Před podobným příspěvkem je dobré přečíst i ten originál. Někdy to přeloží i správně a zbláznil se ten, kdo vznáší požadavky :­-­).

"Využitá paměť­" je k ničemu, co ukazuje ­"Potvrzená­" ­(Commit­)?

Záleží na tom, na co se díváte. ­"Využitá paměť­" je prakticky nic neříkající číslo, to asi nějak vyjadřuje, kolik se využívá fyzické paměti, logicky to nikdy nepřesáhne velikost instalované paměti a vzhledem k oblíbenosti swapování to může ukazovat třeba tu půlku. Co vám ukazuje ­"Potvrzeni­" ­(Commit size­)? Když na pracovním ntb jednou za čas vypnu Firefox a Chrome, tak to uvolní klidně 20GB.

Peníze jsou to, za co můžete nakupovat v obchodě a co od vás ostatní musí na daném místě v daný čas vzít jako platidlo. Což není ani kryptoměna, ani zlato ­- někdo to může akceptovat, ale nutit mu to nemůžete.

Já v tom teda smysl taky nevidím ­- je to jenom překonávání nějakých čísel za situací, které nemají s realitou nic společného, protože se toho buď nedosáhne nebo za obrovských nákladů ­(vysoká spotřeba elektroniky + náklady na chlazení­). Asi jako udávaná spotřeba či emise aut, co se naměří za nějakých laboratorních podmínek, ale v realitě nastanou půl hodiny v roce.

Je možné, že se tím třeba zvýrazní nějaké změny v architektuře a u něčeho dosáhnete lepších výsledků. Ale pořád je to něco, co nemá s reálným provozem nic společného. Uživatele zajímá, jak jim to bude fungovat v provozu, ne za nějakých pro něj nerealizovatelných podmínek.

Zbytečné, většina podniků, co ­"berou kryptoměny­" s nimi nemá nic společného. Používají službu nějaké třetí strany, kde se zaplatí kryptoměnou a obchod dostane peníze. Asi jako jakýkoliv eshop neprovozuje platební karty, ale umožní s nimi zaplatit. Nadšenci do alternativních měn dál žijí v té jejich představě, že to je k něčemu dobré a obchod zůstane u ověřených peněz :­-­).

Já neplatím nic a taky žiju :­-)

Pořídil si telefon, který umí nabíjet zařízení a pak si stěžoval, že mu nabíjí zařízení... :­-)

Já jsem nikdy nepoužíval ani Twitter. A FB už je taky nepoužitelný, je to akorát věšák na reklamy, kde se občas objeví, co někdo napsal. A při refreshi stránky se ukáže něco jiného, tak k čemu to je dobré.

Tak úplně nízká ta teplota ve hvězdách taky není. Ona asi stačí kombinace obou faktorů ­- částice se musí dostat dostatečně blízko k sobě, aby se začaly srážet ­(nebo měly velkou energii­) a zůstaly pohromadě. Což zajistí buď dodání velké energie ve formě tepla nebo velký tlak, aby byly blíž u sebe. Ale tím stlačováním roste teplota taky.

V Japonsku se ale chladilo mořskou vodou a reaktor to zničilo. Vzhledem k tomu, že se to tam roztavilo, tak je to asi stejně jedno. Pára tam unikala, ale možná tou vodou nechladili všechny reaktory nebo to bylo předtím, než tam tu vodu dostali?

Řekl bych, že to je chyba. Četl jsem o tom v poslední době a našlo mi to, že pro Asii má být asi 600 USD. Což mi přijde celkem reálné. Teď jsem teda našel článek, kde píší o 800 a v jiném 1600. Tak si vyberte...

https:­/­/www.coolthings.com­/philips­-24b1d5600­-monitor­-pairs­-lcd­-panel­-with­-eink­-display­/
https:­/­/mezha.media­/en­/2022­/10­/11­/2­-in­-1­-philips­-24b1d5600­-monitor­-with­-additional­-e­-ink­-screen­/
https:­/­/www.techpowerup.com­/308357­/philips­-launches­-1440p­-monitor­-with­-integrated­-e­-ink­-display

No nevím, od sedmiček mi přijde rozdrbaná každá verze. Některé věci jsou asi dobré, ale ­"vynahradí­" to spousta hrůz, co tam pokaždé zavedou. Nemluvě o tom, že řadu věcí vyhodí.

