Tak to je hrůza. Já mám některý části monitoru skoro pořád bez změny.

Takže se pořád vypalují, to je blbá zpráva.
Zajímalo mě co AI s obrazem dělá aby to omezila, to asi nevíme, ale už to že s obrazem něco dělá by se mě nelíbilo, takže zatím LCD.

Že se planeta otepluje zvýšeným množstvím oxidu uhličitého věřím, že lidi vyrábí mnohokrát víc CO2 než příroda taky věřím. V přírodě jsou to hlavně sopky, ale lidi je překonali. V minulosti to vědci různě měřili a statisticky vyhodnocovali a jejich měření a předpovědi, různé fyzikální modely nebyli ještě moc přesný a byl prostor pro dohady, takže bylo i víc vědců kteří to neuznávali, to dávno neplatí a ty jejich výzkumy se potvrdili. Mnoho lidí zůstalo žít na těch zpochybnitelných informacích které byli třeba před 20 lety, nebo možná ještě 15 lety, nevím, ale roky už je situace úplně jiná co se týká toho výzkumu, už to je kvalita, ale kupa lidí zůstali žít na těch slabých datech z minulosti kdy se to začínalo dostávat mezi lidi. To je co se týká výzkumu vědců. Jiná věc jsou opatření různých států, kde je vliv nejen ekologie, ale i politiky a všeho možného a jak jsem psal, nevím jak správně by to měli řešit, takový nápady tady snad ani v diskuzích nevidím. Asi máme směs dobrých i špatných pokusů a dobrých i špatných úmyslů. Jistě že nějací šmejdi jsou všude, takže jde o směs různých lidí. Podle mě třeba politice nejlíp rozumí politologové a ne politici.

Zastáncům btc přirovnání s nekrytím měny nevadí, protože významu vlastností btc rozumí a proto ho mají a rozumí taky líp vlastnostem státních měn, protože museli btc pochopit a pochopit rozdíly.
Tulipány jsou špatný přirovnání, protože měli inflaci. Proti tomu btc je založený na vzácnosti podobně jako zlato nebo diamanty.

20 %

Se vědělo že to bylo v mínusu, teď se ozvali proto že se to teď přehouplo do plusu, takže to je významná událost.

Zatím na benzín a naftu jezdit jde. Ropa ještě nedošla ani ještě není moc drahá. Omezování spotřeby fosilních paliv je kvůli oteplování Země oxidem uhličitým.

hořák nebo jen trubka:
"Tedy to že bude drahý oproti současnému řešení je celkem nepopiratelný fakt­"
Tak to si dovoluju popírat od začátku. Je důležitý rozdíl významu drahý a dražší. Hořák proti trubce je samozřejmě dražší a složitější, to je jasný, ale já mám od začátku námitku proti slovu drahý, to je rozdíl! Takže podle mě bude hořák levný a zároveň dražší než samotná trubka. Snad je to jasný.
Popisovat několik děrovaných plechů jako složitý nebo poruchový nebo drahý je těžká manipulace. Je to jednoduchá spolehlivá levná věc, ale jistě musí být dražší než samotná trubka.
Proč by Google vypínal servery podle slunce a větru, když se bavíme o využití metanu z těžby ropy.
Jistě btc servery tam jdou snadno použít, to já nepopírám že jsou na tom líp. Jen že si tam umím nějaké servery představit, ne že bych tam cpal obecně všechny, to zas ne, to bych googlu neudělal :­)
Když už jsi přidal nové téma slunce vítr, tak dokonce si už dnes umím představit servery běžící na lokálním obnovitelném zdroji se změnama výkonu od nuly po maximum podle počasí bez akumulace, ne čistě od nuly, ale třeba od tisíciny maxima. Natrénování AI kde jde jen o zpracování množství dat bez uživatelů a trvá hodiny až měsíce je drahý spotřebou proudu, takže kdyby tam přes starlink data dostali, nebo na lodi ­(velký data se i vozí­), tak to výhodně využijí. nebo se daj vymyslet jiný případy
jistě ty jiný případy k tomu ještě úplně nebyli donucený, tak si zatím převážně užívají pohodu v civilizaci, ale spěje to k tomu.
Bitcoin je dost geniálně navrženej, má svý regulační techniky a způsob pro nastartování využívání a já doufám že je navrženej tak dobře že bude v pohodě fungovat i za 100 let kde bude světová situace dost jiná. Tam už v tom moc jasno nemám pokud jde o jeho spotřebu. To bych si rád přečetl jakou tam má mít spotřebu a jak to má být ok. Vím že na to jsou nějaký zajímavý simulace.
Máš představu o vývoji spotřeby od vzniku do budoucnosti? Samozřejmě bez krátkodobých výkyvů pod 4 roky. Regulace cena proudu­/cena btc­/těžba je celkem jasná, ale celková spotřeba těžby má i dlouhodobý vývoj.

Na první větě o problémovým hořáku se neshodnem, jinak současnou pomoc těžby btc uznávám že teď pomáhají tomu lepšímu spálení.
Že by lepší hořák byl drahý, nebo poruchový tomu fakt nevěřím. Jde jen o lehkou plechovou konstrukci nějakých děrovaných plechů o nic poruchového ani drahého. Je to podle mě ten současný stav jen o nezájmu těch firem, tak vyvedou jen trubu jako komín kde to na konci zapálí a víc to neřeší dokud nemaj nějaký důvod z těch co jsem popisoval, no teda jakýkoliv důvod ke snaze o ekologii ať reklama, nebo dotace, nebo zákon, nebo skutečný zájem majitele, nebo cokoliv. To jak by takový lepší hořák byl drahý nebo poruchový beru jako trochu zmanipulovaný fakta v zájmu lepší pověsti btc. Jinak já proti btc nejsem, mám ho taky, akorát si nevymýšlím jeho super ekologický vlastnosti, ale zajímám se o něj jak kde je ekologický i neekologický abych líp znal skutečnost a nežil ve snu a budu rád když kladný vliv bude převažovat.
Popis jak nikoho ekologie nezajímá a všichni si na to jen hrajou by znamenalo že společnost je taková že to nezajímá ani bitcoinery a taky si na to jen hrajou. Tomu já nevěřím, já vím že spousta politiků nebo majitelů firem si na to jen hrajou, vidím to v práci, ale kromě nich jsou i takový který to skutečně zajímá a určitě i mezi politikama. Že je svět v nějakým bordelu, to neznamená že ten bordel je úplnej.
Těžba btc potřebuje místnosti pro počítače, levný proud, internetové připojení a trochu nějakou dostupnost pro lidi a dovážení věcí. Datacentra jsou na tom podobně. Zvládaj teda i ceny proudu tady v civilizaci, protože velkým odběrem si umí zajistit lepší ceny, ale v rámci konkurence se můžou taky tlačit k levným zdrojům. Tak snad bude Bitcoin i s budoucí spotřebou ok. Spotřeba proudu různých věcí bude v budoucnosti problém. Např počítače celkově od domácích po servery snižují spotřebu na výpočetní operaci, ale jejich spotřeba stoupá, podobně v dopravě, průmyslu, zemědělství a všude. Bitcoin má pokud vím taky trvale rostoucí spotřebu podle předpovědí a to by mě zajímalo jak to bude vypadat třeba za 100 let. Jak to vše bude vypadat aby vše dál mohlo fungovat a Země se nepřehřála od dnes ekologických elektráren které nevypouštějí CO2. Světhardware by mohl sehnat články z budoucnosti :­-)

