Opakované rychlé rádiové záblesky byly pozorovány již podruhé v historii

FRB - Fast Radio Burst, neboli rychlé rádiové záblesky, představují jednu z moderních záhad, které nám pozorování okolního vesmíru přináší. Jde o velice krátké záblesky ve spektru rádiových vln, které trvají pouze milisekundy a zdánlivě přicházejí z náhodných míst ve vesmíru, respektive z míst, která astronomové nedokáží vytipovat a nemohou s nimi spojit nic určitého. Je však možné, že zdrojem těchto záblesků mohou být vzdálené neutronové hvězdy, které se čas od času vhodně natočí tak, aby nasměrovaly svůj zdroj koncentrovaných rádiových vln akorát naším směrem, nebo spíše směrem, kde my se s nimi střetneme. Nicméně takové hvězdy by musely představovat nevídaně silný zdroj rádiových vln. 

 

 

Z okolního vesmíru má dle předpokladů astronomů přicházet až 1000 rádiových záblesků (jinde se udává až 2500), jež ale astronomové nedokáží všechny sledovat, ovšem do této doby se objevil pouze jeden případ, kdy byly opakované, a sice šlo o FRB 121102. Nyní tak byl pozorován teprve druhý případ, kdy takové rychlé pulzy přišly ze stejné části vesmíru, čili pravděpodobně i ze stejného zdroje, a to jako ve všech jiných případech mimo naši galaxii.

 

Druhý opakovaný FRB byl zachycen díky zařízení Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment (CHIME) a astronomové hlásí, že by velice podobný tomu prvnímu co se týče průběhu a frekvence. Záblesky také přišly z cizí galaxie, přičemž v té naší by něco podobného dokáží vytvořit pulsary, jenomže jejich záblesky jsou projevy bilionkrát slabšího zdroje, takže vědci jednoduše netuší, jaký známý objekt by mohl něco takového vytvořit. 

 

Opakované záblesky měly tedy podobnou frekvenci a zatímco ty jednotlivé se pohybují mezi 1400 a 2000 MHz, opakované mají mezi 400 a 800 MHz. Kvůli tomu se snižuje pravděpodobnost vysvětlení, že jsme v jejich případě měli třeba jen štěstí, že se jejich zdroj k nám otočil na delší dobu než v případě jednotlivých. 

 

Pak je tu i možnost, že k nám přichází ještě odlišné FRB, které jsme dosud nezachytili. Experiment CHIME totiž dokáže sledovat záblesky s dolní hranicí na 400 MHz, přičemž ty teoreticky mohou mít ještě nižší frekvenci a pokud mají, zatím nám unikají. Nicméně jsou tu i další zařízení, která FRB již zachytila, jako je Green Bank Telescope v Západní Virginii nebo australský Molonglo Observatory Synthesis Telescope.

 

Vědci by nyní moc rádi věděli, co je zdrojem FRB, ať už jde o ty jednotlivé, nebo opakované a také jak zapadají do našich představ o vesmírných explozích a jiných energeticky divokých událostech, jako jsou záblesky záření gama, supernovy a projevy neutronových hvězd. Zkrátka jde o další dílek do obrovské skládačky, která popisuje známý vesmír.