazivum nevyhneme, na utesneni a zaroven vymezeni prostoru mezi pohybujicimi se castmi jsou vhodnejsi nez suche povrchy s angstromovou presnosti. Spis me napada, co misto Wankelu pouzit ten motorek s Atkinsonovym cyklem? Nebyl by pro tuto kogeneraci uzitecnejsi spis ten, byt s vetsi vahou?

Neni lepsi mit elektrocentralu v kufru? 2kW vazi kolem 24kg. Na nouzove odkyblovani se z dalnice by to mohlo stacit.

Hmm, a co citllivost? O techto kniplech v aute jsem si myslel, ze jsou vystrelkem designeru, kteri se snazi prodat auto jako by to bylo F1 nebo tryskac. Prece je potreba mit dostatecne zprevodovany volant, aby to nebylo moc citlive, coz pri tom natoceni kol v dorazech zase znamena mit par otacek volantu k dispozici. A rychly navrat volantu do stredove polohy pustenim ale stale v kontaktu s dlanemi mi prijde ze se tim jokem ani snad nebude dat udelat?

Az to bude elektronicke, tak si to pak bude delat uz uplne co chce a ridic nechce.

Upozornuji ze jsem laik tak rad prijmu vysvetleni a rozsirim si obzory.

Otazka ­- kdyz se to pouzije v zime jako ICE, kam jde odpadni teplo? Umi to vytapet kabinu? Nebo je to nejaky oddeleny agregat ktery jen dobiji? Mozna jsem to jen z clanku nepochopil, omlouvam se za tupost.

Kdysi jsem se tu ptal na foru jestli si ostatni mysli, ze hybridy maji to nejlepsi z obou svetu, nebo to nejhorsi.

Neni nakonec lepsi mit v rodine ­(pokud ji mate­) dve auta ­- elektricke a spalovaci a proste jen jezdit s tim, ktere je optimalni pro danou trasu? Nebo si na dlouhe trasy na dovolenou proste auto pujcit?

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=235iqr5ngRg

Napadlo me ­"perverzni"

Snaha o zefektivneni obrazovek a snizeni spotreby je chvalyhodna, treba nam prinesla moznost uspani pocitacovych monitoru, zdroje elektroniky ktere maji nizkou standby spotrebu i ucinik blize k 1 ­(mensi proud pri stejne spotrebe a nerozhazuje tolik ucinik cele site­). Nebo napajeni elektroniky USB­-C konektorem. On by to trh sam neudelal, je to pod rozlisovacic schopnost zakazniku kdyz vyrobce skryje dulezite parametry produktu aby nevypadal nevyhodne.

Regulace zhora bez moznosti aby zakaznik sam spolurozhodoval pri koupi na zaklade parametru zbozi je ale spatna. Ale treba energeticke stitky na zbozi povazuji za krok dobrym smerem. Nebo povinnost vyrobcu uvadet slozeni jidla. Sam si rozhodnu, ktereho vyrobce odmenim.

Nejhorsi jsou ty regulace, ktere maji podporit nejaky segment trhu vlastne subvencovanim ­- u nas solarni boom s garantovanou cenou vykupu el. energie. Nebo dotace na elektromobily pro bohate. Sem patri i zastropovani dani a danove ulevy bohatym, nebot to je take subvencovani.

Skoro vylucuje. Takovato auta jsou na nasazeni kde? Na jezdeni do prace? Jaky akcni radius potrebujete mit a v jakem terenu? Dokazu si predstavit, ze to muze byt dobre pro docela omezene vyuziti ­- v terenu, treba nekde na farme, kde ale jezdi malo a nemaji supercharger, nejlepe dobiji z vlastnich sol. panelu. Jenze takovych bude jak safranu. Vetsina lidi bude potrebovat mit nejaky parametr lepsi ­- kratsi dobu dobijeni ­(nekde na venkove­), nebo dobu dojezdu na jedno nabiti, nebo samotny dojezd v zime.

Mate pravdu v tom, ze urcity segment zakazniku chce mit vic, jezdit ve vetsim, ukazovat svuj socialni status a naparovat se. A to je segment techto nabobtnalych aut. A o tom to je, stejne jako s tim Ferrari. Spousta lidi v USA ma pickup protoze jim pokryje jejich denni potreby dojizdeni + dokazi neco prevezt co potrebuji. A spousta to ma jen na dojizdeni a libi se jim velka kola.

