Nvidia Pascal GP100: 4096bitová sběrnice a paměti HBM2
22.7.2015, Jan Vítek, aktualita
Na webu se objevila informace, že NVIDIA již dokončila práce na čipu GP100 nové architektury Pascal, a nyní již tak může začít proces výroby prvního prototypu. Co tedy od něj můžeme očekávat a kde bude vyráběn?
Pokud má NVIDIA představit svůj velký čip GP100 s architekturou Pascal v příštím roce, jak se všeobecně očekává, je tedy už na čase, aby měla dokončen jeho návrh a začalo se pracovat na prvních prototypech. Jejich výroba se už dle nejnovějších zpráv připravuje, a to nepřekvapivě v továrnách firmy TSMC, kde mají být produkovány procesem 16FF+ (16nm FinFET Plus), který má představovat výrazný krok kupředu oproti doposud používané 28nm technologii. Tomu odpovídá i fakt, že TSMC už umí vyrábět 16nm čipy ve velkém, jak se tato firma nedávno pochlubila, takže potřebný proces by pro NVIDII měl být připraven. AMD shodou okolností odeslalo k pilotní výrobě své první čipy pro FinFET, mezi nimiž by mohl být i Greenland, čili nové GPU, které bude soupeřit právě s GP100. Vypadá to tedy, že AMD a NVIDIA jsou v tomto závodě bok po boku.
Mezi hlavní vlastnosti GPU Pascal ve verzi GP100 patří 4096bitová sběrnice a čtyři paměti 8-Hi HBM nebo 4-Hi v případě klasických GeForce (číslo značí počet navrstvených paměťových čipů). 8-Hi by tedy měl využít nástupce dnešního modelu TITAN X i nových profesionálních Quadro a Tesla a 4-Hi pak náhrady za GeForce GTX 980 a podobné. Jde tedy již o druhou generaci pamětí HBM, která tak v případě 4-Hi verzí nabídne kapacitu 4GB na čip a 8-Hi ji mají dvojnásobnou. Je také zřejmé, že NVIDIA bude muset využít vlastní verzi křemíkového spoje (tzv. interposer), který zajistí spojení pamětí a GPU pomocí oné masivní 4096bitové sběrnice. S tím by neměl být problém, však AMD už takovou komponentu používá u svých nových Radeonů Fury. A konečně, nové paměti HBM2 budou fyzicky taktovány na 1 GHz, takže nabídnou dvojnásobnou propustnost v porovnání s HBM1, čili teoreticky 1 TB/s.
TSMC 16FF+ má nabídnout v porovnání s 28nm procesem (28HPM) o 65% vyšší výkon výsledných čipů, cca dvojnásobnou hustotu prvků a o 70% nižší spotřebu stejně výkonných čipů. To vypadá velice dobře, ale ještě lepší proces by mohla mít k dispozici společnost AMD, která ale stále neoznámila, jakým procesem bude svůj Greenland a celou rodinu Arctic Islands vyrábět. Může to být také 16nm od TSMC, ale také 14nm proces GlobalFoundries a Samsungu.
AMD by kromě potenciální výhody ve 14nm procesu mohlo mít ještě jednu, a to prioritní přístup k pamětem HBM2. Firma totiž na jejich vývoji spolupracovala s jejich výrobcem, společností SK Hynix, takže není divu, že odměnou je přednost v odběru hotových kusů před kýmkoliv jiným. V závodu o uvedení další generace grafických karet, která by dle všeho měla znamenat velké oživení trhu díky slibnému nárůstu výkonu, bychom si tedy nyní vsadili právě na AMD. A že tato firma potřebuje velký úspěch jako sůl.
NVIDIA samotná poukazuje především na nové technologie, které Pascal přinese. Jde především o rozhraní NVLink, skrz něž bude moci toto GPU komunikovat s různými procesory. Jak ukazuje výše uvedený obrázek, jde o výrazně rychlejší náhradu za PCI Express 3.0, která dosáhne datové propustnosti 80 GB/s, čili oproti 16linkovému PCIe 3.0 bude 5x rychlejší. Půjde ale o technologii, která se využije především v pracovních stanicích a serverech a zájem o ni vyjádřila už společnost IBM, která ji chce využít v připravovaných serverech s CPU Power.
Zdroj: WCCFtech
Mezi hlavní vlastnosti GPU Pascal ve verzi GP100 patří 4096bitová sběrnice a čtyři paměti 8-Hi HBM nebo 4-Hi v případě klasických GeForce (číslo značí počet navrstvených paměťových čipů). 8-Hi by tedy měl využít nástupce dnešního modelu TITAN X i nových profesionálních Quadro a Tesla a 4-Hi pak náhrady za GeForce GTX 980 a podobné. Jde tedy již o druhou generaci pamětí HBM, která tak v případě 4-Hi verzí nabídne kapacitu 4GB na čip a 8-Hi ji mají dvojnásobnou. Je také zřejmé, že NVIDIA bude muset využít vlastní verzi křemíkového spoje (tzv. interposer), který zajistí spojení pamětí a GPU pomocí oné masivní 4096bitové sběrnice. S tím by neměl být problém, však AMD už takovou komponentu používá u svých nových Radeonů Fury. A konečně, nové paměti HBM2 budou fyzicky taktovány na 1 GHz, takže nabídnou dvojnásobnou propustnost v porovnání s HBM1, čili teoreticky 1 TB/s.
TSMC 16FF+ má nabídnout v porovnání s 28nm procesem (28HPM) o 65% vyšší výkon výsledných čipů, cca dvojnásobnou hustotu prvků a o 70% nižší spotřebu stejně výkonných čipů. To vypadá velice dobře, ale ještě lepší proces by mohla mít k dispozici společnost AMD, která ale stále neoznámila, jakým procesem bude svůj Greenland a celou rodinu Arctic Islands vyrábět. Může to být také 16nm od TSMC, ale také 14nm proces GlobalFoundries a Samsungu.
AMD by kromě potenciální výhody ve 14nm procesu mohlo mít ještě jednu, a to prioritní přístup k pamětem HBM2. Firma totiž na jejich vývoji spolupracovala s jejich výrobcem, společností SK Hynix, takže není divu, že odměnou je přednost v odběru hotových kusů před kýmkoliv jiným. V závodu o uvedení další generace grafických karet, která by dle všeho měla znamenat velké oživení trhu díky slibnému nárůstu výkonu, bychom si tedy nyní vsadili právě na AMD. A že tato firma potřebuje velký úspěch jako sůl.
NVIDIA samotná poukazuje především na nové technologie, které Pascal přinese. Jde především o rozhraní NVLink, skrz něž bude moci toto GPU komunikovat s různými procesory. Jak ukazuje výše uvedený obrázek, jde o výrazně rychlejší náhradu za PCI Express 3.0, která dosáhne datové propustnosti 80 GB/s, čili oproti 16linkovému PCIe 3.0 bude 5x rychlejší. Půjde ale o technologii, která se využije především v pracovních stanicích a serverech a zájem o ni vyjádřila už společnost IBM, která ji chce využít v připravovaných serverech s CPU Power.
Zdroj: WCCFtech