Jo odkaz už funguje, předtím na několik pokusů fakt nešel, no ale dlouhý pdf soubor jsem zatím nestudoval i když ekologie btc mě zajímá.
Nemám návrhy, neřešil jsem to, jen si všímám jak se velké firmy snaží o ekologii mimo jiné z důvodu reklamy.
Další věc je snaha států, ať to jsou dotace nebo emisní povolenky, nebo zákony to je taky dost viditelný.
Pak je těžko uvěřitelný že by se metan jen tak vypouštěl když jde minimálně spálit lepším hořákem.
Já chápu že se metan nevyužívá kvůli tomu že se nevyplatí transport, nebo nemaj potřebu řešit obtížné využití na místě.
Tenhle stav vzniklý samotnou ekonomikou se mění kvůli ekologii. Těmi různými způsoby a důvody z kterých aspoň vlivu dotací si všiml skoro každý.
Já přeci neřekl nic proti těžbě btc. Jen odhaduju jak se bude řešit ekologie a jak by se řešila kdyby btc neexistoval a když existuje co se bude dít tam kde by náhodou těžaři btc metan nevyužili.
V těhle odhadech si nemůžeme představovat krajní názory jako odpůrců nebo zastánců btc, ani krajní názory o ekonomice a ekologii. Demokratický státy nejsou obvykle řízený podle jedné skupiny lidí i když ty ekologický snahy co jsem popisoval maj už velký vliv na samotnou ekonomiku. Třeba doma máme kotel asi z poloviny na dotace. To asi není samotná tržní ekonomika.

Odkaz nefunguje.
Když dnes těžaři zvýší účinnost pálení, tak to je dobře. Když má fléra tak špatnou účinnost závislou na větru, tak to znamená že jim na tom nezáleží. U obyčejné trubky tomu věřím, ale když by ten hořák trošku vylepšili jen jako plechový výrobek bez nějaké techniky, tak věřím že účinnost by byla dobrá a hořák levný.
Jestli některé firmy to dokonce nespalují, to budou hádám vyjímky a jiné maj špatnou účinnost, znamená to že firma ekologii neřeší a neřeší ji ani stát který jí vládne, ani neřeší reklamu pomocí ekologie jako jiné firmy.
Takový stav je u větších firem dnes už vzácnější a podle mě to nemůže trvat dlouho a budou spalovat s dobrou účinností i bez težařů. Časem možná i vymýšlet transport metanu do civilizace nebo využití na místě ať už třeba k pohonu lodí nebo nevím na co, ale že dnes neekonomické využití teda nevyužitý se změní na využívání kvůli tlaku na ekologii ať pomocí dotací nebo pověstí firmy. Těžko říct jak to bude. Třeba se to vyřeší pomocí těžařů nebo hodně lidí to neuzná jako hodnotný využití a ekologie to dotlačí na jiné využití, které sníží spotřebu fosilních paliv někde v civilizaci, jako transport metanu nebo využití na místě, třeba pro datacentrum nebo tavení hliníku jako na Islandu. BTC teda s pálením pomáhá dnes.

To je celkem vše pravda až na ten flar gas.
"flare gas u ropných plošin kde pomáhají snižovat množství vypouštěneho metanu do atmosféry­"
To pravda není, protože tam se metan pálil i před vznikem Bitcoinu.
Těžaři Bitcoinu jen metan využijí pro sebe, že si vyrobí proud pro těžbu, ale v obou případech se spálením změní na CO2.

Zemědělství chybí voda v řekách? Jako na zavlažování polí? To tam po proudu řeky od Dukovan je? Tady se nebavíme o mandloňové krajině v Kalifornii, ale o Dukovanech, proto se ptám komu čemu tam voda chybí.

O spotřebě pitné vody v Česku se říká že je moc velká. Já to využil jako známý příklad a dal konkrétní příklad že u mě to neplatí. Voda se samozřejmě jak známo doplňuje dešťovou vodou. Někde ta spotřeba pitné vody vadí a já dávám příklad kde nevadí. Teda že ta spotřeba vody nejde sčítat pro celé Česko, ale je potřeba rozlišit aspoň několik základních druhů různých případů. Stejně tak u těch elektráren podle mě je potřeba rozlišit různé situace na Zemi. Zatím tady nikdo nepřišel na to kde komu čemu chybí voda odebraná Dukovanama ­(jako konkrétní příklad elektrárny­).

ale ta surovina se musí počítat jen tam kde potom něčemu chybí a musí se říct čemu a ne celkově u všech elektráren.
Stejná blbost jako celková spotřeba pitné vody. Já doma když vypiju víc, tak ta voda nikde nechybí. Vodu ve studni máme v hloubce na úrovni potoka a odebraná voda nevysušuje okolní přírodu. Potok udržuje hladinu spodní vody v okolí jako minimální a v okolním pískovci je podle dešťů hladina jen o kousek výš než v potoku, ale hluboko pod terénem. V hlíně je samozřejmě vlhkost podle toho jak moc je zničená chemickými hnojivy a tím neschopná udržet vodu.

OK, ale já psal, že je potřeba upřesnit kde čemu chybí ta voda a když vadí i odběr Dukovan, tak máme konkrétní elektrárnu a já chtěl popis kde čemu chybí voda odebraná Dukovanama.

Spotřeba vody jen tak obecně je divný údaj. To je asi potřeba upřesnit kde čemu chybí a jak velká část té celkové spotřeby vody Bitcoinem, třeba jen nějaký popis bez čísel. Vadí třeba voda odebraná Dukovanama?

