NAS: mocný přítel i nepřítel?

NAS jako ideální úložiště

Základní a vlastně i primární účel NASu je ukládání dat přes lokální síť a možnost jejich sdílení v určité skupině lidí. Myšlenka je tedy velmi prostá a možná právě díky tomu se NAS prosadil i do domácností. Ovšem NAS slouží i v mnoha firmách, a to velmi dobře. A možná zde je kámen úrazu.

Na jednu stranu pronikání korporátní sféry do domácí přináší různé vychytávky a hlavně i fakt, že doma využíváte téměř profesionální řešení. Na stranu druhou se z NASu stávají díky domácímu použití takové malé počítače, u kterých je jejich primární funkce trochu potlačena do pozadí. Umějí totiž stahovat torrenty, vytvářet VPN a mnoho dalšího.

Často se jedná o funkce, co mohou být zdrojem potencionálních problémů a děr do domácí sítě. V rukou zkušeného administrátora samozřejmě problém nenastane, ale co se stane, pokud si nakonfiguruje NAS obyčejný uživatel, co jej vidí poprvé v životě? Obvykle se bude stále trápit a nakonec může dojít k otevření zadních vrátek, jen "aby to fungovalo".
V takovém případě případě může dojít i ke krádeži dat. Ovšem to je již extrémní případ. Vraťme se k našemu základnímu problému. Tím je NAS jakožto ideální úložiště. A proč ideální? Inu, co je jednoúčelové, je obvykle i ideální. NAS umí ukládat data. To umí skvěle. NAS nepadá, zapne se ihned po naběhnutí elektrické energie, pošle vám e-mail, když se disky začnou hroutit či poškozovat. Zkrátka zcela bezúdržbové zařízení. A právě v tom je jeho největší výhoda. Na domácí NAS nemusíte klidně roky ani sáhnout a bude stále fungovat. Může být na půdě, ve sklepě (pozor na vlhko a hlodavce), či hned vedle počítače. Obvykle totiž není ani hlučný. Takže ano, NAS je téměř ideální na domácí ukládání dat.
Ptáte se, v čem je háček? Především v ceně. Každý, kdo někdy vybíral takové zařízení, dojde k závěru, že si musí připravit docela slušný obnos. Pokud např. chcete dvoudiskový, je cena kolem 6 000 Kč téměř minimum. A to jsme stále ve sféře procesorů postavených na architektuře ARM. Pro firemní použití tedy málo výkonné. Spousta zákazníků je tedy odrazena hlavně cenou a raději sáhne do skříně, vytáhne nějaký starý jednojádrový procesor, ve vedlejším šuplíku zaprášenou paměť DDR2 a základní desku koupí na aukci za hubičku. Celá taková sranda může běžného domácího kutila přijít na pár stovek a poslouží stejně dobře jako NAS za šest tisíc a možná i lépe. Ovšem je zde jedno velké ALE.

Musíte takovému stroji věnovat dostatek času a následné údržby. Starší operační paměť sem tam může selhat, síťová karta nezvládne velký provoz a hlavně musíte nainstalovat celý systém. Pokud neinstalujete často servery, může vám zabrat sestavení a oživení takového domácího serveru i více jak víkend. Nyní si můžete spočítat náklady na vaši práci, čas, co jste mohli strávit s rodinou na zahradě opékáním buřtů či sázením stromečků. Navíc koupený NAS má obvykle daleko nižší spotřebu, protože se v něm používají ULV (Ultra Low Voltage apod.) procesory, které stačí ochladit téměř pasivně. A pokud bude spotřeba doma postaveného stroje kolem 80-100 W, za rok se už pěkně prohnete. Prostou kalkulací zjistíte, že jen doma postavený NAS vás ročně vyjde na 365*24*100*0,00464 = 4065 Kč, kdežto koupený NAS se spotřebou pod 20 W vás ročně přijde jen na 813 Kč. Za rok se vám tedy už téměř polovina koupeného NASu zaplatí. Zkrátka není lepší si ušetřit nervy a zkrátka NAS koupit?
Z mého pohledu ano. Nejen že si doma vytvoříte větší klid v rodině, ale také se zbavíte nevzhledné bedny, kterou byste na stavbu domácího NASu využili. Nechápejte to špatně. Stavba domácího serveru je jistým druhem sportu a pokud je to i váš koníček, směle do toho. Koníček něco stojí, a tak náklady jsou vlastně irelevantní. Takový stroj postavený např. na Linuxu nebo i Windows poslouží ve zkušených rukou více než dobře a může poskytnout i více funkcí. Jen je třeba se připravit na bezesné noci při konfiguraci a častější údržbu než u koupeného zařízení. Odmění vás ovšem velkou rozšiřitelností. Chcete přidat další 2 disky? Není problém, stačí připojit nebo maximálně dokoupit řadič a jede se dál.