K tem funkcim ­- asi bych u auta vyzadoval aby melo funkci rozmrznuti ridice pri takovych bourich, jake v USA ted maji ve vnitrozemi. A to ­(jak se to nedavno resilo zde na SHW­) je s baterkami problem. A protoze ekonomika jsou spojene nadoby ruznych segmentu trhu, tak je jasne, ze cim vice budou ti bohati luxovat omezene zdroje ­(Lithium,...­) tak tim mene zbyde na ty chude.

"Cílem je přece zachovat si ​­(nebo i zvýšit​­) luxus, ale přitom to dělat šetrněji. ­"

Kdo asi prepravi vice uzitecneho nakladu v pomeru ke spotrebovanym zdrojum ­- e­-kolobezkar, e­-cyklista, e­-mopedista, e­-autista nebo e­-autista s 4x4 monstrem? Ano, individualne sobecky je cilem zvysit si luxus SOBE. Jenze budeme celit krizi nedostatku ­(viz treba studie Meze rustu https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/Meze_r%C5%AFstu_­(kniha­) ­)

Nejsem proti pokroku, ale proti subvencovani produktu pro bohate. At je cena trzni a zapocitaji se vsechny externality.

A kdyz si lehne, tak ho prejede? ;­-)

Zatim to vypada, ze u Sony si mysli, ze cim vice playstation, LCD a oslneni ridice, tim vice auto. A oble tvary karoserie s interierem moc nesouvisi.

Dejte spatnemu designerovi do ruky pocitac a vymysli auto Homer. Bez klik na dverich se z toho budou vyborne vyprostovat zaklesnuti pasazeri. Po zmuchlani plechu na miste, kde kdysi byvaly narazniky se tento dil bude vyborne vymenovat, jak tak vidim na obrazku. Take vyborne vyrabet pri te delce od dveri pres cumak az po druhe dvere.

Inzenyr Rubik bledne zavisti.

Myslite Third World War? Ta tu bezi uz pekne dlouho a diky tomu, ze CR byla zarazena mezi rozvojove zeme a uspesne se nam tu hrouti zakaznici nebude dlouho trvat, nez do ni budeme zatazeni take. Vlastne v duchu tohoto dvojsmyslneho hesla uz jsme. Treti svet. Rozvojova zeme. Parada.

Bohuzel ale na podobne blbosti budou prostredky vzdycky, protoze ti, kdo tyto kravoviny vymysleji sedi zrovna za hradbami kam nedoletnou rakety a narek umirajicich ­(byvalych­) zakazniku take ne.

"má 8stupňovou out­-of­-order instrukční pipeline­"

v originale ­"Eight wide­". Lepsi preklad by byl paralelni pipeline sirokou 8 ­" ­- nebo nejak jak se to pise i u x86 procesoru. Tech 8 se totiz vztahuje k sirce ­- poctu paralelne pracujicich vetvi v pipeline. V teto pozdni nocni hodine uz nejsem schopen vzpomenout si na korektni cesky preklad.

Hmm, zase pocty na jednotky, ve kterych to vychazi dobre pro vyvojare. Z ucinnost na filmu Dyneema ­(13g­/m^2­), ktera je 370W­/kg a puvodni ucinnosti 730W­/kg lze usuzovat, ze Dyneema i FV folie maji skoro stejnou plosnou hmotnost. Cili 1m^2 kompozitu ­(s filmem Dyneema ­) vazi asi 26gramu. Z ucinnosti 370W­/kg a vaze 26gramu na m^2 lze spocitat plochu, na ktere to vyrobi 370W:
370­/0.026 = 14231 m^2
Po normalizovani na 100W vykonu by to byla plocha 3846 m^2

Problem FV clanku neni jen samotna folie, ale hlavne odvod elektricke energie bez zbytecnych ztrat. Cili vsechny ty pripojene kabely ­(je na nich nezanedbatene napeti ­- nad cca DC 75V coz je jeste male napeti­) budou vazit kolik?

Jestli jsou data a muj vypocet spravne, tak je zamlcena hmotnost vseho co solarni panel pripojuje k elektrickemu systemu a neni ani zapocitana hmotnost technologie na udrzeni na objektu.