"o jaderkách s radioaktviní párou nemluvě­"
Myslím že v primárním okruhu není pára.

No jo my jsme ve školce brali odpařování vody ve sklenici na radiátoru za 24 h, ale fotodiody se tenkrát ve školce ještě nebrobírali. Věřím,že dnes je to lepší :­-­)
Ale ty jsi měl lepší školku, tak mě řekni svůj odhad. Je celá jižní střecha RD pokrytá panelama, mezi nima čouhá trubka odvětrání odpadu, která během dne jezdí svým stínem přes všechny okolní panely. Bude mít výrazný vliv na výkon FVE, nebo ne? stálo by za to panely kolem trubky úplně vynechat? nebo všechny okolní panely zapojit tak aby to nemohlo škodit? Bude podle tvého obecného odhadu dávat smysl to dražší zapojení, nebo jednoduše tu plochu střechy vynechat? Když vezmem jen nějakou představu RD bez konkrétních údajů.

Poruchovost měničů znám z práce, o problému životnosti některých druhů baterií vím, to je opět problém proto jestli se zaplatí, jinak je můžu po pěti letech opakovaně měnit a pohoda. O možnosti přetěsnění a přidání silnějšího skla jsem taky uvažoval. Já tím nestraším, trošku ten článek vyděsil mě, protože jsem začínal vidět soláry jako že už by mohli stát za to, že už by se mohli zaplatit, ale jestli výrobci záměrně snížili životnost na polovinu, tak bych to opět musel řešit když bych je chtěl koupit jak se zaplatí. Jinak teda ty zkušenosti s panelama pro RD nemám. jako že bych třeba vyrobil kousky ledu a zkoušel jak velké kroupy vydrží sklo tlusté 2 mm. Zároveň nemám jistotu že ten článek byl úplně pravdivý a bylo by hezký kdyby nebyl. Jenže víme že kvalita nové techniky není jen o pokroku vědy a nikdo dnes všeobecně u výrobků nezpochybňuje záměrně omezenou životnost. Proto já bych uvítal články, které by řešili konkrétní panely v prodeji. Třeba ­"zjistili jsme že tento typ panelu má sklo 5 mm, utěsnění vypadá ok, test ve vodě ok, ale není problém to přetěsnit a celkově se zdá v pohodě­". Tak nějaké takové recenze by byli dobrý. Svěřit to jen montážní firmě se už ví, že to není úplně ok. Ta řekne montujeme tyhle panely, máme s nima dobré zkušenosti. To je asi informace o ničem. Já když vidím ty střechy, třeba že jim nevadí ty malé stíny od nějakých odvětrání. Jasně dá se panely správně zapojit aby jeden neomezoval druhý, ale když jim tam malý stín běhá přes 4 panely kolem, tak se vsadím že to řešený nemaj. Nazval bych to problém malých stínů a taky v tom nemám dobrý znalosti, přitom je to taková všeobecná věc, které bysme z místních článků mohli dávno dobře rozumět, ale tady i jinde jsou to spíš jen takový aktuality typu ­"vědci vyrobili nový účinnější článek­" a my jako čtenáři pak nemáme základní teoretický nebo vědecký přehled že 2 panely 200 W nedaj 400 W. V práci máme opatření pro 100 letou i tisíciletou povodeň, ale kdo na RD má panely pro 20 leté kroupy?

No jo to využití bude horší, potřebný zkušenosti pro FVE tam nezjistí ale vyhrát si s tím může a něco přeci jen zjistit může. Při dalším jiném využití může zjistit celoroční výkony s nějakým vhodným měřením. Já tak kdysi s takovým kapesním panelem objevil jak malý stín může výrazně zkazit celý výkon v nepoměru k zastíněné ploše. Pak kousek stínu od komínu může způsobit výrazné ztráty celé FVE. S tímhle blbým efektem se samozřejmě na střeše počítá ale možná všude ne. To jsou takový věci který tady v těch článkách chybí. To je pořád jen kdo co nového vyrobil, ale důležité informace tady chybí. Ne že by to muselo být v tomhle článku, ale ono to tady nebylo ještě v žádném článku.

Tyhle menší ale vzhledem k výkonu drahé panely pro všelijaké různé použití věřím že můžou být i ještě dnes v pohodě. Jde o ty velké s velkosériovou výrobou které se dávají na střechy pro výrobu která se většinou má zaplatit že podle toho článku u nich je nově schválně špatné utěsnění proti vlhkosti a pak se zaplatit nemusí. Souhlasím že vlastní zkušenost je dobrá, ale tímhle panelem bych ji nezískal a ani ne moc brzo. Oni i ty velký pro střechy a louky byli dřív ok. Jinak ano souhlas, kdo je teď kupuje, bude mít za 15 roků zkušenost jak na tom jsou. Takže já si radši všímám co se o tom píše, než abych si jeden velký koupil a tak dlouho čekal. Věřím že časem až na sníženou životnost budou lidi ve velkém narážet tou zkušeností, že se v rámci konkurence obnoví kvalita a pak by to mohlo dávat dobrý smysl např pro RD. Teď to vidím jako rizikový nákup, nebo aspoň dokud se to nějak neobjasní.

Já to myslel tak, že mluvím o tom zveřejněném článku, jako že ten jsou informace na veřejnosti, který asi četlo víc místních čtenářů, který se o takové věci zajímají i když to možná bylo na jiném serveru.
S Hornbachem to bude horší, ten nikde blízko nemám.
Jako trubka se necítím, takže to je v pohodě 😀

Já nemám kecy. Já tady mluvím o informacích na veřejnosti. Nikdy jsem nepsal nic o své zkušenosti s panelama. Že má perovskit 25,1 % účinnost taky není zkušenost nikoho z nás kdo četl článek, ani autora.

Já žádný, to tady někde nebo jinde, už nevím kde byl nedávno ­(na podzim­) článek jak všechny v současnosti montovaný články v Evropě maj společný vlastnosti přesto že jsou od různých čínských firem a že je to tak pro ně výhodný.

Větší firmy řeší i ceny propisek co znám, ale když je spotřeba stejná, tak není co řešit.

To je fakt, to by mohli překonat brzdění od lodi a tlačit tak palivo k potrubí při odpojování i během otočky. Akorát loď musí mít zrychlení větší aby se od sebe vzdalovali :­)
To by bylo zajímavý vidět simulaci.
To bych mohl zkusit jedině v Algodoo, jiný neznám. Akorát tam je nevýhoda, že tam je kapalina stlačitelná. No je to jen taková 2D hračka.

Tak u nových to už asi neplatí. Jistě že není problém to utěsnit.