Ona je to taková parodie na filtry, na složitější věci to moc použitelné není. Spouští se všechna pravidla bez definovaného pořadí a nelze říci, že nějaké pravidlo je poslední a už nemá pokračovat. Třeba všechny maily z jedné adresy­/domény hodit do jedné ­"složky­" ­(to taky nemají, akorát tagy­) a pak ještě podle subjectu upřesnit, to nejde. Musely by se ty podmínky cpát nějak do všech pravidel zároveň a k tomu dávat negativní podmínky, aby to nerozhazovalo duplicitně...

A kdo ví, jestli by to vůbec šlo aplikovat na ty reklamy. To ani nemusí být maily, třeba to prostě něco dogeneruje do výpisu mailů...

Půjčili si a jak to zaplatit vyřeší ta AI :­-)

Proč nemá jít OneDrive? Pro aplikace by to měl být FS transparentní, ne?

Oni zrušili i ty vlastní toolbary, co se objevily ve Windows 98. Asi to moc lidí nepoužívá­/nezná, ale na taskbar šlo přidat jako toolbar adresář­(e­) se zástupci a ty se tam pak zobrazovaly ­(trochu to připomíná pinování, ale ty ikony byly menší, kliknutí na ně spustilo vždy novou instanci aplikace a dalo se to zálohovat­). Tak to už taky nejde...

Ono se to dá vypnout v registrech během instalace, zkoušel jsem to podle návodu a šlo mi nainstalovat Windows 11 i ve virtualboxu na Windows 7....

Kdybych napsal správné slovo, tak bych asi dostal ban... Prostě dřív se na taskbaru zobrazovala otevřená okna jako obdélníky a ukazoval se titulek ­(pokud se to negrupovalo, což se dalo vypnout­). Ve Windows 11 už to ukazuje jenom ikonu ­(podobné, jako u sedmiček když se otevřené okno zapinovalo a aplikace se vypnula­) a pod tu ikonu se grupují všechny instance ­(třeba těch 5 otevřených příkazových řádků­). Rozdíl mezi puštěnou a vypnutou aplikací je ten, že se tam navíc zobrazí nějaký puntík. No nemáte chuť za to někoho zabít? :­-)

Jenom aby se vám neupdatoval sám na novější :­-)

"Ikonka start­" jde přesunout, aby se to zarovnávalo doleva. Jestli nevidíte rozdíl, tak si pusťte 3x příkazový řádek a pak zkuste v taskbaru vybrat jeden konkrétní. Uvidíte hned, co zase vylepšili.

Myslím, že nebude, roboti jsou drazí, levnější je, když diktátor nechá odvést lidi a protestující zavře nebo zastřelí. Druhá věc je, že ve válce nejde primárně o to zničit cizí techniku, to je prostředek. Cíl je spíš nějaké území obsadit a ovládnout, minimálně dočasně. A to už nějaký dopad na místní mít bude vždycky.

Však se to ale prezentuje jako naučený systém schopný odpovídat na otázky. Jenže občas z toho padají nepřesnosti až blbosti. Pokud člověk reálie zná, tak to pozná. Jenže pokud to neví, tak dostane nějakou odpověď, ale není poznat, z čeho se vychází a jak ověřit, že to je pravda.

Tohle je taky dobré... Ty Libčice nad Cidlinou snad ani neexistují. Libčice jsou u Vltavy za Prahou a pak ještě Libice nad Cidlinou, ale ani jedno s tématem nesouvisí...



Kde se vlévá Jizera do Vltavy?

Jizera se vlévá do Vltavy v Mělníku, které se nachází přibližně 35 kilometrů severně od Prahy. Toto místo se nazývá soutok Vltavy a Jizery a je turistickou atrakcí této oblasti.

To je ale Labe.

Máte pravdu, omlouvám se za můj omyl. Jizera se ve skutečnosti vlévá do Labe a ne do Vltavy. Je to v oblasti u města Libčice nad Cidlinou, které se nachází přibližně 30 kilometrů severovýchodně od Prahy.

To je ale Káraný.

Je mi líto, znovu jsem se zmýlil. Jizera se do Labe vlévá skutečně v oblasti Káraného, který se nachází v okrese Mělník na levém břehu Labe. Konkrétně se soutok nachází zhruba 2 km severně od Káraného. Děkuji vám za upozornění a omlouvám se za nepřesnost.

Zkusil jsem teda i tu Rozkoš. Funguje to fakt zvláštně, nejdřív tvrdí, že něco nejspíš neexistuje a když se na to člověk zeptá dostatečně konkrétně, tak k tomu detaily vysype. Jenže pokud to zná, tak se na to nemusí ptát....

Co je Rozkoš?

