Do Intelu se vrátil hlavní autor procesorové architektury Nehalem
21.1.2021, Jan Vítek, aktualita
Povídá se, že Intel se potýká také s odlivem schopných pracovníků, kteří jsou frustrováni aktuální situací ve firmě. Mezi ně má patřit také známý Jim Keller, ačkoliv sám mluví jen o osobních důvodech. Nyní se ale naopak vrací jeden z veteránů.
Jedná se o vedoucího procesorového architekta Glenna Hintona, který má za sebou i vývoj známých Intel Nehalem. Konkrétněji pak jde v případě desktopových procesorů o generace Lynnfield a v případě HEDT to jsou Bloomfield, čili procesory Core pro patici LGA 1156, například Core i7 960. Jde tak o vůbec první generaci procesorů Core vyráběnou ještě 45nm procesem, která přišla na trh v roce 2009 a nabízela ještě maximálně 4 jádra.
Intel přitom mimochodem dokázal za celých sedm generací od desktopových procesorů Lynnfield až po Kaby Lake v rámci počtu jader přidat pouze Hyperthreading. Čili jsme v roce 2009 začínali na 4C/4T procesorech, aby i po osmi letech Intel nabízel v desktopu (ne HEDT) přinejlepším 4C/8T procesory. Právě to byla doba, kdy AMD mělo dost problémů samo se sebou a nepředstavovalo pro Intel hrozbu.
Samotný Nehalem ale stál na začátku série Core a představoval velice dobré procesory a v podstatě základ, na němž Intel staví dodnes. Nyní se tak vrací jeho vedoucí architekt Glenn Hinton, který oznámil, že po třech letech odpočinku bude v Intelu pracovat na vývoji nových výkonných CPU.
Hinton také prozradil, že jeho rozhodnutí bylo nejvíce ovlivněno tím, že se do Intelu rovněž vrací Pat Gelsinger, který se stane novým výkonným ředitelem firmy. Vypadá to, že věci se daly do pohybu, ovšem je zřejmé, že výsledky nelze čekat hned. My ale také nevíme, na čem vůbec v Intelu pracoval Jim Keller, který jej nyní už opravdu opustil, aby vedl hardwarový startup Tenstorrent.
Intel je tak nyní v podobné pozici jako AMD před cca sedmi lety, kdy firma měla na trhu jen málo konkurenceschopnou architekturu a oproti Intelu zaostávaly i její výrobní kapacity, respektive kapacity partnerů. Právě někdy v tu dobu se do něj vrátil Jim Keller, který s ostatními připravoval architekturu Zen, o čemž jsme poprvé psali v roce 2014, což vyústilo v roce 2017 vypuštěním prvních procesorů Ryzen. Stejně tak lze počítat s tím, že nový směr, jímž se asi vydá Intel pod obměněným vedením, se rovněž na produktovém portfoliu projeví s několikaletým zpožděním. Ostatně nejbližší roky jsou z hlediska procesorových architektur už pochopitelně nalinkovány a aktuálně se v Intelu řeší spíše především to, jak si pro ně zajistit potřebné výrobní kapacity.