Neni v clanku v cislech nekde radova chyba?

Fyzikální čtvrtky | FEL ČVUT
J. Vobecký: HVDC: Vysokonapěťový ss přenos elektrické energie ­[Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT­]
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=CJP70IQuQnU

Uz se tesim az budu mit cas si to pustit, novinka 10 dni stara

Cech je na 100%
cech je +­- na 50%

a nakonec je to uplne fuk, protoze jsme ta geneticky nejruznorodejsi sebranka jakou najdete na planete :­-­) Kazda valka ktera se tu prehnala nam tu nechala neco do genofondu.

Vtip z meho okoli ­- realny: typkovi se narodilo dite s trochu cernosskymi rysy. Tak nejdriv uhodil na manzelku, ta se dusovala ze mu byla verna. Zkoumal dal, udelal geneticke testy a ejhle ­- zjistil, ze jeho otec neni jeho otec. Maminka se zapomnela... a zapomnela to otci rict. Tak ma maminka na duchod o dobre konverzacni tema doma postarano. A z toho plyne pouceni, ze ani 50% cernoch nemusi byt cerny a 25% cernoch muze mit rysy cernocha.

Ale jak pisu, je to fuk, protoze nejak se sem ty geny ktere vyzenou degeny dostat musi :­-­) Jestli my diky tomu neprezijem jako Cesi ­(obyvatele Ceskostanu­) i vsechny dalsi kovidy, nejake geny ktere jsou vyhodne zustanou a pak se rozmnozi...

No prave, hlavni je energie a nasledne diky tepelnym kapacitam a vyzarovani az teplota. Cili kdyz pocitam kam co pujde, tak pocitam s energii. Dopadajici svetlo, odrazene svetlo ­(kolik ho bude W­), absorbovane svetlo ­(zase ve W­), svetlo premenene na elektricky proud ­(odejde jinam­), teplota panelu diky ustaleni prikonu na panel ve W a vykonu panelu a vyzarovani panelu.

A o tuto bilanci kolik wattu jde kam mi slo.

Jakmile je tam uz par kamer tak to zacne lezt do spis desitek wattu. Radio take neco zere. Nedejboze Starlink.

No urcite tam je dalsi velky problem s leakovanim ­- svodove proudy, navic ­- udelat izolovany kabel na 1MV bude dost umeni. Menice ktere na tom jedou jsou kapitola sama pro sebe. Dalsi je rozpojeni beziciho obvodu ­- prooud neprochazi nulou, tak to vytahne oblouk jak blesk z cisteho nebe. Ale to se bezne asi neodpojuje pomoci kontaktu kdyz jsou tam vsude menice.

Co ja tusim, stejnosmerne vedeni se pouziva pro propojeni 50 a 60Hz soustav dohromady, tusim v Jizni Americe.

A elektromigrace ktera bude nesymetricky nizit jen jednu zilu kabelu bude take hrat roli v degradaci vedeni, ale treba to nebude tak hrozne.

Udelat 1MV system je neumerne drazsi nez 400kV system. Je to o ekonomice. A ve stejnosmernem provedeni se nedaji pouzit bezne transformatory, jinak nejspolehlivejsi zarizeni elektrotechniky ­- maji ucinnost az 97% a kdyz neshori tak proste porad jedou.

Pozor, pocital jsem s medenym vodicem, ne zeleznym lanem.

Vice o ztratach v distribucnich sitich

https:­/­/electrical­-engineering­-portal.com­/total­-losses­-in­-power­-distribution­-and­-transmission­-lines­-1

Zavisi na napeti, jestli je to AC nebo DC, na svodovych odporech vedeni. Uvazuji medene vedeni ­(coz temer jiste nebude­).

Priklad: kabel tlusty 15cm, deleny na pul ­(stejnosmerne vedeni ­- pul tam pul zpet­). Celkovy odpor 8Ohmu na 2000km.

Systemove napeti 1MV.

Proud = 3.6G­/1M=3600A

Proudova hustota 0.4A­/mm^2 coz je sranda. 1mm^2 utahne 10A na vzduchu, pri chlazeni v mori odhaduji na 50A­/mm^2

Ztraty P= I^2*R, tedy 3600*3600*8=104MW

Pri systemovem napeti 400kV bude proud vyssi:

Proud I = 3.6G­/400k=9kA

Proudova hustota 1A­/mm^2 coz je porad sranda.

