reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od kutil05
Přesně tak to je, podle délky trati může být nejrychlejší dragster, speciál pro závody 24 h., Tatra postavená pro Dakar a nebo rodinný kombík. Vždy záleží na podmínkách.
Odpovědět0  0
Nevšiml jsem si. Když se podíváte na prezentaci AMD Intinct MI 300, nějak o konkrétní aplikaci nemluví, spíš udávají výkony v dané přesnosti a ačkoliv míří na AI, výkonu v 32 a 64 bitech má stále dost. Stačí se na to podívat.
Odpovědět0  0
Ale v tom případě jsou akcelerátory AMD MI taky universální. Netvářil bych se, že to je věc jediného výrobce.
Odpovědět0  0
A když to někdo koupí v hotové sestavě a v BIOSu nic nastavit neumí? Třeba ani neví, co tam má za střeva, i takoví jsou.
Odpovědět10  0
Pravděpodobně to vlivem tepla pracuje o malinko víc, než je OK, ale zase ne tak moc, aby se to projevilo hned. A jak ten křemík pracuje, tak se to pomalinku nasčítá, až je to příliš a chyba se projeví.

Intel to prostě přehnal, už to hnali moc na krev.
Odpovědět11  0
Skutečně hodně zajímavé. Redaktor reálně pouze napsal nadpis. Obsah textu bych oznámkoval maximálně tak za 4­-.
Odpovědět1  0
Nevěřím tomu, že by to v AMD nevěděli, jen nemají tu hroší kůži. A u těch TV ten jas teoreticky být může, ale na menší obrazovce.
Odpovědět0  0
Pak má nabízet, to co má i pro ostatní a nedělat místní speciality na míru, je logické, že to regulační úředníky naštve. AMD žádné speciály těsně pod nastavený limit nedělá.
Odpovědět1  4
Fyzické parametry u něčeho, co má matematický výkon, fakt vtipné.
Odpovědět1  2
To právě asi ne. Když Nvidia udělá něco těsně pod limit, regulační úředníky to jen naštve.
Odpovědět2  0
To byl takový tmavší pásek a 1­/4 mm po obvodu křemíku, nemusí to hlavně po těch letech být úplně patrné. A ten křemíkový čip by sám měl ostré hrany, tady je to zaoblené.
Odpovědět0  0
Většina těch procesorů jde do firemních strojů a ti výrobci si sami ošéfují dostatečné chlazení, tam kde to je třeba. Ta doba kdy HP a Compaq PC a podobné byly proti běžným skládačkám řešené fakt jinak už je asi pryč, ale pořád je rozdíl PC a pracovní stanice i kdyby na stejném CPU.
Odpovědět0  0
Na to si pamatuji, ale ono to období až tak dlouhé nebylo. První Pentia II a Athlony byly slotové, předtím vše bylo kryté. Odkryté byly P II, P III a Athlony + Athlony XP a MP + příslušné Celerony a Durony. A pak to zase skončilo. P4 a Athlony 64 už zas byly kryté.