Slovo ­"rozkoš­" se obvykle používá k popisu intenzivního a příjemného pocitu uspokojení nebo potěšení, který může mít různé podoby, jako jsou fyzické, emocionální nebo estetické. Tento pocit může být vyvolán různými zdroji, jako jsou jídlo, umělecká díla, romantické vztahy nebo sexuální prožitky. Rozkoš může být chápána jako hluboké uspokojení, které se projevuje jako pocit celistvosti, naplnění a štěstí. Je to slovo s pozitivními konotacemi a obvykle se používá k vyjádření intenzivního a uspokojivého prožitku.

A místo?

"Rozkoš­" může také být jménem nějakého místa, ale toto slovo se jako název místa obvykle používá jen velmi vzácně a je tedy nepravděpodobné, že byste našli nějaké místo s tímto názvem. Nicméně, existují místa, která jsou pojmenována podobně, například hotel nebo restaurace s názvem ­"Rozkoš­" nebo podobně, ale tyto názvy jsou spíše výjimkou než pravidlem.

Vodní nádrž.

Ano, existuje vodní nádrž v České republice pojmenovaná ­"Vodní nádrž Rozkoš­". Nachází se v Královéhradeckém kraji v blízkosti města Dvůr Králové nad Labem. Vodní nádrž Rozkoš je jednou z největších vodních ploch v České republice a je využívána k rekreaci, rybaření a vodním sportům.

Možná nestačí, když to tam dá jeden člověk, ale těžko říct. Ale stalo se mi, že něco nezná a když se na to člověk zeptá explicitně, tak už to najednou zná... Konkrétně jsem se ptal, kolik je na zemi Prah, odpověď byla, že město Praha je akorát u nás. Když jsem se zeptal na tu v Oklahomě, tak už ji najednou znal.

Ty hlavně čtou, co tam píší ostatní, ne? :­-)

Někdy si člověk bohužel nevybere. Zajímalo by mě, jestli ještě někdy MS vydá systém, který by fungoval a nezrušili tam něco, co lidé do té doby používali, ale v MS se to rozhodli zrušit.

řekla by, že jí to je líto a že může restartnout konverzaci

A co ta Eliza? Zeptali se jí, jestli se teda nakonec sešli?

A k čemu to je dobré? Hrát to všechno asi nebude, pokud to nechce třeba půjčovat. SW se ve většině případů nekupuje, ale máte jenom licenci jej používat, takže třeba přeprodej jinam může být problematický ­(bude asi záležet na tom, jak se k tomu staví výrobce­), natož to někomu kopírovat. A u online distribuce člověk nikdy neví, kdy někdo zavře krám a ty hry přestanou fungovat, protože se nepřipojí někam na server...

Asi jak kde, cityelefanty to ještě před pár lety měly. Pokud se to od té doby nepředělalo.

Tak to je myšlené jako poslední šance, když se mimo dostat nemůže ­(podobně je to s metrem­). Risk je s odpadáváním, že může něco viset z vlaku nebo že někdo zrovna spláchne na WC :­-­).

Co se týče toho volného oděvu, tak lehat se má hlavou proti vlaku ­- volný oděv je většinou triko nebo mikina. Pokud je člověk hlavou proti, tak to k tělu přitlačí, pokud nohama proti vlaku, tak mu oblečení může zvednout ­(jako při svlékání­) a to se pak může zachytit za vlak. Psychicky by to asi bylo dost náročné, ale pokud má vlak člověka trefit, tak už je asi jedno, jestli trefí nejdřív nohy nebo hlavu. Pokud nepojede krokem, tak to člověka semele stejně.

A až panely doslouží, tak by šly spálit rovnou v té elektrárně. Výhoda je, že by se nemusely nikam vozit :­-­).

Nebylo by jednodušší nad panely dát zářivky? Šlo by to použít i venku a elektřinu by to generovalo i v noci :­-­).

Jo, krádež je u nás reálné riziko. Na druhou stranu jednodušeji se kradou kabely než s sebou tahat celý panel. Pak mi ještě přijde riziko, že ty panely něco rozmlátí a pokud napadne sníh, tak toho moc nevyprodukují.

Ještě nevím, jak je to s bezpečností ­- pokud si člověk lehne mezi koleje, tak by měl myslím přežít ­(v tom smyslu, že je tam rezerva, zkoušet bych to ale nechtěl­). Pokud se na koleje nacpou panely, tak se ten prostor zmenší.

Jj, u nových aut se akumulátor prý moc nedobíjí, akorát třeba při brždění motorem, ale ne během normální jízdy.

Sice se jako trochu sníží emise, ale že to pak člověk musí dobíjet ze zásuvky a dřív odejde akumulátor, protože mu vadí nízké napětí, už neřeší... U té úspory stejně pochybuji, že bude nějak významná. Pokud je akumulátor z poloviny vybitý, tak se dobít musí ­(ať to udělá motor nebo externí nabíječka­), pokud je plný, tak to nebude ani odebírat z alternátoru. Takže co to vlastně řeší...