Podle mě jo a bude se spotřeba řešit čím dál víc a proud bude zdražovat, kromě toho velký firmy co jich maj tisíce to budou řešit určitě. Hlavně hráči to neřeší.

Životnost je nově problém i u křemíkových panelů když všechny maj schválně sníženou životnost na polovinu špatným utěsněním proti vlhkosti a ztenčením skla na 2 mm aby se zvýšil odběr panelů od výrobců.
Vědecký články mě zajímaj od školy, ale čím dál víc mě zajímají vlastnosti a ceny dostupných výrobků, protože kvalitní laboratorní panel si nekoupím a nedá se podle něj odhadnout kdy se zaplatí ten dostupný v prodeji když potřebuje obal proti vlhkosti a větším kroupám.

To je zajímavý s tím prvním stupněm že nechali některý motory zapnutý i když mění směr, zrychlení. To nevím jak maj vyřešený sání paliva, ale asi nějak jo, když nechali nekolik motorů v provozu. To asi věděli že raketa bude brzdit :­) Dřív s vypnutýma motorama jsem odpojení a otočku chápal, teď ne.

Kapacita velká, ploten hodně, tak bylo by zajímavý vědět i spotřebu.

Funkční podobnost ke komunikátoru ze startreku je opravdu vtipná a zajímavá :­) ale kvůli tomu bych tolik neutratil.
Praktická funkčnost je podle mě dobrý doplněk k mobilu pro některý výhody a třeba jen vyjímečný použití, kde nemám volné ruce pro mobil jako při nějaké práci, sportu, výletu. Takže význam v tom vidím i když je mobil lepší a tímhle celkově nenahraditelný a já si to kupovat asi nikdy nebudu.
Neriskoval bych příkaz ­"jeden k transportu­" 😀

Přečti si znova co jsem psal a na co reaguješ. Já píšu o tupém robotovi který neví co je člověk a ty mě píšeš že robot nemá mozek že je tupý. To jsi omylem reagoval na někoho jiného?
Jinak o zákonech si nerozumíme.
Psal jsem že jsou pro lidi protože tupý robot neví co je člověk. Vím jak dnešní roboti fungujou. Zákony ze scifi v českých nebo korejských zákonech nejsou, takže to dnes platný zákony nejsou. Lidi se Asimovem inspirovali a o scifi nejde. Lidi to převzali jako vhodný morální pravidla o které je dobré se snažit při výrobě a používání i tupých robotů, takže nedostal příkaz člověka chránit když nic nechápe, ale lidi se u daného robota snaží podle jeho možností aby se to těm zákonům přiblížilo nějak rozumně jak to jde. Takže např jestli přerovnává krabice tak může mít infra čidla jako náhražku pro rozpoznání člověka a do toho prostoru neudělat pohyb a tím se primitivně těm zákonům přiblíží. u Atlasu a Optima zas budou jiný možnosti, až v budoucnosti robot třeba dostane psané zákony které má dodržovat. Zatím to je samozřejmě podobné běžné bezpecnosti kolem strojů, ale roboti se pomalu obyčejným strojům vzdalují a třeba Optimova umělá inteligence bude schopná vzít mluvený příkaz a bez jeho pochopení bez AGI jen AI rozpozná kamerou člověka a jeho prostor, takže by se teoreticky těm scifi zákonům dalo o kus přiblížit. vždy podle možností a podle toho jestli nejde o vojenského robota.

Pochopil jsem to dávno tak že navrhnutý zákony se vědomě všeobecně nedodržují, že např armáda jde směrem bez ohledu na taková pravidla a roboty na zabíjení na plno využijí podle aktuálně dostupných možností, že jejich využití neomezí na průzkum. Takže pravidla byla jen hezká představa.
Firmy samozřejmě zajímá bezpečnost zaměstnanců a reklama.

Ale zákony robotiky jsou pro lidi. Tupý robot neví co to je člověk a co to je robot. Jde o to že to jsou navrhnutá morální pravidla o které je dobré se snažit při návrhu a používání robotů.

Podle dostupných informací jaký měl to asi vypadalo bezpečně. Asi se člověk nerozhodnul že mu je jedno jak to dopadne.

Nevidím tady Intel Core i5­-11400.

Byl někde článek že všechny současné panely používané v Evropě maj přibližně poloviční životnost než je jmenovitá. Že to je schválně a že to je špatně těsnícím rámečkem, takže se dovnitř dostává vlhkost a ta panelům snižuje životnost. Navíc maj tenký skla 2 mm. To bych se bál když budou mírně větší kroupy. Že jsou od různých čínských firem, ale všechny s těmito vlastnostmi.
Nevím jak moc to je pravda. Byli by zajímavý i prakticky užitečný články jako výběr panelů. V jiné elektronice články řeší konkrétní grafické karty, ale o solárních panelech vidím spíš jen ty obecné informace nebo současné laboratorní objevy než konkrétní panely v prodeji.

Jaké komponenty jsou nejdražší?

Ty údaje kolik máme někde v Česku slunečních hodin za rok je teda výkonový ekvivalent přepočítaný na nejvyšší polohu Slunce nad obzorem jako při letním slunovratu v poledne?

By mě zajímalo kde tu kyselinu vezmou, jestli na to budou pěstovat nějaký rostliny, nebo ji z něčeho vyrobí?

Ti nadšenci do Bitcoinu maj nejlepší přehled jakými různými způsoby a kde se používá Bitcoin. Kde přímo a kde jinak. Sami používají způsoby kde můžou univerzální platební kartu dobíjet Bitcoinem, kde se jím o to karetní společnost postará, oni tak Bitcoinem můžou platit všude. Některé velké firmy si ho nechávají, protože ho i sami nakupují, ale těch je zatím málo.
Horší přehled maj lidi, teda většina lidí, kteří Bitcoin nemaj a přečtou si jen občas nějaký bulvár o něm. Bitcoineři maj přeci logicky hlubší znalosti, ale zase jen většina z nich.

palec dolu jsem dal omylem při dotyku na mobilu, asi to nejde vrátit.

"zastánců krypta­" zastánců kryptoměn jako obecně různých kryptoměn je asi málo i když kryptoměn je hodně, skoro neomezeně, spíš jsou zastánci Bitcoinu. Rozdíl mezi Bitcoinem a ostatníma kryptoměnama je moc velký.

