Meziplanetární minisondy mají za sebou premiéru, NASA s nimi počítá do budoucna
28.11.2018, Jan Vítek, aktualita
Když přistávala sonda InSight, následovaly ji dva malé a levné satelity patřící do třídy CubeSat. Jedná se o dvojčata MarCO, které byly vůbec první meziplanetární sondy svého typu a vypadá to, že s podobnými se budeme setkávat častěji.
Sonda InSight přistála zcela v pořádku v pondělí večer a toto přistání sledovaly i dvě malé sondy MarCO. Jeden z nich, konkrétně MarCO-B přitom ve stejný den pořídil následující snímek Marsu ze vzdálenosti 6000 kilometrů.
A když už jsme u nových snímků, pak nám už i InSight zaslala fotografii sebe sama i svého bezprostředního okolí uprostřed Elysium Planitia. Jak obrázek ukazuje, jde o širou rovnou pláň tu a tam narušenou kameny.
MarCO (Mars Cube One) tak následovaly InSight celou cestu ze Země až k Marsu a sloužily k přeposílání dat od ní samotné. Ve skutečnosti tak opakovaly signál ze sondy během jejího sestupu, přistání a také první obrazová data. NASA si je interně pojmenovala jako EVE a WALL-E, takže se inspirovala u Pixaru. Vyrobili je inženýři v samotné NASA Jet Propulsion Laboratory a v podstatě jde o zástupce třídy satelitů, které často zvládnou vyrobit i studenti technologických univerzit. CubeSat však doposud obíhaly jen zemi a EVE s WALL-E jsou tak první, které se vydaly na cestu do hloubi vesmíru k jiné planetě.
Dle NASA jsou MarCO ukázkou budoucího potenciálu malých sond/satelitů a samy posloužily pro otestování komunikačních a navigačních technologií. Znamená to tak, že podobná zařízení by se brzy mohla objevit mnohem častěji. Můžeme uvažovat o tom, že i budoucí robotické či jiné mise budou zahrnovat malé doprovodné sondy, které mohou mít podpůrné funkce a především mohou komunikovat s cílovým zařízením mnohem rychleji, čili s kratší až zanedbatelnou odezvou, než pozemní stanice.
Konkrétně MarCO také měly i svůj význam pro studium Marsu, ačkoliv samy nenesly žádné vědecké vybavení. MarCO-A proletěla kolem planety a dostala se i do místa, z nějž vysílala signál skrz její atmosféru. Ten bude studován, aby se mohlo zjistit, jaký vliv na něj atmosféra má a z čeho se skládá. A jde samozřejmě také o další snímky Marsu.
Minisondy jako MarCO jsou ale především levné, což platí jak o nich samotných, tak o jejich vypuštění. Dle Johna Bakera z JPL se nedá čekat, že by mohly někdy nahradit velké sondy, které NASA staví, ale jde o levné doplňky, které mohou napomoci ke studování vesmíru novými způsoby.
MarCO stály konkrétně 18,5 milionů dolarů, což nevypadá zrovna málo za zařícení s rozměry 366 x 243 x 118 mm do mise s celkovou cenou kolem 830 milionů se to schová.