No jak se to vezme, realita je taková, že tyhle služby se z velké části používají pro šíření děl, aniž by s tím vlastníci práv souhlasili a tyhle firmy na tom svým způsobem parazitují, akorát přímo nepřekračují zákon, aby je šlo zavřít rovnou. A aby na tom ještě víc vydělali, tak mají placené tarify, s kterými to jde stahovat ještě rychleji. Oficiálně to jsou data uživatelů a co si tam dají je provozovateli jedno. Reálně je všem jasné, co se tam nahrává a co tam všichni hledají... Neříkám, že jsem tam nikdy nic nestáhl, ale chápu, že autorům to vadí. Pořád je to jejich dílo a dali do toho svoje prostředky.

S tou silnicí to není úplně srovnatelné ­- to je prostředek komunikace a většina lidí ta pravidla dodržuje. Silnice je spíš jako ten Internet a ŘSD jako ISP. Po něm taky nikdo nechce, aby hlídal, co kam nahráváte­/stahujete. Pokud ale budete provozovat třeba sklady a budete vědět, že většina nájemců tam pěstuje trávu nebo vaří drogy, tak nejspíš budete mít taky povinnost to oznámit.

V případě dat je to pravda komplikovanější, dělat nějakou analýzu, která odhalí autorsky chráněný obsah a bude dostatečně spolehlivá. Na to ty menší spolky mít nebudou. Obecně se ale tenhle boj mezi autory a stahovači stejně nedá vyhrát, vždycky to někdo nějak obejde, chvíli to bude fungovat ta pak se přejde na něco jiného...

Tak finanční systém se změnil, ty peníze uložené do banky přestávají být vaše, i když se to tak veřejně neříká. Ona je to spíš jakási půjčka, kdy bance dáte peníze k dispozici a ona je vám skoro kdykoliv na vyžádání vyplatí. Nebo taky ne, pokud je začnou chtít všichni. Mezitím vklady může půjčovat jiným nebo investovat, jinak by toho moc nevydělaly.

Ona i ta garance je omezená, v EU jsou vklady pojištěné do určité výše vkladu. U běžných občanů to třeba nepřesáhne jejich majetek, u firem nebo třeba obcí a krajů to může být problém ­(a na ty se to pojištění myslím ani nevztahuje­). V USA to pojištění snad ani není ­(alespoň ne povinné­).

>> Různé druhy účtů... myslíte termínovaný vklad, do kterého klient může dobrovolně umístit peníze které nebude nějakou dobu potřebovat a banka se tak a ně může spolehnout?

Někde to jde i hned, akorát pak nedostanete úrok. Ale v principu možná ­- prostě u větších částek oznámíte, že je chcete třeba za týden. Pak by bylo už s předstihem vidět, že se blíží nějaký problém a dalo by se to řešit dřív ­(třeba půjčením od jiných bank, z pojišťovacího fondu­). Pokud chtějí všichni vybrat během hodiny, tak už toho moc neuděláte.

>> Myslím že není přesné že nikdo nedostane nic. To že banka zkrachuje neznamená že závazky vůči ní mizí. jen až se závazky splastí, tak se z nich budou platit závazky banky.

No střadatelé dostanou to, co kryje případné pojištění, pokud ano. A pak to, co na ně zbyde, když banka zaplatí dluhy. Tady je ale problém v tom, že banka ty prostředky do něčeho investovala, třeba akcií nebo nakoupila státní dluhopisy. A ta aktiva mohou mít nižší současnou hodnotu ­(třeba případ dluhopisů při současných vyšších úrokových sazbách­). Takže jsou nuceni prodávat se ztrátou ­(což bude ještě srážet cenu prodávaných aktiv­) a na střadatele zbude ještě méně.

>> Ale obecně co s tím dělat? Omezit vliv prostředníků jako jsou banky a začít používat nezávislé peníze?

Současný systém má svoje problémy, ale zase jiné věci umožňuje. Ten ­"tisk­" peněz bankami třeba to, že se daly levně půjčovat peníze. Pokud to jde třeba na podnikání a firmy prosperují, tak pak rychleji roste ekonomika. Pokud by byl fixní objem prostředků ­(lze půjčit jenom to, co někdo jiný vložil­), tak by úvěry byly nejspíš výrazně dražší, pokud by se vůbec na všechny dostalo. Někdy se to ale přežene, vlády do systému nasypou peněz moc a pak přijde korekce nebo krach...