NAS jako měňavka

Měňavka je jednobuněčný organismus, který se pohybuje vysunováním panožek. Důležité je slovo JEDNObuněčný organismus. Stejně tak je NAS JEDNOúčelové zařízení. Ovšem stejně jako měňavka sem tam vystrčí panožku, tak i NAS sem tam vystrčí nějaký ten doplněk, který vám pomůže. Například nové NAS umějí torrent, tiskový server nebo IP kamery. Ostatně o tom si můžete přečíst tento článek. Jde o to, zda tyto panožky u NASu jsou využitelné či využívané. Pokud si tedy vybíráte konkrétní produkt, vždy se přesvědčte, co umí. Pokud máte speciální požadavky, zavítejte na stránky výrobce a ujistěte se, jestli existuje doplněk pro váš vybraný NAS. Pokud totiž neexistuje, těžko jej někdo v blízké době na váš popud naprogramuje. Je daleko lepší se přeorientovat na jiného výrobce, který danou funkci umí.
Také je důležité, jestli má procesor osazený v NASu dostatek výkonu na obsloužení všech funkcí, které nabízí. Pokud jste náročný "stahovač", raději si pořiďte NAS založený na architektuře x86, která zatím poskytuje přece jen o něco vyšší výkon a nebude brzdit disky. Naopak pro čisté datové úložiště, ke kterému bude přistupovat pár jednotlivců, stačí i řešení postavené na ARM a s jednou síťovou kartou.

Tyto doplňky také nemusí poskytovat veškerou funkcionalitu, kterou poskytuje program ve Windows. Často se setkáte s nemožností nastavit detaily, nebo sem tam i s problémy s přihlášením ke konkrétním službám. Daná služba totiž může projít ze dne na den upgradem a než se aktualizuje doplněk v NASu může uběhnout i docela dlouhá doba. A tak stejně jako měňavka je NAS omezen onou jednoúčelovostí. Dokud vše funguje, je to jako krásný slunný den někde v Karibiku. Ovšem co dělat, když přijde tornádo?

Domácí vs. firemní

Hlavním rozdílem v domácích a firemních datových úložištích je bezesporu počet disků a výkon. Ovšem u firemních často najdete také pokročilejší funkce, které u domácích nemusejí vůbec být. Také již zmiňovaný počet síťových karet může být rozhodující. Pokud totiž pracujete s grafikou a často po síti stahujete větší objem dat, tak i gigabitová síťovka se lehce zahltí. Ptáte se, jak je to možné, když máte v počítači také jen jednu síťovou kartu? Inu, k NASu obvykle přistupuje více uživatelů současně, nebo je na něj zkrátka stahováno něco automaticky pomocí jeho doplňků. Pokud tedy pracujete například s velkými PSD soubory s mnoha vrstvami, tak dvojitá síťová karta je téměř nutností.
Naopak pokud k NASu přistupuje jen pár lidí, kteří si pouštějí seriál, film či otevírají rodinné fotoalbum, tak nemá výkonný procesor ani více síťových karet naprosto smysl. Obyčejný i jednodiskový NAS poslouží dobře. Je zde ovšem otázka spolehlivosti, do které spadá počet disků, zálohování na další externí místo a spoustu dalších dílčích problémů, které ovšem dnes již rozebírat nebudeme.

Celá problematika NASu je velmi obsáhlá a v poslední době se jí věnujeme velmi intenzivně. Na našich stránkách si můžete přečíst celou řadu teoretických i praktických (testů) článků, které vám v problematice NAS udělají trošku pořádek v myšlenkách. Jedno je však jisté. Výrobci s příchodem NASů do domácností pěkně zaplnili díru na trhu a je to zcela v souladu s dnešní dobou. Centralizace a pohodlnost v ovládání, či instalaci. Co si o domácích NASech myslíte vy? A máte vůbec doma nějaký?