Intel ty jádra lépe chránil vrstvou po obvodu, AMD tady šetřilo, já osobně nezlomil rožek nikdy, ale vím, že AMD z té doby mělo horší pověst. Jako servisák jsem viděl jeden AMD s odlomeným rožkem.
Odpovědět1  0
To je ale zjednodušení situace. Kdyby AMD neměla plnohodnotnou náhradu ­(A víme že v některých ohledech je nabídka AMD technicky dokonce lepší.­) Pak by pro některé zákazníky stálo za to si na akcelerátory Nvidie počkat a nebo by dokonce zkusili konkurenci přeplatit, aby se na pořadníku posunuli výše. Ta vaše teorie počítá jen a pouze s kapacitou výroby, nikoliv s kvalitou produktů.
Odpovědět4  0
Jde jen o vynechání jednoho kroku, což až takový problém být nemusí, zvlášť když za vynechání jedné operace, dostane příplatek.
Odpovědět1  0
Jen z toho textu to vyznívá jinak.
Odpovědět0  0
Taky názor. V textu snad píší, že taková CPU prodávají ve své sestavě. A tam tedy logicky zákazník přímo do ruky ten procesor nedostane. Proto píšu, že je nesmysl pájet rozvaděč a pak ho dávat dolů, když Intel může dodávat výběrové kusy rovnou s odkrytým jádrem.
Odpovědět0  0
To je jak pojď na mne z boku. Pokud spolupracují přímo s Intelem, tak je snad lepší ty CPU dodávat přímo bez rozvaděče a ne, že ho Intel přiletuje a pak ho zas někdo složitě a s rizikem sundá...
Odpovědět1  1
Jak Intel dřív tak současně Nvidia, si myslí že jejich dominantní monopolní pozice je neotřesitelná. A oba AMD podcenili, přitom bych řekl a celkem bez přehánění, že AMD se stále ještě rozjíždí. To že AMD nemůže prodávat do Číny ­- AMD má omezené výrobní kapacity, tak může víc prodávat jinde. Všechno zlé může být k něčemu dobré, jen to ne vždy je hned vidět.
Odpovědět3  0
S těmi složkami jsem to napsal blbě. Jinak bych řekl, že od dob Charlese Spearmana se ty testy ještě trochu vylepšily.
Odpovědět0  0
To je hodně velké zjednodušení, je víc typů inteligence a komplexní testy trvají od několika hodin po několik dní podle žádané přesnosti a případně i zaměření na konkrétní žádanou vlastnost. A rozhodně je nejde zaměňovat za test znalostí. Jsou i přesné testy bez psaného textu.
Odpovědět0  0
Když se podíváte do historie Intelu a AMD, byl to Intel, kdo se nebál sáhnout po ne zrovna fér praktikách. Ani bych se nedivil, kdyby v nich nějakým způsobem stále pokračoval. A ohánět se továrnami v době, kdy Intel domlouvá výrobu CPU částí u TSMC je poněkud podivné.
Odpovědět2  0
Nevíme, kolik můžou postavit paralelních týmů a vybírat si tak nejlepší nápady. Tím může při dostatečném počtu lidí ten vývoj nabrat slušné tempo.
Odpovědět0  0
Tak proč ty otázky?
Odpovědět1  1
Protože se to prostě k vyšším modelovým řadám už nehodí. Zatímco u levného modelu chápu, že výrobce šetří ­- pokud se to projeví i na ceně, vyšší model by měl nabízet víc možností i z hlediska konfigurace, ale to u Apple neplatí, ten pouze zvedá své zisky. Uplatňuje metody low and výrobků na všechny segmenty. A ovečky mu tleskají a hájí ho.
Odpovědět2  0
Ta diskuse právě kvůli SSD vznikla. A taky jsem napsal, že tu RAM u nižších modelů chápu, ale už ne u profi. A když jsme u toho, Apple je jediný výrobce, který se snaží tvrdit, že pracovní stanice, jejíž nový model v maximální konfiguraci má jen zlomek předchozí, je lepší. Mac Pro měli rovnou vynechat.
Odpovědět2  0
Starým SSD bych věřil víc než těm novým a posílat NTB do nějaké kategorie jen podle vzhledu... Rozhodující je určení a pokud něco lze tolerovat v nižší řadě, u stroje pro práci už bych to viděl jinak.
Odpovědět2  0
A kdo první přišel s pájenou SSD. A právě SSD ta diskuse tady začala.
Odpovědět4  0
Sice jsem ještě nebyl v situaci, kdy bych si ho musel kupovat. Dobře znám výhody desktopu. Ale netvrdil bych, že jsou nesmysl.
Odpovědět8  1
Ultrabooky, ale snad nepředstavují všechny kategorie. U nich se třeba ta RAM chápat dá, ale konektor pro samotné SSD až tolik místa nezabírá. Když uvážím, jak novým typům SSD pro honbu za už absurdní teoretickou rychlostí klesá počet přepisů, dřív nebo později to začne být problém. A zvláště u menších kapacit, které kde komu stačí.
Odpovědět4  0
Výměnné SSD je u ostatních výrobců NTB celkem běžná věc, u lepších modelů se to týká i RAM. U Apple je vše natvrdo i v desktopu včetně jejich parodie na pracovní stanice.
Odpovědět7  2
Samozřejmě to pájené SSD je hodně velký problém, pro mne je problém i pájená RAM, protože ne každý člověk mění počítač před koncem záruky. Apple takové chování umožnili ovečky, pardon zákazníci. Kdyby na to nepřistoupili a prostě Apple padly prodeje, dost by si to rozmyslel.
Odpovědět7  4
Apple i přes novější CPU M3 má problém s udržením zvýšeného výkonu. Člověk nemusí moc přemýšlet, aby mu došlo, že tenké tělo NTB není vždy až taková výhoda.

