Jim Keller, architekt Zenu a Athlonu 64, vstoupil do Intelu

26.4.2018, Jan Vítek, aktualita

Jim Keller je tak trochu procesorová celebrita, které je přičítán úspěch architektury Zen. Nicméně to je práce i mnoha dalších talentovaných lidí, kteří neprávem stojí ve stínu jeho jména. Jeho přechod k Intelu ale leccos naznačuje.

Jim Keller stál v AMD i za úspěchem procesorů Athlon 64, které svého času Intelu pěkně zatápěly, než ten dokázal kontrovat architekturou Core, zatímco AMD najelo na výrobu procesorů Bulldozer, jež se nakonec nepředvedly v dobrém světle. Jim Keller se pak do AMD vrátil, aby z pozice Chief Architect of Microprocessor Cores vedl vývoj architektury Zen a brzy poté firmu opět opustil, a to už někdy kolem září 2015. Najala si jej Muskova společnost Tesla, kde měl Keller pracovat do letošního jara, aby se nechal zlanařit společností Intel.

Jim Keller (zcela vpravo) ve společnosti CEO AMD Lisy Su

Intel si tak vedle Koduriho k sobě nyní přetáhl také dalšího člověka spojeného s AMD, ovšem Jim Keller v podstatě nikdy nebyl kmenový zaměstnanec této firmy. Je tak pravděpodobné, že i v Intelu bude mít svůj konkrétní úkol, po jehož splnění půjde zase o dům dál.

tým Zen

Keller už dříve pracoval také ve společnosti Apple, kde vedl tým navrhující její úspěšné mobilní procesory a ve firmě Tesla zase měl na starosti vývoj hardwaru pro palubní AI systémy.

Vypadá to tak, že Intel aktuálně shromažďuje síly pro něco velkého. Raja Koduri v něm dostal celou vlastní grafickou divizi, objevují se zprávy o vývoji výkonných GPU a Jim Keller by zase mohl být nápomocný při případném vývoji nástupnické architektury procesorů Core.

Ostatně AMD zaznamenalo velký úspěch se svými "slepenci", jak je Intel nazývá. Ten je nyní nucen tvořit své vícejádrové procesory jako monolitické čipy, což je drahé a při výrobě málo efektivní. Zato AMD využívá v podstatě stejné čipy pro nejlevnější Ryzen 3 i pro serverové EPYC, díky čemuž může útočit cenou.

Pokud si můžeme tipnout, pak budoucí produkty Intelu by mohly být založeny právě na více čipech, pro něž bude ideální technologie ke vzájemnému propojení EMIB a pokud ji Intel skutečně ovládne, mohl by tak relativně snadno vyrábět vysoce výkonné multičipové procesory s výkonnou grafikou, vedle nichž budou dnešní Kaby Lake-G s Core, Radeonem a HBM2 jen nesmělý začátek.

Zdroj: Electrek