Velké povídání o historii Symbianu I. - Úvod a jak to vlastně všechno začalo...

Větší rozmach mobilních telefonů nastal počátkem 90. let 20. století. V této době telefony umožňovaly klasické hlasové služby (stejně jako telefony pevných linek). Tyto sítě používaly technologii NMT, která je v dnešní době využívána minimálně. V polovině 90. let 20. století se začaly budovat mobilní sítě na technologii GSM, jež začaly poskytovat více služeb, a také se začaly používat dnes tak oblíbené zprávy SMS. Mobilní telefony se postupně více a více prodávaly, a proto někteří výrobci implementovali nové funkce do firmware telefonů za účelem vylepšení jejich schopností a samozřejmě i za účelem přebrání zákazníků od konkurenčních výrobců. Postupem času se na mobilech začaly objevovat budíky, kalkulačky, kalendáře, diáře a hry. Telefony se začaly používat i pro jiné účely než telefonování. Mobilní telefony se rozdělily do kategorií podle cílových skupin budoucích uživatelů na manažerské, módní a telefony nižší třídy.



Velký převrat nastal ve chvíli, kdy výrobci začali implementovat do svých telefonů podporu Javy, která je velmi oblíbená u počítačových programátorů. Podpora Javy v mobilních telefonech otevřela dveře pro rozšiřování funkcí, ale hlavně konečně umožnila uživatelům obohatit svoje přístroje o funkce, které opravdu chtěli, a ne jako doposud, kdy jim byly „předhazovány“ od výrobců telefonů v podobě firmware.

Jednou třídou programů pro mobilní telefony jsou v dnešní době operační systémy. Jejich vývoj připomíná vývoj v operačních systémech pro stolní počítače. Vzniklo několik na sobě nezávislých projektů, které se zabývaly touto problematikou. V současné době nejzajímavějším a asi i nejperspektivnějším projektem je Symbian OS, který vznikl v roce 1998 spojením nejsilnějších výrobců mobilních telefonů za jediným cílem, a to vyvinout univerzální operační systém pro mobilní telefony. Mezi zakladatele sdružení Symbian, patřili Ericsson, Nokia, Motorola a Psion.

Neúprosné zvýšení požadavků kladených na mobilní telefony přivedlo proprietární operační systémy, dosud používané výrobci mobilních telefonů, ke hranicím jejich možností. Kolik z Vás je schopno pojmenovat operační systém, který pracuje v telefonech společností jako Motorola, Nokia, Siemens, Sony Ericsson nebo Panasonic? Tyto operační systémy mají jména a do vývoje každého z nich bylo investováno obrovské množství finančních prostředků a nespočet hodin vývojářské práce. Toto úsilí se společnostem různě dobře zaplatilo, to však nic nemění na faktu, že trhu s mobilními telefony dominují (nebo alespoň donedávna dominovaly) operační systémy, o kterých široká veřejnost neví, nečte a ani se o ně nezajímá. Popravdě, doposud nebyl ani moc důvod, ale to se teď změní, protože dosavadní model, kdy si každá firma nezávisle na ostatních vyvíjela svůj systém, již nedostačuje a není ani příliš ekonomicky výhodný.

Potřebujeme skutečně v mobilech otevřený operační systém? Nechtějí koncoví uživatelé spíše větší jednoduchost? Ano, samozřejmě že chtějí. Ale cesta k jednoduchosti vede paradoxně právě přes větší komplexitu. Každý jsme jiný a každý máme jiné požadavky například na uživatelské rozhraní. Někdo chce strohé ovládání se základními funkcemi a někdo zase barevné styly a tapety na pozadí. A v tom je právě kouzlo otevřeného operačního systému. Nejen, že umožní náročným uživatelům plně využít schopností jejich komunikátorů a dovolí šťouralům nastavit vše podle jejich představ, ale zároveň zjednoduší ovládání například zrakově postiženým.



S novými funkcemi a možnostmi operačních systémů však chtě nechtě přicházejí i nové hrozby, které se až donedávna mobilní techniky týkaly jen okrajově nebo vůbec. Mluvím teď především o virech, trojských koních, krádežích a ztrátách dat. Tyto již známé hrozby, které jsou však nově platné i pro mobilní telefony, je potřeba brát zcela vážně. Nemyslím tím honem rychle instalovat na každý mobil antivirový program (to v současné době nemá ani příliš smysl, protože viry pro mobily prakticky neexistují), ale spíše uplatnit bezpečnostní zásady „selského rozumu“, již používané u stolních počítačů.

Abych vyzdvihl ještě alespoň nějaké pozitivum, uvedu příklad z minulosti. Jistě si ještě vzpomínáte na známou chybu v některých firmwarech starších telefonů Siemens, která mohla být zneužita pomocí speciálně napsané zprávy SMS, zaslané na chybou postižený telefon. Po jejím přijetí telefon kompletně zamrzl, pomohlo pouze vyjmout baterii i sim kartu a inkriminovanou SMS zprávu odstranit na telefonu jiného typu nebo značky. K chybám ve vývoji operačního systému bude docházet samozřejmě i u systému jako je Symbian, dá se ale předpokládat, že bude lépe prověřený, než operační systémy, na kterých pracují sami výrobci. V neposlední řadě by měla být také náprava vzniklé chyby o něco snazší. Již by nebylo nutné zajít do autorizovaného servisu a nechat si nahrát nový firmware, ale stačilo by například stáhnout záplatu z internetu, tak jak to je třeba u Windows.




Moderní doba si žádá pokročilý a hlavně otevřený operační systém, pro který bude moci psát vyspělé programy široká komunita vývojářů. Toto si záhy uvědomily i přední společnosti mobilního průmyslu. V průběhu prvních měsíců roku 1998 se na toto téma uskutečnila řada jednání vedoucích pracovníků a inženýrů společností Ericsson, Motorola a Nokia. Později se k diskuzím přidala i Matsushita (Panasonic). Společně dospěli k názoru, že pro mobilní zařízení budoucích generací, je třeba zcela nový operační systém. K dohodě došlo především v těchto čtyřech bodech:

• Jejich dosavadní operační systémy byly navrženy pouze pro základní uživatelské rozhraní (UI) a použití jednoduchých aplikací - to již nestačí.
• Jejich operační systém nové generace bude velkou a náročnou investicí a jeho vývoj bude trvat několik let.
• Každá společnost bude těžit ze spolupráce na jeho vývoji a zavádění jako otevřeného operačního systému určeného k přijetí celým průmyslem.
• Bylo rozhodnuto, že nový operační systém bude vycházet z existujícího systému EPOC, vyvinutého Britskou společností Psion Software.

EPOC se vyvinul v Symbian OS a firma Psion Software se stala akcionářem Symbianu.

Tak, máme za sebou krátký úvod do seriálu o Symbianu. V příštím díle se podrobněji podíváme na události provázející jeho vznik a zavzpomínáme na systém EPOC, ze kterého Symbian OS vychází.