Myslím že Bitcoiny se používají hodně i mimo placení a obchodování a to ve funkci peněz ­- uložitel hodnoty. Dělá se to postupným nakupováním ­- spořením aby se vyrovnala volatilita. Kdo má o tohle zájem, tak je pro něj logický utrácet fiat peníze a nakupovat Bitcoiny. Teprve až když má poměr Bitcoinů a fiat peněz podle svých představ, tak dává smysl platit obojím, nebo pomocí Bitcoinů když jsou starší a stoupla jim hodnota a tím se změnil požadovaný poměr k fiatu a dalším věcem.

Nerozumím jak to souvisí s komunistama. To se do kin chodilo, na dovolené se jezdilo, jen bylo omezené kam se mohlo, ale to s cenou nesouvisí, stolní hry nebo jiný věci na zábavu se kupovali, televize se platila, kino taky.

Někteří se snažili používat GPT jako vyhledávač. No jo tak to opravdu nejde, kdyz nemá přístup k internetu, tak nenajde vůbec nic. Já myslím že někteří spíš využívali jeho znalosti natrénované do roku 21. GPT jako statistický model má o něčem dobré znalosti ­(i když AI skutečné znalosti mít nemůže­) a o něčem špatné, nebo si teda vymýšlí hlavně tam kde má špatné znalosti. Jako generátor textu odpoví vždy, ale v těch známějších věcech často odpoví pravdu. Prakticky odpoví jako mnoho lidí i když lidi maj AGI.
To už popsal spisovatel Čapek. Napsal: Představte si to ticho, kdyby lidi říkali jen to co vědí.

O co je okleštěnej?

Takže s novým nebo aktualizovaným dronem DJI už se nijak nedá dostat výš než 120 m?

" tak počítám, že máte tlustší gumy s velkým odporem­"
Ne, mám běžný 2,1­" dost ojetý, dost nafouknutý aby neměli moc odpor, je to obrovský rozdíl když se víc nafouknou. Ty polní a lesní cesty mě nedovolí jet rychle a štěrk tam není, je to uježděná hlína. Psal jsem přeci o odporu vzduchu. Svištět z Lysé hory je dost jiný případ.
Baterie 700 Wh, nevím jak drahý je to kolo, já viděl 522 a 540 Wh.
Rozumím že pokud kapacita baterií dost stoupá, bude sjezd velkého kopce zanedbatelný proti kapacitě baterie, kapacita se zvyšuje, kopce ne.
Pak bude záležet na přístupu jestli sjetím kopce třeba 100 Wh vyhodíme, nebo ne.
Nezanedbatelný asi bude i šetření brzdových destiček.
Jinak jsem rád že jsme opustili teorii bezdrátového motoru, automatické rekuperace a průměrné trasy.

To snad není možný, to máme úplně jiný představy o provozu kola. To se pak zatím vůbec nemůžem bavit o otázce jestli rekuperaci nahradit větší baterií ­(v mý představě ne jednotky, ale destíky procent­), když nemáme vyjasněný jednotlivý vlastnosti kola a jízdy. Jako že by se rekuperace sama zapínala podle náklonu kola jako detekce kopce, nebo podle rychlosti, nebo jak, to snad ne. Nevím jak by kolo poznalo jestli zrovna chci brzdit, jestli je rovinka a chci jet 30, nebo se blíží zatáčka, křižovatka, špatná cesta a chci jet 10. Automatická rekuperace nemůže vědět jestli má brzdit, takový nápad nechápu.
To podle mě musí ovládat člověk. Asi se nabízejí dvě základní možnosti: samostatným ovladačem, nebo od brzd. Samostatný ovladač bych si asi představoval jako nějakou páčku v blízkosti rukojetě podobně jako se někola různými způsoby ovládá řazení nebo malá páčka u rukojeti pro přední tlumiče, tu vlevo mám palcem snadno dostupnou, tak třeba něco podobného může být vpravo pro rekuperaci. V případě od brzd by brzdová páčka musela nejdříve působit na rekuperaci a kdyby to nestačilo, tak domáčknout pro účinek brzd. Teoreticky by šlo využít celé pásmo brzdové páčky od mezery mezi destičkama a kotoučem do polohy kdy si brzdy len lehce škrtají a maj neznatelný účinek. V tom pásmu by mohlo být několik stupňů rekuperace. Na páčce by teda musel být nějaký snímač polohy.
Pokud by šlo o samostatný ovladač, to mnoha lidem jistě vyhovovat nemusí, to jde o nějaký trénink a zvyk. Většina lidí při zpomalování a brzdění kdy nemaj potřebu šlapat má i problém podřazovat aby se pak bez problému rozjeli, pro mě to je úpně automatická věc. Takže pro obyčejný cyklisty by byla lepší ta reakce na brzdovou páčku.
Taky by šlo rekuperaci ovládat třeba šlápnutím dozadu, ale asi nejlepší od těch brzd.

"když to nebude mít odpor, tak to nebude mít rekuperaci­"
Tak odpor rekuperace je snad jen po dobu rekuperace?

Tak na otázku jsem už aspoň 2x odpovídal, ale tobě nedává moje odpověď smysl, protože máš jiný znalosti, stejně tak mě některý tvý informace nedávaj smysl.
Díky za odkazy, dva jsem zkouknul, jsem chytřejší.
To jestli nám rekuperace dává smysl, právě moc záleží na tom všem. Jestli opravdu dává smysl, to já nevím, protože o tom nevím dost, tak mě zatím dává podle mých omezených znalostí.
Tak už vím jaký tam jsou dva různý motory, lehčí je s převodovkou a má mechanickou spojku pro nepoužívání. Logicky bych pro rekuperaci použil taky ten lehčí, ale brání tomu ta spojka, to jsme tady v diskuzi nevěděli. Zatím bych jednoduše spojku zrušil a použil ten lehčí, píšou že spojka zruší valivé tření, to by snad měli být ztráty v převodovce, ale ta planetová převodovka na výrazný ztráty nevypadá. Jestli je možný aby při nepoužívání motor brzdil magneticky, to je asi teď moje hlavní záhada, kdyby to bylo možný tak by to mohl být důvod že by rekuperace nebyla dobrá. Takže zatím nevím.
Proč zoufale toužím po rekuperaci. Protože v mé představě má zatím úplně jiné vlastnosti. Shodnem se ale na průměrném cyklistovi mimo hory.
V tom horském terénu na polních cestách je obecně bez ohledu na současnou techniku rekuperace významná, jako čistě fyzikálně a jestli je významná i s dostupnu technikou, záleží na jejích vlastnostech a tam jasno nemám. Tím si dovolím tvrdit, že v budoucnosti bude rekuperace v horském terénu mít smysl, ale zatím s neznámou technikou.
Díky za odkazy.