Bitcoin a spol nevidím pro teď jako řešení ­- šílená volatilita, proti níž je současná inflace žádný problém. Žádná regulace a nemáte jistotu, že tu síť bude někdo provozovat do nekonečna. Tak možná kdyby na kryptoměnu přešli všichni, aby se pro nákupy běžných věcí nemusela směňovat, takže by si držela jakž takž stabilní hodnotu a věci za měsíc by stály cca stejně jako dneska.

>> Elektromobily mají také pojistky, které zabraňují tomu, aby do elektrického systému šlo příliš velké množství proudu.

Proud snad ale určuje i samotný spotřebič, ne? ­(konstrukcí nebo si prostě řekne, kolik snese, jako u nabíjení některé novější elektroniky­) Kdyby něco zapojené do zásuvky bralo proud, co dá zásuvka, tak to vyhodí jističe...

To máte pravdu, ale co s tím? Možná by nebylo od věci nějak omezit ten systém, kdy banka musí hned na požádání vyplatit i celý vklad ­- pokud se sejde moc požadavků, tak pak stejně nedostane nikdo nic, protože to může skončit krachem... Nebo mít různé typy účtů rozdělené podle toho, jak vysoké jsou záruky a likvidita.

Asi jako ty soutěže v přetaktování dusíkem. Chvíli můžete machrovat, ale jinak je to úplně k ničemu :­-­).

Vynucování TPM se dá vypnout v registrech už během instalace... Zkusil jsem je instalovat ve virtualboxu na 10 let starém CPU a jelo to...

U nás se už líčení vzdáleně používají, akorát je to přes klasickou kameru. Nemyslím, že by to nějaké kreslené postavičky někam zásadně posunuly.

6 je dost, průměr v ČR udávají asi 2MW na domácnost a rok. Jinak nevím, bydlím v bytě, vaření občas na indukci nebo mikrovlnka. Ale nemám skoro nic trvale puštěné ­(kromě lednice :­-­)­), akorát tak světla nebo přes den ntb­/pc, TV skoro vůbec. Pokud někdo elektřinou ohřívá vodu nebo topí, tak to naskáče. Stará lednice asi žere taky dost.

Ta spotřeba mi přijde jako nesmysl, na webu mají 95 W v klidu a 105 se všemi disky ­(HDD i SSD­), na to je to dost malý rozdíl. 900 kWh ročně není málo, jako celá domácnost mám asi 1000 :­-­).

Na druhou stranu, tohle bude předpokládám cílené spíš pro malé firmy než čistě domácnost, tam spotřebu tolik řešit nebudou. Klasický server žere taky.

Tak tohle je laborka, tam toho materiálu bude málo. V reálném nasazení budete muset dodávat větší množství.

S vodíkovou bombou ta elektrárna moc společného nemá, co se týče rizika. Pro nahození fúze potřebujete dodat dost energie, bez toho se nezažehne. U hvězd do zajišťuje gravitace ­(roste tlak a teplota ve středu hvězd­), u vodíkové bomby klasická atomová bomba, která dodá energii a zažehne fúzi. Co jsem pochopil, tak u těch fúzních zařízení je potřeba dodávat energii, aby se fúze udržela. Nevím, jestli přímo pro ty zážehy nebo jenom aby se materiál vůbec udržel na místě. Bez toho to zhasne. Atomová elektrárna se liší v tom, že i odstavený reaktor vyžaduje dost chlazení, jinak dopadne jako ve Fukušimě. Řetězovou reakci to sice nespustí, ale i tak to může nadělat velkou paseku ­(ani v Černobylu to nebyla řetězová reakce, akorát se jim to dost přehřálo a natlakovalo­).

>> Vyrábět elektřinu po desetinách kWh s několikahodinovým chlazením laserů je neúnosně málo.

Co někde říkali, tak pro provoz je potřeba těmi lasery pálit asi 20x za sec. Tohle je spíš jednou za 20 hodin :­-)

>> Pokud potřebuješ jídlo, asi ho stěží nekoupíš

To je pravda, ale vycházíte z mylného předpokladu, že budou všichni používat krypto a nebude existovat měna. Protože normální člověk dá do kryptoměny jenom to, co může ztratit. To, co budu potřebovat, tak si koupím za peníze.

Pokud to nesejme i klasické finanční instituce, které do toho ­"investovaly­".

Jenže pokud má dlouhodobě růst cena, tak nedává smysl to používat na placení jako měnu. Protože se chová deflačně, motivuje lidi držet místo placení. Proto taky pro ekonomy a ekonomiku není dobrá deflace.

