Steam: vývoj platformy, která změnila svět her

Někdy v roce 2012 ve Valve zjistili, že pokud chtějí, aby Steam dále rostl i ohledně nabídky her, musí přijít s jiným než ručním a osobním systémem jejich výběru. A jak se vyjádřil jeden člen vývojářského týmu platformy Steam (konkrétně Alden Kroll), byl tu ještě jeden všeobecně mnohem důležitější důvod. 

 

Ve Valve si totiž uvědomovali, že mají na prodej PC her v podstatě monopol a začali navenek vystupovat tak, že nadále není možné ručně vybírat hry, které mohou být zveřejněny a které ne, neboť by pak ovlivňovali v podstatě celý herní PC průmysl. Proto hledali cesty, jak proces nabízení her na Steamu automatizovat, ale zároveň si uvědomovali, že se v tom ukrývají mnohá úskalí. Dnes již víme, že ta se poté naplno ukázala a jde o všeobecný problém zákazníků navigovat se v kvantech herních titulů, s čímž je spojena také nízká kvalita mnohých her. Tehdy ale možná ještě netušili, že řada z nich bude tvořena čistě za účelem podvodu, a to ani tak ne na samotných zákaznících, jako spíše na odměňovacím programu Steamu. 

 

 

Uprostřed roku 2012 tak byl představen program Steam Greenlight, který umožnil samotným uživatelům ovlivnit to, které hry budou přidány do nabídky, a to na základě informací od vývojářů a betaverzí a také mohli ovlivnit, jak vysoko v nabídce Steamu pak dané hry budou. Nešlo tak o automatizaci jako takovou, jako spíše o částečný přesun zodpovědnosti i práce od Valve k herní komunitě. Ovšem konečné slovo a rozhodnutí o zveřejnění titulu v nabídce Steamu stejně patřilo firmě Valve.

 

Už tehdy se objevily falešné a vysoce nekvalitní tituly, které začaly Steam zaplavovat, na což Valve reagoval zavedením stodolarového poplatku za zahrnutí hry do nabídky, přičemž z toho získané peníze šly na charitu. Za jistých podmínek bylo umožněno od tohoto poplatku upustit, ale stejně byl největší problém ten, že role firmy Valve v systému Greenlight stále představovala úzké hrdlo láhve a nové tituly se objevovaly až příliš pomalu. 

 

Valve tak v reakci na to v den prvního výročí Greenlight najednou schválil 100 titulů jako znamení přicházející změny a pak už začal hry schvalovat mnohem vyšším tempem. Jenomže právě to znamenalo, že se na Steamu začala objevovat kvanta her, mezi nimiž bylo a je těžké se vyznat, což automaticky přineslo i mnohé nekvalitní tituly. 

 

Už v roce 2014 se tak začalo mluvit o nahrazení Greenlight něčím novým a lepším, jenomže to něco v podobě Steam Direct přišlo až letos, a to konkrétně v červnu, kdy byl Greenlight konečně nahrazen. 

 

 

Steam Direct začal klást na vývojáře či vydavatele her ještě větší nároky, neboť nárůst her začal být neúnosný, což by ani tak nevadilo, pokud by šlo o vesměs kvalitní tituly, ale ono jde často i o nekvalitní hry snažící se nachytat zákazníky nebo zneužívat odměňovací funkce Steamu. Zde můžeme vzpomenout třeba na "herní studio" Digital Homicide a jejich hříčky jako Wyatt Derp, jež s úsměvem v následujícím videu kritizoval Jim Sterling, který si od studia vysloužil dokonce i žalobu. Valve reagovali příčetně a rozhodli se Digital Homicide prostě ze Steamu vyškrtnout.

 

 

Nový systém zavedl praxi, že jednotlivec či společnost s cílem nabízet své hry na Steamu se musí firmě Valve plně identifikovat, dále zaplatit poplatek (opět jde o 100 dolarů), který bude později vrácen a především je tu čekací lhůta 30 dní využitelná k tomu, aby mohli ve Valve ověřit, že hra dělá to, co má, odpovídá svému popisu a nemá závadný obsah (malware, ransomware, minery a jiné).

