Superpočítač Aurora s Intel Ponte Vecchio v detailech

11.5.2020, Jan Vítek, aktualita

Už v příštím roce by měl být postaven superpočítač Aurora, který vstoupí do éry exascale, a to s využitím grafických čipů Intel Ponte Vecchio a procesorů Xeon Sapphire Rapids. Dnes se o něm dozvíme nové informace, jakož i o samotném Intelu.

Už během příštího roku by tak Intel měl odhalit sílu svého 7nm procesu, jímž budou vyráběny čipy Ponte Vecchio řadící se mezi GPU generace Xe, zatímco Xeony Sapphire Rapids budou ještě patřit do aktuální 10nm éry, přesněji v rámci technologie 10nm++. Z dnešního pohledu to může vypadat nepravděpodobně, neboť Intel dosud nevypustil na trh žádný desktopový 10nm produkt, natož pak výkonný serverový procesor, ale takový je plán.

Aurora bude nainstalována v Argonne National Laboratory a její vrcholný výkon bude přesahovat hranici 1 exaFLOPS, který zařídí právě především GPU Ponte Vecchio (PVC). Skládat se bude z mnoha uzlů tvořených systémy se šesti GPU a dvěma Xeony, které budou mezi sebou všechny komunikovat pomocí unifikované vysokorychlostní sběrnice Xe Link a jednotlivé uzly budou propojeny pomocí sběrnice Slingshot od firmy Cray (součást platformy Shasta). Obdobu toho si chystá i AMD pro své příští superpočítače a vycházet bude ze své Infinity Fabric.

Ve velké nevýhodě se tak ocitá NVIDIA, která nevyrábí vlastní CPU, takže nemůže využít podobnou sběrnici, jež by je propojila s GPU. NVIDIA tak raději vsadila na Mellanox.

Co se týče operační paměti, Aurora nabídne více než 10 petabajtů (PB) a využije dva samostatné souborové systémy i úložiště. Půjde jednak o DAOS s kapacitou 230 PB a propustností přes 25 TB/s a pak to bude Lustre se 150 PB a propustností 1 TB/s.

Intel pro Ponte Vecchio plánuje využít krom 7nm technologie také Foveros a EMIB, čili nepůjde o jednočipová řešení, a to už jen díky tomu, že pomocí EMIB budou připojeny paměťové čipy typu HBM. Ovšem i samotné GPU bude MCM, čili tvořené několika čipy a samostatná by nakonec mohla být i ohlášená Rambo Cache, která by právě mohla využít Foveros. Cílem je, aby jeden takový MCM nabídl i tisícovky jednotek EU, což by byl slušný pokrok vzhledem k tomu, že doposud jsme od Intelu viděli přinejlepším GPU vybavené 96 EU a 768 jádry.

Konkrétněji pak můžeme uvažovat o "čtyřdlaždicovém" GPU, které tak budou v rámci hlavního čipu tvořit čtyři jednotky po 512 EU. Pokud zůstane počet osm jader na jedno EU, pak bychom tu měli díky 2048 EU celkem 16384 jader v jednom Ponte Vecchio a s rozumným taktem mírně nad 1 GHz by to pak dělalo kolem 36 TFLOPS výkonu v FP32. To jsou ale zatím samozřejmě jen odhady.

A co očekávat od samotného 7nm procesu? To je těžké, protože Intel jej srovnává s 10nm procesem a ten se dosud neměl mnoho šancí předvést. Nicméně má jít hlavně o cca dvojnásobnou hustotu tranzistorů na stejné ploše, a to i díky využití EUV.

Zdroj: wccftech