Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

Mezihvězdné objekty se mohou na svých cestách postupně vypařit

, , aktualita
Mezihvězdné objekty se mohou na svých cestách postupně vypařit
Zmizet, vypařit se či se prostě postupně vytratit mohou objekty, které putují mezihvězdným prostorem, jako je třeba známý objekt 'Oumuamua nebo 2I/Borisov. Jde tu ale zvláště o objekty tvořené převážně ledem, čili komety.
Mezihvězdné objekty se mohou na svých cestách postupně vypařit
Právě 2I/Borisov je bezesporu kometa, která se pohybuje mezihvězdným prostorem, zatímco 'Oumuamua je pravděpodobně rovněž kometa, i když už spíše velice stará. A krom toho tu mimochodem máme potenciálně třetí mezihvězdný objekt (ISO), a sice CNEOS 2014-01-08, ale v tomto případě už by mělo jít o asteroid vzniklý pravděpodobně ve vnitřní oblasti cizího systému. 
 
představa o podobě komety 'Oumuamua
 
O nejznámější a první doložený objekt typu ISO jde přitom i v práci Erosion of Icy Interstellar Objects by Cosmic Rays and Implications for 'Oumuamua (PDF). Její název mluví za vše, čili jde o vliv kosmického záření na mezihvězdné objekty tvořené ledem. Autorem je Vo Hong Minh Phan (RWTH Aachen University).
 
Práce se zaměřuje na čtyři typy ledu, které se dají najít na kometách, a to led tvořený dusíkem, oxidem uhelnatým i uhličitým a metanem. Sledován byl vliv kosmického záření v intenzitě, která se objevuje v mezihvězdném prostoru a vedle toho i vliv pohybu objektů skrz všudypřítomný plyn, ostatně dokonalé vakuum neexistuje ani v prostoru mezi hvězdami. Počítat se samozřejmě muselo i s variacemi, neboť kosmické záření není vždy a všude stejné a to platí i pro mezihvězdná mračna plynů. 
 
Otázka je tedy zřejmá: jak rychle bude postupovat eroze ledových objektů na základě jejich rychlosti, složení a prostředí, v němž se pohybují? 'Oumuamua by měl být původně objekt tvořený hlavně dusíkovým ledem, který k nám pravděpodobně přiletěl z ramene Persea naší Galaxie a putovat vesmírem mohl asi půl miliardy let. Pokud to zhruba odpovídá, pak původně mohlo jít o těleso velké mezi 10 a 50 km, čili vzhledem k tomu, že nyní se jeho velikost (délka) odhaduje na 100 až 1000 metrů a spíše jen kolem 230 metrů, pak by jej eroze poznamenala skutečně velice výrazně. Navíc půl miliardy let není příliš dlouhá doba na vesmírné poměry. 
 
Nicméně je tu příliš mnoho proměnných a nejistých měření, ostatně ani velikost objektu 'Oumuamua nebyla uspokojivě stanovena. Ze studie ale vyplývá, že životnost mezihvězdných těles je velice omezena. Navíc pokud se budou pohybovat rychle, tím více je bude "obrušovat" mezihvězdný materiál, ale když poletí pomalu, budou zase déle vystaveny kosmickému záření, než urazí stejnou vzdálenost. Lepší to přitom dle dané studie mají spíše rychleji letící objekty, čili je zřejmé, že horší vliv má kosmické záření. 
 
Autor se svými kolegy ale přiznává, že pro přesnější odhady bychom museli vědět mnohem více o intenzitě záření v různých částech Galaxie a že tento druh výzkumu je zatím ve svých začátcích. Naději vkládají především do chystané Vera Rubin Observatory, která bude schopna nebývale rychle mapovat okolní vesmír, a tak se očekává, že po jejím spuštění se objeví celá řada dalších mezihvězdných návštěvníků. 
 
ESA zase plánuje pro rok 2029 vypuštění mise Comet Interceptor. Příslušná sonda se usídlí v 2. libračním bodě a tam bude tři roky čekat na kometu, kterou se pak vydá stíhat. A pokud se žádná taková neobjeví, můžeme mít ještě větší štěstí na objekt, který přiletí z jiné části vesmíru. 

Zdroj: ScienceAlert 


reklama