Výzkumníci z Harvardu připouští, že ‘Oumuamua může být poháněna solární plachtou

Naposledy jsme se dozvěděli, že ‘Oumuamua bude spíše kometa než asteroid, i když poněkud podivná kometa. Napověděl to fakt, že tento objekt vytrvale akceleruje na cestě pryč od našeho systému a to by měl mít na svědomí uvolňující se materiál na straně ozařované Sluncem, který působí jako reaktivní pohon. Marco Micheli z ESA (European Space Agency) uvádí, že podobné zrychlování je pro komety typické. Co si ale o tomto objektu myslí lidé z Harvard Smithsonian Center for Astrophysics? 

 

 

V prvé řadě je třeba říci, že si můžeme být téměř jistí tím, že ‘Oumuamua přiletěla z jiného systému. Excentricita její dráhy je 1,2, což znamená, že se pohybovala po hyperbole, a tudíž do středu soustavy přiletěla rychlostí, která je vysoko nad limitem, jenž je zapotřebí k úniku ze Sluneční soustavy. Pokud se tedy na jejím okraji nestalo něco velice podivného, co tento projektil vystřelilo vysokou rychlostí ke Slunci a pak ven, musí jít o těleso z jiné soustavy. Ona podivná věc by přitom musela být energeticky na takové úrovni, že bychom si jí jistě všimli. Však jak ukazuje následující obrázek, ‘Oumuamua by překonala nejkratší cestu od oběžné dráhy Marsu k naší dráze za pouhé dva až tři týdny. V mezihvězdném prostoru se pak bude tento objekt ve vztahu ke Slunci pohybovat rychlostí 26,3 km/s, ovšem kolem Země proletěl rychlostí téměř 50 km/s a kolem Slunce v periheliu pak rychlostí 87,7 km/s. 

 

 

‘Oumuamua tak má být podlouhlý objekt s délkou kolem 120 metrů. Nejdříve byl považován za kometu právě kvůli svému tvaru. Neobjevil se však žádný ohon, takže se z něj stal asteroid, ale nakonec z výše popsaných důvodů opět kometa, ale s nízkou aktivitou. 

 

Výzkumníci z Harvardu nyní mluví o možnosti (pdf), že může jít o sondu vybavenou solární plachtou, což je dobře známý koncept využívající sluneční vítr pro akceleraci. Nepředkládají žádné důkazy, že je tomu skutečně tak, ale spíše se snaží demonstrovat, že to je možné vzhledem k naším znalostem o fyzice solárních plachet. Výsledkem studie je, že tato možnost existuje, což samozřejmě neříká nic o tom, že by ‘Oumuamua opravdu měla být sonda. Proti tomu mluví fakt, že se na tento objekt zaměřily radioteleskopy a nenašly žádnou aktivitu ve svém spektru, ale to také v podstatě nic nevyvrací. 

 

To vše jen vyzdvihuje ten fakt, že o povaze ‘Oumuamua se můžeme už pouze dohadovat a nikdy nezjistíme nezpochybnitelnou pravdu. Leda by přiletěli její tvůrci a zeptali se, jak se nám líbila. 

 

Zdroj: USA Today