Proxima Centauri b by přece jen mohla být obyvatelná, ale za jistých podmínek

Aby se v sousedních systémech objevily dvě obyvatelné planety, to se podobá případu, kdy se někomu povede vyhrát dvakrát ve velké loterii. Už jen to, že dnes můžeme běhat po naší modré kouli, je důsledek mnoha náhod a jejich celkové souhry. Co se týče planety Proxima Centauri b, ta se sice nachází v tzv. obyvatelném pásu své hvězdy, ovšem to je pouze jeden z mnoha předpokladů pro to, aby na ní mohly vzniknout podmínky přející životu a nemusí jít nutně o představu zeleného ráje s vlahým větříkem. Jde už jen o to, aby povrch planety nebombardovala smrtící radiace schopná rozložit jakékoliv složitější molekuly nebo o to, aby planeta vůbec disponovala nějakou atmosférou. Formy života založené na křemíku, temné energii nebo rovnou transdimensionální bytosti raději necháme stranou. 

 

 

Proxima Centauri b má hlavní problém v tom, že její mateřskou hvězdou je červený trpaslík. Musí kolem něj obíhat velice blízko, aby se mohla z jeho záření dostatečně zahřát, což s velkou pravděpodobností znamená vázanou rotaci. Jedna polovina je tak neustále ozářená a druhá zase neustále ve tmě. Červený trpaslík v blízkosti také není zrovna dobrý společník a zvláště v minulosti mohl planetu velice často ovívat silnými erupcemi, čímž ji mohl zbavit atmosféry, vody a současně sterilizovat svým UV a rentgenovým zářením. Hvězdy tohoto typu jsou sice malé, ale zvláště na začátku své existence velice divoké. 

 

Co tedy mohlo zařídit, že by Proxima Centauri b byla přesto obvyvatelná? Jednoduše řečeno: voda a migrace, jak uvádí Anthony D. Del Genio z NASA. Nejde tak o přednesení důkazů podporujících existenci života na této exoplanetě, jako spíše o nastínění možností založených na simulacích za různých podmínek. 

 

Del Genio počítal s tím, že Proxima Centauri b obsahuje obrovský a dynamický oceán, který by sloužil jako velký tepelný výměník. Koloběh proudů by tak dokázal odvádět teplo z osvětlené strany na tu temnou, kde by se voda zase ochlazovala. Ostatně něco podobného funguje také na Zemi. 

 

Dalším nutným předpokladem je, že planeta se zrodila dále od hvězdy a postupně migrovala směrem k ní. Tyto přesuny planet ostatně nemají být nic neobvyklého a zcela vážně se uvažuje o migraci našich plynných obrů, ovšem opačným směrem, čili pryč od Slunce. Pokud by tedy Proxima Centauri b přicestovala do blízkosti hvězdy až později, mohla by se vyhnout projevům jejího divokého mládí. O nějakou vodu a část atmosféry by sice postupem času stejně přišla, ale pak záleží i na tom, s čím by začínala. To celé by tedy teoreticky mohlo fungovat i v případě vázané rotace, kdy by s předpokladem dostatečně slané vody oceán nezamrzal ani na odvrácené straně.