AMD Kabini: 25W APU a zbrusu nový socket

Ostatní testy

Z předchozích výsledků je zřejmé, že na hraní náročných 3D her můžeme zapomenout a musíme se spokojit se staršími tituly, nebo takovými, které nepotřebují výkonnou grafiku. Nicméně i tak jsem vyzkoušel hru Assassin's Creed IV, která však i na rozlišení 1024 x 768 a při nízkých detailech běžela přinejlepším s 10 snímky za sekundu. Následoval nový Thief také s rozlišením 1024 x 768 a nízkými detaily, jenž má v sobě zabudovaný benchmark a ten ukázal v průměru pouze 7 FPS, čili obě hry byly nehratelné, i když jsme se při jejich nastavení krotili.

Nyní se podíváme na výkon GPGPU, kdy se tedy využívá výpočetní síla GPU, a to i ve spojení s CPU. AMD na toto velmi spoléhá, neboť jinak nemají jeho procesory oproti Intelu šanci. My se však zaměříme především na to, jak si Kabini vede ve srovnání s procesory Kaveri a Richland. Ty byly v našem nedávném testu AMD Kaveri: Steamroller a GCN ukazuje drápky.
V testech Luxmarku se ukazuje výkon samotného CPU, pak GPU a pak spojený výkon CPU a GPU. Zajímavé je především to, že náš Athlon 5350 se v celkovém výkonu téměř vyrovnal čipu A8-6500T. To je 45W Richland s až 3,1GHz čtyřmi jádry a 256 shaderovou grafikou na 720 MHz. Ten by tak čistě dle těchto specifikací měl být výrazně rychlejší než Athlon 5350, ale nestalo se. Za tím pravděpodobně stojí fakt, že náš Athlon má čtyři naprosto samostatná jádra Jaguar, zatímco A8-6500T má dva dvoujádrové moduly Piledriver, kde jednotlivá jádra sdílí některé části a především FPU.
V prvním testu Compubench CL 1.1 byl Athlon 5350 z nějakého důvodu nepřiměřeně pomalý, ale pak to rozjel a dokázal svého hlavního rivala A8-6500T zastínit. S výkonem v GPGPU tedy můžeme být spokojeni.

Teploty a hlučnost

Nyní se podrobněji zaměříme na teploty různých částí počítače a také jeho hlučnost. Procesory pro socket AM1 využívají velmi jednoduché a malé chladiče z jednoho kusu extrudovaného hliníku. Jejich design připomíná BOX chladiče od Intelu s tím rozdílem, že jsou hranaté a ne kulaté. Podobný je i systém montáže pomocí dvou plastových trnů, jež prostrčíme otvory v desce. Nelze očekávat, že se výrobci budou předhánět s tím, kdo přinese lepší chladič pro socket AM1, neboť s chlazením procesorů o TDP 25 W nebude jistě problém a o přetaktování nemůže být řeč.

Jak se ale poskytnutý chladič projevuje a jakých teplot dosahuje náš Athlon 5350? Dá se říci, že chladič vybavený 50mm ventilátorem je velmi tichý, protože nemusí běžet na vysokých otáčkách.

Teploty byly měřeny ve 21°C okolním prostředí s použitím aplikace Core Temp, Prime95 a 3DMark pro zajištění zátěže. A zvláště při zátěži procesoru a grafiky jsme náš Athlon nešetřili, protože tehdy se o procesorová jádra postaral Prime95 a trápeno bylo i grafické jádro.

Core Temp naměřil pouze 13 °C, což je samozřejmě vzhledem k okolní teplotě nesmysl. Maximální naměřená teplota je 25 °C a ve skutečnosti bude také vyšší, ovšem ne o moc. Samotný chladič totiž byl na dotyk přinejhorším pouze vlažný.

Testy spotřeby

V druhé části této kapitoly se podíváme na minimální i maximální spotřebu, což doplníme o pohled na žravost sestavy i její zátěž jednoho jádra, všech jader a celkového CPU včetně grafického jádra. Ve vypnutém stavu nám měřák Voltcraft Energy Check 3000 ukázal nulu, ale to neznamená, že v takovém případě si počítač nic nevezme.

Je tu ale jeden problém. Papírově kvalitnější 650W zdroj nestartoval, a tak jsme museli využít o něco starší model Cooler Master RS-450-ACLY s výkonem 450 W, ale lze očekávat, že bychom na tom byly v důsledku asi stejně. Už zezačátku tedy bylo jasné, že tento počítač nebude mít spotřebu 6 až 26 W jako Intel NUC DC3217IYE, jenomže to není ani tak náš problém jako spíše problém celého způsobu napájení této platformy. Té by měl bohatě stačit 60W zdroj, ale zkuste najít nějaký ATX či SFX s takovým výkonem a jak už bylo řečeno na konci druhé kapitoly, musíme se spokojit s nepoměrně výkonnějším zdrojem nebo si zajistit jiné napájení, třeba pomocí integrovaného zdroje ve vybrané skříni nebo s využitím DC-DC modulů. Těch se ale u nás nedostává a pokud ano, jejich ceny jsou oproti těm v zahraničních obchodech neúměrně vysoké.

Škoda, že AMD více nespolupracovalo s výrobci základních desek, protože by bylo dobré, kdyby byly více dostupné desky s napájením z externích adaptérů. Regulátory na samotné desce by pak zajistily i další potřebná napětí (3,3 a 5 V) pro disky, SSD a další hardware a poté by si stačilo prostě přikoupit třeba jednoduchý notebookový adaptér s cenou 400 Kč a bylo by vystaráno. My jsme však dopadli takto:



Spotřeba 31 W tedy platí pro sestavu v klidu, a to konkrétně desku, APU, paměti, jeden pevný disk a ztráty zdroje. V porovnání s pouhými 6 W u Intel NUC je to až příliš, i když ten měl také výhodu v tom, že namísto disku byl vybaven mSATA SSD, jenomže i s SSD by byla spotřeba testované sestavy velká. Když se ale podíváme na maximální spotřebu, která odpovídala zatížení čtyř jader pomocí Prime95 i zatížení procesoru plus grafického jádra, pak rozdíl oproti stavu v klidu činí 15 W. Spotřeba procesoru v klidu by tedy měla být celých 10 W, pokud máme věřit měřáku a prosté matematice, což není zrovna málo. A dále, když tedy má být TDP APU 25 W, pak zhruba dalších 20 jde na triko disku, desce, pamětem a zdroji. Mám přitom takový pocit, že největší podíl patří právě zdroji.

Pokud tedy chcete provozovat co nejúspornější systém, bude lepší se poohlédnout spíše po řešení od Intelu a myslet také na napájecí systém. V případě Intel NUC to je jednoduché, tam to výrobce dobře vyřešil za nás, ale u podomácku sestavených systémů vyvstává problém právě s napájením a výběrem toho pravého zdroje.