To je asi normální, našel jsem nějaké diskuze­/články a spotřebu v idle udávali tak 4­-9W. Asi bude záležet třeba na počtu ploten. A vyrovnávací paměť nejspíš taky nějaký Watt vezme.

Já mám třeba ještě na dnešní poměry malé SSD, kde mám systém a pár aplikací, k tomu mám několik HDD a aplikace mám tam. Pak by ten rozdíl mezi 7200 nebo 5400 RPM byl znát. Ale lidé mají různé potřeby.

Proč by měly zmizet? OS sice může být zprasený, ale na odkládání dat to snad až takový vliv nemá. Třeba na skladování filmů nebo nenáročné aplikace stačí HDD, ale pořád je lepší ten 7200 RPM než 5400. Pokud člověk nechce řešit třeba spotřebu, ta bude o pomalejších asi o něco nižší.

>> Jeho hlavní nevýhodou byla extrémní hlučnost a je s podivem, že monotónní zvuk motoru autor videa vydržel celý týden

Párkrát jsem viděl na youtube záběry z kabiny vlaku ­(u nás jsou skoro všechno elektrické lokomotivy­) a to dělá takový kravál, že se divím, že to někdo zvládne řídit déle než pár minut.... Asi si na to člověk časem zvykne a odfiltruje to. Monotónní zvuk je z tohoto pohledu lepší, to za chvíli člověk přestane vnímat...

To už bohužel není jenom o lidech, elektronesmysly se razí už vedením země a klasická auta blokují, jak se dá. Takže za chvíli už se nebudou ani moc vyrábět.

>> Pokud by ale šlo o velkou planetu, kde zemědělství živí alespoň 30 miliard obyvatel, už by to bylo jasnější.

To ale zase předpokládá, že tam budou organismy podobné stavby jako lidé a budou mít podobnou spotřebu jídla. Což je stejně chatrný předpoklad jako ty ostatní. Jaký je rozdíl v tom, jestli živíte miliardu organismů nebo jenom 100 milionů, ale každý sní 10x víc...

Ten snad ještě nefunguje, ne?

Přijde prázdná krabice a tam bude papírek s tokenem...

On na tom nevydělá, peníze má dát na pomoc...

Já jsem NFT nepochopil pro jakékoliv účely, obzvláště obrázky. Jde o elektronické dílo, které si může kdokoliv stáhnout a upravit jak chce, že se někdo prohlásí za jakéhosi pseudovlastníka a zapíše se to někam do virtuální databáze na tom nic nemění.

případně může být problém málo paměti, to zabrzdí všechno

Na kancl práci bych řekl, že bude stačit skoro jakékoliv CPU. U aktualizací bych spíš tipoval na HDD, pokud tam není SSD. A možná nenažraný browser vykreslující nenažrané weby, to asi může výkon spotřebovávat taky dost.

Já vám to ­"Merry Christmas­" klidně prodám za 10 tisíc euro...

Nestačí si prostě pustit tu hru rovnou na tom desktopu v síti? Nechápu, proč by to někdo měl hrát na notebooku, když stejně musí mít zapnuté další PC.

Spíš mi šlo o ten přístup, že nejdřív blokují a pak se ptají. Vždyť to z velké části řeší automat... Pokud ty stížnosti někdo řeší ručně a zpětně pak kontaktuje vlastníky práv, tak by to nešlo.

Je to tragédie, třeba na youtube dost často maže nějaká AI komentáře, zvláště vysazení jsou na odkazy jinam, ale dělá to i u normálního textu. Že něco smažou budiž, ale oni ani nepošlou žádnou notifikaci, že něco smazali, natož důvod. Prostě to zmizí jak z komentářů pod videem, tak v historii. Jako by to nikdy neexistovalo. Jeden čas jsem si myslel, jestli jim třeba nefunguje blbě ukládání, ale spíš to mažou. Někdy to vydrželo pár sekund...

Čistě teoreticky, nejde tohle využít i z druhé strany? Prostě podat stížnost na videa té firmy, že se tam vyskytuje něco, na co mám autorská práva já... Když to tak bude dělat dost lidí a stěžovat si každý den, tak by jim to měli zablokovat taky, ne? Nebo ta práva nejsou pro všechna stejná? :­-)

Ta i5 má umět 32GB RAM, ale normálním lidem na kancl práci stačí možná i 8 nebo 16, dneska už jsou nenažrané i browsery. A 16GB byl limit i u Windows 7 Home. V desítkách to zvedli už na 128

https:­/­/docs.microsoft.com­/en­-us­/windows­/win32­/memory­/memory­-limits­-for­-windows­-releases

Mám 10 let starý 2500K a funguje to pořád. Dneska záleží spíš na paměti, úložišti a u her grafické kartě, pokud někdo nechce vyloženě nejnovější tituly.