Reagoval jsem na ten trvalý odpor motoru, že kvůli tomu že je v kole a točí se pořád, tak nemusí mít pořád odpor. Při rekuperaci je žádaný odpor nastavitelný od nuly pomocí velikosti proudu. Teda motor má odpor jen když chceme a jaký chceme, tomu je úměrný výkon v režimu generátoru.
Nejsem blbej abych chtěl rekuperaci bezdrátově, to se tady spíš blbě dorozumíme.
Permanentní magnety nemaj stálý odpor, ale podle řízeného proudu v cívkách. Když pojedu z mírného kopce bez brzdění tak mít odpor nebude, stejně tak když budu šlapat bez využití motoru třeba když bude vybitá baterie.
Nedává mě smysl, že motor s rekuperací by musel být těžší. V motorech se moc nevyznám, ale snad by každý typ měl zvládat rekuperaci.
Moje představa významu rekuperace je se stejně těžkým motorem a odporem řízeným od nuly jak hodně chceme brzdit.

Aha ok, tak to jsem nevěděl že existují.
17 % ­- No vzhledem k těm okolnostem věřím že to musí být výrazně víc než u průměrný jízdy auta.
S odporem vypnutého motoru jsem nepočítal. To nevím jak to s tím je. Kde se ten odpor bere. Jestli může mít odpor i odpojený motor, tam bych si představil že rozpojením obvodu cívek motoru by neměli brzdit pomocí magnetického pole, tak nevím jestli jde o nějakou převodovku, nebo konkrétně motor. Nevím jestli motory v zadních a předních kolech maj převodovku, myslel jsem si že ne a motor bez uzavřeného obvodu by snad brzdit neměl a elektronicky ho odpojit nemůže být problém, tak nevím jak to je s tím odporem a tím ani nechci tvrdit že není.
Nerozumím ani proč pro rekuperaci musí být těžší motor. To bych samozřejmě nechtěl. Jestli jde jen o větší výkon abych mohl využít všechnu energii i při silnějším brždění, nebo jde o něco jiného. Samotný motor si představuju podobně jako pračkový a že pro rekuperaci nepotřebuje nic navíc, jen to potřebuje elektronika mimo motor.

V mobilní aplikaci jsem našel verzi Plus za 550 Kč­/m tak to je moc, ale jinak by to bylo dobrý.

Dobíjení šlapáním není rekuperace, ale jen dobíjení šlapáním. Pro rekuperaci asi musí být motor vzadu. Rekuperace je jen z energie brždění.

U auta píšeš že je 20 % a to je průměrná silniční trasa plus město, to je převážně rovina ale nízký odpor vzduchu auta. Na kole v terénu co popisuju mám taky velmi malý odpor vzduchu, protože v těch prudkých kopcích a špatných cestách jedu hodně pomalu, takže s autem jsem srovnal odpor vzduchu, ale proti autu nemám průměrnou trasu, mám prakticky terén jako na horách, tak jednoduše ­"horský terén­". Proto věřím že to musí být víc procent než ta průměrná trasa u auta.
K čemu by ta rekuperace byla dobrá: když 20 % hodnotíš jako významný, tak víc než 20 % u kola beru taky jako významný. Dál se ušetří brzdové destičky. To brždění je fakt významný, dokud jsem neznal kotoučový brzdy, tak mě z brždění větších sjezdů boleli ruce. Na ty běžný jízdy kde se vejdu za den do 30 km teda něco ušetřím, ale uznávám, že nejde o problém, když baterie má dojezd 60 km. Když zas někdy budu dělat cyklo výlety po Krkonoších, nebo Orlických horách ­(málo často ­- nemám elektrokolo­), tak už by rekuperace byla víc užitečná. Celkově ale nemluvím o žádném problému, že bych třeba někam nedojel, beru to jen jako významnou věc a přijde mě škoda na elektrokole rekuperaci nemít. Úplně se teda neshodnem na problematičnosti stavět takový kola. Takový elektrokolo si představuju tak, že ve šlapacím středu zůstanou jen snímače síly šlapání, motor bude vzadu, elektronika bude mít pro rekuperaci něco navíc, ale to u dnešní elektroniky nevidím jako problém včetně ceny. Problém je že většina cyklistů to nevyužije a proto se to nevyrábí, přitom se vyrábí desítky druhů elektrokol, tak by některé mohli mít rekuperaci pro tu menšinu. Rozdíl v ceně by technicky musel být detail, jen by bylo dražší díky ­"novince na trhu­".

Ten poměr 20 % a 4 % platí jen v průměrném terénu, ten je hodně rovinatý, takže většina lidí by rekuperaci moc nevyužila. Takový trasy taky znám a tam bych určitě využil jen těch pár procent.
Jezdím, ale hodně v kopcích, tam ty procenta neplatí. Zajímavý je taky efekt, kdy jsem hlavně dřív jezdil na kole po městě stylem brzda plyn dost extrémně a běžně. vždy rychlý rozjezd na 35 km­/h a hned brzda na další křižovatce nebo samotné zatáčce, kam nemůžu vlítnout bez lepšího přehledu a to mnohokrát za sebou než jsem projel město s vyhnutím se hlavní silnici. Nešlo o zábavu, jen dopravu. Dnes hlavně ty kopce, opět doprava, ne sport. Odpor vzduchu tam moc není, nedá se tam jezdit moc rychle. Jsou to úzký asfaltky a polní a lesní hliněný cesty. Používám tam místy i nejlehčí převod 1;1 na horském kole.
Převýšení 287 m na 7 km trase v jednom směru.

Podle mě a bez výpočtů rekuperace na Li­-ion elektrokole má smysl, ale jen v hodně kopcovitém terénu. Takže hranice významu je podle mě kopcovitost, která by se musela nějak fyzikálně popsat.
Osobně bych elektrokolo chtěl jen s rekuperací.

Nevím jak moc to je pravda s těma vysavačema, ale já věřím že roboti budou ze začátku na domácí používání drahý, že si je koupí domu jen boháči a nadšenci a že to bude mít fakt málo kdo. Ve firmách věřím že se využijou víc a zaplatí se i když taky ne hned, protože práce pro ně se bude pomalu vymýšlet podle jejich rostoucích schopností. Na víc hádám, že majitel bude muset mít na robota něco jako řidičák a že nepůjde svobodně koupit.
Přehazování kostek bych se nebál. Podle mě na to nemá inteligenci. On jen plní úkol. On neví že mu to někdo kazí. Jen rozlišuje která kostka potřebuje přemístit a nic víc. Člověka vnímá jen jako součást objektů v okolí, kterým se musí vyhýbat. V Boston dynamics jim taky kazí práci a robot kvůli tomu neodstraní člověka z místnosti. Prostě nemá AGI.