Ztraty P= I^2*R, tedy 9000*9000*8=648MW

A tady je videt vliv velikosti napeti ­- vysoke systemove napeti dramaticky snizuje ohmicke ztraty ve vedeni. Nevime ale nic o dielektricky ztratach vlivem svodovych proudy v izolaci, tam to pujde obracene. Vedeni z oceloveho lana potrebuje vetsi prurez nez z medi.

Nejlepe by na tom bylo stribrne vedeni.

Nepocital jsem se skin efektem.

Rychly zaver: 400kV system ­- ubytek 18% jen na ohmickem odporu kabelu z medi.
1MV system ­- 2.9% ubytek na ohmickem odporu vedeni. Predpokladany prurez 1 lana kabelu 8836mm^2, tedy 88.36 cm^2

Je ten pisek cerny, nebo svetly? Jinymi slovy, kolik se nejdrive odrazi svetla zpet do vesmiru ­(pres atmosferu, ale ta je vicemene pruhledna pro dost vlnovych delek svetla­) a z toho co ohreje povrch, jaka cast prohreje nizsi vrsvy povrchu a jaka cast ohreje vzduch? Diky setrvacnosti bych ocekaval, ze to bude trochu tlumit denni vykyvy.

Na druhou stranu, kazda solarni instalace s trackery potrebuje 3x tolik mista kvuli vzajemnemu zakryvani panelu, ale mozna to plati hlavne v nasich a vice k polu zemepisnych sirkach, blizko k rovniku bude doba zakryvani kratsi. Takze to nebude tak huste. Ale i tak, 80% energie pujde do panelu ktery se toho nemuze zbavit ohrivanim pisku pod sebou, ale nutne to preda vzduchu.

Mmch, na jakych teplotach pojedou ty baterie ­(zivotnost­) a panely ­(ucinnost, zivostnost­)? Jo a jak je resene obrusovani panelu piskem?

Oprasit panely by byla legrace proti tomu, ze budou od toho pisku obrousene. Proto je problem treba i na nejakych produktovodech po ceste nainstalovat watchdogy ktere jsou napajene solarnim panelem, protoze ho to do pul roku obrousi.

Aby vsechny fluktuace dodavky zatezovaly to podmorske vedeni? Neni lepsi mit baterku co nejblize k tem fluktuacim a zatezovat vedeni co nejrovnomerneji behem dne? Energeticky ubytek na vedeni bude umerny kvadratu proudu, cili je dobre prave ten proud zbytecne nezvysovat.

Jinak receno, kdyz pul dne poustite proud 1kA do vedeni, tak je na vedeni ­(pri konstantni impedanci­) ubytek treba 100W, ale polovinu casu ­- prumerne jakoby 50W. Kdyz tam cely den poustite 0.5kA, tak je ubytek na vedeni 25W.

Ohmuv zakon v praxi. V praxi bude ovsem operator site regulovat napeti vyse, aby dokompenzoval ubytek na vedeni, nebo bude regulovat transofrmaci na konci. Cili se to od tohoto prikladu mirne odchyli, o radove procenta.

A jeste je dalsi duvod ­- to vedeni bude temer jiste stejnosmerne. Pri stridave slozce ci fluktuaci odberu to bude cele fungovat jako velka civka a bude to mit tendenci projevovat vsechny efekty spojene s indukcnosti. Predstavte si to jako setrvacnost. Nas ucili o civce ze ­"civka jako divka, nejdriv napeti, potom proud­". Takze hybnete napetim na tomto vedeni, a proud bude mit tendenci se menit az v zavesu. A tohle zpozdeni muze mit pro regulacni smycku dost spatny vliv. Vsechny regulace kde se reguluje neco zpozdene funguji blbe ­- ustalenou hodnotu si hledaji pomalu.

Kolikabitovy displej to je? Pripadne ditheringem se da dosahnout vicebitovych barev, treba z 6bitoveho displeje ­(6­-6­-6­) se da udelat 8bitovy.

Obecne OLED displeje blikaji, protoze nemaji luminofor se setrvacnosti, potrebuji vyssi frekvence aby blikani nebylo vnimatelne.