Ale to SSD... U tak drahých strojů je to opravdu bída. Vrátili se na rychlost strojů s M1. Applisté budou mít radost, všichni ostatní nevěřícně vrtí hlavou.
Odpovědět7  1
Navíc to PC nabízí daleko víc užití než konzole.
Odpovědět0  0
Nemusí to platit na 100 % kdo nehraje často, ale jen chce hrát ve slušném rozlišení a detailech, ten lepší grafiku může kombinovat i s monitorem vhodnějším na práci nebo filmy. Je to jeho volba. Není žádná povinnost kupovat i rychlý monitor.
Odpovědět0  0
Ani samotné grafické karty nejsou kupovány vždy jen pro herní účely a ani u herního PC přece není zakázáno na něm provozovat i jiné aplikace. A pro někoho je levnější mít nabušenější sestavu na vše neš separátní herní a pracovní stroj. Jen ty to nejsi schopný pochopit.
Odpovědět0  0
Je to poměrně jednoduché, vytvořit hodně široké jádro až tak těžké není. Udělat ho tak aby se po většinu času část neflákala a ještě to zařídit jinak než multi­-threadingem to je úplně jiná liga. Zařídit aby toto široké jádro s vysokým IPC umělo současně vysoké takty a ještě bylo zároveň podle potřeby hodně efektivní při vysokém výkonu a nebo úsporné podle potřeby software, to je už na desítky let.

Takže dokud SW neměl takové nároky na počet současně běžících vláken a zároveň jádra neměla takové IPC, byl takt jediný spolehlivý prostředek, jak získat potřebný výkon.

Aktuální situace už umožňuje dostatečně široká jádra i s tím taktem a efektivitou, ale současně už je požadavek na počet vláken a to zvláště u pracovních stanic, serverů a superpočítačů. Je to srozumitelné?
Odpovědět0  0
Ne, jestli desktop nebo NTB, to je fuk. Ale dost lidí nemá separátní pracovní a herní stroj. Pointa byla jinde a sice v tom, že většina dospělých na počítači dělá mnohem víc jiné činnosti než je hraní her.
Odpovědět0  0
Pro někoho je počítač nástroj denního užívání a pro někoho hračka.
Odpovědět2  0
A kčemu to je normálnímu uživatlei, co nepaří denně?
Odpovědět0  0
Trochu zjednodušené. Vždy kromě věrných Nvidii tu budou i zákazníci, kteří neuctívají zelené hodnoty sdělované Jensenem Huangem a nejsou ochotni zbytečně přeplácet, aby měl na novou koženou bundu. Takoví si koupí AMD k plné spokojenosti.
Odpovědět4  0
Korporátní válka. To mne pobavilo. Uzavřené technologie, které nikdo nemůže použít, any kdyby chtěl proto otevřeným standardům. Skoč si do zeleného slizu, asi se ti tam líbí pidaline.
Odpovědět5  0
To by s ohledem na defaultní nastavení BIOSU bylo hodně sporné. Pokud by výchozí nastavení po resetu BIOS bylo OC vypnuto, pak je to věc uživatele, ale takto ne.
Odpovědět3  0
Je i není. Pokud výrobce ví, že bez automatického přetočení ve výchozím nastavení by ty procesory měly problém konkurovat v dané ceně sestavám AMD a současně to Intel nezakazuje, nebo to dokonce někde neoficiálně pod čarou doporučuje pro herní modely ­(u běžných to tak není­), tak ten výrobce to dělá, tím spíš že i desky se recenzují a pak kdyby v testu podala ta jejich horší výkon, výrobce přijde o část kšeftu.