>> Ale co když opci uplatníte ​­(nakoupíte za 20 USD​­), ale akcii obratem neprodáte? V takovém případě máte jen nákup. Nákup ale není zisk, jak z toho chcete platit daně?

To jsem si dřív myslel taky, ale opce ­(jejich uplatnění­) se daní taky. Vy nakoupíte za 20 USD něco, co má aktuální hodnotu 50, takže jste získal 30 USD a to se má zdanit. Při prodeji akcie je to realizace dalšího zisku, kde se uplatňuje třeba časový test atd.

V bývalé firmě jsme dostávali akcie se slevou v rámci nějakého plánu, prakticky to bylo tak, že část se koupila za peníze průběžně strhávané z výplaty ­(takže normální nákup­) a k tomu jsme dostali určité procento zdarma. Což je zisk a ten se musí zdanit ­(v případě české firmy to ale snad funguje automaticky a zdaní to už při uplatnění opce, u zahraniční si to člověk musí řešit v přiznání­), spadá to pod příjem ze závislé činnosti, protože to je příjem od zaměstnavatele. U českých firem to jde ještě nějak do odvodů na sociální­/zdravotní pojištění. Vlastní prodej akcií je pak další věc.

Tak ono jde snad primárně o to, jestli se to zdanilo. Musíme zaplatit 15% daň. U nás je to automaticky, v zahraničí záleží na zemi, jestli­/kolik je daň. Pokud se daň už strhla při výplatě dividendy, tak u těch rozumných zemí ­(kde je smlouva o dvojím zdanění­) se to dá uznat u nás a znovu se to nedaní, ale muselo se zaplatit alespoň těch 15 %, případně to doplatit u nás.

Zatím jsem to neřešil, ale do přiznání se to AFAIK dává, pokud buď nesedí ty daňové sazby ­(cizí země to nedaní nebo má nižší sazbu, takže se to musí dodanit u nás­) nebo pokud tento vedlejší příjem přesáhne nějakou částku za rok ­(takže se to oznamuje, i když reálně z toho další daň být nemusí, protože se už zaplatila v cizí zemi a započte se to, jak píšete­). U zaměstnaných je ta hranice asi 6000 CZK ročně. Co se tak uvádělo, tak USA by měly mít daň taky 15%, takže se zaplatí už tam. Je možné, že u větších objemů nebo u firem to je třeba složitější.

Anup: Já to bral pro drobné investory u nás. Jestli to mají jinak u miliardových dividend pravda nevím. Ale to tu asi většina lidí řešit nepotřebuje :­-­). Nicméně daň se snad strhává už při výplatě dividend, takže je to asi jedno, akorát člověk dostane méně...

Dividendy se většinou daní, u nás a v USA 15 %. Ony teda chodí už sražené o daň. V některých zemích mohou mít výjimky, třeba že se nedaní, pokud jsou reinvestované. Má to myslím Irsko a UK.

Intel a AMD si TDP definují jinak. U AMD je to maximální odběr, u Intelu typický, který se může překračovat.

Intel a AMD si TDP definují jinak. U AMD je to maximální odběr, u Intelu typický, který se může překračovat.

Obávám se, že dokud neskončí tohle kryptošílenství, tak to lepší nebude. Dokud lidi nějak vydělávají, tak to prostě kupovat budou, když se jim částka třeba za pár měsíců vrátí. Ceny klesnou, až se to celé sesype, ale kdo ví, kdy to bude.

To nevím, jestli by dneska mělo úspěch. Ten pohled shora mi přišel z hlediska hratelnosti horší. U aut při vyšší rychlosti nebylo pořádně vidět, kam člověk jede...

To Universal se podle mě týkalo spíš toho, že se přes něj dá připojit cokoliv, dřív měla třeba klávesnice a myš vlastní konektor, zbytek se připojoval třeba přes sériový ­(i když tam bývala myš taky­) nebo paralelní port. Tam asi nebyl moc standard, komunikaci s PC řešily ovladače, které se musely instalovat ke všemu. Konketory jsou sice různé, ale po drátech to snad teče stejně. U USB jsou různé třídy zařízení a zařízení o sobě dokáže říct, co umí. Další věc je, že USB je sběrnice, takže se těch zařízení dá připojit hromada ­(pokud se něco nezměnilo, tak limit je­/byl 127, každé zařízení se nějak adresuje­). Což je celkem významný posun proti dřívějšku, sériové porty byly asi 2­-3.

