IBM a Xilinx zaútočí na serverové procesory Intel
16.11.2015, Jan Vítek, aktualita
Společnosti IBM a Xilinx se dohodly, že se zasadí o rozšíření procesorů IBM Power na serverovém trhu, kde dnes dominuje Intel. S tím spojené téma je také program OpenPower, který má k této věci přispět.
Partnerství firem IBM a Xilinx uzavřel Ken King (generální manažer OpenPower v IBM) a Hemant Dhulla (viceprezident firmy Xilinx) a na jeho základě budou dále vyvíjeny servery postavené na procesorové architektuře Power. Program OpenPower byl tedy odstartován již v předchozím roce, aby vdechl nový život do procesorů IBM, a to především tak, že pod licencí umožní jejich využití dalšími firmami, což bude právě případ dohody s Xilinx.
IBM tedy nespolupracuje pouze s firmou Xilinx. Jsou tu také Penguin Computing a E4 Computer Engineering, které v současnosti staví výkonné počítače založené na čipech Power a IBM také pracuje s NVIDIÍ na výrobě nového počítače Watson, do nějž IBM dodá své procesory a NVIDIA grafické karty. Pro společnost IBM je to tedy velká změna, protože dříve stavěla počítače s procesory Power výhradně sama a výhradně s využitím vlastních technologií. Ke změně totoho přístupu ji ale donutil klesající trh s unixovými systémy.
Co se týče firmy Xilinx, ta je známá jako výrobce programovatelných FPGA čipů, které mohou akcelerovat různé serverové úlohy, čili IBM využije její čipy ve svých systémech Power, jak potvrdil sám Brad McCredie, prezident OpenPower Foundation. Dodal také, že tempo vývoje hardwaru zpomaluje, a Mooreův zákon už pomalu přestává platit, což ale mohou v případě serverů Power pro nyní zachránit právě specializované FPGA čipy od Xilinx. Ty pracují s rozhraním CAPI (Coherent Accelerator Processor Interface), které jim dá přímý přístup do paměti cache v procesorech Power.
IBM tedy začíná zvyšovat své úsilí na serverovém poli a z druhé strany pak bude na Intel tlačit architektura ARM a společnost Qualcomm. Ta má sice aktuálně problémy, ale i tak nezrušila plány na výrobu serverových procesorů založených na architektuře ARMv8-A. Sekundovat jí bude AMD, které vyvíjí architekturu K12 vycházející rovněž z ARM. Samotný Intel ale již dnes kombinuje své procesory se specializovanými FPGA a tento způsob navyšování výkonu bude u dalších generací využívat ještě ve větším měřítku, což je jasné už od letošního jara, kdy byla oznámena akvizice firmy Altera.
Snažení firmy IBM má také své konkrétní výsledky, například nový počítačový systém Magna 2001 od firmy Penguin. Ten přijde v podobě 2U rackového linuxového serveru vybaveného procesory IBM Power8, 12 diskovými pozicemi a 32 sloty DIMM pro až 2 TB paměti RAM. Jedná se o počítač navržený pro virtualizaci, který nabídne až 96 virtuálních jader.
Zdroj: PC World
IBM tedy nespolupracuje pouze s firmou Xilinx. Jsou tu také Penguin Computing a E4 Computer Engineering, které v současnosti staví výkonné počítače založené na čipech Power a IBM také pracuje s NVIDIÍ na výrobě nového počítače Watson, do nějž IBM dodá své procesory a NVIDIA grafické karty. Pro společnost IBM je to tedy velká změna, protože dříve stavěla počítače s procesory Power výhradně sama a výhradně s využitím vlastních technologií. Ke změně totoho přístupu ji ale donutil klesající trh s unixovými systémy.
Co se týče firmy Xilinx, ta je známá jako výrobce programovatelných FPGA čipů, které mohou akcelerovat různé serverové úlohy, čili IBM využije její čipy ve svých systémech Power, jak potvrdil sám Brad McCredie, prezident OpenPower Foundation. Dodal také, že tempo vývoje hardwaru zpomaluje, a Mooreův zákon už pomalu přestává platit, což ale mohou v případě serverů Power pro nyní zachránit právě specializované FPGA čipy od Xilinx. Ty pracují s rozhraním CAPI (Coherent Accelerator Processor Interface), které jim dá přímý přístup do paměti cache v procesorech Power.
IBM tedy začíná zvyšovat své úsilí na serverovém poli a z druhé strany pak bude na Intel tlačit architektura ARM a společnost Qualcomm. Ta má sice aktuálně problémy, ale i tak nezrušila plány na výrobu serverových procesorů založených na architektuře ARMv8-A. Sekundovat jí bude AMD, které vyvíjí architekturu K12 vycházející rovněž z ARM. Samotný Intel ale již dnes kombinuje své procesory se specializovanými FPGA a tento způsob navyšování výkonu bude u dalších generací využívat ještě ve větším měřítku, což je jasné už od letošního jara, kdy byla oznámena akvizice firmy Altera.
Snažení firmy IBM má také své konkrétní výsledky, například nový počítačový systém Magna 2001 od firmy Penguin. Ten přijde v podobě 2U rackového linuxového serveru vybaveného procesory IBM Power8, 12 diskovými pozicemi a 32 sloty DIMM pro až 2 TB paměti RAM. Jedná se o počítač navržený pro virtualizaci, který nabídne až 96 virtuálních jader.
Zdroj: PC World