Jiné by bylo, kdyby to Intel zakázal a výrobci to dál dělali.
Odpovědět5  0
V zásadě ano, jen to bylo složitější. Nikdy jsem nepochopil, když udělali chybu s přehnaným očekáváním od výrobního procesu ­- nedařilo se plnit ten cíl, museli snižovat požadavky. Jednou to chápu, podruhé ­- no dobře, třeba přecenili síly v jiném parametru. Ale 4x? Poprvé, co vím u 22 nm. Tím to zoufalství dnešní vzniklo. Chápu, že ZEN 1 podcenili, řekli si, AMD udělalo velký krok, teď budou mít potíž to zopakovat. Nestalo se a AMD se daří. Tak dobře Intel to začal řešit. No jo, ale nová jádra byla na existující proces moc velká. A začaly se kupit částečně nepochopitelné a částečně vynucené chyby.
Odpovědět4  0
Nejspíš proto, že to nemá žádnou rezervu. Ta rezerva není proto, aby to někdo mohl přetaktovat. Ta je kvůli stabilitě. Aby se to za žádných okolností nijak nemohlo dostat za hranu a to ani na chvilku. To co Intel u těchto modelů předvádí je zoufalost. Jednak 200 MHz k 6 GHz neznamená žádný výkonový bonus, který by reálně šlo poznat. Druhak proto, že Intel prostě chce na ultra fans prostě vyrýžovat, co jde.
Odpovědět3  0
Ale Intel to dobře ví, zjevně to tam nikomu nevadí, jinak by zakročili. A je to samotný Intel, kdo začal zvedat limit i jeho čas Tau, když jim to dávalo výhodu v benchmarcích. Pamatuji, jak na prvních 8 vteřin zareagovali nové verze testů a Intel to prodloužil na 28 s. Tím to celé začalo. Teď prakticky musí být hodnota odběru dost vysoko a časový limit vypnutý, aby měl zákazník stejný výkon, který vidí v recenzích.
Odpovědět6  0
To je spíš jen výsledek daný binární hodnotou. Celkem by mne zajímala napájecí kaskáda na desce na takový odběr dělaná a kolikrát víc kontaktů by musela mít patice, aby se tím proudem neupekla.
Odpovědět2  0
Jaké překvapení... Vždy je přece dobré mít rezervu a nehnát nic na hranu. Ať to je věc mechanická nebo elektronická.
Odpovědět5  0
Divné to není. X5 by přece na čipu mělo být 1x, pak 3x něco výkonné, ale efektivní a k tomu 4x vysoce úsporné. Aspoň tak to je psáno přímo u ARM. Problém by se tedy neměl týkat mobilů ale spíš notebooků, kde by X5 mělo být vícekrát.

Přímo u jader X, stejně jako u Neoverse Nx a Vx které z nich vychází, jde o jádra zaměřená právě na výkon. V podstatě reakce ARM na všechny Gravitony a Altry a další. Tedy jádo použitelné právě pro počítače a servery. S tím že řada X je mobilní, řada V nejvýkonnější a N někde mezi.