Na tyhle domácí práce by to bylo super, ale toho se asi brzo nedočkáme. Hádám že delší dobu budou makat jen ve firmách a bude to mezičlánek mezi jednoduchými výkonnými roboty a člověkem, jako že na některé práce bude ideální.
V těch firmách se zaplatí, ale doma si asi počkáme.

Snad brzo zvládne chůzi 6 km­/h jako člověk.

V Malackách je nabíčka u Billy a Tesca. Jestli ani jeden z těch obchodů nevyhovuje pro občasný nákupy, pak nezbývá než počkat až bude i u Kauflandu, což asi brzo bude. Jinak zatím jistě není elektromobil pro každého s ohledem na nabíjení, protože infrastruktura nabíječek se teprve rozšiřuje. Kdybych chtěl elektromobil, bydlel v Malackách a upřednostňoval Kaufland, tak věřím že bych zvládl Kaufland kombinovat třeba s Tescem abych měl čas občas auto nabít, ale jistě záleží na každém jak to má. Někdo by si asi dokázal najít jinou činnost po dobu nabíjení u Tesca i bez nákupu. Já bych si tam zatím třeba přečetl článek na mobilu, nebo na něm vyřídil jiné věci, protože ho používám dost, ale opět to není případ každého.

Ideální peníze maj několik funkcí, jedna z nich je uchovatel hodnoty, takže to je peněžní funkce Bitcoinu. Některé funkce peněz zatím nemá.
Pokud jde o běžný placení, bitcoineři ho používají běžně když jim zhodnocení převyšuje volatilitu, takže si nemusí hlídat aktuální hodnotu při aktuálním nákupu třeba na Alze.
Ostatním se to samozřejmě na běžný platby díky volatilitě zatím nehodí. Ta je vysoká dokud je v Bitcoinu celkově málo peněz.
Ano blockchain je pro Bitcoin jedna z věcí pro jeho funkci.
Když ani Bitcoin není potřeba, čím se dá jeho význam nahradit?

Ale tak asi převážně je. Po Bitcoinu vznikají další kryptoměny, které ale na rozdíl od něj nejsou potřeba a ukazuje se u nich že slibované funkce na víc jdou udělat i bez nich, podobně jako vstupenky pomocí NFT. Proti tomu Bitcoin řeší decentralizované peníze podobně jako zlato, ale posílatelné přes internet.

To se dává do vody.

Tomu nějak nerozumím. Přeci nemůžou simulovat tolik buněk kolik jich člověk má a jak by vůbec zjistili informace o všech buňkách?

Auto může parkovat venku nebo v nehořlavé garáži místo garáže v rodinném domě, ale představuju si domovní baterie, že to je horší mít je pořád doma. Že u nich by mohlo dávat větší smysl je umístit bezpečně jako třeba do nějakého plechového výklenku na baráku, nebo venku do země aby nemrzli. Nevím jak jim škodí mráz.

Myslím že jde z většiny o zkraty v elektroinstalaci, nebo já bych hádal že spíš naopak o špatný spoje. Asi z části při normálním používání a z části při nehodách nebo jiných mechanických poškozeních.

AGI chci na to aby měla znalosti lidstva a mohl bych se jí na mnoho věcí zeptat. AI nezná význam slov, je to pro ní jako cizí jazyk, ve kterém ale umí jakousi statistiku a tím tvoří věty i když neví co ty slova znamenaj. My si hodně věcí geometricky představujeme abysme to chápali a mohli se rozhodovat, třeba fyzikálně to odhadnout. Opět příklad se solárním panelem. AI na rozdíl od dítěte nechápe jak otočit solární panel vůči slunci aby zachytil co nejvíc světla, proto musí psát blbosti když s ní budu něco řešit. AGI by mohla umět propojovat znalosti do sebe a pochopit tak např tu fyziku, ale vidím to jako hodně těžký.
AGI si pořád představuju podobně jako AI jen jako matematickou pomůcku. Např vědomí není funkcí neuronové sítě. To už vědci lékaři na lidech zjistili.
Komu by bez nás bylo lépe?
Jestli někdo bude řešit kdo jak se má dobře, tak nemůže vyhubit lidi, kteří na rozdíl od plazů mají emoce.
Jako můžem se bavit o tom co je to AGI. To je těžší otázka než AI, ale už u AI někteří věří že může mít vědomí, jako teď na osel.cz. To já už dávno považuju za úplnou blbost a vím že AI ani neví o čem mě píše a beru to opravdu jen za matematickou pomůcku. Hezky se tím učíme jak funguje mozek, teda jak fungují jeho základní principy, že neurony jsou jakési kalkulačky pro statistiku. Mozek ale má i tu AGI, emoce a nevím co ještě takže umí co AI neumí.
Tak emoce od AGI nepožaduju, ale kdyby šlo nějak propojit věci jako geometrická představivost, teda 3D modelování s významy slov a pár dalších věcí, tak by to bylo super. Tam by se asi věty nemohli tvořit takhle jednoduše statistickým zpracováním textů, ale podle významu jako ­"kolo se točí­". Vidím objekt, je to kolo, vidím pohyb, je to rotace, napíšu zprávu, umím texty, tak místo ­"kolo rotace­" napíšu ­"kolo se točí­".

Chválím nadpis který odlišuje baterie ve vývoji od baterií v prodeji. Je pro mě zajímavý vědět víc o bateriích které už mám a které si můžu koupit.

Chat GPT moc často píše větu: Je důležité si uvědomit...
až mě s tím štve a teď jsem na tu větu narazil tady v článku, tak mě to rozesmálo. Asi náhoda, ale možná už chytáme zvyky AI :­)

Pokud jde o AGI, snad ji lidi brzo zvládnou vyrobit.
Myslím že vědomí tam není potřeba a tak vyrobit půjde, jen se bojím aby to pro lidi nebylo až moc složitý a abysme se toho brzo dočkali.

V českých pohraničních městech to odhaduju na rok 2068.

Kolik by asi u nás stala kWh proudu kdybych měl svý solární panely a baterie a trvalou spotřebu třeba 2 kW a záložní benzínovou elektrocentrálu pro horší počasí. Nevím životnosti vší techniky.

Trénink byl v roce 21, současný inovace asi nejsou přímo trénink.