Proč myslíte, že teď vás nesleduje? :­-)

Paměť používaná pro cache je drahá. Kdyby se tam dal dát 1GB aniž by si člověk musel brát hypotéku, tak by se mohla rovnou používat pro operační paměť. Takhle se musí dělat kompromisy a používat různé typy pamětí.

To má za to, že disk vyhodil na skládku místo do elektroodpadu. Pak by po letech nemusel řešit, jestli jej najde. A důležité věci by měl člověk stejně zálohovat bokem, tak se alespoň naučil, k čemu je dobré dělat zálohy :­-­).

A kdo těmi kryptoměny reálně platí za normální věci? Podle mě jsou většina obchodů čistě spekulativní přesouvání mezi peněženkami. Tím, že ta ­"cena poroste­" a ­"jednou to bude stát milión dolarů­" tak ani nedává smysl tím teď platit.

Musíte stále udržovat investory v napětí a dávat jim naději, aby neutekli :­-)

10M je pravda asi fakt hodně, ale moc přesně to stejně nikdo neřekne. Třeba na wikipedii se odkazují na nějaké odhady, někdo tvrdí tisíciletí, někdo miliony let...

Tak teoreticky by mohlo, my stejně nevíme, jak to reálně vypadá teď. Jenom jak to vypadalo před těmi stoletími. Ale my se toho stejně nespíš nedožijeme a kdo ví, jestli lidstvo. Klidně to může ještě pár desítek milionů let vydržet.

Ale to co vidíme teď je staré taky takovou dobu. Pro nás je důležité co vidíme teď, ne kdy se to stalo.

A reálně je problém v čem? Jestli to chápu dobře, tak to použili proto, aby identifikovali stejné zařízení a tak tam mohli cpát stejný obsah. Jenže to samé dělají i weby, akorát to dělají třeba přes cookies nebo účet na sociálních sítích. MAC adresa jako taková se asi moc zneužít nedá, když se používá akorát v rámci místní sítě.

Some rumors floating around forums is that the KA denotes that these processors don­'t reach the listed boost clock speeds.

https:­/­/wccftech.com­/intels­-10th­-gen­-core­-ka­-series­-processors­-leaked­-pricing­-between­-the­-k­-and­-kf­-series/

Většina programátorů tohle spíš neřeší, protože používají různé frameworky a vývojová prostředí, co by to měla řešit za ně ­(třeba MMX nebo SSE se dneska v kódu asi taky moc volat nebudou­). Otázka sspíš je, jestli se tahle podpora do něčeho reálně dostane, když to bude podporovat jenom pár procent procesorů na trhu. A jestli to vůbec aplikace využije.

Tak víc monitorů bych klidně povolil, i dělník ve šroubárně může lépe pracovat, když si může dát věci na víc obrazovek. Ale snaha o nějaké ­"výkonné­" 3D mi přijde taky na nic, na hry to chce prostě klasickou grafickou kartu. Radši ať udělají to, že ve 2D zobrazení se grafika úplně vypne a nebude žrát energii, ve 3D ať to jede na grafické kartě.

Nestaví tam třeba dálnici?

To je sice možnost, ale kolik stojí poškození reputace firmy kvůli takovým věcem? Pokud to teda zákazníci budou při výběru nějak zohledňovat, spíš ne. Ještě je možnost, že v USA je pak někdo zažaluje, že nemohl auto používat, něco vysoudí a pak to vyřeší nějak lépe.

Jenže u SSD není problém jenom počet přepisů, stává se že to odejde i z jiných příčin. Mohli tam dát ale třeba víc těch modulů ­(aby to fungovalo dál i když něco odejde­) s možností to průběžně vyměňovat.

Problémy s tiskem měly v poslední době spíš Windows :­-)

Třeba mu časem zablokují účet a bude klid :­-)

Já to vidím tak, že to je jenom virtuální hodnota, dokud neprodáte, tak je ta aktuální cena nezajímavá. Může ještě klesnout nebo stoupnout. U investice jde spíš o to dlouhodobé držení ­(cena dneska není důležitá, když to chcete prodat za 10 let­), spekulace je spíš snaha vydělat v krátkodobém horizontu. Proto tyhle věci ovlivní spíš ty spekulanty.

Ještě může zkusit to koupit v Evropě, tady by jim nějakých trapných 90 dní záruční doby asi neprošlo.

O peníze přijde akorát ten, kdo to prodá. A člověk by se měl rozhodovat spíš podle toho, jak kvalitní je ta firma než jenom podle ceny. Pokud to plánuje držet dlouhodobě, tak jsou ty výkyvy nezajímavé...