A taky je možné, že není přímo chyba v návrhu samotného jádra, ale v samotné implementaci do celkového čipu. Zvláště u prvních vzorků by to divné nebylo.
Odpovědět0  0
On ten přechod na Nvidia nebude tak horký. NVIDIA Grace Hopper Superchip CG1 stojí 1 milion 37 tisíc s DPH. Bez zdroje, RAM a další bižuterie.
Odpovědět1  0
Stačí si ten test trochu projít a je jasné, že vypíchli nejlepší výsledek. U Ampere Altra není výsledek nijak divný, vychází z Neoverse N1, což je vylepšený Cortex­-A76, ale hlavní problém je vnitřní propojení, kdy se u N1 s tolika jádry prostě nepočítalo. V řadě Ampere Altra Q je máte 64 nebo 80 jader ­(už to je výrazně ví než s čím u ARM počítali­) a k nim 32 MB L3 cache. U řady Max 96 až 128 jader, ale už je 16 MB L3. Zbytek je setjný až na takty 64 a 80 můžou mít 3,3 GHz, 96 a 128 už jen 3 GHz.
Odpovědět1  0
AMD má zájmy v širším spektru produktů a pokud navíc má i omezené kapacity výroby, musí víc zvažovat do čeho se vyplatí investovat. Grafický hi­-end je tak malý segment, že ho prostě pouští. Kdyby chtěli, tak nehledí na výrobní výtěžnost a náklady a udělají ho. Ale nezaplatí se. Je to jen reklama a hodně drahá.
Odpovědět8  0
To je trochu zjednodušené, ale dejme tomu že myslí CPU chiplet 8 jader ZEN 4, protože 16 jader ZEN 4c má o něco větší plochu. Ale u těch GPU snad záleží na typu a tedy ploše. Takto paušálně to napsat nejde.

Všechny jsem našel mimo samotné vrstvené L3:
ZEN 4 ­- 8 jader 66.3 mm2
ZEN 4c ­- 16 jader 72.7 mm2

IOD ­- 397 mm2 EPYC
IOD ­- 122 mm2 Ryzen

NAVI 33 204 mm2
NAVI 32 196 mm2
NAVI 31 304.35 mm2
memory die 37.52 mm2
Odpovědět2  0
Vlastní čipy se vyplatí jen velkým zákazníkům, takže by pro Nvidii možná bylo lepší jen dělat víc variant jako AMD.
Odpovědět0  0
Na 3 GHz snad měla být už stávající generace, ale je v návrhu chyba. Takže spíš opravili chybu a přidali nové fičury.
Odpovědět5  0
To je relativní. Pokud to je něco jako ovladače u grafických karet, může způsob jakým je SW napsaný hrát roli. Pokud se ale k HW přistupuje víc na těsno a jde jen o knihovny, které uživatel začlení do svého SW, problém nevidím, prostě místo nich použije ty od AMD. Software pro tak drahý HW bývá dobře optimalizovaný, aby se výkonem neplýtvalo. U už hotového SW třetí strany to je něco jiné, musely by tam být minimálně dvě varianty knihoven k samotnému obslužnému SW. Ale tato varianta se spíš týká více komerčních záležitostí jako běžné servery a pracovní stanice. Ale velkých zákazníků, kteří do AI HW investuji miliony USD a víc SW problém nebude.
Odpovědět3  0
Jen klasický OEM je neuživí, jsou tam nízké marže. Utíkají jim servery, pracovní stanice a začíná být stále zřetelnější, že v NTB jej zachraňují jen nemožné konfigurace s AMD od výrobců.
Odpovědět2  0
Teoreticky právě jinou topoligií propojení a tou větší Cache.
Odpovědět2  0
AMD už má na trhu 4 nm produkty, jde o APU rařdy 8000. A na 5 nm vyrábí stávající řadu 7000 a EPYC 9000 a 8000.
Odpovědět2  0
Problém RingBus je ten, že čím víc zastávek na cestě, tím větší jsou latence optimální byl pro 8 jader, proto taky malá jádra Intel nedává samostatně ale po čtveřicích. Sice to víc zhoršilo přístup k malým jádrům, ale pomohlo to velkým. Když se podívám na aktuálních 8 + 16 jader, tak za předpokladu že malá jsou stále po čtveřicích a asi to tak i zůstane, jde o 8 + 4 uzly na RingBus tedy o polovinu víc, než je optimum.
Odpovědět4  0
Důvod by být mohl. Jestli u ZEN 5 měli variantu 3nm a víc jader nebo 4 nm a stejný počet. Pak by se mohlo stát, že by chtěli počkat na ten lepší výrobní proces. A nebo taky že by to čekání vyplnili refreshem.
Odpovědět2  0
Původně jsem to myslel jinak, ale blbě jsem to napsal.