Já hádám na prvním místě spotřeba proudu, pak platy vývojářů, protože to není zaběhnutá věc, ale ve vývoji, cena nebo pronájem hw, ale nevím :­-)

To je asi první výrobek, se kterým se můžou poradit o ziskové strategii :)

Jo ty plochy střech by vyrobili hodně, ale cestáři se bát nemusí, když lidi pijou vodu dováženou stovky km.

Jeden motor na rozjezd a druhý na dálnici, to je rozdíl v převodu?

Nedávno jsem četl článek o jízdě elektromobilem do Chorvatska a ten to popisoval opačně, že to je v pohodě, tři zastávky na 20 min a nebyl tam problém s nabíječkama.

U český pošty by se mě to líbilo. Na vesnici při jejich otvírací době a mé práci na směny trvá asi týden než si zásilku můžu vyzvednout a v některých případech nemám na výběr jiného dopravce, takže bych na zahradě označil bezpečné místo k přistání a balík tam může 8 h ležet než ho seberu.

Já tam nejezdím, ale kdybych jel, vím že bych si přestávky dělal, chodil na záchod a podle doby jízdy bych se možná i vyspal a rád bych se zastavil i v nějakém státě na cestě a za jednu cestu bych třeba jeden nebo dva dny dovolený měl tam. Zdržení v tom některém státě po cestě by pro mě nebyla ztráta, ale taky dovolená.

Nehořlavost bych viděl rád. Rychlost nabíjení se mě zdá zbytečný zvyšovat, ale někde se to určitě využije.

Do teď kvůli tomu nemohli převážet radioaktivní materiál přes atmosféru ve větším množství než pro slabý zdroje vesmírných sond a najednou je to jinak ale vysvětlení v článku chybí a článek tak nedává smysl.

Jaderné palivo zůstává v raketě, nebo odchází s vodíkem pryč?
Čím budou lidi stíněný před gama zářením?

To je např krychle 2 m, to by venku většinou šlo. Po zrušení uhlí a dříví někde i doma :­-)

Nebylo by to dobrý i pro rodinný barák se solárními panely?

Díky za info.

To má xAI těžký úkol, když dnešní AI nic nechápou, protože to jsou jen speciální AI, které nerozumí jaký typ dat zpracovávají. Textové AI píšou docela dobře texty, ale nevnímaj že obsah má vážný chyby, protože je o něčem jiném než jen o textu, např o fyzice. Takže vytvořený text má dobrou češtinu, ale špatnou fyziku, nebo něco jiného o čem píše.
Dnešní textové AI ale člověku pomůžou něco odborného řešit, protože dokážou inspirovat. Člověk tomu oboru musí rozumět a může využít AI jako nápady který sám zhodnotí, to občas funguje.
Doufám že v xAI zvládnou propojit víc speciálních AI dohromady a vyřeší tak jiný problém než podstatu vesmíru.
Na podstatu vesmíru nám asi nestačí ani fyzika ani víra, nebo aspoň zatím nedává smysl žádný nápad vědců ani věřících.

Práci s obrázkama jsem tam neobjevil, opravdu s nima něco umí?
Jednou tvrdí že ano, jindy že ne. Žádný obrázek mě nevytvořil a když jsem zkoušel co najde na obrázcích na webu, tak něco popsal když šlo zároveň o článek o něčem ale když jsem mu dal svou stránku bez popisu obrázků, kde byla krajina a příroda, tak se vymlouval že obrázky jsou sexuálně sugestivní, takže žádný úspěch.

Nevím, jak je to myšlený s potem. Pot akorát zvyšuje už tak dostatečnou vodivost kůže.

Místo dvou rukavic stačí jeden územněný náramek, tělo je vodivý.

Dávám přednost pasivnímu chlazení, tichu a malé spotřebě.

To asi nemá být porovnání, ale seznam výhod, ty má nejspíš i parní stroj. Jinak s výhodama souhlasím.

Ok, asi v tom každý vidíme jiný význam. Já sledoval funkčnost chůze bez regulace rovnováhy a vzhled mě vůbec nezajímal a přijde mě že s řešením kvalitního věrného vzhledu modeláři už desítky let nemaj problém, tak řeším jen ten pohyb.
Pro fanouška seriálu to asi může být naopak.

Já vím, že obecně je řešení obrazu složitější, u textu třeba hledání řádků a znaků, v jiném obraze s hlubokou n. sítí v prvních vrstvách hledání základních tvarů a hloub složitějších tvarů. Mě jde o nějaký jednoduchý příklad jako ukázka principu. Třeba rozpoznání znaků + a ­- které jsou přesně umístěné vždy v obrázku třeba 5 x 5 px. Síť má třeba dvě vrstvy. Takový zjednodušení, ale srozumitelnější situace než u převodovky.
Ok, tak jsem teď pochopil asi že váhy se nastaví náhodně 2x, díky tomu je změna v kvalitě výsledku a můžou se řešit odchylky a pro třetí pokus už váhy vypočítat a tak dál, ale vidím tam jen výslednou odchylku a tak nevím které váhy se měnili správným směrem a které špatným, jako kterou snížit a kterou zvýšit, nebo nerozumím kde jsou vidět odchylky jednotlivých neuronů.
Jestli jde o seriál článků a nějaký se základním principům bude věnovat, tak to samozřejmě nemusíme řešit předem.

Díky za chytrý článek. V tomto oboru je toho asi hodně, mě nejvíc zajímá chápat základní princip sítě. Úplně nerozumím co řeší příklad s převodovkou, zkusím jiný. Třeba n. síť pro rozpoznání znaku textu z obrázku. Výsledek sítě v jednoduchém příkladu by mohl mít na výstupu celou abecedu jako výstupní vrstvu a u každého písmene číslo jako pravděpodobnost že na obrázku je ono písmeno. Trénink písmene A různých fontů, nebo různých nekvalitních fotek, kde A vypadá vždy trochu jinak. Hádám že pro první pokus tréninku se váhy neuronů nastaví náhodně a výsledek je špatný, jak se ale nastaví váhy pro druhý pokus? a změní se pro druhý pokus všechny váhy, nebo jedna? Jak se postupuje dál? Každý obrázek by byl člověkem označený o jaký jde znak.
Předpokládám u každého obrázku mnoho pokusů učení až síť znak správně vyhodnotí. Jako vstupy by byli stupně šedé každého pixelu obrázku.

Je to borec, to bych chtěl taky umět. Překvapil mě ten mechanizmus v nohách, jak si ozubený kola udržují mezi sebou vzdálenost.
Muselo to stát hodně plastu.