Rychle vetrani 1­-3minuty snizi docasne teplotu v zime o tak 10 stupnu a jen blizko okna, u elektroniky jen na povrchu pristroje. Plasty maji velkou teplotni roztaznost, tak na to spise reaguji.

Ja kdyz to jde vetram pruvanem, protoze je efektivnejsi ­- v kratsi dobe dokaze vyfouknout vice vzduchu, mensi tepelna ztrata.

Riziko u elektroniky je kondenzace vody, treba kdyz prijedu na chatu tak zapinam monitor az za 3 hodiny az se trochu ohreje ­- voda se odpari. Je tam jinak 80% vlhkost.

U zapnutych pristroju se kondenzace nebojim, to se deje jen s teplym nasycenym vzduchem na studenejsich povrsich. Teple pristroje nejsou cil kondenzace.

Vsimne. Poznam film, ktery je interpolovany do 100Hz. Je to jak televizni zpravy. Naopak filmy pri 24fps vypadaji tak nejak... filmove.

Za dalsi, v nejake rychle hre je pri otocce pohledu o 180 stupnu za pul vteriny jen 15 snimku, tedy 12 stupnu na snimek. Muze to byt uz dost trhane.

Jak je to odolne proti zemetreseni? Pres ty staleti? A taky proti korozi?

Aby tento gravitacni napad mel vetsi smysl, je potreba mit co nejtezsi zavazi ­- a tim padem s nejvetsi hustotou. Americani by mohli pouzit svoje zasoby ochuzeneho uranu ­(ma to hustotu jak wolfram­) misto toho, aby tim strileli na strednim vychode a nasledne kontaminovali civilisty.

Zajimala by me hodnota ESOEI pro tento typ uloziste.

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Energy_return_on_investment#ESOEI

Podle meho je to jenom staveni pomniku neschopnosti pocitat. Treba tabulka ESOEI ­(zkopirovano z Wikipedie­):
Storage Technology ESOEI
Lead acid battery 5
Zinc bromide battery 9
Vanadium redox battery 10
NaS battery 20
Lithium ion battery 32
Pumped hydroelectric storage 704
Compressed air energy storage 792

ukazuje co vime ­- pokud je na ukladani nejaka technologie a ma k sobe velky rezervoar media, tak ma ESOEI vysoke. Kdyz ma mizernou kapacitu ktera nejde rozsirovat ­(olovena baterka­), tak ma nizky ESOEI.

Pri pouziti HDO se da treba v noci pustit nabijeni elektromobilu, ale to musi byt ty, ktere maji mensi procento denniho vybiti baterky ­- u nich je jedno, kdy je nabijete. Osobni pro jizdu do prace rano jsou idealni. Toto spojeni by melo smysl. Uz to v siti funguje, staci mit tarif a hodiny pro elektromobil.

Nedava to smysl u tech tahacu, ktere potrebuji na 100% mit stojan s stovkami kW, ve spicce.

"Když tyto dvě linie sečtete, tak mají za posledních 5 let v podstatě pořád skoro stejnou tloušťku.­"

Jenze to je agregovany graf. Kazdy den tam byly denni fluktuace a kazdy den byl jiny, statisticky to melo roptyl jak prase. A my zijeme po dnech, ne z nejake zprumerovane statistiky.

"Z těchto důvodů považuji celou elektromobilitu za nesmysl a myslím si, že by bylo dobré spíše cpát peníze do výzkumu, abychom našli jinou cestu, která bude reálným řešením a pokud bude mít reálně pozitivní dopad na ekologii planety ​­(ne ve stylu přestěhovat kolbenky o pár tis km jinam​­), tak to bude super.­"

Ja povazuji minimalne tuto tezkotonazni elektromobilitu za nesmysl. A rypnu si ­- jak pisu v druhem prispevku dnes ­- jestli jsme nahodou uz necpali penize do vyzkumu ­- spalovacich motoru, ktere nam vlastne uz tu ekologii dnes poskytuji, a nechceme to cele nahodou zahodit, protoze je cool a in nekoukat se na vyfuky kdyz jsou jinde nez je motor...