ZEN 5 měl přinést nárůst počtu jader na 3 nm výrobě. Místo toho počet jader zůstává a výroba je na 4 nm.
Odpovědět0  0
Asi jsem měl nějaké zatmění. Je to jak píšete. Liché jsou větší změny. Možná proto, že ZEN 4 přidal AVX512.
Odpovědět1  0
Trochu to uhnulo, je to pro Milan Šurkala.
Odpovědět0  0
To je kravina. Technicky nikdy při vydání nedává grafika kvůli ovladačům 100% a jde jen o to jak velký je rozdíl proti teoretickému maximu a jak moc se ty ovladače daří časem vyladit. A jelikož Intel před tím dělal jen integrované grafiky, z kterých je snadnější ten výkon dostat ­- je to podobné jako dobré využití vícejádrového CPU ­- tak pochopitelně ten rozdíl při uvedení byl větší, než na jaký jsme zvyklí u Nvidie a AMD a je to logické.
Odpovědět0  0
Je taky možné, že výrobu zadali už třeba v listopadu a do teď ta informace zůstala utajena. Každopádně u ZEN 5 nejsou takové změny jako u ZEN 4 a pak ZEN 6, takže jediná změna proti plánu je horší výrobní proces a tedy nedojde na navyšování počtu jader. Ale třeba se zas objeví něco jako obdoba ZEN 1+, tedy refresh kdyby se ZEN 6 nešlo vše ideálně.
Odpovědět2  0
To nemůžu soudit. Ale bude tu jistě rozdíl proti HW prochází delší evolucí jako GK od Nvidia a ATI­/AMD. Proto tomu Intel má v herních GK premiéru, takže se dá čekat, že rozdíl ve výkonu časem bude větší.
Odpovědět0  0
Teď už je funkční, před tím ne.
Odpovědět0  0
Požadovaná stránka na zadané adrese bohužel nebyla nalezena. Zkuste použít vyhledávání:

Tohle úplně nevyšlo.
Odpovědět0  0
Chápete rozdíl mezi výrazem ­"udělali to­" a myslím si... ?

Pozicování může odhadovat i nějaký leaker. Jistě ale je rozdíl, když o tom píše nějaký redaktor nebo leaker a proti tomu, když jde o video z prezentace, kde zástupci firmy mluví.
Odpovědět0  0
Nejsem fanda Intelu, ale fakt bych rozlišoval teoretický a praktický potenciál od reality dané stavem ovladačů. AMD a Nvidia měly a mají dlouhé roky náskok laděním ovladačů ­/ oprav chyb ve hrách. Pokud tedy ty karty mají nějaký výpočetní a rasterizační výkon , mají nějaký potenciál a praktický rozdíl je právě v ovladačích, které se vyvíjí.
Odpovědět0  0
Ty odhady o konkurenci pro Hi­-End se postupně časem snižovaty. Pokud vím, tak pozicování mělo být toto:
Entry­-level ­- Arc 3 ­/ Mid­-range ­- Arc 5 ­/ High­-end ­- Arc 7.
Nakonec sedmička je tam, kde je...
Odpovědět0  0
Ty prezentace přímo na stránkách Intel jsou, jen je třeba najít tu správnou. Na první pokus jsem tam objevil ještě video Kodurim a řadu XE. Takže to ani nemělo obchodní název ARC.
Odpovědět0  0
Už jednou jsem psal, že si to nepamatuji. Ale vyznělo to jako slova od Intelu. Protože nešlo o nějaké odhady reportérů, na ty bylo brzy. Tehdy z odborné veřejnosti ani reportérů nikdo netušil s čím Intel přijde, ani to nebylo na základě čeho hádat. Žádná předchozí generace neexistovala, jediný kdo mohl plánovat nějaké pozicování byli inženýři a vedení Intelu.
Odpovědět0  0
Rozhodně lepší než tehdy Intel 740. Pamatuji jednoho nadšence a technika z obchodu s PC, který chtěl komplet Intel vnitřnosti, takže P4 s HT, Intel základní desku a právě 740. Nerozchodil to.
Odpovědět0  0
Ty první informace byly ze září 2021. Ale jak známe Intel nejdřív něco plánují a nakonec to dopadne jinak a později.
Odpovědět0  0
Osobně jsem se na prezentace Intelu nedíval, tak můžu vycházet jen z toho, co se objevovalo v článcích.
Odpovědět0  0
Tady nejde o prezentaci, která už výkonově odpovídala, ale o sliby že bude konkurovat hi endu Nvidie.
Odpovědět0  0
"Ovladace vydavaji skoro kazdych 14 dni....­" není to proto, že prostě musí?
Odpovědět0  0
Ani jsem ji v ceníku nečekal, MI250 jsem tam předtím nikdy nenašel.
Odpovědět0  0
Z té dobíhající ještě stále aktuální řady 200 nejlevnější MI 210 což je polovina MI 250 což je níže taktovaná vzduchem chlazená varianta TOP MI 250X vodou chlazené. A ta 210. stojí u nás: 217 365 Kč bez DPH ­/ 263 012 Kč s DPH.
https:­/­/smicro.cz­/amd­-instinct­-mi210­-64gb­-hbm2­-90skc000­-m76an0
Takže cenu 300X si ani nepředstavuji raději.
Odpovědět4  0
250X:
Peak Half Precision ­(FP16­) Performance 383 TFLOPs
Peak Single Precision Matrix ­(FP32­) Performance 95.7 TFLOPs
Peak Double Precision Matrix ­(FP64­) Performance 95.7 TFLOPs
Peak Single Precision ­(FP32­) Performance 47.9 TFLOPs
Peak Double Precision ­(FP64­) Performance 47.9 TFLOPs
Peak INT4 Performance 383 TOPs
Peak INT8 Performance 383 TOPs
Peak bfloat16 383 TFLOPs

