NASA díky Messengeru zveřejnila první topografii Merkuru

Sonda Messenger již dříve přinesla nové informace o planetě Merkur, která obíhá ze všech v naší soustavě nejblíže Slunci. Její mise trvala na oběžné dráze mnohem déle, než bylo plánováno. Sonda odstartovala v létě roku 2004 a v březnu 2011 začala svou práci na oběžné dráze Merkuru, což mělo dle původního plánu trvat přibližně rok. Jenomže Messenger pracoval až do jara předchozího roku, kdy mu došlo palivo, a tak se nakonec 30. dubna rozbil o povrch planety. Za svou kariéru stihl obkroužit Merkur celkem 4104krát chráněn svým keramickým "slunečníkem".
Messenger měl za úkol prozkoumat povrch Merkuru a jeho složení, pokusit se zjistit něco o jeho geologické historii a také jeho řídké exosféře. Vědci také doufali, že jim sonda pomůže zjistit, jak je to s jádrem planety a jeho magnetosférou. Messenger je rovněž vůbec první sonda, která se dostala na oběžnou dráhu Merkuru.
Vytvoření podrobné topografické mapy nebylo v původních cílích mise Messengeru, neboť ten až ke konci svého života sestoupil z vysoké výstředné oběžné dráhy mnohem níže a pohyboval se 5 až 35 km nad jejím povrchem. To mu umožnilo s využitím jeho laseru vytvořit kompletní a detailní mapu.
Jak se ukázalo, rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším místem na Merkuru je přes 9 kilometrů, jak ukazuje barevná škála. Lepší představu vám ale dá následující video:

Vyvýšené části povrchu planety jsou tvořeny především historickými vulkanickými erupcemi a také jsou jasně vidět nesčetné krátery po dopadu těles. Žádná část povrchu tak není ani přibližně tak stará jako samotná planeta. A když jsme si ukázali první fotografii Merkuru pořízenou Messengerem, ukážeme si i tu poslední, kterou už zcela zaplňuje vnitřek kráteru Jokai o průměru 93 km.

Messenger odhalil také zásobu vodního ledu v severní části planety, kde se mají také pravděpodobně nacházet organické materiály připomínající dehet, jež pokrývají led. To je znázorněno červenou a žlutou barvou. Merkur se tak nejspíše také stal cílem komet, jež tyto materiály přinesly s sebou, stejně jako na Zemi.
Další fotografie s rovněž pozměněnými barvami ukazuje rozložení starého a nového materiálu. Oranžová reprezentuje hladší povrch planety tvořený mladšími vulkanickými pláněmi. Modrá zase označuje starší vykukující okraje kráterů.
Messenger bude sloužit i nadále. Vědci mají pochopitelně přesné údaje o tom, kdy a kde dopadl, a tak je mohou využít pro misi sondy BepiColombo evropské ESA, která se má k planetě dostat v roce 2024. Ta se zaměří na místo dopadu a bude moci sledovat, jakým vývojem prošlo a zda se na něm nějak podepsaly pochody na samotné planetě či dopad mikrometeoritů.

Zdroj: messenger.jhuapl.edu