Si myslim, ze by stalo zato vyvinout nejake rostliny, ktere by samy odkapavaly benzin ­(nebo nejakou jinou formu uhlovodiku ktera jde jednoduse rafinovat na palivo pro motory­). Muzeme samozrejme palit koralku a dolevat nadrz, nebo cistit olej z mekace ­(ale to uz s novymi motory asi moc nepojede­) ale jde mi o neco co by mohlo zjednodusit cely vyrobni retezec a bralo to energii ze Slunce. Proste neco co roste na strese a z okapu odkapava spice. ;­-)

"Přesto, pokud se podaří vyměnit hulící komín za něco, co dopad na ekologii nemá či má zásadně menší, pak v tom smysl vidím. ­"

Mno, otazka ­- zajimaji me vase nazory. Kdyz vymenim hulici komin, ktery vyrabi elektriku pro elektroauta za cisty spalovaci motor posledni generace a misto uhli leju cisty benzin do takoveho auta, splnuje to ten smysl v dane vete? Protoze podle me ano ­- nez Ostravakum nechat coudit kominy elektraren tak je lepsi si kazdy natankovat plnou nadrz a celkem ekologicky spalit obdobne mnozstvi uhlovodiku lokalne s benefitem tepla v zime. Cili dobry ICE takto muze zlepsit ekologii.

Uz jsem tu nekde psal, ze nejvetsi znecisteni od elektromobilu lokalne i ICE aut je asi 1750* vetsi emise z pneumatik.

https:­/­/www.theguardian.com­/environment­/2022­/jun­/03­/car­-tyres­-produce­-more­-particle­-pollution­-than­-exhausts­-tests­-show

A u emisi to bude vychazet asi podobne jako ve studii z Toronta, 25% aut vytvori 90% emisi
https:­/­/driving.ca­/auto­-news­/news­/study­-finds­-25­-per­-cent­-of­-cars­-create­-the­-most­-pollution

Akorat jsme porad tam kde jsme byli co se tyce zdroje energie ­- aby nase nenazrana civilizace fungovala, potrebuje spoustu energie. Nejvetsi ma podle wikipedie a koeficientu EROI porad jaderka
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Energy_return_on_investment#EROI_and_payback_periods_of_some_types_of_po­wer_plants
Pro srovnani, nejvetsi ropna pole sveta mela po nabehnuti na plnou kapacitu EROI az 200

560 tisic mi pripadne dost malo ­- otazka je, jak servis po skonceni zaruky. Jestli z toho pak bude jen tezitko. Jinak receno, jestli bude mozne to auto udrzovat v chodu dalsich 10­-40 let. Jestli bude zarucena vyroba nahradnich baterek ­(coz bude odchazet nejvice, samotne motory muzou byt skoro nesmrtelne­).

Mmch, nekde jsme tu diskutovali slozitost hnaciho aparatu elektrotrucku, vime jiste ze to nebude mit vicestupnovou prevodovku? Kvuli krouticimu momentu pri rozjezdu. Osobaky se docela rychle dostanou na pozadovanou rychlost, ale tahace maji v prepoctu vykonu na tahnutou hmotnost vyrazne mensi silu. Proto bych porad ocekaval i nejakou prevodovku, byt s mensim poctem stupnu jak u ICE tahacu.

"Přes povinnou pauzu můžete nabít dalších 200 km.­"

Jo, kdyz mate volny stojan tam kde prave stojite. Dabel se skryva v detailu.

zajima me ta katastrofa na Slovensku ­- muzete rozepsat?

Pro me je treba je ekologicka doprava vcetne ekologicke vyroby energie pro ni. A pouzivam jednoduche pravidlo, cim mene zateze ­(vozidlo+baterie­) se s sebou taha, tim vic eko to. Cili kolobezka na baterky preveze v pomeru k sve hmotnosti vice zateze nez osobak. Pro osobni dopravu tedy vidim lehci dopravni prostredky ­(elektricke i neelektricke­) jako ekologictejsi nez ty tezsi.

Z tech elektro napadu me treba zaujaly elektricke dodavky ­(rozvoz zbozi po meste­), elektricky popelarsky vuz, za dobre vyuziti prave kolobezky, elektrokola, skutry. Za spatne vyuziti povazuji tahace, kombajny, traktory. SUV jsou tak nejak na hrane, osobaky se zacinaji blizit tak nejak s vyhradami pouzitelnosti, byt s vyhradou zivotnosti baterek. A o tom tu vlastne diskutujeme ­- baterky a vyroba energie pro ne.