 

Valve se tak ani v moderní době nevymanil z funkce arbitra, ale rozhodně nechce určovat, které hry se na Steam dostanou a které ne jen na základě kvality. Pokud někdo chce nabízet hry typu Wyatt Derp, klidně může (do jisté míry ovšem), však Digital Homicide nebyli vyškrtnuti za chabou kvalitu svých titulů, ale za své rozhodnutí žalovat Youtubera jen na základě jeho kritiky. Ještě před Direct tak přišel Discovery.

 

 

Program Discovery je určen k tomu, aby uživatelé měli v rukou nástroje, kterými si mohou do velké míry ovlivnit zobrazovanou nabídku her. Objevili se i kurátoři, které si můžete přidat mezi sledované a nechávat si tak přímo od nich doporučovat nové zajímavé hry a pak tu jsou i další možnosti pro třídění nabídky. Ke konci minulého roku byl Discovery aktualizován o další možnosti pro regulaci nabízených her, v jejímž rámci bylo zakázáno, aby doprovodné materiály (screenshoty a video) obsahovali cokoliv jiného, než co můžeme najít v samotné hře. Videa jako toto bychom tak už na Steamu neměli najít. 

 

 

Zmínit zde můžeme také předělaný systém hodnocení, který odlišuje ty, co si koupili hru přímo na Steamu od těch, kteří na něm využili jinde získaný kód. Valve tím chtělo zabránit umělému a podvodnému zvyšování hodnocení her třeba přímo od vývojářů, kteří si sami pro sebe vytvořili kódy. 

 

Z toho všeho značně profituje také samotná firma Valve. Ta říká, že se díky Discovery značně navýšil počet zobrazovaných her na hlavní stránce Steamu, což se odrazilo také na prodejích her, jenomže problémy s jejich kvalitou přetrvávají. 

 

Falešné hry můžeme rozdělit na dvě skupiny, přičemž jednu jsme si již popsali výše. Obecně jde o to, že dnes je volně k dispozici řada herních enginů, k nimž patří také hromady dostupných materiálů, jako jsou textury nebo 3D modely. Někteří podvodníci tak na to hřeší, vezmou základní nabídku enginu, rychle z ní spíchnou hru, vyšperkují její prezentaci a doufají, že někoho nachytají. S tím má pomoci nová skupina lidí, která dostala označení Steam Explorers a půjde o jakousi nástavbu pro kurátory. Průzkumníci tak nebudou hledat kvalitní tituly, ale naopak nekvalitní a nahlašovat je Valve k dalšímu prozkoumání. A pokud se ukáže, že jde skutečně o příklad falešné hry, ta může být z nabídky vyškrtnuta a její výrobce bude automaticky pod dohledem. 

 

Pak tu také máme jiný typ falešných her, které zneužívají systém sběratelských karet. Zkrátka jde o to, že na podvodníky provozovaných počítačích automaticky běží hry, které slouží čistě jen k "farmaření" karet, které se pak přeprodávají. To má i vedlejší efekt v tom, že hra vypadá jako oblíbená, takže podvodníci mohou získávat i peníze na jejím prodeji. To tedy stejně jako v předchozím případě jen tehdy, kdy zákazník tento podvod neprohlédne v rámci dvouhodinové lhůty dané pojistkou Steam Refunds. 

 

 

Valve už tak nebude bez rozmyslu nabízet všem vývojářům možnost využívat sběratelské karty. K tomu si budou muset vysloužit důvěru opravdových uživatelů a až na jejím základě bude umožněno karty vydat, a to i zpětně, takže hráči o své odehrané hodiny nepřijdou. 

 

Discovery 2.0 a Steam Direct jsou tak poměrně nové změny a my musíme počkat na to, jak se projeví.