Je vidět nárůst počtu formátů, 128 GB ­- 3,2 TB­/s. Rozdíly ve výkonu uvedu v 16 a 64 bitech bez přípravy dat:
383 ­- 980,6 ­- 1300 tedy 2,18x a 3,39x
47,9 ­- 61,3 ­- 81,7 tedy 1,27x a 1,71x Je tedy zjevné, kde je větší zlepšení.
Odpovědět1  0
Což o MI 250X ­- to je nejvyšší model ­- dvoučip vodou chlazený ve spc. formátu, pod ní jsou ještě 250 a 210 první taky dvoučip, druhý jednočip ­(když nepočítám HBM­) ale už chlazené vzduchem a do PCIe slotu a ty se dají snadno integrovat do běžných serverů a pracovních stanic. Řada 300 zatím obsahuje jen nejvyšší modely. Těch výsledků je hodně takže pro srovnání uvedu jen MI 250X a MI 300X a dál pak rozdíl mezi 300X a 300A.

300X:
Peak Eight­-bit Precision ­(FP8­) Performance 2.61 PFLOPs
Peak Eight­-bit Precision ­(FP8­) Performance with Structured Sparsity 5.22 PFLOPs
Peak Half Precision ­(FP16­) Performance 1.3 PFLOPs
Peak Half Precision ­(FP16­) Performance with Structured Sparsity 2.61 PFLOPs
Peak Single Precision ­(TF32 Matrix­) Performance 653.7 TFLOPs
Peak Single Precision ­(TF32­) Performance with Structured Sparsity 1.3 PFLOPs
Peak Single Precision Matrix ­(FP32­) Performance 163.4 TFLOPs
Peak Double Precision Matrix ­(FP64­) Performance 163.4 TFLOPs
Peak Single Precision ­(FP32­) Performance 163.4 TFLOPs
Peak Double Precision ­(FP64­) Performance 81.7 TFLOPs
Peak INT8 Performance 2.6 POPs
Peak INT8 Performance with Structured Sparsity 5.22 POPs
Peak bfloat16 1.3 PFLOPs
Peak bfloat16 with Strutured Sparsity 2.61 PFLOP