Za nejmene neeko z nizkoenergetickych zdroju povazuji vyrobu elektricke energie z solarnich panelu rovnou do baterek, naopak za spatne neeko vyrobu elektricke energie z uhlovodiku s nizkou ucinnosti ­(jinde jsme to pocitali ­- spalenim 1kg uhlovodiku, premenou na elektro, transportem el. siti a dobijenim baterky jsem na tom hure nez u ICE motoru, kde jen potrebuji ekvivalent v cistem benzinu ci nafte a to co bych jinak ztratil jako ztratovy vykon v elektrarne nebo ve vedeni muzu pouzit primo v aute k topeni­). Pul roku je tu zima a mit teplo v aute je docela vyhoda.

Za neefektivni pak povazuji treba topeni z baterky u elektroaut. Cili nejhorsi pripad ­- cely ten neefektivni retezec a pak z takto neefektivne prenesene energie topit.

Sorry, elektroauta povazuji­/ci jsem povazoval za skvely napad, ale ta realita zatim neni moc eko, i kdyz nektere druhy dopravy jsou na tom vyrazne lepe nez jine ­(prave u tech mensich prostredku­). Milan nam tu pekne vysvetlil ze zrovna v segmentu velmi malych ctyrkolovych vozidel se dost dobre neda dosahnout slusneho pomeru cena­/dojezd, coz me osobne treba mrzi. Lidova vozitka nabijena z vlastni solarni elektrarny ­(at se vyuzije­) zatim asi jen tak nebudou.

Mezi tim je kategorie hybridu a o te nevim co si mam myslet. Jestli prinasi nejlepsi z obou svetu, nebo to nejhorsi.

Hmm, mozna by ty dve napravy nevadily ­- a treba ma tahac kratsi rozvor nez bezne popelarske auto, cimz by to vadilo o to mene.

Ve vypoctech ale zapominate na efekt starnuti baterie, toto jsou jen vypocty poctu cyklu.

OK, srovnavam nejhorsi baterku nejhorsich vyrobcu bez managementu s vykrikem techniky, mate nejspise pravdu.

Akorat:
"LFP by to mělo vydržet s přehledem a pokud má auto rozumně velkou baterku, tak by to mělo zvládnout i NCA​­/NMC.­"

Bavime se o surove kapacite baterky nebo te, kterou hlasi system ­(cili vykrytou nejaky bufferem ­- skrytou kapacitou­)?

Pokud bude system 8 let jenom skryvat degradaci a pak ji bude muset priznat, tak konec zivotnosti auta ­(po 8 letech, mozna dele­) bude dojezd auta dost degradovat.

Treba se to vyresi sekundarnim trhem s ojetinami, nekdo si to koupi na nakupy, nevim. Kadopadne je v tom v zime zima. Ale treba u tahace mi tato degradace prijde jako konstrukcni vada. Elektro dodavka si muze najit sekundarni kupce, ojety elektro tahac nikoliv. Kdyz toho pak moc­/daleko neutahne. Nebo mu na zada posadit plechovku a udelat z nej popelarske auto, to nepotrebuje dlouhe dojezdy. Akorat ty dve zadni napravy ve meste moc nepomohou pri projizdeni uzkych ulicek...

A­) ­- souhlas
B­) ­- rekl bych ze podcenujete pozadavek na uloznou plochu. A mmch jen v Praze se ted transformuje nakladove nadrazi na Zizkove na nejaky developersky projekt s byty, na Smichove obrovska plocha nadrazi na nejakou komercni zonu.
C­) ­- kdyby to pouzivalo 5% obyvatel, uz by to bylo dost znat. A cast to nepouziva proto, ze to aspon v Praze neuslape do kopce nebo nemaji kuraz na to jezdit na soubeznem pruhu s silnici, byt je vyhrazeny. A to nemluvim o detech ­- ty bych na cyklo pruh na silnici nepustil. Kdyz se zdrazi baterky, tak se tato mala doprava zase stane mene dotupnou. Bavime se o doprave 1­-10km, rychlosti do 25km­/h, prumerne 15­-20km­/h. Tahakem je zde flexibilita ­- jedete bez zpozdeni a cekani.
Argument se smradem je usmevny ­- vite jak smrdi vzduch kdyz vsichni jezdi autem? Na cyklostezkach mimo silnice se aspon muzete vyhnout nejvetsim koncentracim zplodin, coz usetri plicnim oddelenim dost nekurackych pacientu.
D­) ­- dvojnasobny souhlas.

"Také je dobré ptát se proč.­"

To je uplne to nejdulezitejsi. Baterky starnou samy od sebe casem, poctem cyklu, zvysenym proudem, dobou kdy jsou podbite­/prebite. Cili cele to je o tom, udrzet akumulator uprostred jeho nevyhodnych stavu, ve kterych starne rychle ­(teplota­/stupen nabiti­) a musi se cast kapacity vyhradit na doplneni odesle kapacity.

Proste jsou to tezka kurvitka, a jen se bavime o tom, ktera firma je dokazala mene poku.... ohnout. Te technologie kolem neni malo, vemte uz jen to, ze kazdy jednotlivy clanek ma idealne vlastni mikrocip­/odecet I­/U, cele se to nejak manazuje aby se vyrovnaly nesrovnalosti mezi clanky, musi se to pri dobijeni a provozu temperovat. Jeste se tato degradace zakryva neviditelnou rezervovanou kapacitou, aby zakaznik nevidel, jak to jde do kopru.

U malych zarizeni jsme bezne zvykli, ze baterka Li­-Ion do 2 let snizi svou kapacitu az na polovinu. Tady se to podarilo vytahnout az na 8 let pomoci ruznych optimalizaci a triku. Ale co dal? Prazdna nadrz u ICE je prazdna i po 100 letech a muzete ji dolit palivem. Neni v ni nic co by degradovalo ­(pokud pomineme samotny obal nadrze­).

Cim vic ctu o elektromobilite, tim vic mi to prijde jako dalsi vystrelek kapitalismu pro ekcentricke zakazniky a misalokace zdroju. Ale treba jsme se jeste nedostali k tak vyladenym bateriim, ktere by vydrzely aspon 20 let a prezily tak auto. A to jsme zde jeste neotevreli kapitolu samotnych zdroju energie, kterouzto jsme probirali u jinych clanku.

"Spoust firem dnes přechází elektrický pohon, protože je to pro ně dlouhodobě levnější.­"

Jak moc dlouhodobe? Kolik let to vydrzi?

Spalovaci tahac vydrzi by voko milion kilometru a 50 let s opravami.

Nebo spis nam sem rvou kamiony. Kolik procent je cizi tranzitni doprava pres CR a kolik je mistni distribuce?

Proc cizi tranzit primerene nezdanime, podle trzni dema^H^H^H^Hideologie at si vyberou jinou dopravu kdyz nepristoupi na nase ceny. Z tech penez by se dalo financovat krome dalnic i jine dopravni systemy. Treba vybudovat oddelene cyklostezky, aby tam mohli lide frcet za smesne Watthodiny na kilometr. A pokud to nejde kvuli tomu ze jsme se poddali cizim zakonum, tak aspon poradne a dusledne vymahat pokuty za pretizeni, na tom by se dalo take trhnout dost penez. A treba bychom tim oklikou mohli zdanit ty tezke baterkove tahace. A tranzitni vlakova doprava by mohla tim padem vyjit o neco levneji nez je to dnes. Musi se akorat prepravovat standardizovane kontejnery, prekladka je totiz velmi narocna na misto.

Jinak by kolem zeleznicnich terminalu musely byt logisticke sklady ktere zname z poli ­- puvodne zelenych, kde to stavi. Tento aspekt prechodu na vlaky je dost opomijen. Nekde se to musi prekladat.

"že proti naftovému nákladnímu autu by měly být emise za celou životnost o 74 % nižší proti naftovému vozu­"

A je v tom zapocitana i energie nutna na vyrobu a recyklaci baterie, energie pouzita na vyrobu pneumatik ktere to diky vetsi hmotnosti ohobluje?
Jinak ­- 5.5 tuny na baterku, to je silene.

"Vůz by tak na jedno nabití měl ujet 576 kilometrů.­"

S navesem?

Vim, na co se takove auto hodi. Na CzechTek, jestli ma menic tak muze pustit ty megawatty rovnou do beden a bude to tissi, nez kdyz se to jede z generatoru.