Ano je toho hodně. 300A má méně CU: 228 proti 304, ale navíc 24 jader ZEN 4 na taktu 3,7 GHz takty CU jsou stejné.
300X má 192 GB ­- 300A 128 GB, obojí s 5,3 TB­/s.
Odpovědět1  0
Tak cena v dolerech se odvíjí od plochy čipu, přitom cena s plochou reste exponenciálně, od ceny za wafer ta s technologickou náročností taky roste ­- paměti a napájení už zas tekový vliv nemají, u některých výrobců i lepší chladič a u nás navíc podle aktuálního kurzu dolaru. A výhodnost dle poměru výkonu a další výbavy ­/ ceny je třeba ještě zvážit i dle toho, jak dlouho by vlastně měl ten HW sloužit.
Odpovědět0  0
Vycházím z toho, o jakých zkušenostech se psalo u 5800X3D a pak i 7800X3D. Ostatně i 7900 a 7950. Spotřeba s tranzistory roste lineárně ­(vždy při srovnání stejné funkčnosti­) ale s taktem exponenciálně. Takže navýšení velikosti cache se asi projeví na klidové spotřebě a nízké zátěži negativně, ale u velké zátěže, kde procesor jede na nižším maximu taktů, půjde spotřeba níž proti výchozí variantě. A ještě tedy se do toho promítne nižší zátěž řadiče RAM díky právě větší L3 cache.
Odpovědět2  0
Možná kvůli orientaci v jakých rozmezích se to může pohybovat.
Odpovědět0  0
Těch +40 W je jen na papíře. Reálně mají 3D varianty vždy naopak spotřebu nižší.
Odpovědět3  0
Do cíle se dá dostat různými způsoby, ale někdy nejde o cestu ale o požitek na ní. Proto se to nedá jednoduše srovnávat a každý má své hranice pro různé činnosti nastavené jinak.
Odpovědět2  0
Mrknul jsem rychle na CZC a našel jsem 1050 Ti, 1030, ale i 710 a 730, 1650 a 1660. Z novějších 3050, 3060. Zmiňovanou 4030 jsem neviděl. Z aktuálních minimálně 4060. Na Alze je to velmi podobné. Takže to srovnání není mimo.
Odpovědět2  0
Porovnávali to s tím, co je výkonově nejblíž. A pod aspoň střední třídou mi RT stále nepřijde dost použitelné.
Odpovědět1  0
Integrované grafiky se vždy porovnávaly s low­-endem, protože zákazníky RTX4090 naprosto nezajímá výkon APU ani z hlediska procesoru ani grafiky a zákazník kupující APU si sice test výkonnějšího HW přečíst může, ale kupovat ho nebude.
Odpovědět1  1
Pokud tam ten klíč nechá, měla by to pak být jeho vlastní chyba. Myslím, že předpisy jsou v tomto případě celkem jasné, že si lidi usnadňují práci za cenu vyššího rizika, je jejich problém a není to ani nic nové, taková už hodně stará klasika byly lisy s dvojicí tlačítek, kde byla běžná praxe do jednoho zatlačit třísku a tím ho fakticky vyřadit.
Odpovědět0  0
Pokud jde jen o programovací jazyk, ten z principu může běžet i na jiném HW, když to někdo napíše. Jiná věc je, zda je to legální.
Odpovědět0  0
To není, kdyby sis přečetl i mé předchozí komenty, pochopil by jsi, že píšu o tom, že i takový specifický stroj může existovat i mít zákazníky.
Odpovědět0  0
To už je trochu extrém, ale cesty na Lan párty s počítačem v kufru auta jsem taky zažil.
Odpovědět0  0
To nevím, základní deska E­-ATX tam asi nevleze.
Odpovědět0  0
Nehodnotil jsem obrázek, ale konfigurace, což z textu lze pochopit. A ta vyrobitelná je.
Odpovědět0  0
Je taky možné že to má být přenosná pracovní stanice a třeba to ani nemá akumulátor a tedy nejde o notebook. Takové věci v minulosti už existovaly. Ostatně o kapacitě AKU nebo výdrži nikde není zmínka. Samozřejmě to může být i blbost, ale teoreticky taková věc udělat jde.
Odpovědět5  0